Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Splněná přání - kapitola 11.

29.12.2009 (19:15) • BadLovelyLucy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3399×

Neodvážila jsem se podívat jinam než pod nohy. Pomalu jsem zdolávala schody a připadala si jako mentálně zaostalá. Jenom já neumim chodit po schodech, natož na vysokém podpatku.

Všude bylo ticho, když jsem konečně zdolala poslední schod, podívala jsem se kolem sebe. Alice stála s Jasperem v objetí u dveří a oba se na mě usmívaly. Jasper byl elegantně oblečen, ale stejně se k Alice tak moc hodil, úsměv jsem jim oplatila. Poté jsem si uvědomila, že na mě zírá celá rodina. Esme s Carlislem se na mě taky usmívali jako sluníčka. Začínaly mi být jejich pohledy nepříjemné. Proč se na mě tak culí. Vyhledala jsem Edwarda. Také se usmíval, ale tak nějak vítězně a s obdivem. Lehce jsem se usmála a sklopila dlouhé nalíčené řasy.

Edward přišel blíž a nabídl mi svoje rámě. Moc mu to slušelo, ovšem jako vždy. Měl černý oblek a tmavě modrou košili s rozepnutým knoflíčkem u krku. Vypadal trochu starší. Zapletla jsem ruku do jeho paže a pokusila se o rázný krok ke dveřím. Naštěstí se povedl, tak jsme pokračovali dál.

„Hezky si to užijte děti,“ popřála nám Esme.

„Děkujeme, taky si to tady užijte,“ uchechtla se Alice a zmizela ze dveří.

Jasper nastoupil s Alice na zadní sedadla Volva a čekali na nás. Já šla dál k autu, ale Edward mě zastavil.

„Počkej, něco ti ještě chybí,“ usmál se na mě kouzelně. Hledala jsem, co jsem si zapomněla, svetřík jsem měla, kdyby mi byla zima, kabelku taky, i když jsem v ní skoro nic neměla.

Edward vytáhl krabičku z kapsy saka a rychle ji otevřel. Nevěřila jsem vlastním očím.

V sametové krabičce byli ty krásné a hlavně drahé náušnice, které jsem obdivovala ve výloze.

„Viděl jsem v Alicině mysli, že jsi na ně koukala. Chtěl jsem ti je dát až později, ale myslím, že dneska by se ti hodili,“ pobídl, abych si je nandala.

Měla jsem hroznou radost, ale štvalo mě, že tolik utrácí.

„Ty jsi se zbláznil, byli hrozně drahé,“ protestovala jsem.

„Bells, prosím přijmi je. Udělej to pro mě. Prosím,“ prosil tiše. Váhala jsem. Využil toho a vzal mě do náruče, posadil na přední sedadlo, když jsem si uvědomila, co se stalo, seděl na místě řidiče a startoval.

Na klíně jsem měla otevřenou krabičku a hleděla na náušnice. Edward se nedíval na cestu, jen mě tiše sledoval a dělal na mě krásné zlaté psí oči. Už jsem to nevydržela. Sklopila jsem stínítko a podívala jsem se do zrcátka. Nandala jsem si náušnice a pak se na ně podívala. Byli krásné. Měl pravdu, opravdu mi slušely, ale byli tak krásné, že by slušeli asi každému. Obdivně na mě Edward hleděl a já se stydlivě zadívala do klína. Alice se nahnula mezi naše sedadla.

„Moc ti sluší Bells, tse a mě takové bráška nekoupí,“ řekla na oko s výčitky a drkla Edwarda pěstí do ramene.

Zářivě se na mě usmála, natáhla se k rádiu, zapnula ho a když se z repráků ozývala příjemná melodie, opřela se do sedačky vedle Jaspera. Edward mě vzal za ruku a něžně políbil její hřbet. Usmál se na mě a pak už se věnoval cestě, ale moji ruku nepouštěl. Pořád ji něžně svíral a já si užívala jeho dotek.

Už jsme jeli městem. Byla tma a všechna světýlka pronikavě osvětlovala celé město. Edward projížděl uličkami města, až jsem uviděla modrý neonový nápis club Dance House.

Vypadal moc příjemně, venku bylo větší parkoviště obklopené keři s bílými růžemi. Vypadalo to moc elegantně. Byla jsem ráda, že mě Alice oblékla do černých šatů a ne do odrbaných džínsů. Pozorovala jsem, jak jsme se přibližovali k budově. Edward zastavil, předal klíčky mladému chlapci a šel mi otevřít dveře. Když jsem vylezla z auta, zabouchl za mnou dveře a políbil mě na tvář. Alice s Jasperem na nás čekali před vchodem. Snažila jsem se k nim dojít rázně, ještě štěstí, že mě Edward pevně držel. Málem se mi podvrkla noha a kdyby mě včas nezachytil, rozplácla bych se přímo před vchodem do klubu. Což by znamenalo, že bych dovnitř už ani nešla, protože uštědřit si takovou ostudu hned ze začátku, by bylo asi dost i na mě.

Alice vtančila dovnitř jako první. Jasper šel za ní a přidržel nám dveře. Vešla jsem za ním a Edward pomalu vcházel za mnou. Byla tam malá hala a ve výklenku šatna. Nic na odložení jsme neměli a tak jsme velkými černými dveřmi vešli do další místnosti. V ní byl obrovský parket, který byl obsazen tančícími lidmi.

Club nebyl plný, a místa na sezení byla skoro prázdná. Okolo parketu byli postavené stolečky a polstrovaná barevná křesla, u zdi byli útulné rohové boxy. Ale nejvíce upoutával pozornost dlouhý osvětlený a prosklený bar. Edward automaticky vyhledal ten nejvzdálenější box, který byl schovaný až v rohu clubu a byl zároveň nejdál od parketu.

Box byl upravený jinak než jiné, byl obklopen vysokými zástěnami a jeho sedačky vypadaly pohodlněji. Zasoukala jsem se do rohu. Alice po mě hodila svoje bolerko a kabelku a tahla Jaspera na parket. Edward si sundával sako a pověsil si ho na vysoký věšák vedle sedaček.

Prohlížela jsem si barevně pomalované stěny a teprve když jsem stála u Edwarda, jsem si ji všimla. Mladá slečna, servírka, blondýnka s dlouhýma nohama a viditelně prodlouženýma vlasama. Usmívala se na něho a přitom si točila vlasama na prstech.

„Promiňte pane je mi to líto, ale toto je salonek pro V.I.P. Budu vás muset poprosit, jestli byste si se svojí sestrou nemohl sednout do jiného boxu,“ Usmívala se na něho a mě nehorázně štvala. Jaká sestra? Sice mě to z jedné strany mohlo trochu potěšit, ale co si o sobě myslí?

Na Edwarda zdá se její zbraně nepůsobili.

„Slečno, pokud by to bylo možné, byl bych rád, kdybyste mě a moji společnost nerušili, rádi bysme měli soukromí,“ řekl zdvořile a podal jí zelenou ruličku bankovek. Věnoval ji okouzlující úsměv, ale ten krásný pokřivený si nechal jen pro mě, když se po jeho slovech na mě podíval.

Servírka zamrkala pečlivě nalíčenýma řasama a lapala po dechu. Po doteku ledové pokožky se probrala. Vzala si balíček bankovek, ohlédla se po mně a pak odešla. Chvilku jsem ji pozorovala. Za barem přepočítala obsah ve své dlani a udiveně zírala k nám. Edward se posadil vedle mě, zval mě za ruku a políbil její hřbet.

„Chudák holka, že se nestydíš,“ pokárala jsem ho s úsměvem, i když bych ji nejradši roztrhla a vůbec nelitovala.

„Máš pravdu, chudák holka, myslet takhle chlípně. Málem jsem se červenal i já. I když přivedla mě na dobrou myšlenku,“ usmál se pokřiveně. „Jen bych jí z toho vynechal a radši si tak užíval s tebou,“ řekl tiše a políbil mě na ucho. Celá jsem se červenala a pokračovala jsem dál, když mi popisoval, jak by si to představoval. Už jsem myslela na to, že to nevydržim a někam ho zátáhnu. Je mi jedno jak to tady dopadne, ať jim to třeba spadne na hlavu.

Přiskotačila k nám Alice s Jasperem v závěsu. Usmívala se a měřila si mě pohledem.

„Bello, to není moc dobrej nápad,“ smála se mému rozhodnutí. Edward se chvilku soustředil na její mysl a pak se na mě vyjeveně podíval, ale pod stolem mě pohladil po stehně a nebylo to zrovna něžné.

„Nedáte si něco k pití?“ ptala se Alice.

„No možná něco bych si dala, žízeň mám,“ přiznala jsem.

Alice se otočila na obsluhu a hbitě zamávala. Blonďatá dívčina se málem poprala se svojí kolegyní, kdo nás obslouží. K mé smůle vyhrála.

„Máte přání?“ zeptala se vtíravě.

Alice se otočila na mě, ale já jen pokrčila rameny.

„Daly bysme si láhev šampaňského, dvě koly a všimla jsem si, že máte i širokou nabídku pokrmů. Takže sýrovou pizzu a krevetový salát. Děkuji,“ podala jí instrukce Alice.

Slečna si to zapsala a pospíchala k baru.

Zajímalo by mě, na co mají upíři šampaňské. Alice byla s objednávkou spokojená a posadila se vedle mě a Jasper zaujal místo vedle ní. Bylo to příjemné místo. Hudba byla sice na můj vkus moc hlasitá a hlavně moc rychlá. Já radši pomalý rock a s Edwardem jsem poslouchala hlavně melodie všeho druhu. Discu jsem moc nefandila, ale ke clubu se hodilo. Alice byla nadšená, tančila nohama pod stolem a pohupovala se ze strany na stranu. Edward se mě neustále dotýkal pod stolem, bud mě hladil po stehně nebo po ruce a nebo mě hladil po zádech. Do uší mi povídal sladká slovíčka a já si to užívala, i když jsem se styděla. Jasper nás pozoroval a potutelně se usmíval. Musel být z našich emocí trošku vyveden z míry. Edwardova nálada byla zjevná a to jsem neměla žádný zvláštní dar.

Servírka za pomoci další slečny donesla občerstvení a pití. Hned jak položila colu na stůl, vrhla jsem se po ní. Měla jsem hroznou žízeň. Obsluha chvilku čekala na další obnos, ale nikdo se k tomu neměl tak odešly.

„To je moje oblíbená,“ vyskočila Alice na nohy a pospíchala na parket. Jasper na mě vycenil svoje zoubky a pospíchal za ní. Trochu jsem se otřásla. Jeho přítomnost mi nevadila, ale pořád jsem se před ním měla na pozoru. Edward přisunul Pizzu ke mně a uloupl jeden trojúhelník. Chtěl mě zase krmit. Nechápu, co ho na tom bavilo. Dva kousky jsem zhltla, ale pak už jsem se cítila plná.

Hrála pomalejší píseň než před tím. Edward se zvedl. Natáhl ke mně ruku a mile se usmíval. „Smím prosit slečno,“ uklonil se. Nechtělo se mi, ale řekla jsem, že se budu bavit. Tak proč ne. Vstala jsem a vložila svoji dlaň do jeho ledové. Pomalu jsem se vysoukala z boxu a ruku v ruce jsme šli na parket. Lidí bylo v clubu víc. Pomalu se zaplňoval. Každý si všímal jen sebe. To mě nějak ujistilo na svých vratkých nohách. Edward nás zavedl do většího hloučku. A pomalu semnou tančil. Vedl každý můj pohyb a zavlnění v bocích. Myslela jsem, že bude nesvůj. Pokud jde o klasiku, neznala jsem lepšího tanečníka a nikdy jsem ho neviděla se rozplývat nad hudbou 21.století. Ale nevypadal, že by mu to vadilo. Byla jsem zvyklá na klasický valčík. Ale on se přitiskl na moje tělo, moje ruce si obmotal kolem krku a svoje umístil kolem mého pasu.

Bylo to uvolňující. Pomalu putoval svými prsty po mých zádech, občas se letmo dotkl mého zadečku, ale já si to užívala. Takhle jsme tancovali aspoň tři písničky, i na trochu rychlejší pořád jsem vnímala jeho pohyby a doteky a bylo to tak přirozené. Nebylo to tak těžké, jak jsem myslela. Hudba se znovu změnila. Na takovou energickou dívčí. Přiskočila ke mně Alice a odtáhla mě od Edwarda. Chtěla si semnou zatancovat. Vedle ní budu jako střevo. Ale mě to tak nějak bylo jedno. Byla jsem okouzlena atmosférou kolem sebe.

Držela mě za ruku a tančila semnou. Přehazovala si mě za strany na stranu. Občas jsem zabloudila pohledem do rohu, kde stál Edward s upřeným planoucím pohledem na mě. Usmívala jsem se na něho a byla jsem tak zvláštně uvolněná. Alice rozhýbala celý parket a to, že na nás koukalo více lidí, se mi nelíbilo. Vytrhla jsem se jí a protlačila se davem k Edwardovi.

Poslední krok, který jsem udělala, jsem si špatně naplánovala a zakopla o vlastní špičky. Spadla jsem Edwardovi přímo do náruče. Pořád se na mě díval s plamínky v očích a já litovala, že naše chaloupka není ještě hotová. Hladově jsem ho políbila, opřel se o zeď jednoho boxu a přitiskl si mě na svoje pevné ledové tělo. Nechápala jsem, jak to bylo možné, ale vůbec mi nevadilo, že mě jeho pokožka chladí. Tak zvláštně jsem se chvěla a vyvolávalo ve mně spíš vlny vzrušení než chlad.

« Kapitola 10. ♥ Kapitola 12.»

Shrnutí

Autor: BadLovelyLucy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Splněná přání - kapitola 11.: