Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tajemství jménem život - 7.kapitola

ed

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Tajemství jménem život - 7.kapitolaEdwardův pohled na to, co se dělo, když byla Bella v bezvědomí...

25.10.2009 (14:45) • Martisek • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2783×

7. Ty si mě nepamatuješ?

Edwardův pohled

Netušil jsem, že se může něco takového stát. Upír, který má vyvynutější smysly než obyčejný člověk, narazí autem do stromu.

Než jsem se pořádně vzpamatoval z toho šoku, Bella proletěla předním sklem a těsně minula hlavou kmen stromu. Všude byla cítit její krev. Nebyla sice tak silná, jako když byla člověk, přesto jsem ji cítil.

Vyrval jsem dveře od auta a rychle se dostal k Belle. Ležela před autem, tělo měla podivně zkroucené. Zasténal jsem a klekl si vedle ní.

,,Bells.´´ zašeptal jsem. Podivně zaskučela a řekla něco, čemu jsem nerozuměl. Zvedl jsem ji opatrně do náruče a chtěl ji odnést k nám domů, za Carlislem.

Rodina mi ale plány překazila, jelikož se objevili přede mnou.

,,Ty kreténe! Co jsi ji to provedl?!´´ zařval na mě Emmett. Jediné, co mu bránilo mi něco udělat, byla Bells ležící  v mé náruči. ,,Uklidni se Emmette. Co se stalo nezměníš.´´ řekl Carlisle tvrdě Emmettovi a pak se otočil na mě. ,,Dej mi ji. Zavezu ji do nemocnice. Nechte to na mě. Postarám se o to.´´ vzal Bells do náruče a s Alicí a Esme odešli k autu. Poté se velikou rychlostí rozjeli lesem k nemocnici.

Díval jsem se za nimi, dokud na mě neskočil Emmett. Mlátil mě pěstmi do hrudi a křičel, jak jsem si mohl dovolit ohrozit její život. ,,Proč ji pořád jen ubližuješ!´´ vykřikl, ale to už ho Rose s Jasperem ode mně odtáhli. Měli ho nechat, zasloužil jsem si alespoň tohle, když už nic jiného. Ublížil jsem ji, už zase.

Emmett se s nimi ještě chvíli pral a bylo jasné, že pokud by opravdu chtěl, přepral by je. Uklidnil se a Jasper s Rose ho pustili, Rose ho pro jistotu chytila za ruku.

,,Jestli umře, zabiju tě!´´ zavrčel na mě skrz stisknuté zuby a v jeho očích jsem viděl tolik odhodlání, že jsem si ani netroufal pochybovat o pravdivosti jeho slov.


Před dveřmi nemocnice se Emmett zastavil a s hrůzou vytřeštil oči. Chtěl jsem se ho zeptal, co se děje, ale předběhla mě Rose. ,,Emme? Lásko, co se děje?´´

,,Co když tam budou rodiče a poznají mě?´´ panika v jeho hlase byla jasně slyšet. Rose se podívala na mě a v očích měla prosbu o pomoc. ,,Mno pokud to nechceš riskovat, můžeš zůsat venku.´´ na můj první návrh zavrčel.

,,A nebo se schováš u Carlisla v kanceláři a až odejdou, tak vylezeš.´´ řekl jsem druhou variantu. A jelikož s ní souhlasil, vstoupili jsme do nemocnice.



Bella ležela na posteli. Byla bledá jako my a její tělo nevykazovalo žádné známky života, tedy až na tlukot jejího srdce, který byl ale ještě slabší než obvykle. Díval jsem se na ni a oči mě podivně pálili. Chtěl jsem brečet, ale nešlo to. Chtěl jsem křičet, ale nemohl jsem.

Měl bych odejít a nechat ji být. Pořád ji jen vystavuji nebezpečí. Já i celá naše povedená rodinka. Měli bychom ji opustit a nechat konečně žít vlastní život, ve kterém by se nemusle bát, jestli se dožije dalšího rána.

,,Zapoměň na to, Edwarde.´´ zasyčela na mě Alice. Byla naštvaná stejně jako Emmett, že jsem dopustil, aby se Belle něco stalo, ale ona alespoň věděla, že to byla jen špatná náhoda. Viděla, že to byla nehoda. Nehoda, která se neměla za žádnou cenu stát.

Chytila mě za rukáv a odtáhla na chodbu, ven z pokoje. Na konci chodby jsem uviděl její rodiče, jak se splašeně ženou směrem k nám. S Alicí jsme se jako na povel otočili a šli ke Carlislovi do kanceláře.

,,Teď ji chceš opustit? Po tom všem, čím jsi kvůli nám musela projít?´´ šeptala zuřivě, aby nás nikdo neslyšel a pořád se dívala před sebe.


,,Pche, tak teď ti došlo, že by jsi ji měl opustit? Po tom, co jsme z ní udělali upíra?´´ prskl na mě Emmett, když jsme za sebou zavřeli dveře kanceláře.

,,Já ji nekousl!´´ bránil jsem se. Zase mi chtěl něco říct, ale Esme ho zastavila. ,,Nechte toho. Oba! Tohle teď nikomu nepomůže. Jestli jste si nevšimli, tak Bella leží polomrtvá vedle v pokoji.´´ řekla naštvaně. Bylo mi jí líto. Měla Bellu ráda jako vlastní dceru a teď musela sledovat její potlučené tělo. Jediné, co jsme teď měli, byla naděje. Naděje, že se uzdraví a bude v pořádku.

,,Chtěli, abych jim řekl, co se vlastně stalo.´´ přerušil ticho Carlisle. Podíval jsem se na něj a zamračil se, tak jako ostatní. ,,Řekl jsem jim, že Bella byla u nás a ty jsi ji pak půjčil auto, aby mohla odjet domů. Po cestě se vybourala a jelikož ti nezavolala, že dojela v pořádku, jak jste se domluvili, vydali jsme se ji hledat. Zbytek je stejný.´´ řekl a podíval se po nás všech.

Sklonil jsem hlavu a zavřel oči. Jen další lež. Další věc, kterou musíme utajit pro naše bezpečí.

,,Tohle se nemělo stát!´´ zaskučela Alice a stulila se Jasperovi na hrudi. Všichni se teď objímali a utěšovali navzájem a já zůstal sám. Opět mě bodlo v hrudi na místě, kde jsem měl mít srdce, když jsem si uvědomil, jak moc mi Bells chybí.

Otočil jsem se a odešel z místnosti. Nedalo se to tam vydržet. Došel jsem k pokoji, kde ležela Bella a potichu zaklepal. Nikdo tady už nebyl a tak jsem si sedl na kraj postele a chytil svého anděla za ruku.

Všude bylo ticho, byla hluboká noc a všichni spali. Její mělké dýchání mě uklidňovalo, že stále žije. Zhluboka jsem se nadechl a nasál do plic její vůni. Připadalo mi to jako věčnost, kdy jsem ji cítil a přitom to byla jen chvíle. Ale i ta chvíle pro mě trvala neskutečně dlouho.

Její srdce jednou vynechalo a tím mě vytrhlo z myšlenek. Její oční víčka se slabě zachvěla. Pomalu otevřela oči a hned je upřela na mě.

,,Kdo...kdo jsi?´´ zakoktala. Její ruka se začala třepat, oči se ji zvrátili a bylo vidět jen bělmo. Začala se třást a srdce ji pomalu sláblo. Vyskočil jsem na nohy a zavolal na Carlisla.

Objevil se ve dveřích společně s nějakou sestřičkou. Odtrhli mě od ní a píchli ji nějakou injekci, po které se uklidnila a znovu usnula.

Vyběhl jsem z pokoje největší možnou rychlostí a zamířil do lesa. Naštvaně jsem pěstí udeřil do prvního stromu, který jsem potkal. Praskl v půlce a koruna spadla na zem. Sedl jsem si a opřel se o ni. Kolena jsem si přitáhl blíž k tělu a začal vzlykat. Někdo mi položil ruku kolem ramen, ale já ji setřásl. Když to udělala po druhé, nechal jsem ji.

,,Edwarde.´´ zamumlala Esme. Opřel jsem se o ni a tiše naříkal. Připadal jsem si jako malý kluk, který pláče v matčině náruči.

 

 

Shrnutí povídek

 

Předchozí

Následující

 

 

Autor: Martisek (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Tajemství jménem život - 7.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře