Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sladký únosce 8. kapitola

spwolf


Sladký únosce 8. kapitolaJak dopadne Bellina a Edwardova společná noc? A co příjezd do Rumunska? Moc děkuji za komentáře.

8. kapitola

 

Lhář

 

„Je jen na tobě, jestli si to chceš zpříjemnit.“ Mrkl na mě.

„Fakt nechci, radši se přesuň na svou půlku a na ní se drž. A ne, že ji překročíš,“ vyhrožovala jsem mu.

„Rozkaz madam, ale víš, jak to já mám s pravidly, ty jsou od toho, aby se porušovala,“ řekl a dal mi letmý polibek na tvář.

„A když už tu spolu tak musíme vydržet, tak se obleč,“ přikázala jsem mu.

„Zapomněla jsi, že jsi mě sama vysvlékla?“ zeptal se pobaveně.

„Ha, ha, ha, pan Vtipný.“

„Tak dělej,“ přikázala jsem mu, když se k ničemu neměl. Vstal a já jsem musela s ním a začal si natahovat kalhoty, přičemž jsem mu rukou díky poutům musela přejíždět po noze. Ne, že by mi to bylo nepříjemné, ale on toho využíval.

„Ještě nějaké přání?“ optal se, když už měl oblečené kalhoty.

„No ještě by sis mohl obléci tričko. Co ty na to?“ zkoušela jsem to na něj.

„A co kdyby sis ty místo toho to svoje sundala?“ zeptal se a přitiskl si mě k sobě, že mezi námi nebyl žádný volný prostor.

„Pusť mně,“ přikázala jsem, ale tentokrát mě neposlechl. Dupla jsem mu na nohu a on ztratil rovnováhu a svalil se na zem a já bohužel s ním.

„Neumíš dávat pozor!“ zašklebila jsem se na něj. Zkusila jsem vstát, ale neúspěšně, opět jsem na něj dopadla, protože on nespolupracoval.

„Co děláš?“ optala jsem se.

„Baví mě se dívat na to, jak se rozčiluješ, jsi úchvatná.“

„Já si chci jít lehnout,“ odvětila jsem.

„A co teďka děláme?“ provokativně se zeptal.

„Ty víš, jak to myslím,“ řekla jsem varovně. Naštěstí už k tomu nic neměl a přesunuli jsme se na postel. Vážně jsem byla ještě pořád unavená a neustálé hádání s ním mi nepřispívalo k aktivitě, ba naopak.

Lehla jsem si na bok a dala si ruku na polštář, bohužel tu spoutanou a tím pádem mi i on přehodil svoji ruku přes moje tělo a bylo vidět, že si to plně užívá. Přitáhl si mě k sobě a rukou mi bloudil po mém břiše a k bokům. Dělala jsem, že to se mnou nic nedělá, i když opak byl pravdou. Slyšela jsem jen jeho uchechtnutí a pak mi vlepil polibek blízko mým rtům. Zanedlouho jsem upadla do říše snů.

****************

Ráno jsem se vzbudila a ležela jsem na jeho hrudi a on se jenom usmíval.

„Už jsem myslel, že tě budu muset vzbudit,“ řekl. „Letadlo nám letí za tři hodiny. Teď se pojď nasnídat, snídani máš vedle,“ dodal a už vstával. Šla jsem za ním, musela jsem chtě nechtě a došli jsme až ke stolu, kde ležely klíče. Vzal je a odemkl naše pouta.

„Ty jsi to věděl!“ okřikla jsem ho. „Celou dobu jsi zneužíval situace, místo toho, abys zvedl to svoje pozadí a šel pro klíč a odemkl.“

„Neříkej, že se ti má přítomnost nelíbila. Viděl jsem, že sis ji užívala stejně jako já. Poznám to na tobě, andílku.“ Nic jsem na to neřekla a místo toho, potom co nás odemkl, jsem snědla snídani, a pak jsme se vydali na letiště. Měla jsem v plánu mu utéct, jen jsem hledala vhodnou příležitost. On jakoby to vytušil.

„Ani na to nemysli, skrze mě se nikam nedostaneš. Možná, kdyby tě měl za úkol přivést někdo jiný, než já, tak bych ti věřil. Měla bys šanci utéct, ale já tě mám přečtenou,“ řekl. Na to jsem se jenom zašklebila.

Nasedli jsme do letadla a po zbytek cesty jsem mlčela. Co by mi pomohlo křičet, když on všechny okouzlí? Ještě by si pomysleli, že to já nemám v hlavě v pořádku.

V Rumunsku na letišti jsem se mu pokusila ztratit mezi lidmi, ale odchytil mě a držel mě za paži u sebe.

„Ne tak rychle, andílku, venku na nás už čekají,“ řekl.

„Ne, já nechci jít nikam. Nedělej to,“ řekla jsem mu, protože jsem dostávala trochu strach.

„Musím,“ řekl, ale vypadalo to, že se na malou chvíli zarazil? Zapřemýšlel? Zaváhal? Ne, to se mi možná jen zdálo.

Odtáhl mě ven, a tam bylo připravené auto. Zatlačil mě dovnitř, kde seděli další muži. Jen na první pohled vypadali o dost nepříjemněji, než Edward. Hned na první pohled budili respekt.

Chtěla jsem se držet Edwarda, ale on si nasedl dopředu na místo spolujezdce a mě strčil mezi dva dozadu. Co nejvíc jsem se snažila zmenšit, abych se ani jednoho nemusela dotýkat, ale nedařilo se mi to.

„Copak, slečinka se bojí?“ optal se jeden z nich.

„Já se nebojím ničeho, natož tebe, ty hnusáku,“ řekla jsem a snažila se tak i působit, ale toto bylo jiné, než s Edwardem. Ten i přes veškeré okolnosti se choval příjemně, sice mě vytáčel a doháněl k šílenství, ale zároveň jsem měla vždy pocit, že by mi neublížil. Že se mi s ním nic nestane, zatímco tito lidé, pravděpodobně upíři vypadali opravdu jako mafiáni.

 

Příště: Seznámení se blíže s Rumuny.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sladký únosce 8. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!