Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Strejda vlkodlak - devatenáctá kapitola

Knizka


Strejda vlkodlak - devatenáctá kapitolaJedna z posledních kapitol. Setkání s Edwardem, které nedopadne přesně podle jeho představ. Přesněji řečeno, nedopadne vůbec... :)
Příjemné čtení, Gemm... =)

 

 

Strejda vlkodlak - Posouvání pravidel

 

Bella si protřela oči a z kelímku vytáhla propisku, aby mohla začít vyplňovat tu velkou hromadu dokumentů, co jí kypěla na stole. Práci uvítala s radostí, aspoň na krátké chvilky vždycky unikla těm zpropadeným myšlenkám na Renesmé. Věděla, že Jacob se Sethem dělají, co můžou. A ona svou úlohu plnila tím, že neustále prozváněla Rosaliin telefon s němou prosbou, aby nebyl už dávno rozdrcený, na dně mořského příkopu, v zastavárně nebo nějak šikovně nastrčený nějakému bezdomovci. Když ji vyrušilo tiché zavrzání dveří, ani nevzhlédla.

„Ránko, Kat,“ pozdravila svou nadřízenou.

„Oh, zlato, myslím, že víš, že se jmenuju jinak,“ řekl Jakův hlas a přerušil tak její práci. Vzhlédla a pátravě se mu zadívala do očí, hledajíc v nich nějakou novinku. A překvapeně zjistila, že jeho oči připomínají spíš dvě baterky.

„Co se stalo?“ chtěla hned vědět. Její novomanžel se drze usmál, sedl si naproti ní a založil si ruce na prsou.

„Mluvil jsem s Alice.“ Uvnitř jejího těla proběhla gigantická exploze emocí – naděje, štěstí, strachu. A Jacob, díky bohu, mluvil dál. „Seth jel znovu zkusit letiště. Čekala tam na něho a povídala, že ti prej chce Nessie vrátit.“

„C-co-cože?“

„Jo, malá Cullenová asi nebude tak bezcitná, jak jsme si všichni mysleli. Dobře, nedívej se tak na mě – jak jsem si já myslel.“

Když se ale chtěla začít ptát na všechny podrobnosti, Jacob se slitoval a k jejímu překvapení začal vyprávět sám. „Seth povídal, že vzali Ness na Aljašku. Edward že – no nic, a Alice, každopádně, by s ní měla přiletěl zítra kolem poledne. Přiveze ji domů a… To se ti asi nebude líbit. Ale ta zrzavá pijavice si s tebou chce promluvit.“

„Budeš tam se mnou, že?“ ujistila se rychle. Pořád ji udivoval ten šílený pocit naděje. Nejradši by skákala metr nad zem a plakala radostí. A zároveň se jí chtělo křičet a teď hned nasednout na letadlo na Aljašku, vzít si sebou tlupu vlkodlačích kamarádů a nařídit jim, aby se všech těch ohavných stvoření, které jí ukradly dítě, zbavili. Ale místo toho se jenom napůl šťastně, napůl bezmocně usmívala.

Jake samozřejmě přikývl. Vstala, obešla stůl a objala ho. Přišlo jí to přirozené a jeho přívětivé teplo jí předávalo energii.

Katrina si usmyslela, že když už je jednou její zaměstnanec, půjde domů, až to ona dovolí. Jacob jejich rozhovor sledoval ze dveří a pobaveně se usmíval, když přišla na řadu Katrinina autorita.

„No to ani náhodou, milá zlatá. Tady není holubník, nebudeš si sem chodit jenom tak.“

„Neboj, Kat. Od příštího týdne tady budu od rána do večera, jen jak se ti zlíbí,“ škemrala Bella. Chtěla jít domů, připravit pro Ness něco dobrého na přivítanou, připravit se na to psychicky a hlavně si připravit monolog, který zakřičí Edwardovi do obličeje, jen co se objeví na prahu.

„Ne.“

A tak se domů dostala až po třetí odpoledne. Automaticky šla do své ložnice, ale místo manželské postele, velké šatní skříně, toaletního stolku, modro-šedé barvy stěn a všech Belliiných věcí viděla jen dětský, zeleně vymalovaný pokoj s jednou postelí v rohu, s kobercem a hromadou hraček. Zasekla se a nechápavě otevřela pusu.

„Co to je?“ Otočila se na svého manžela, který jako ratlík okamžitě přicupital. S úsměvem od ucha k uchu.

„Líbí?“

„Co to je?“ opakovala Bella.

„No, pokojík pro Renesmé. Myslím, že se jí bude líbit. Pomáhala mi s tím Katie.“

„A já si mám jako ustlat ve vaně?“ Jacob zakroutil hlavou, jako by Bella byla mimořádně nechápavý tvor, chytil ji za ruku a odtáhl do své ložnice.

Vlastně ne své, ale… jejich? „Ehm…“

„Líbí?“

Bella chvilku ještě zírala a přemýšlela, jakou reakci zvolit. „Děláš si ze mě srandu? Nebudu s tebou mít společnou ložnici to je… divný.“

„Spali jsme spolu, není na tom divnýho vůbec nic.“ Při těch slovech se trochu přikrčila – byla to pravda.

„Ale to jako budeme spát pořád v jedný posteli?“

„Jo – to mi připomíná, chceš spát vlevo nebo vpravo?“

„Jaku!“

„No, osobně preferuju levou stranu. Je to blíž ke dveřím a tak, ale jestli chceš ty levou, tak já se přizpůs-“

„Jaku!“

„Co je?“ řekl nevinným hlasem. S rezignujícím povzdechem se zády opřela o stěnu a usměvavě zavrtěla hlavou. Cosi ji zašimralo na tváři, a když zvedla oči, střetla se s těma Jakovýma. Přiblížil se k ní na vzdálenost sotva několika centimetrů a Bella si ironicky pomyslela, že jsou právě tak dva metry od místa, kde se poprvé políbili.

Natáhla krk a párkrát slabě přejela přes jeho rty, no odtáhla se ve chvíli, kdy se to Jakovi začalo líbit víc, než bylo nutné.

„Co je?“ zeptal se zase, tentokrát z jiného důvodu.

„Nehodí se to.“

„Bello,“ zaúpěl. „Nehodí se to? Necháváš mě trpět jenom proto, že se to podle tebe nehodí?“

„A co bys řekl, hm?“ opáčila kousavě, třebaže naštvaná nebyla. Nic nemohlo dneska zkazit její náladu. Žila s vědomím, že za pár hodin bude mít v náruči svoji unesenou dceru.

„Že máme dobrý důvod k oslavě a možná že na pořádně dlouhou dobu volný byt. Řekl bych, že se to právě všelicos, ale hlavně, že se to hodí,“ zamumlal zhrublým tónem do jejích úst a neúspěšně se pokusil spojit jejich rty. Nevzdal se a zaútočil alespoň na její dolní čelist a krk.

„Jsi strašný manipulativní hajzl.“

„A to se ti na mně líbí…“

„Ne, to na tobě nesnáším,“ zasmála se tiše, kousla se do rtu a vlepila mu rychlou pusu.

„Já na tobě nesnáším všechno a taky s tím dokážu žít...“

„Ty chudáčku!“ Rukama se mu zasekla ve vlasech, on udělal totéž, jen jednu ruku obmotal kolem Bellina útlého pasu. Podle jeho ztmavnutých očí asi čekal všelicos. Jen ne to, co přišlo.

Bella zavrtěla hlavou a odešla zpátky do svého bývalého pokoje, aby si dopřála trochu nostalgie, zavzpomínala na svoji dcerušku a se slzou na tváři a úsměvem na rtech zapojila svou fantazii a začala si představovat, jak už za necelých dvacet čtyři hodin bude zpátky u ní, bude se radovat z nového pokojíku a nic jí nebude chybět.

Teda, no, dobře. První půl hodinu se škodolibým úsměvem poslouchala za dveřmi, jak Jacob chodí sem a tam, mumlá jedovaté narážky a výhružky. A taky přemáhala samu sebe, aby tam za ním nešla zpátky.

***

Málem na sebe vychrstla celou konev právě uvařené vody, když se rozdrnčel zvonek. Srdce se jí okamžitě zrychlilo a už jenom čekala, až za ní přijde Jake. O pár sekund později se doopravdy objevil v kuchyni a s nervózním úsměvem spolu došli ke vchodovým dveřím. Otevřel je, s ledovou maskou neprozrazující jedinou emoci.

Během té neměřitelné doby ji napadala spousta věcí, které jsem měla chuť udělat. Nic se ale nezdálo jako ta nejlepší volba, jako to správné řešení. Jakmile její oči vyhledaly to drobné andělské stvoření schoulené v náruči krvežíznivé pijavice, automaticky rukám poručily, aby se natáhly a v nekonečném okamžiku očekávání sevřely to, co do nich neodmyslitelně patřilo.

Edward jen odevzdaně natáhl paže a se smutným povzdechem jí Ness podal. Belle se po těle jako vodopád lásky a štěstí rozlila pohoda, rty se zkřivily do bolestného úsměvu a se zavřenýma očima Nessie silně sevřela v těsném objetí.

Cítila, že jí Jacob povzbudivě stiskl rameno, ale nevnímala to.

Existovala jen ona. Bella, ten šílený pocit radosti a spící andílek v jejích rukách, který nebyl zase až tak lehký, jak se zdál.

„Bello…“ Neměla nejmenší ponětí, po jak dlouhé době to Edward řekl, ale dokázalo ji to probudit z té agónie natolik, aby si uvědomila, že jí po tvářích stékají slzy a usmívá se jako idiot. Ale pořád měla dostatek rozumu, aby onen nápad, poděkovat tomu stvoření přede dveřmi, zatlačila hluboko do hlavy. Pečlivě si prohlédla jeho doširoka rozevřené oči… zvláštní kombinace. Emocionálně absolutně čitelný Edward Cullen a dokonale chladná Bella.

Překvapující silou k sobě stiskla zuby, cítíc, jak má celé tělo ztuhlé a napjaté, než konečně ostře ledovým hlasem pronesla:

„Vypadni.“

„Cože?“ ozval se s lehkým záchvěvem ublíženosti v hlase. „Chtěl jsem se jen…“

„Neopovažuj se to jediný zatracený slovo ani vyslovit,“ štěkla dřív, než si stačila uvědomit, co chce říct. S extrémně zuřivou starostlivostí jí Edward pohlédl do tváře a snažil se vyčíst všechny její myšlenky a pocity a už viděla, jak se chystá udělat krok jejich směrem. A až pronikavé syknutí ho upozornilo na fakt, že tady o něj nikdo nestojí a že Jacob není odhodlaný jen přihlížet. Pokud to bude nutné.

„Bello, proboha, jen se chci omluvit!“

„Opravdu dospělé,“ zasyčela zlostí nad jeho frustrovaným tónem. Jako by byl on neprávem dotčený, jako by mu kdosi ukradl hračku a on teď byl naštvaný. „Jsi starej jak Metuzalém, ale nechováš se jinak než dítě – jako malý rozmazlený fracek, abych to upřesnila! Proboha, chci se jen omluvit!“ parodovala jeho větu se silným ironickým podtónem. Slyšela, jak si Jacob odfrkl, ale sotva tomu věnovala pozornost.

 


 

 

Já vím, já vím... Ale zase mi to trvalo strašně dlouho napsat, takže zbytek rozhovoru bude v dalším díle. :D

Předem bych vám chtěla poděkovat za úplně všechny komentáře, které jste mi v průběhu povídky zanechávali. Ale nedokážu se soustředit na jednu věc moc dlouho, takže i k téhle povídce už pomalu a jistě opadává nadšení... A jsem si jistá, že vy to taky vidíte, i když se snažím, moc moc se snažím, aby nebylo...

Takže slibuji, že se pokusím její konec neuspěchat, ale kapitol už moc nebude. ;)

 

předchozí další



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Strejda vlkodlak - devatenáctá kapitola:

 1 2   Další »
15. Kačka
11.11.2011 [0:56]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14. karel
18.10.2011 [13:39]

No, předem musim říct, že tahle povídka je úžasná! Taková příjemná změna- něco netradičního Emoticon Píšeš krásně a uřčitě to neopouštěj!
Už od první chvíle, kdy jsem tuhle povídku začala číst, zamilovala jsem se..
Jsem tým Edward, ale ty to máš napsané tak, že člověk prostě nemá šanci na to, aby se mu to nelíbilo, ikdyž nemá Jacoba úplně v lásce Emoticon
Chtěla bych se vyjádřit k tomu ději.. Musím říct, že ačkoli náš hlavní páreček je úplně neskutečnej a jsou jako z pohádky -jejich počáteční hádky, ta přitažlivost mezi nimi, takovéhle situace úplně miluju! -, mám takový silný pocit, že Bella nemiluje Jacoba, ale Edwarda?! Jo, je na něj sice teď naštvaná (hooodně naštvaná), že unesl Renesmé, ale je to její láska z minula. Myslím, že ho nepřestala milovat...i přesto, že zdrhnul když byla těhotná(na jeho obranu - nevěděl to že ano?!), že Renesmé unesl- je to její otec a když se to dozvěděl, tak prostě nevěděl, jak se zachovat?! Prostě mi k sobě nějak vychází zase oni dva Emoticon Toť můj názor. Co myslíte vy?

13. Franzy
14.10.2011 [17:26]

FranzyÚža úža úžasné jestli okamžitě nenapíšeš další díl budu tě v noci strašit! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12. THe
12.10.2011 [19:07]

THeJakkoliv Edward miluju (a že hodně), tady mi ho není vůbec líto. Naopak. Je to příšernej hajzl. A opět úžasná kapitola. Těším se na další. Jen mě děsí, že je jedna z posledních...

11. nim
11.10.2011 [13:19]

nedostatek nadšení z tvé strany jsem zatím nezaznamenala Emoticon a moc ti za to děkuji, povídka se mi opravdu líbí a tak jen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. olina
11.10.2011 [10:15]

píšeš skvěla a máš bezva nápady - jen pokračuj.


Díky Emoticon

9. čiči
11.10.2011 [5:57]

teda Jak se úplně překona a Bell je jako mámá úžasná Emoticon

8. xxx
10.10.2011 [22:53]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7.
Smazat | Upravit | 10.10.2011 [21:42]

krásne teším sa na pokračko Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10.10.2011 [21:11]

janulkaihneĎ! ZajtrA! inaK Uvidiš! Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!