Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Stranger 10. kapitola

Stranger 10. kapitolaTak tu mám pro Vás 10. kapitolu. Je z pohledu jak Carlisleho tak i Belly. Bella se konečně setkává s otcem. Snad se Vám to bude líbit a samozřejmě budu ráda za každý komentář.

10. kapitola - Setkáni

pohled Carlisleho

O chvíli později už naši děti vcházeli za námi do obýváku a za nimi osoba, kterou bych tady nečekal ….

Byla to Bella, moje Bella. Teď už jsem nedokázal udržet svoje myšlenky, které mi lítali po všech čertech.

Nemohl jsem tomu uvěřit, že stojí přímo přede mnou živá a zdravá. To snad ani není možný. Je to fakt ona? Nezdá se mi to? Nezdá, upíří přece nemůžou spát a ani snít. Tak jak to že před sebou vidím Bellu? Nejspíš jsem si to nevymyslel a přede mnou opravdu stojí moje oblíbená znovu nalezená dcera a co víc je živá. Počkat živá, vždyť je upír. Takže jsem tomu nezabránil, i když teďka mi to nevadilo, spíš jsem byl rád. Takže, Bella s námi může zůstat, nechci se s ní znovu loučit a navíc konečně budeme rodina.

Ale, kde v tom případě byla ty roky? Co dělala? Proč nepřišla dřív? To se bála? Vždyť tak jak koukám tak musela byt proměněna pár dnů po tom, co utekla.

Vůbec se nezměnila furt stejně krásná, až na její pokožku ta je bledší než byla teda, pokud to vůbec šlo a její oči jsou krásně…hnědo- zlaté takže nezabíjí lidi. Bože, jsem na ni tak pyšný.

Tolik se mi po ní stískalo. Tolik jsem toužil po tom ji znovu vidět a promluvit si s ní, znovu ji obejmout a uvítat ve své rodině. A mé přání, se asi vyplnilo. Nenechám ji znovu odejít, už ne.

„Carlisle?“ přerušil mě její hlas ze zamyšlení a já si konečně uvědomil, že na ní zírám s otevřenou pusou. Takže jsem jí poslušně zavřel a podíval se jí do očí. Bylo poznat, že je nervózní, asi čeká na moji reakci.

„Tak, už něco řekni. Seřvi mě, vyhoď mě cokoliv, jenom něco řekni.“ Vyrušila mě znova z mého přemýšlení, ale nechápal jsem, jak si mohla myslet, že bych ji vyhodil nebo vynadal, já jsem byl rád, že je vůbec tady.

„Bello…tolik si mi chyběla“ bylo jediný, co jsem ze sebe byl schopen dostat a zároveň jsem se k ní rozeběhl, abych ji mohl obejmout. Zřejmě byla překvapená, ale objetími vroucně oplácela.

„Ty mě taky, ty mě taky“ šeptla mi do ucha a objala mě ještě větší silou a mně to nevadilo, ovšem po chvilce jsem ucítil, jak její slzy padají na moji košili. Co že ona pláče? Vždyť je upírka a upíři nepláčou. Ne? Z mého uvažování mě vytrhla Bella, která se mírně odtáhla a zahleděla se za mě, hned jsem její pohled následoval a uviděl nechápající pohledy rodiny. Musel jsem se usmát, nevěděl jsem proč, ale byl jsem šťastný, teď jsem měl všechno, co jsem chtěl.

„Rodinko, chtěl bych vám představit moji dceru, Bellu, ale to už nejspíš víte od ní“ představil jsem ji, i když jim to asi už řekla.

****

Pohled Belly

„Rodinko, chtěl bych vám představit moji dceru, Bellu, ale to už nejspíš víte od ní“ jen co to dořekl, ozvalo se domem šestihlasné „cože?“

„Ty si jim to neřekla?“ Zeptal se mě a já si připadala najednou tak provinile.

„Ne, nejdříve jsem chtěla mluvit s tebou“ přiznala jsem.

„Tak pojď“ pobídl mě a mi se posadili na gauč a čekali jsme na zbytek rodiny, která si rozhodně zasloužila vysvětlení, ale ostatní se furt dívali na místo, kde jsme před chvíli ještě stáli, byli doslova jako v transu, furt pozorovali to místo a asi si v hlavě snažili dát dohromady tu řeč, kterou jsme tady s otcem vedli. Ani moc nevypadali, že by jim to došlo, i když se tvářili překvapeně a ani se jim zřejmě nechtělo, odtrhnou zrak od těch dveří. Protože se k ničemu neměli, už dobrých pár minut začala jsem se o ně bát a nebyla jsem sama. Ovšem mé obavy se nepotvrdili, protože se najednou Emmet začal hrozně řehtat čímž „probudil“ ostatní.

„Ta.. k to… to je gól.“

„Myslím, že vám dlužíme vysvětlení“ začala jsem pomalu.

„Tak ty myslím, jo?“ vyjel na mě Edward.

„Edwarde, nech toho.“ Pokáral ho otec s autoritou v hlase.

„Čeho?“ zeptal se ho Edward s nadzvednutím obočím.

Ten si ze mě snad dělá srandu, ne? Já jsem myslela, že je slušně vychovaný, ale jak se zdá tak je to jen libový frajírek, sice hezky, ale nevychovaný.

„Proč se tak chováš? Co to do tebe vjelo?“ Ptal se ho otec nechápavě a jeho otázku ignoroval.

„Nic“ odpověděl a vyběhl z domu. Měla jsem takový pocit, že to je moje chyby, že to je kvůli mně, což jsem teda nechtěla. Nechtěla jsem, aby se kvůli mně pohádal s rodinou.

„Z něho si nic nedělej….sestřičko“ objala mě Alice a já byla ráda, že to aspoň někdo bere v pohodě. A tak mě postupně všichni objali, až na Emmetta ten mě rovnou vyhodil do vzduchu a zatočil semnou nad hlavou za což si pak vysloužil pohlavek od, Rose i od Esme protože jsme rozbili lustr. Musela jsem se zasmát a nebyla jsem jediná.

„Tak myslím, že už je na čase vše vysvětlit“ ujal se slova Carlisle, když si k nám ostatní přisedli a střepy byli už sesbíraný. Slova se ujal Carlisle.

„Jako upír jsem byl na světě, už několik desetiletí, ale zvířecí krví jsem se živil jen chvíli. Když jsem jednoho dne, šel po městě, kde jsem se zrovna usadil, jsem si všiml kouře blízko lesa. Samozřejmě jsem byl zvědavý a tak jsem se tam šel podívat. Právě tam jsem narazil na Bellu, která ležela nedaleko hořícího domu a plakala. Neváhal jsem a vzal si ji domů, a jelikož už jsem měl nějaké ta základy u lékařství, tak jsem jí ošetřil její drobná zranění a nechal si ji u sebe.

Na druhý den ráno v novinách vyšlo, že rodina Swanová zemřela i s dcerkou, což mě utvrdilo v tom, že si ji nechám u sebe – adoptuju ji. Předtím jsem váhal, nevěděl jsem totiž, jak to zvládneme, bál jsem se, jsem přece upír, ale teď jsem ji nemohl nechat někde samotnou, bylo ji teprve 8 let. A tak se mnou zůstala.

Postupem času, jak Bella rostla, se dozvěděla moje tajemství a pak jsme se začali hádat kvůli…..“ nedořekl to a mě bylo jasný, že o tom nerad mluví a tak jsem převzala slovo já „ kvůli mojí přeměně. Já jsem totiž byla hrozně tvrdohlavá a chtěla jsem na vždy zůstat s otcem a později i s jeho rodinou, kterou si chtěl „stvořit,“ ale to se mu nelíbilo a mi se jednou pohádali tolik, že jsem utekla a vrátila se až teď. Chtěla jsem se vrátit dříve, nešlo to.“

„A kde si bylo celou tu dobu? Co si dělala? Proč si se nevrátila dříve?“ptal se mě Carlisle a já věděla, že mu bude muset, říct zkráceně celou svou minulost.

„Když jsem od tebe utekla, tak jsem narazila na upírku, ta mě chtěla zabít, ale Jacob se smečkou jí to překazili a já se proměnila. Pak jak jsem se „vzbudila“ se semnou Jacob rozešel a já myslela, že se sloužím, i když to upír nemůže. Utekla jsem, nemohla jsem se vrátit k tobě, myslela jsem, že mě nebudeš chtít, když si tolik trval na to, že zůstanu člověkem. Pak jsem se jen potulovala, ale mé cesty mě zavedli do Voltery, tam jsem chvíli zůstala, ale teď jsem tady. “usmála jsem se na ně.

„Jak sis mohla myslet, že bych tě nechtěl? To ať tě už nenapadne“ káral mě Carlisle.

pohled Carlisleho

S Belou jsme si povídala až do ráno, dokud se Bella nezvedla s tím, že jde domů a nechá nám nějaké to soukromý. Všichni jsme se tedy rozloučili po bezmála 10 hodinách. Ani jsme se nestihl zeptat své rodiny co si o ní myslí, protože moje dcera doslala vizi.

„Přijdou Volturovi, neví proč, ale vypadají naštvaně.“

A sakra to nevypadá dobře, a k tomu musí přijít zrovna teď, když jsem našel dceru a moje rodina je kompletní, už jsem si myslel, že budu chvíli šťastný a to bez, jakýkoliv problémů.

„Kdy?“ zeptal jsem se.

„Za pět minut a za chvíli by se měl objevit i Edward.“



----------------

Shrnutí Další kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Stranger 10. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!