Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » The vampires princess - 21. kapitola

07.03.2011 (20:30) • simi1918 • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2951×

21. kapitola

Bella:

„Uah,“ protahovala jsem se ráno nahlas. Nechápu, jak se mi to povedlo, ale včera odpoledne jsem usnula a probudila se až teď. Chvíli jsem mžourala do světla pokoje, ale jakmile se mé oči přizpůsobily, rozhlédla jsem se. Hledala jsem Edwarda, ale nikde tu nebyl. A pak jsem ho zaslechla ze zdola z kuchyně. Aha, dělá mi snídani. Vyskočila jsem z postele a cupitala si to do koupelny. Udělala jsem každodenní ranní očistu, upravila se, ale pak jsem si vzpomněla na včerejší sázku.

Uchechtla jsem se. Je mi sice za měsíc sto let a měla bych se chovat dospěle, ale koho by nebavilo se jeden týden moc chovat jako dítě, aniž by vám za to někdo nadával? Nikoho a proto jsem si už svůj nalíčený obličej zase odlíčila a na hlavě si udělala dva culíky, jako včera. V šatně jsem si oblékla tepláky, tílko, chlupatý ponožky a seběhla dolů do kuchyně.

„Ahoj ve spolek,“ pozdravila jsem Edwarda a Esmé, kteří byli v kuchyni.

„Ahoj, Bell,“ pozdravila mě Esmé.

„Ahoj, lásko,“ usmál se na mě Edward. „Pokud vydržíš minutu sedět, budeš tu mít snídani.“ Otočil se zpátky k plotně a já mezi tím pozorovala jeho božské pozadí, ach.

„Belluško.“ Mávala mi před obličejem Emmettova dlaň.

„Co je?“ vyjela jsem na něj, když mě vyrušil ze snění.

„Na okukování zadku mého bráchy máš ještě dost času,“ smál se Emmett a já měla sto chutí ho nakopat do jeho zadku. Edward se jen uchechtl a mrkl na mě.

„Ale ty už nemáš dost času na moji prolézačku. Už si aspoň začal?“ zeptala jsem se ho s štěněčíma očima a lstivým výrazem.

„No, ehm… já, jsem měl s Rose práci,“ vyhrkl a ve mně to začalo bublat. Chce, abych se chovala jako dítě? Fajn.

„Já chci svoji prolézačku,“ zakřičela jsem, že to muselo slyšet celé Forks a vyskočila na nohy a začala pěstmi bouchat do Emma. Ještě štěstí, že ho to nebolí. Asi po minutovém mlácení a křičení jsem se uklidnila a s blaženým úsměvem se pustila do snídaně, která mi už ležela na stole. Edward si ke mně sednul a objal mě.

„Téda, ty máš ale hlasivky. Vždyť jsem málem ohluchl,“ probral se konečně Emmett, který se na mě do teď díval jako na vola. Jen jsem pokrčila rameny a dál pokračovala ve své snídani.

Po najezení jsme se s Edwardem odebrali do obýváku a pustili si televizi. Pohodlně jsem se k němu přitulila a koukala na film. Jakmile se tam ale objevila scéna s líbáním, více jsem se natiskla na Edwarda a rty mu nenápadně přitiskla na krk. Vzdychl. Na to jsem se usmála a pokračovala po jeho čelisti až ke rtům, které jsem vroucně políbila. Polibky mi samozřejmě s chutí oplácel a po chvíli mě převalil na sedačku pod sebe.

Lehce na mě nalehl a při tom jednou rukou zabloudil pod mé tílko. Prsty mi začal laskat bříško a já mu jezdila rukama po svalech na zádech a pažích. Nikdy se ho nenabažím. Pořád si nedokážu zvyknout, že ten nejkrásnější, nejúžasnější, nej sexy kluk si vybral mě. Zamiloval se do prachobyčejné holky, která navíc není ani člověk, ani upír.

Pomaloučku mi začal tričko vyhrnovat a své rty mi přesunul na odhalené bříško. Vedl mi mokrou cestičku směrem k mým prsům, a když mi chtěl tílko úplně sundat, ocitla jsem se najednou ve vzduchu. Překvapeně jsem zamrkala a nechápavě pozorovala vrčícího Edwarda.

„Bellinko, Bellinko, kdy konečně pochopíš, že toto je dovoleno až od patnáctého roku,“ ozval se za mnou Emmettův hlas. Tak teď mě naštval, nejen, že nás vyrušil v tom nejlepším, ale ještě si dovoluje mě normálně odtáhnout od Edwarda a držet mě ve vzduchu.

„Okamžitě mě pusť!“ zakřičela jsem na něj a kopala kolem sebe. Bohužel mi to bylo k ničemu, protože mě držel v pase ve vzduchu na vzdálenost jeho paží.

„Až se hezky uklidníš a slíbíš mi, že už se nebudeš plazit po mém bráškovi jako nemravná holčička,“ mluvil ke mně jako k opravdovému dítěti a já se snažila zhluboka dýchat. Fajn, chceš tu sázku vyhrát, udělej to, co chce, mluvila jsem si k sobě. V duchu jsem se na celý týden loučila s Edwardovou intimní blízkostí a pak to řekla.

„Fajn, slibuju,“ zabručela jsem a ruce si při tom zkřížila na hrudi.

„Tak je hodná holčička, teď se můžeš jít hezky dodívat na ten film.“ Postavil mě na zem. Jen jsem si odfrkla a sedla si k Edwardovi zpátky na sedačku. Chtěla jsem ho alespoň chytnout za ruku, ale kvůli Emmovi jsem nemohla.

„Ede, pojď mi pomoct s tou prolézačkou pro naší malou Bellinku,“ zavolal na něj. Myslela jsem si, že mu něco odsekne, ale on jen s úsměvem přikývl a následoval ho ven na zahradu, kde už bylo několik kusů dřeva a železa. Nasupeně jsem dál sledovala sama film a rozhodla se, že na Edwarda budu naštvaná.

„A do zítřka ji chci mít hotovou,“ prohodila jsem jakoby nic. Věděla jsem, že to oba dva slyšeli.

Když film skončil, neměla jsem co dělat a nudila se. Přemýšlela jsem, co jsem dělala jako malá a pak mě to napadlo. Uchechtla jsem se a vplížila se do druhé garáže, kde bylo více harampádí než aut. Našla jsem si tam prázdnou plechovku od barvy, nepoužitou zrzavou barvu na vlasy, velkou silnou skobu do zdi a rychleschnoucí lepidlo. Poté jsem si vzala pevné tenké lano a vše si to dala na hromádku ke dveřím. Rychle jsem prozkoumala terén, a když byl vzduch čistý, všechny ty věci jsem nepozorovatelně přenesla k sobě do pokoje. Zavřela jsem potichu za sebou dveře a pak si úlevně oddychla. A pak jsem začala pracovat.

Skobu jsem svojí upíří silou vsunula do zdi nad dveře a poté se dala do přípravy zrzavé bomby. Do plechovky jsem vylila lepidlo a všechny přípravky na obarvení hlavy na zrzavo. Pamatuji si, jak se k nám dostala.

Alice se jednou pohádala s Jasperem a došla k názoru, že už mu nepřijde tak zajímavá a přitažlivá, jako na začátku jejich vztahu. A proto se rozhodla se obarvit na zrzavo. Jasper ji pak ale přesvědčil, že mu připadá pořád úžasná a ona si nechala svojí havraní barvu.

Teď jsem s ďábelským úsměvem míchala zrzavou bombu, kterou jsem nakonec pomocí provazu zavěsila na skobu nad dveře a konec zavázala ke klice. Výsledek mého díla byl, že jakmile někdo otevře dveře a projde jimi, můj dáreček se mu celý vylije na hlavu.

S blaženým úsměvem jsem se šla posadit na postel a užívala si poslední vteřiny ticha, které celým domem vládlo, jelikož za pár minut se změní na křik. Zhluboka jsem se nadechla a začala.

„Emme? Můžeš prosím tě přijít ke mně do pokoje? Něco bych od tebe potřebovala,“ zakřičela jsem. Slyšela jsem, jak venku nechal práce na mojí prolézačce a vydal se do domu. Líně vyšel schody a zamířil ke dveřím mého pokoje. Klika, na kterou jsem okamžitě zpozorněla, se pohnula a dveře se pootevřely. Se zatajeným dechem jsem pozorovala scénu před s sebou.

Emmett otevřel dveře dokořán a přesně, jak jsem měla naplánováno, se na něj vylila má zrzavá bomba.

„Ááá,“ zakřičel Emm a já dostala takový záchvat smíchu, že jsem spadla z postele. Ze země jsem ho pozorovala, jak mu po hlavě, obličeji, ramenech a prostě po něm celém, teče obarvené lepidlo. Jak jsem potřebovala, nejvíce to schytaly vlasy, které také jako první začaly schnout.

„Ty malá potvoro,“ zapištěl jak holka a mě chytnul ještě větší záchvat smíchu. Viděla jsem, jak se mu blýsklo v očích a už po mně vystartoval. Jelikož jsem ale mrštnější a menší, ne taková hora svalů spoléhající se pouze na své svaly, jednoduše jsem mu proklouzla. Upíří rychlostí jsem vyběhla před dům a šla se schovat za Edwardova záda. Dětinské, vím, ale já jím mám přeci týden být, tak co.

V tom Emmett, jako rozzuřený grizzly vyběhl ven a naštvaně se rozhlížel. Když mě však spatřil krčící se za Edwardovými zády, jen se ďábelsky usmál, a znova po mně vystartoval. Vyklonila jsem se ze svého úkrytu, vyplázla na Emma jazyk a se smíchem se rozběhla směrem do lesa.

Kličkovala jsem mezi stromy a smála se. V běhu jsem byla velmi rychlá a tak jsem Emmovi dělala značný problém mě dohonit. Jediný, kdo byl ještě rychlejší než já, ale ne o moc, byl Edward.

„Mě stejně nechytneš,“ zakřičela jsem na Emma výsměšně a pro něj nečekaně jsem se odrazila a vyskočila na strom. Připadala jsem si jako veverka, která skáče ze stromu na strom až na to, že já jsem u toho musela vypadat ladněji. Pokaždé jsem dopadla na někdy úzkou nebo širší větev na špičkách a okamžitě se zase odrazila a skočila na jinou. Pomáhala jsem si i rukama, kterýma jsem se občas chytla větve nad sebou při skoku a přehoupla se. Bylo to prostě senzační a už jsem ani nevnímala Emmetta. Užívala jsem si pouze ten pocit volnosti.

Bohužel mi zakručelo v břiše a já se musela vrátit. Zrovna jsem stála mezi množstvím mechu a otočila se směrem k našemu domu. Ale nečekala jsem osobu, která stála přímo za mnou. Samozřejmě jsem do ní narazila a strašně se lekla. Pomaloučku jsem zvedala hlavu a nahlas si oddychla, že to nebyl Emmett.

„Lásko, co tady děláš?“ podivila jsem se a při tom se vytáhla na špičky a obmotala mu ruce kolem krku. Jeho už jsem měla obtočené kolem pasu a silně si mě k němu tisknuly.

„Kdybyste se viděli na zahradě.“ Kroutil s úsměvem hlavou. „Zbytek jsem si nemohl nechat ujít, a proto jsem se vydal za vámi, ale tak, abyste mě ani jeden nezahlédli a hleděli si dál svého. Ale musím uznat, že na těch stromech si vypadala neuvěřitelně sexy,“ vysvětlil mi a to poslední mi zašeptal do ucha. Zachvěla jsem se.

„Pokud se nemýlím, jsme tu úplně sami, Emmett to asi po půl hodině vzdal a vrátil se domů. Já jsem tě ale dál tajně pozoroval a běžel za tebou,“ dodal ještě a pak mi přitiskl rty na krk.

„To, jak ses do toho vžila, užívala sis té volnosti, vypadala jsi při tom tak krásně.“ Líbal mě na krku a pokračoval k dekoltu.

„Vypadala jsi při tom jak lesní víla, tak nevinně a křehce,“ šeptal mi do kůže na hrudi a sunul se dál do výstřihu. Slastně jsem zaklonila hlavu a nevědomky mu tak umožnila lepší přístup na má prsa. Neměla jsem podprsenku, proto pro něj nebyl problém kus tenké látky zakrývající je

„Edwarde,“ zavzdychala jsem, když jsem ucítila jeho dlaň na mých zádech pod tílkem. Už jsem to nevydržela a za vlasy si ho přitáhla na rty. Lačně a toužebně jsem ho políbila a on mi polibek stejně oplatil. Začal mi pomaloučku vyhrnovat tílko a už mi ho chtěl stáhnout, když v tom mi velmi nahlas a dlouze zakručelo v žaludku. Vášeň a touha se okamžitě vytratila a my se oba nahlas rozesmáli.

„Pojď, půjdeme domů, musíš se najíst.“ Usmál se něžně a pohladil mě po tváři. Za oplátku jsem mu dala poslední sladký polibek na rty, shrnula si zpátky tílko, stihl mi ho vyhrnout pouze pod prsa a vyrazili jsme ruku v ruce domů.

„Konečně, Bello, jídlo už budeš mít studené, dám ti ho do mikrovlnky.“ Přišla ke mně okamžitě Esmé a hned se zase vytratila. V tom se vedle mě přifařil ten malý skřítek.

„Teda, Bello, ten vtípek na Emmetta se ti doopravdy povedl, počkej, až ho uvidíš,“ smála se zvonivým smíchem. „Ještě teď si mumlá pod nosem, jak ti na to mohl skočit. Když přišel domů po neúspěšném honu na tebe, z vlasů měl kamenné ostny. Páni, ty vlasy byly doopravdy ostré a tvrdé a ta barva, počkej, až ho uvidíš,“ chválila mě a šla si se mnou a Edwardem sednout do kuchyně. Esmé mi na stůl položila už ohřáté jídlo a já se do toho pustila.

Po obědě jsem se šla natáhnout na postel a začetla se do svojí oblíbené knížky. Děti přeci také rády čtou, takže sázku neporušuji. Po chvilce si ke mně přilehl Edward.

Bylo mi krásně, ležela jsem v náručí své lásky a četla si, když v tom do pokoje vtrhlo, a to jsem dostala další záchvat smíchu, zrzavé tornádo.

„Bello!“ zařval na mě rozzuřeně a Edward vedle mě zavrčel. Pohladila jsem ho konejšivě po hrudi a vrčení přestalo.

„Ahoj, Emme, už máš tu prolézačku? Já už bych si ráda šla hrát, strašně se nudím,“ mluvila jsem na něj nevinně a přitom mrkala řasy jako panenka. Emmett se zarazil a chvíli na mě překvapeně koukal, ale pak se vzpamatoval a zase se no,… asi naštval.

„Já tě přetrhnu, cos mi to udělala s vlasy?!“ vykřikl a při tom valil oči. Vypadal strašně směšně, ale dokázala jsem si udržet normální výraz.

„Hrála jsem si,“ řekla jsem jakoby nic, „ale tu prolézačku chci mít do večera hotovou, takže ti s ní Jasper moc rád pomůže, protože by nechtěl se mnou, Rosalie a Alice zažít celodenní nákupy,“ řekla jsem už více nahlas a ze zdola se ozvalo otrávené zamumlání.

„Ty jedna…“ Popošel blíže k posteli a při tom na mě ukazoval.

„Chceš snad prohrát sázku?“ zvedla jsem se do sedu a lstivě se na něj usmála. Zarazil se.

„Ccc, myslíš si, že mě něco, jako zrzavé vlasy, dokáže přimět vzdát se a prohrát sázku? Tak to jsi na omylu, sestřičko, už se těším na růžovoučkou Bellinku,“ zasmál se a opustil náš pokoj.

„Fajn, budu muset začít s plánem B,“ zamumlala jsem si pod nosem a podívala se na Edwarda. Pobaveně se na mě koukal a měl pozvednuté jedno obočí.

„No co, myslíš si, že nejsem připravená? Já chci vyhrát, a proto ho musím přinutit odstoupit od sázky a prohrát, takže…“ Větu jsem nedokončila a místo toho Edwarda vášnivě políbila.

Tak co líbilo? Já doufám, že ano. Další přibide brzy, doopravdy. A také to záleží na vás a počtu vašich komentíků, má stanoviska znáte, vaše simi1918.  :)

Autor: simi1918 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek The vampires princess - 21. kapitola: