Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » The vampires princess - 22. kapitola

12.03.2011 (18:15) • simi1918 • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3698×

22. kapitola

Druhý den jsem spořádala plány na provedení plánu B. A myslím, že Cullenovic středně velký, krytý bazén na to bude bohatě stačit. Teď ještě přemluvit Edwarda, aby mi s tím pomohl. Zavřela jsem knihu, kterou jsem si četla v posteli a šla do obýváku za Edwardem.

„Lásko?“ sedla jsem si k němu na sedačku.

„Ano?“ usmál se a chytl mě za ruku.

„Můžeme se jít projít?“ udělala jsem na něj psí oči.

„Klidně,“ souhlasil a já mu za to vlepila mlaskavou pusu na tvář. Zasmál se a oplatil mi ji na rty. Chvilku jsme se hravě líbali, ale pak jsem se mu z jeho objetí vykroutila a šla se nahoru převléknout, protože v teplácích na doma se mi po lese doopravdy chodit nechce. Hodila jsem na sebe pouze ošuntělé džíny, tričko, mikinu, nazula si kecky a seběhla dolů zpátky k Edwardovi.

„Můžeme jít,“ oznámila jsem mu a chytla ho za ruku. Doma byla pouze Esme, ostatní byli ve škole a Carlisle v práci. Edward si umanul, že po dobu mé jako nemoci bude doma a starat se o mě. Samozřejmě jsem s tím souhlasila a ve škole to nějak zařídili.

Esme jsme řekli, že se jdeme na chvilku projít a že se hned vrátíme. Ještě jsem si z věšáku vzala bundu a potom jsme vyšli před dům a zamířili si to k lesu. Chvilku jsme šli ruku v ruce po lesní pěšině, než jsem to nevydržela a vyklopila mu svůj plán, který jsem vymyslela.

„Ty jsi neskutečná,“ smál se, když jsem mu ho odhalila.

„Pomůžeš mi teda?“ koukala jsem se na něj skrze řasy, mělo to vypadat nevinně.

„Samozřejmě, že ti pomůžu, lásko, navíc, něco takového si rozhodně nemůžu nechat ujít,“ mrkl na mě a poté políbil. Šťastně jsem se v polibku zasmála a při tom mu ruce vpletla do jeho bronzových vlasů, kdežto jeho se mi obmotaly pevně kolem pasu. Naše polibky se stávaly naléhavější a dravější, což mě nebezpečně vzrušovalo. Strašně moc jsem po něm toužila a nejraději bych ho to nechala dojít až do konce, ale potřebovala jsem uskutečnit svůj plán a na to jsem už moc času neměla. Edward musí stihnout zajet do města, než se ostatní vrátí a jelikož teď byly skoro dvě hodiny, musí vyrazit hned teď.

„Lásko?“ vzdychla jsem, když se mi jeho rty vpíjely do kůže na krku. „Musíš zajet do toho města,“ pokračovala jsem a jeho hlavu si tiskla na svůj krk.

„Musím?“ zašeptal mi do kůže a jednou dlaní při tom sjel na můj zadeček, který poté jemně zmáčkl.

„Ano,“ zavzdychala jsem a spotřebovala všechno své ovládání, abych se od něj odtáhla.

„Chci, aby se Emmett vzdal a už mi nezbývá moc času, musím to do konce týdne stihnout,“ pokračovala jsem. Jen kývl, daroval mi poslední jemný polibek na rty, a pak jsme se vrátili zase ruku v ruce k domu. On nasedl do svého Volva a vyjel do města, načež já se vrátila do domu. Sedla jsem si k televizi a dívala se na nějakou telenovelu, kterou zrovna dávali.

Ani ne po půl hodince byl Edward zpět i s požadovanou přísadou do mého plánu. Uf, stihl to. Za odměnu jsem mu věnovala sladký polibek, ale hned jsem se odtáhla, abych se dala do práce.

„Esme?“ zaťukala jsem na dveře její pracovny, kde dodělávala nějaký svůj nový projekt pro renovaci radnice sousedního města.

„Pojď dál, Bello,“ vyzvala mě a já vešla.

„Napadlo mě, že bych si mohla zaplavat v krytém bazénu, ale není vyhřátý a vyčištěný. Nevím, jak se zapíná automatické vyhřátí a čištění, a proto bych tě chtěla poprosit, jestli bys to mohla zapnout,“ poprosila jsem ji.

„Ale jistě, už dlouho se v něm nikdo nekoupal, alespoň bude konečně k užitku. Hned to jdu udělat,“ usmála se na mě mile, nechala své práce a spolu se mnou vyšla ze své pracovny. Zamířila si to do sklepa, kde je prý hlavní ovládání bazénu. Šla jsem s ní, abych se to naučila. Ve sklepě si rozsvítila, ale protože jsem tam ještě nikdy nebyla, málem mi vypadly oči z důlků. Tak jestli tomuhle říkají sklep, tak fakt nevím. Spíše mi to připomínalo protiatomový bunkr. Na stropě byly neonové zářivky, které místnost zabarvovaly do fialovomodré barvy, skoro vše tu bylo kovové a moc dobrý pocit jsem tu neměla. Esme došla k nějakému kódování na zdi a něco tam začala mačkat.

„Hotovo,“ zmáčkla poslední tlačítko a zařízení zapípalo. „Bazén se bude čistit tři hodiny a zateplovat hodinu, takže se tam budeš moct vykoupat už kolem páté hodiny,“ usmála se na mě.

„Děkuju,“ objala jsem ji a pak rychle z té divné místnosti vypadla. Zrovna jsem procházela halou a chtěla vyjít nahoru, když se přifařil zbytek rodiny domů.

„Jsme doma,“ zakřičel na celý dům Emmett. Musela jsem se uchechtnout, jeho červenooranžová barva vlasů mu dodávala image pravého šaška. Ještě červený tenisák na nos a bylo by to dokonalé.

„Hezký vlasy,“ rejpla jsem si do něj.

„Náhodou, podle reakcích našich spolužaček se jim mé nové vlasy líbí.“ Emmett se mě snažil dostat, ale spíše dostal sebe. Tohle rozhodně neměl říkat.

„Jakých spolužaček?!“ procedila skrze zuby Rose. Musela jsem se uchechtnout.

„No… ehm, těch… eh, mých obdivovatelek,“ vypadlo z něj.

„Co je to za holky!“ ptala se ho a tvářila se při tom jako zmije, která každou chvíli uštkne.

„No, z prváku je to Becca - černovláska a Sendy - to je brunetka, ale obě jsou ještě skoro děti. Z druháku to jsou Mery - blondýna s umělýma prsama, potom Rebeca - zase černovláska, ale s pěkným zadkem a Kelly - blondýnka s pihatým nosem a tvářemi. Ze třeťáku je to pouze Luci - tentokrát brunetka, ale s malýma prsama, její tělo vypadá jako prkno. A ze čtvrťáku: Phoebe - opět černovláska, ale připomíná mi kostru potaženou kůží, Lola - ta je zrzka a říkám jí lízátko, protože pokaždé, když ji vidím, líže tu lepkavou věc, potom Dora - docela hezká brunetka a poslední Tereza - ta mi zase připomíná trpaslíka, bože, vždyť ta holka je menší než Alice!“ vyjmenoval jí všechny jeho obdivovatelky. Ježíš, to je ten největší blb na světě.

„Emmette Mc Carty Cullene! Tak u mě jsi skončil! Večer si jdi za všema těma holkama, když si je tak perfektně pamatuješ a ke mně už se nevracej!“ zakřičela na něj a rozzuřeně odešla do jejich, pardon, teď její ložnice. Emmett tam ještě pár minut nechápavě stál, než mu to došlo a rozběhl se za ní prosit o odpuštění za dveře. Na mě stihl ještě hodit naštvaný pohled. Potěšeně jsem si vzdychla a místo do své ložnice jsem si šla sednout do obýváku za Edwardem.

Do pěti odpoledne jsem se dívala na televizi a pak jsem se šla převléknout do plavek, přišel totiž čas na můj plán B. Když jsem v nich a bílých žabkách scházela ze schodů, Edward, který se hned otočil, zamrzl na místě. Chtivým pohledem mě sjížděl od hlavy až k patě a jeho pohled se zastavil v mém výstřihu. Jako omámený ke mně došel, chytl za boky, sklonil hlavu k mému dekoltu a políbil mezi prsa.

„Ach,“ vzdychla jsem, zaklonila hlavu a přitom mu vpletla do vlasů jednu svou ruku a více si ho do svého výstřihu tlačila. Jeho dlaně mi po bocích začaly sjíždět až na stehna a já už to nevydržela a za vlasy si ho přitáhla na rty. Zuřivě jsem ho políbila a chtěla se zbavit všeho chtíče, který mě celou ovládal. Naše jazyky se okamžitě spojily a proplétaly se ve vášnivém tanci. Najednou jsem se ocitla opřená o stěnu s jednou nohou obtočenou kolem Edwardova boku.

„Musím – do – bazénu,“ hláskovala jsem do Edwardových rtů.

„Hmm,“ zavrněl a po dvou vteřinách jsme byli ve vodě. Šokovaně jsem se od Edwarda odtrhla a pozorovala ho, jak je se mnou oblečený v bazénu. Nevěřícně jsem ho pozorovala, ale on si mě přitáhl zpátky do polibku. Zase jsme se chtivě líbali, než jsme bohužel byli vyrušeni.

„Jé,“ vykřikl někdo. S Edwardem jsme se od sebe odtrhli a naštvaně se koukali na našeho tyrana.

„Co chceš!“ vyjel na Emma Edward.

„Já se chci taky koupat,“ oči se mu rozzářily a ani ne po pěti vteřinách už do vody skákal v plavkách balíka, takže se skoro všechna voda rozlila ven.

„Co blázníš!“ vykřikla jsem. Emmett se jen zasmál a začal po mě stříkat vodu. Edwardovi došlo, že je po soukromí a s posledním polibkem vylezl z bazénu.

Ještě chvíli jsem se s Emmettem cákala jako malé dítě, než jsem také vylezla a šla uskutečnit svůj plán. Edward - už převlečený do suchého - nesl modrou barvu do sklepa do zařízení, kam se sype chlor pro čištění bazénu. Místo něho tam nalil barvu a chtěl zapnout chlórování. Ale před tím jsem se ho ještě zeptala, jestli se to tím nemůže zničit. Když mě ale ujistil, že ne, nechala jsem ho to zapnout. Takhle se vlastně místo chlóru do bazénu dostane modrá barva.

Jak jsem si myslela, Emmett v bazénu zůstal až do pozdního večera a různě v něm blbnul. Neměl teď vlastně co dělat, k Rose ani do své ložnice nemohl, na televizi se dívala Esme a on nic jiného nedělá. A jelikož je bazén modrý, ani si nevšiml, že voda je obarvená.

Zrovna jsem šla do kuchyně na večeři, když Emmett konečně vylezl z vody a mířil si to do koupelny osušit se. Ale jakmile jsem ho uviděla, dostala jsem takový záchvat smíchu, až jsem se skácela na zem. Vyšlo to, můj plán doopravdy vyšel! Emmett se zrzavými vlasy a modrou kůží na mě nechápavě hleděl a já se jen dál smála a smála. Můj smích do haly přivedl zbytek rodiny. V tu chvíli, kdy ho spatřili, se rozesmáli stejně jako já a Jasper s Edwardem skončili též na zemi. Dokonce i Carlisle, vždy vážný a snažící se zachovat pokaždé důstojně, se tu teď lámal smíchy jako zbytek rodiny. Nevím, jak dlouho jsme se tam všichni smáli, ale Emmett to už nevydržel a odběhl k zrcadlu, který je u hlavních dveří u věšáku.

„Ááá!“ zařičel vyděšeně, jakmile spatřil svůj modrý odraz. „Panebože, já jsem modrý!“ křičel zděšeně a osahával se. Poté svůj pohled přesunul na své ruce a nevěřícně je pozoroval.

„Mám zrzavý vlasy a jsem modrý!“ vykřikl naštvaně a pak se zasekl. Asi mu to právě došlo.

„Isabello Marie Volturi!“ zahřměl. Dvěma kroky ke mně došel a vztyčil se nade mnou. Nevinně jsem se na něj koukala a on zrychleně dýchal. „Ty malá-“ pokračoval, ale nedořekl to, protože jsem mu do toho skočila.

„Hodláš vzdát sázku a prohrát?“ skočila jsem mu do toho. Zarazil se a naštvaně si mě měřil. Pokud do konce týdne vydrží mé vylomeniny, prohraju sázku, pokud to ale vzdá, výhra je moje.

„Ne,“ procedil skrze rty a naštvaně odešel do své ložnice.

„Tohle je moje ložnice, modroune!“ vyjela na něj Rose, když vešel do jejich ložnice. Slyšela jsem, jak zavrčel nad tím pojmenováním a s bouchnutím dveřmi se šel zavřít do jednoho z pokojů pro hosty.

Sakra, jakto, že to ještě nevzdal?! Copak mu nevadí, že má zrzavý vlasy a je modrý?! Fajn, na řadu jde plán C, ale pro dnešek mu dám pokoj.

Všichni už se skoro vzpamatovali a snažili se pokračovat dál ve svých činnostech. Já se konečně navečeřela, a pak se šla se zbytkem rodiny koukat na televizi. V půlce filmu jsem ale usnula a tak mě Edward přenesl k nám do ložnice a já tvrdě usnula v pevném objetí své lásky.

Tak co, líbilo? Vím, že byl dnešní díl trochu kratší, ale já to tak potřebovala pro další kapču. Ale, to podstatné. Dávám hlasovat o to, kdo by měl sázku vyhrát, protože já vůbec nevím. :D  Proto, kdo bude mít více hlasů, tedy, jestli Bella nebo Emmett, ten sázku vyhraje. Vaše simi1918. :)

Autor: simi1918 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek The vampires princess - 22. kapitola: