Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Stranger 17. kapitola

Stranger 17. kapitolaTak a je tu další kapitola. Užijte si ji. Copak se asi stane u Cullenů, když Edward, Bella a Carlisle přijedou domů. To si musíte přečíst. Nechejte komentáře prosím.

17. kapitola

 

Ale já věděla, že se tomu stejnak jednou budu muset postavit, a vždyť jsme se jenom líbali, neřeknu, kdybychom se spolu vyspali tak to bych se doma asi chvíli neukázala, protože kdo má vydržet ty Emmettovi hlášky, ale stejnak bych dorazila, nezvládla bych je znova dobrovolně opustit.

***


Vydala jsem se tedy s oběma po boku dovnitř. Všichni seděli na sedačkách a pozorovali nás. Samozřejmě si všimli Carlisleho. Kdo by si ho taky nevšiml, nešlo přehlédnout, jak se culí.

„Co se stalo?“ zeptal se jako první Jasper. Nejspíš vycítil naše pocity a musel být z toho patřičně zmatený. Chudáček.

„Nic,“odpověděla jsem pohotově.

„Jasně a z Carlisleho se jen tak stalo usměvavé sluníčko,“ dobíral si mně Emm.

„Tak se ho zeptej co mu je,“ ušklíbla jsem se.

„Co se stalo?“ vybafl na něj hned.

Carlisle nejistě pohlédl na mě a pak na Edwarda než odpověděl, zřejmě volil správná slova.

„Zeptej se jich,“ odpověděl mu a já věděla, že mám vyhráno. Nikdo se nic nedozví, pro zatím.

„Bell, Bellinko, sestřičko, ty moje nejdražší beruško, copak se stalo?“ ptal se mě a při tom u mě klečel. Ovšem místo odpovědi se mu dostavil můj smích, byla jsem udivená, co vše udělá Emm, jen aby se to dozvěděl. Poznal, že ze mě to nedostane, rozhodně ne teď. Tak přiskočil k Edwardovi. To jsem se ještě víc rozesmála, snad si nemyslí, že ten se tím bude chlubit na potkání. Ovšem asi jsem se mýlila.

„Chceš vědět, co se stalo?“ ptal se ho Edward a v jeho očích byly jiskřičky.

„Jo jo,“ přikyvoval hned Emm.

 

„Tak já ti to ukážu,“ odpověděl mu Edward s těma jiskřičkami a já se přestala okamžitě smát. Toho si všichni všimli a obrátili pozornost na mě. Nyní mi do smíchu rozhodně nebylo, překvapeně jsem hleděla na Edwarda a snažila se najít špetku toho, že si dělá srandu. Ovšem ničeho jsem si nevšimla. To snad nemyslí vážně, to jen tak chce ke mně přijít a líbat mě před naší rodinou. Jemu hráblo, já si ani nestihla udělat v hlavě pořádek a on začíná s tímhle.

Edward se ke mně začal přibližovat a já instinktivně začala couvat. Až jsem narazila do zdi a chtě nechtě jsem se musela zastavit. Edward se ke mně přiblížil na vzdálenost jednoho kroku a obrátil se zpátky na Emmetta.

„Opravdu to chceš vědět?“ zeptal se ho.

Emm jenom přikývl a se zájmem nás sledoval dál. Tiše jsem zaúpěla, ale asi to nebylo tak tichý, jak jsem si myslela. Snažila jsem se ovládnout, pomalu na mě totiž začala působit Edwardova přítomnost a já nevěděla, jestli se vůbec udržím. On byl tak krásný, vše na něm bylo neodolatelný, nechápu, proč jsem si toho nevšimla dřív. Jeho hlas, vlasy, krásné oči, ve kterých jsem se vždy začala utápět a tento okamžik nebyl výjimkou, jeho krásné rty. Ty rty, které se nedávno spojily s mýma a hrály spolu ten tolik známý tanec.

Edward se ke mně přiblížil, jednu ruku položil vedle mojí hlavy a druhou ruku položil na můj pas, za který si mě přitáhl. Jeho vůně mě úplně obklopila a pohltila, nebyla jsem schopna se bránit a ani jsem nechtěla. Jediné co jsem teď vnímala, jsem byla já a Edward. Bylo mi jedno, že je tady celá rodina a pozoruje nás, bylo mi to fuk.

„Tohle se stalo,“ zašeptal Edward a jemně spojil naše rty. Přesně jak jsem si myslela, jakmile se jeho rty shledaly s mýma, nebylo pro mě nic důležitějšího. A tak jsem se tedy zapojila do polibku. Svoje ruce jsem přemístila na jeho zátylek a hrála si s jeho vlasy. Polibek se stával čím dál tím více náruživějším a vášnivějším, kdybych byla člověk, určitě bych lapala po dechu. Po asi minutě jsme se od sebe oddělili. Edward položil čelo na to mé a oba jsme oddechovali. Byl to nepopsatelný zážitek. V břiše mi lítalo snad tisíce motýlků a já jsem poprvé za celou svoji existenci byla šťastná a úplná. Ovšem bála jsem se, jak to bude dál, ale rozhodla jsem se to pro dnešek neřešit, užívala jsem si tyhle chvíle.

Po další minutě jsem se rozhodla rozhlédnout po místnosti, byla jsem zvědavá, jak se ostatní budou tvářit, ale v obýváku bylo prázdno a v domě jsem nezaznamenala žádný pohyb. Museli se vytratit. Usmála jsem se, jelikož pochybuju že Emmetta odtud jen tak dostali.

„Na co myslíš?“ promluvil poprvé Edward.

„Na to jak odtud museli Emmetta táhnout.“ Edward se usmál a chtěl mi na to odpovědět, když se tu objevil z ničeho nic Emm a za sebou táhl celou naší rodinu.

„Jééééééé,“ zakřičel a to už jsem se ocitla v jeho náručí a on mě vyhazoval do stropu a přitom si zpíval.

Eda a Bellinka budou z toho miminka.

„Emmete,“ přetrhlo jeho radování 6 káravých hlasů.

„Pust mě na zem.“

„Ne ne ne ne ne ne.“ Trval na svém.

„Emmete,“ ozval se rozčilený hlas, který patřil Edwardovi.

„Jestli ji nepustíš, tak Rose plánuje, že tě nepustí do ložnice,“ vyhrožoval mu Edward. V tom okamžiku jsem nebyla v jeho náručí, nýbrž stála na zemi a Emm klečel před Rose. A začal jí přemlouvat, aby si to rozmyslela. Přestala jsem je vnímat, když se něčí ruce obtočily kolem mého pasu a mě obklopila zase ta vůně. Edward. Začal mě líbat na krku, bylo to příjemné, ale nemohla jsem se na nic soustředit.

„Bello?“ ptala se mě Alice.

„No?“ zeptala jsem se jí úplně bezmyšlenkově.

„Jdeš s námi na lov?“

„Hm.“ Vůbec jsem její slova nevnímala, nedocházelo mi, na co se ptá, teď jsem měla jinou práci.

„Tak pojď,“ vybídla mě a já se konečně probrala.

„Cože? Kam?“ zeptala jsem se a všichni se začali smát. Edwardovi zacukaly koutky, ale neodtrhl se od mého krku a zasypával ho dalšími a dalšími pusinkami.

„Na lov,“ odpověděla mi.

„Hm.“ Na víc jsem se nezmohla a smířeně jsem se vydala za nimi. Ovšem nepočítala jsem s tím, že mě něčí ruce drží a nechtějí pustit.

„Nikam tě nepustím,“ zašeptal mi do ucha a já jsem se oklepala, jak mě ovál jeho dech. Klidně bych tu s ním zůstala, kdyby se neozvala Alice.

„Jestli Bella nepůjde, tak budeme se mnou celé století dobrovolně nakupovat,“ vyhrožovala nám a Edward se ode mě zděšeně odtrhl, taky jsem byla vyděšená století nakupování s Alicí, to je horor. A tak jsme se tedy vydaly na lov. Já, Esme, Rose a Alice prostě holčičí lov, kluky jsme nechaly doma.

***


Na jiném neznámém místě ve stejný čas.

„Je čas,“ zašeptal mužský hlas směrem do lesa, který pomalu upadal do temnoty.

Muž byl zahalen v plášti, proto nebylo vidět co je zač a jak vypadá. Otočil se tak rychle, že pláž za ním tak rychle jak jen dokázal, vlál. Muž se vydal za jednou jeho známou, aby ji mohl pověřit důležitým úkolem.

Měla najít dívku. Dívku, kterou před několika staletími poslaly na zem, aby mohla vyrůst, aby se mohla stát z části upírkou, aby mohla, zachránit jejich svět. To byl její osud. Musela neznámo kde a neznámo s kým bojovat, aby její pravý svět nezanikl, aby nezanikl svět, o kterém neměla ponětí, aby se měla kam vrátit, protože kde teď byla, to nebyl její pravý domov, neměla tam co dělat, byla v cizím prostředí, ve kterém se naučila žít. A právě do tohohle světa patřila. Patřila do světa, který měla zachránit.

Toto měla být záchranná mise, která byla naplánovaná před několika staletími a teď se měla vyplnit.






---------------

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Stranger 17. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!