Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Skrytá touha - 20. kapitola

Skrytá touha - 20. kapitolaUž je to tak, mí milí čtenáři, opravdu tu jsou již druhé kulatiny. Neuvěřitelné, že? A co nás dnes tedy čeká? Třetí mysterium. Více snad ani dodávat nemusím, možná jen... hezké čtení. :) LadyS

 

„Jak daleko vlastně pojedeme?“ Můj hlas byl navzdory veškeré snaze být silná rozkolísaný a nejistý. Edward odtrhl svůj nepřítomný pohled od okýnka limuzíny a něžně se na mě usmál. Chytil mě za ruku.

„Moc daleko ne. Sídlo, které pro tentokrát využíváme, je jen pár kilometrů od Volterry. Za chvíli tam budeme.“

Přikývla jsem a vrátila se ke své předchozí činnosti: zírání na rychle se míhající krajinu v černočerné tmě.

Dva dny utekly jako voda a já seděla v limuzíně najaté provozovateli mysterií a mířila bůh ví kam. Bylo snadné si nalhávat, že se na dnešní večer těším a nemůžu se dočkat pocitu, který mě během nich pokaždé zahltí. Ale pravda byla taková, že jsem se ve skrytu duše bála a obřadu se děsila.

Ano, v předchozích etapách to vždycky dopadlo dobře, ale tam mě nikdo nebičoval. Nebála jsem se opravdové bolesti, která mě dnes jistě čeká.

Opřela jsem si čelo o sklo a zavřela oči.

Jess sice říkala, ať si z toho nedělám hlavu. Těsně před tím, než mě Edward vyzvedl, jsme spolu vedly dlouhý rozhovor. Svěřila jsem se jí se svým trápením a ona se mě jako vždy snažila uklidnit. Dokonce jsme se i nasmály, ale přesto jsem nyní cítila rozporu hodné pocity.

Na jednu stranu jsem byla zvědavá. Edward mě ujišťoval, že se to s ničím nedá srovnat. Prý je bolest a bolest. Když jsem se ho ptala, jak dnešní večer bude probírat, nechtěl o tom moc mluvit. Jediné, co mi prozradil, bylo, že zasvěcovaná žena – tedy já – musí s obřadem dobrovolně souhlasit a musí se mu podrobit. A že po jeho dosažení se posunu blíže k poznání své duše. Tomu jsem nerozuměla, ale věřila jsem mu.

Ale na stranu druhou jsem se toho obávala. Ať si říká kdo chce co chce, bičování nemůže být slast. Ano, existuje spousta lidí, co při sexuálních hrátkách využívají speciálních propriet pro stimulaci bolesti a sexuálního procítění. Ale já k nim rozhodně nepatřím, ani za mák.

Limuzína sebou nepatrně škubla a mně došlo, že jsme zastavili. Jsme na místě.

Můj puls se rázem zvýšil a srdce rozbušilo.

„Jen klid,“ špitl ke mně Edward a vystoupil z auta. Následovala jsem ho a venku konsternovaně pozvedla tvář ke starému italskému sídlu. Bylo v perfektním udržovaném stavu, velké a zcela luxusní.

Když mi Edward nabídl rámě, nepatrně jsem potřásla hlavou, abych se vrátila do reality, a společně jsme se vydali k robustním dveřím. Stejně jako onehdy z každé strany postávali dva hlídači v černém, se slunečními brýlemi na očích a jedním sluchátkem v uchu. Edward se k jednomu z nich naklonil, aby mu sdělil vstupní heslo.

Jakmile jsme byli vpuštěni dovnitř, ohromeně jsem vstřebávala nádheru vstupní haly. Měla jsem něco takového čekat. Jak už mi došlo, provozovatelé mysterií jsou mocní a bohatí lidé, kteří si v takových věcech libují.

S Edwardem jsme došli ke dveřím na druhé straně, přesně naproti těm vstupním, u kterých stála dvě děvčata v bílém.

„Připravte ji,“ nařídil jim italsky a dívky se na mě usmály. Edward se ke mně naklonil a políbil mě ze strany na krk. „Uvidíme se… za chvíli.“ A pak jako pokaždé zmizel. Povzdychla jsem si, začínala to být ohraná písnička.

Dívky mi pokynuly, abych se vydala za nimi. Za danými dveřmi se nacházela dlouhá temná chodba lemovaná spousty dveřmi. Zavedly mě k těm uprostřed. Za nimi se ukrýval hostinský pokoj, který však byl obohacen velkým toaletním stolkem se známými haldy líčidel.

„Mám si sednout?“ zeptala jsem se jich v jejich rodné řeči.

Ta vpravo zavrtěla hlavou. „Nejdříve se musíte opláchnout.“

Pokrčila jsem rameny a následovala je do koupelny. Pomohly mi svléknout se, na což jsem si už začínala zvykat, a naložila se do již napuštěné vany. Voda byla horká, přesně jak to mám ráda. Se slastným povzdychem jsem se až po bradu ponořila hlouběji a temeno si opřela o měkký polštářek přidělaný k okraji vany.

Dalších šedesát minut jsem byla opečovávaná jako princezna. Udělaly mi masku, manikúru i pedikúru a pak opláchly. Bylo zvláštní cítit jejich ruce na svém nahém mokrém těle, ale překvapivě mi to nevadilo.

Poté, co jsem vylezla ven, mě obalily do osušky a vysušily vlasy. Poslaly mě sednout si před toaletní stolek a daly se do práce.

Mé líčení i s účesem trvalo něco přes dvě hodiny. Výsledek byl uchvacující. Dnešní make up byl v duchu zlaté barvy. Jednoduchý, přesto vkusný a nápadný. Umělé řasy jsem měla tak husté, že jsem skrz ně skoro neviděla.

Samotný účes byl rafinovaný. Kdo by řekl, že obyčejný culík může vypadat tak elegantně. Dlouhý příčesek stejného odstínu hnědé, jako byly mé vlasy, mi sahal až pod pas a patka vytvořená z předního pramene celému účesu dodávala elegantní vzezření.

Dívky mi naznačily, ať vstanu, a nařídily mi stát.

Jedna odběhla někam pryč a vrátila se s balíčkem zabaleným v balicím papíru. S úctou mi ho podala a já si ho od ní nejistě převzala. Čekaly a mně došlo, že čekají, až ho otevřu.

Na první pohled drahý papír jsem bez slitování roztrhla, po čemž mi v rukou zbyl zlatý uzlíček síťované látky. Rozvinula jsem ho a zalapala po dechu.

Dívkám zacukaly koutky a pobídly mě, abych si to oblékla. Samozřejmě mi pomohly, a když jsem ucítila jemné nitky na obnaženém těle, celá jsem se zachvěla. Byl to božský pocit.

Druhá dívka mezitím přinesla středně velkou bílou krabici, kterou položila na postel a otevřela. To, co z ní vyndala, mi vyrazilo dech. Větší nádheru jsem v životě neviděla.

Všechno na mě pečlivě načančaly a pak mě odvedly před zrcadlo.

„Ó můj bože!“ vydechla jsem a nevěřila vlastním očím. Byla jsem přímo pokušením mužské touhy. A klidně bych se vsadila, že by se nenašel muž, který by na mě nespočinul pohledem. Vypadala jsem překrásně. Tak sexy a… svádivě.

Mou kůži obepínalo zlaté bodystocking, ke kterému jsem měla obuté ty nejnádhernější lodičky, jaké jsem kdy viděla.

Byla jsem skvost pro oči, což byl přesně ten důvod, proč jsem se na dnešní večer těšila. Nikdy jsem nezažívala takové pocity ohledně sebe, jen při mysteriích. To oni mě pokaždé přinutili pohlédnout na sebe z úplně opačného úhlu. A brát se jako krásnou bytost, která si dokáže ostatní pomocí svého těla podmanit.

A bez okolků přiznávám, že pro mě tyto pocity začínaly být jako droga.

„Jste nádherná,“ ohodnotila mě jedna z dívek a druhá přikyvovala.

Děkuji,“ poděkovala jsem jim a znovu se na sebe podívala. Zamrkala jsem a pousmála se, odraz v zrcadle mě napodobil.

„Musíme jít,“ oznámila mi dívka blíže ke mně a já přikývla. Rázem se mě zmocnila nervozita.

Jen klid, nabádala jsem se v duchu, a přitom kráčela za služebnými, vedená někam do útrob sídla.

Konečně jsme došly ke dveřím. Dvoukřídlovým, mohutným, jak jinak.

„Odsud musíte jít sama. Přejeme hodně štěstí." A bez dalšího slova mě tu ponechaly samotnou. Fajn, to zvládneš, Bello, jen se musíš uklidnit. Zhluboka dýchej.

„Hááá, chůůů, hááá, chůůů.“ Fajn, tohle nepomáhá. Zavřela jsem oči a představila si Edwarda, jak tam někde stojí a čeká na mě. Má láska, můj lord, můj Celenza.

Prudce jsem otevřela oči a než jsem si to stihla rozmyslet, spěšně jsem vešla.

Moje srdce se na pár vteřin zastavilo, a poté se rozbušilo jako o závod. Nevěděla jsem, zda se mi to jen zdá, nebo mám halucinace, ale rozhodně to nemohla být realita.

Místnost, ve které jsem se ocitla, byla celá ze zlata. Doslova. Strop, stěny, i podlaha, vše bylo zlaté, v mírné kombinaci s bílou a rudě červenou. Nebylo to tu velké, ale zato honosné, až moc. Těžké rudé závěsy na oknech, sošky, obrazy, trošku mi to připomínalo nějaký salónek v paláci z období baroka.

V pokoji bylo asi deset sametem potahovaných pohovek, na kterých posedávaly či polehávaly ženy v úchvatných šatech. Došlo mi, že mají všechny stejné. A boty. Jejich boty, které vykukovaly zpod šatů, když měly provokativně odhalené nohy, byly stejně tak nádherné, jako moje.

Připomínaly mi bohyně užívající si bohémský život.

Mezi nimi postávali pánové, kteří byli taktéž odění celí ve zlatém. Jejich obleky se ve svitu skleněno-zlatých lustrů leskly a polobotky vyčnívaly z nohavic. A všichni do jednoho, muži i ženy, měli škrabošky. Benátské. Bylo to fascinující a zároveň hrůzu nahánějící.

A vtom jsem si všimla Edwarda. Ve stejném obleku, stejné masce. Kráčel ke mně rozhodnou, přesto ladnou chůzí, která byla podobná bohům. Zamotala se mi z toho hlava.

„Vítej,“ pronesl svou sluchu lahodící italštinou nahlas a na něco čekal. Aha, asi na moji reakci.

Nenapadlo mě nic jiného, než udělat pukrle. PUKRLE! Asi jsem se nadobro zbláznila. Přikývl a postavil se mi po levý bok. Natáhl před sebe paži a pohlédl mi do očí. Na setinu vteřiny jsem mu pohled oplácela, ale pak jsem rychle sklonila hlavu a chytla se jeho ruky. Odvedl mě doprostřed salónku, kde ze stropu vysel skleněný řetěz s hákem na konci.

„Isabella Marie Swanová, novicka první kategorie.“ Edwardův hlas byl ostrý jako břitva, a když ode mě poodstoupil, znejistěla jsem. Tři dívky v bílém, služebné, které tu byly jako pěst na oko, mě umístily přímo pod blyštící se řetěz a jedna z nich mi dala dlaně před sebe. Druhá držela zlatou saténovou stuhu, kterou se mi jala svazovat zápěstí. Vyděšeně jsem trhla hlavou, a přes řečený zákaz vyhledala Edwardovo zelené oči.

Nevím, jak to dokázal, ale pouhým pohledem mě dokázal uklidnit a vnést mi do duše mír. Nato se však hrozivě zamračil, a já odvrátila tvář. Podvolila jsem se.

Svázané zápěstí bylo nepříjemné a stužka se mi zařezávala do kůže, ale dalo se to snést. Třetí dívka mě donutila zvednout paže nad hlavu a já se dobrovolně nechala zavěsit na hák. Ňadra se mi tak vypjala výše a tělo labužnicky protáhlo, nicméně pro ruce to bylo nepříjemné.

Všichni na mě koukali a sledovali bez známky jakýkoliv emocí, děsilo mě to.

Služebné odešly a já zavřela oči. Odevzdávala jsem své tělo mysteriím.

„Můžeme začít,“ oznámil všem Edward a já za svými zády uslyšela tiché kroky. Věděla jsem, co přijde, a napnula se. Srdce se mi divoce rozbušilo, jakoby do rytmu hlasité hypnotizující hudby. Čekala jsem a náhle-

PRÁSK

Dopad rákosky na můj zadeček byl štiplavě bolestivý, avšak pro můj velký údiv, protkaný nečekanou slastí. Nic podobného jsem v životě necítila. Potila jsem se, srdce mi tlouklo do hrudi, a v rozkroku jsem ucítila první příval chtíče. Vyhledala jsem pohledem Edwarda, a když přikývl a pousmál se, dával mi tím svolení hledět mu do očí.

PRÁSK

Druhá rána mě přinutila sebou trhnout, ale následný vzrušivý pocit mnou projel od hlavy až k patě. Cítila jsem každičký nerv v těle, krev mi bušila ve spáncích, a v ženství mě neukojitelně svrbělo. Edward mě propaloval svýma smaragdovýma očima, ve kterých se mu odrážela touha.

PRÁSK

Z úst mi unikl sten, napůl bolestivý, napůl blažený. Má mysl se odpoutala od těla a já se přenesla do zcela nepoznaného světa plného neznámé rozkoše.

„Stop,“ pronesl Edward a já nechápavě nakrčila obočí. „Dejte jí napít,“ dodal. Nevěřícně jsem vykulila bulvy. To myslí vážně? On mi chce během takového závažného obřadu dát napít vody?

Když však ke mně přistoupila jedna ze služebných a ke rtům mi přiložila zlatý kalich ozdobený barevnými kameny - jistě diamanty – a já si lokla tekutiny, stáhlo se mi hrdlo. Tohle voda rozhodně nebyla!

Chutnalo to trpce a… rezavě, jako… krev! Cukla jsem hlavou, ale Edward tou svou mírně zavrtěl a pronikavě se mi zadíval do očí. Dívka mi stále držela kalich u pusy. A tak jsem zavřela oči a opět si srkla. Panebože, prosím, ať to není krev! Ať je to nějaké hodně divné víno!

Po několika locích jsem si ale uvědomila, že v tom cítím zvláštní sladkou chuť. Takhle krev nechutná, huso, plísnila jsem se v duchu, a nadávala si za tak přehnanou reakci. Pak mě napadlo, že se to hodně podobá Edwardově jedinečné vůni. Neuměla jsem si to vysvětlit, ale bylo to tak. Pila jsem směs Edwardovy esence a chuti krve. A po dalších doušcích, kdy jsem si na tu nevšední příchuť zvykla, mi to začínalo chutnat. A chtěl jsem víc, a víc, a ví-

Dívka mi odtrhla kalich od úst a já na protest zakňučela.

„Pokračujeme,“ rozkázal Edward, a než jsem se stihla připravit-

PRÁSK

Nechápala jsem, jak je to možné, ale najednou se mi zdálo, že vidím pestřeji. A švihání rákosky, jako by se míhalo přímo u mých uší. A ta slast, bože! Všechny mé pocity byly znásobené, a já počala sténat jako při milování.

Hleděla jsem na Edwarda a vnímala bolestivé dopady rákosky na svém pozadí. Celý svět se se mnou točil, ačkoliv jsem viděla lépe než kdy jindy, a ve škebličce mi mocně škubalo, jak jsem dychtivě bažila po ukojení. Byla jsem silně vzrušená a nutně potřebovala vyvrcholit.

Začala jsem šoupat stehny o sebe a přitom nespouštěla Edwarda z očí. Díval se na mě, neusmíval se, ale v očích mu hrály jiskřičky chtivosti. Začala jsem si to užívat.

Po každém slastném a zároveň bolestivém úderu, jsem zasténala, a mé publikum mě fascinovaně pozorovalo. Jejich nepřítomné výrazy se změnily v unesené a úctyhodné. A já vycítila moc, nadvládu. A chtíč. Chtíč tak obrovský, že se nedal snést.

PRÁSK

„Ááá!“ vykřikla jsem a počala se svíjet touhou. Má saténová pouta se mi o to víc zarývala do zápěstí, ale ve srovnání s neukojeným sužujícím chtíčem to bylo nic.

PRÁSK

Zuřivě jsem vycenila zuby a zazmítala sebou. Přestávala jsem se ovládat. V lůně mi bolestně tepalo, zadeček mi hořel a měla jsem strašlivou chuť na to vynikající víno.

Absolutně jsem netušila, co se to se mnou děje. Možná v té tekutině byly drogy a já se teď ocitla v rauši, či má proměna je čistě psychického rázu. Kdo by se také divil. Visela jsem zavěšená na řetězu, připoutaná a nechávala se bičovat. To by otřáslo každým.

PRÁSK

Roztřásla jsem se a zasténala. Chtěla jsem víc. Víc bolesti, víc vzrušení! Víc toho životadárného pití!

PRÁSK

„Prosím!“ vyhrkla jsem, aniž bych věděla, oč žádám. Má mušlička byla celá rozbolavělá, jak se dožadovala ukojení, a já si přála, aby už byl konec.

„Stop!“ rozkázal Edward a já sebou na protest škubla. Teď nemůžou přestat! Musím nutně dojít k vyvrcholení! Jinak to nepřežiju, přísahám!

„Uspokoj ji,“ nakázal osobě za mnou, která mě po celou dobu bičovala. Ztuhla jsem a čekala, zda příkaz vyplní.

Vtom jsem ucítila něčí prsty, jemné a křehké – ryze ženské – jak mi zezadu vjely do napuchlých vlhkých závojíčků, a já skučivě zasténala. Zavrtěla jsem zadečkem a počala proti jejím prstům pohybovat pánví.

„Ano,“ vzdychala jsem a neznámá dívka svou dlaň posunula ještě dál, až se dotkla samého zdroje mého sexuálního utrpení.

„Ááách!“ Byla jsem v jednom ohni. Rozkoš byla tak intenzivní a prudká, že mě zcela ovládla.

Propalovala jsem Edwarda očima a přitom se nechávala hýčkat dívčinou dlaní. Bylo to… neskutečné. Mysteriózní, zvrhlé, úžasné.

Dívka svými prsty něžně laskala hebkost mého ženství, a když mi špičkou prstu vnikla do samotného nitra, konečně nastal ten okamžik, kdy jsem se přehoupla přes trýznivou hranici orgasmu a mocně vyvrcholila. Hlasitě jsem vykřikla do chorálové hudby, podlomila se mi kolena, a zhroutila se v silné explozi. Třásla jsem se a vnímala pouze neutišující stahy v mé štěrbince. Pohupovala jsem se na poutech, bez energie a síly, zcela vysátá a zmožená.

Jen malátně jsem si uvědomovala, jak dal Edward nařídil odpoutat mě, a já padla do jeho připravené náruče. Přivinul si mě ke hrudi a já mu z posledních sil obtočila paže kolem krku. Poté jsem ztratila vědomí. Už zase!


A je to. Třetí mysterium proběhlo a Bella se potácí na samotném okraji svého já. Vřele doufám, že jsem vás dnešním dílem potěšila a že se těšíte na pokračování. A jelikož se dnes jedná o kulatiny, dovolila bych si zvýšit pomyslnou hranici komentářů na dvacet pět. Jde také o to, že se pomalu ale jistě blížíme ke konci, a já bych si přála, aby to bylo ohromné. Doufám tedy, že můj názor sdílíte, a dáte mi to najevo ve svých komentářích. Vaše věrná autorka LadyS. :)


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Skrytá touha - 20. kapitola:

 1 2 3 4   Další »
34. Petronela webmaster
11.09.2016 [14:26]

PetronelaTakže, bičování máme za sebou a já se trochu obávám, co mohou být ty zbylé dvě mystéria, která máme před sebou... A zrovna teď ti mě tak napadlo, že by to poslední mohla být proměna v upíra... Ale nevím, jestli náhodou nemám až moc bujnou fantazii, ačkoliv, co horšího by to mohlo být než tři dny trvající agónie při proměně?

08.07.2014 [15:37]

KateDenali11Jo... a ještě něco. Emoticon Jsem to ale hlava děravá, že zapomenu na to, nad čím uvažuji nejvíce. Emoticon Emoticon Ten zvláštní nápoj... Co by to mohlo být? Že by krev smíchaná s upířím jedem? Netuším, ale tohle je rozhodně můj tip. Emoticon

08.07.2014 [15:35]

KateDenali11Rákoska? A na zadek? Emoticon To mě zklamalo... Představovala jsem si bič a na záda. Emoticon Hlavní ale je, že si to Bella užila a nijak zvlášť netrpěla. I když je to celé pěkně zvrácené. Emoticon Jsem zvědavá, co bude dál, a doufám, že to Angela taky zvládla. Ukáže se tam vůbec ještě? Já pevně doufám, že ano. Emoticon K limitování komentářů nic říkat nebudu, to už jsem se dostatečně vyjádřila... Dále to nebudu protahovat a jdu se okamžitě podívat na další kapitolu. Emoticon Emoticon
K.D.11

31. E.C.M.
14.11.2013 [17:12]

TY VOLE, TO BYLO NAPROSTO BOŽÍ!!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Takže teď se s Belly stává popmalu upír a nebo co to mělo znamenat?

30. KatyR
14.11.2013 [15:39]

Prostě úžasné Emoticon rychle další kapitolku Emoticon

14.11.2013 [15:31]

Mispooljá chcu další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

28. kate
14.11.2013 [13:31]

jak vidím tvá hranice splněna.
SUPER SUPER

27. Zdenuše
14.11.2013 [12:10]

ahojky, moc se těším na další kapitolku s procitnutím. :)

26. Monča
14.11.2013 [8:18]

Teda páááani Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon to bylo naprosto úžasný!!!!! Ještě teď se červenám Emoticon dokážeš hrozně hezky popsat situace a to dle bylo jako doopravdy Emoticon takže prosíííim rychle další, nemůžu se dočkat pokračování Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14.11.2013 [8:02]

alicecullenhale2 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
fantastická kapitola... Emoticon
veľmi sa teším na pokračovanie... Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3 4   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!