Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tanec života

Tanec životaRozhodla jsem si, že napíšu první kapitolovou povídku. Je to zatim jen první kapitola a teprvě podle vašich názoru se rozhodnu, jestli budu psát dál. Emmett přemluví celou rodinu, aby začli chodit do tanečních kurzů. Edward je sám. Alice ve své vizi vidí Edwarda, tančit s nějakou dívkou. Kdo je to?

„Emmette, z tohohle mě prosím vynech!“ zabručel jsem už celkem podrážděně.

„Ale no tak! Nemůžeš mě v tom jen tak nechat!“ dorážel neustále Emmett.

„Klidně bych se vsadil, že můžu,“ ušklíbl jsem se pobaveně.

„Nebuď suchar! Prosím brácho! Jen jednu lekci a když se ti to nebude líbit, prostě tam přestaneš chodit, hm? Uvidíš bude to sranda! Na žádný střední jsme nešli a...“

„Jo, nešli jsem, protože to nepotřebujeme!“ přerušil jsem ho.

„Ne, nešli jsem, protože jsme jaksi jiní. Aspoň tak jste to vždycky zdůvodnili, když jsem chtěl chodit. Ale teď. Tady ve Forks nás lidi celkem berou! Je to jiný, než na jiných středních... Prosím! Edwarde? Prosím!“ upíral na mě Emmett svoje oči, kde byly usazené jiskřičky. Měl pravdu. Tady ve Forks nás lidé opravdu celkem brali. Drželi si odstup, samozřejmě, ale přece jenom se s námi dokázali bavit, když jsme je oslovili. Na jiných středních většinou neodpovídali ani na pozdrav, jak se nás báli. A další věc. Sranda by tam mohla být. Plus, mohl bych tak vyplnit několik večerů, které bývají občas jaksi prázdné a osamocené. Z naší rodiny jsem jediný, tak říkajíc, singl. A když si moji „rodiče“ či sourozenci večer užívají, já nemám co dělat. Taneční kurzy. Je to blbost, ale nakonec, proč ne?

„Tak jo. Ale fakt jen tu jednu lekci! Když se mi to bude líbit, budu chodit, ale pochybuju...“ rezignoval jsem.

„Úžasný! Neboj brácho! Bude to legrace! Třeba si tam najdeš nějakou kočku!“ mrkne na mě Emmett.

„Ty jsi pakoň...“ zakroutím pobaveně hlavou. Asi zapomněl, kdo jsme. Já a najít si nějakou kočkou, mezi lidskými děvčaty? Celkem vtipný. Už vidim jak po mně budou šílet, po mojí ledové a tvrdé kůži. Stejně nikoho nepotřebuju. Já jsem šťastný. Tak nějak. Jsem naprosto šťastný za moje sourozence a rodiče, že právě oni si našli ty drahé polovičky. Mně nic nechybí. Ještě se někomu podřizovat.

Stejně to bude tak, že my Cullenovi budeme tančit jen s těmi z naší rodiny. Nevím jak bychom vysvětlovali studené ruce. Rukavice moc nepomohou. Takže Rose bude s Emmettem a já patrně v rohu na ně koukat.

„Mohli bychom přimět i Alice s Jasperem!“ napadne Emmetta.

To ať tě ani nenapadne brácho, pomyslí si Jasper. Je s Alice v pokoji, ale díky našemu vyvinutému sluchu slyší vše.

„Ano!“ vypískne Alice, která to slyšela také. A už stojí u nás v obývacím pokoji.

„Musíme jet nakupovat! Edwarde, ty nemáš žádný nový oblek! Jasperovi musím koupit nové boty a ty šaty, co chci, jsou v obchodě poslední!“

„Alice! Před čtrnácti dny si mi koupila ten černý oblek i s košilí!“ zavrčím. Nakupování není zrovna moje oblíbená činnost.

„Vždyť říkám, nemáš žádný nový oblek,“ odporuje Alice. Čtrnáct dní je pro Alice u oblečení něco jako deset let.

„Jo brácho, tak si to užij,“ zakření se na mě Emmett. Nakupování nesnáší ještě více než já.

„Emmette, ty pojedeš taky. Poslední košili, co jsi měl, ti roztrhl medvěd na lovu. A o botách snad ani nemluvím!“ usměje se na něj Alice.

„Zítra vyrážíme,“ dodá a vydá se zpět k Jasperovi. Zarazí se v půlce schodů. Vidí první lekci. Ona tančí s Jasperem, Emmett s Rose. Já nestojím v rohu, jak jsem očekával, tančím s nějakou dívkou, co má dlouhé mahagonové vlasy. Je k nám zády. Ale já na ni koukám velmi zvláštním způsobem.

„Kdo je to?“ zeptám se.

„Nevím, ale chci ji poznat!“ odpoví Alice. „Zítra, nákupy!“ vrátí se zpět do reality a k Jasperovi.

„Ach jo...“ vzdychnu.

„Ach jo...“ přidá se Emmett.

Ach jo, přidá se i Jasper.

„Hele, už si to vůbec řekl Rosalie?“ šťouchnu do Emmetta.

„Ne...“ sklopí zrak. „Nechtěl bys ji to říct ty?“ vzplane v jeho očích naděje.

„Máš pravdu! Nechtěl! Ale chci být u toho, až ji to řekneš.“ zakřením se na něj.

Fakt hodnej no,“ vrátí mi škleb a odejde do svého pokoje. Ten se snad nikdy nezmění, uchechtnu se v duchu. On je ten, co má vždy střeštěné nápady. Je zas pravda, že díky němu se naše celá rodina hodně nasměje.

Zvednu se též z gauče a zamířím ke klavíru. Dlouho jsem nehrál ani neskládal. Chybí mi inspirace. Prostě najednou zmizela. Když už jsem něco začal vymýšlet, nevěděl jsem jak to dokončit.

Zasedl jsem ke klavíru a prsty se mi rozjely po klávesách. Pokojem se linula známá píseň. Esmina oblíbená. Pamatuji si, kdy mě napadl tato melodie. Bylo to několik týdnů po její a Carlislově svatbě. Svoje rodiče, i když ne pravé, mám velice rád. Je až překvapivé, jak velká je Esmina láska k nám, nevlastním dětím. Občas je zarmoucená, bojí se o mě. Byl jsem z naší rodiny přeměněn v nejmladším věku – v sedmnácti letech. Esme si přeje, abych prožíval, co lidé prožívají v mém věku. Je smutná z toho, že jsem tak dlouho sám, nemám svou spřízněnou duši, kterou ona našla v Carlislovi. No, nevím jestli je duše správné definování. Já sám pravděpodobně duši nemám. Jak bych mohl mít? Netvor, kterého se snažím už několik desetiletí držet uvnitř mě, nezmizel. Je a bude mou součástí.

Děkuju drahoušku!, pomyslí si Esme, která se právě vrátila s Carlislem a Rosalie z lovu. Pousměji se. Co já bych tak byl bez své rodiny?

Několikrát ještě zopakuji skladbu a potom se vydám ven z domu, do lesa.

Vrať se brzy, potřebuji s tebou ještě o něčem mluvit, než půjdeme do školy, zaslechnu ještě Alice a k tomu přidá velmi zvláštní vizi. Dál se tím v mysli nezabývala. O čem se mnou tak může chtít mluvit? No to jsem zvědavý.

Vyrazil jsem lesem, přes řeku na své oblíbené místo. Poslední dobou jsem tam býval skoro každý večer. Byl tam klid, nic mě nerušilo. Žádné myšlenky ostatních, jen ty moje. Dalo se tam výborně přemýšlet nebo naopak, parádně vypnout.

Je zima, sněžilo. Mně je to vcelku jedno. Lehl jsem si na louku a upřel zrak na oblohu. Ani jedna hvězda. Jen ty bílé vločky, které dopadly na zem a na mě. Zanedlouho jsem byl jako sněhulák, vločky se totiž nerozpustily. Mám pravděpodobně stejnou teplotu jako ony.

Zamyslel jsem se nad vizemi, které mi dnes Alice ukázala. Ta první byla s tou neznámou dívkou. Co to znamenalo? Seznámím se opravu s nějakou dívkou? To ji nebudu děsit jako všechny? A ta druhá vize, když jsem odcházel. Byla zamlžená, poznal jsem jen sebe, druhou osobu už jsem poznal hůře a tu třetí už vůbec ne. Ta druhá osoba mi připomínala jednu ženu co znám, Tanyu.

Tanya a její sestry jsou upírky z Alijašky. Žijí stejným způsobem jako my – živí se zvířecí krví, abstinují. Známe se už spoustu let. Ale poslední dobou jsem k nim jezdil velmi nerad. Tanyiny myšlenky pro mě nebyly moc příjemné. Měla o mě zájem. Vědět to Esme, byla by šťastná. Kámen úrazu je, že já nemám zájem.

Nevím kde jsme to v té vizi stáli. Více mě zajímala ta třetí osoba, kterou jsem nedokázal poznat. Nedokázal jsem rozeznat ani jestli je to žena či muž. Tanya tu osobu hrubě držela a měla v plánu s ní něco udělat. Ne dobrého. Měl jsem hrozné nutkání zachránit ji, i když jsem netušil, kdo to vlastně je.

 

Shrnutí povídek 2.kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Tanec života:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!