Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Silná touha XXX. + epilog

Svatba


Silná touha XXX. + epilogDnes se loučím s povídkou, která mi hodně přirostla k srdci. Je tu poslední díl kapitolové povídky s názvem Silná touha. Doufám, že se Vám líbila a snad oceníte poslední kapitolu i epilog, který k ní přikládám. Příjemné čtení a krásné svátky.
Vaše Lucka002

EDIT: Článek neprošel korekcí.

 

„Děkuji vám, ale myslím, že to nepotřebuji vědět. Omluvte mě,“ zašeptala jsem a vyšla jsem ze dveří. Neodpověděl mi, řekla bych, že se jeho zájem přesunul jinam, choval se tak tiše a záhadně. Aro byl vždy ten chytrý, také ten, který rozhoduje. Caius je ten krutý a zlý, zatímco Marcus je ten tajemný, ale i jeho hlas má svou váhu, kterou ostatní respektují. Někdy si přeji, abych byla znuděná okolím natolik, že bych seděla a zírala do zdi, aniž bych vnímala vše kolem. Proč to jen nejde? Och, já jsem zapomněla, já jsem totiž jen obyčejná upírka. Kdysi nešikovná Bella, která žila poměrně spokojený život, který narušil upír. Upír, jenž mi ukradl srdce a probodl ho Amorovým šípem, který cítím i po svém znovuzrození.

 

Znuděně a zároveň zmateně jsem procházela chodbami hradu a doufala jsem, že splynu s tmavými zdmi, s prázdnými chodbami a tichostí, která tu panovala. Vysoké stropy mě upoutaly a já jsem je neustále pozorovala. Celý hrad jsem znala z paměti a nemusela jsem se zabývat kontrolou svých kroků. Trochu mě překvapilo, když jsem se ocitla v prostorné hale, která byla zcela jiná, než všechny chodby hradu. Byla moderní, vybavená různou spoustou věcí, které nám pomáhají při soustředění a ovládání naší síly. Tělocvična.

Z dálky se na mě usmíval Demetri a drkl do Aleca, který byl ke mně zády. Ten na mě spiklenecky mrkl a dál se věnoval tréninku. Felix s Demetrim ho nijak nešetřili, ale Alec to nepotřeboval, když je chtěl zmást, tak použil svůj dar a oni zkoprněli na místě. Vždycky mu za to hrozně vynadali a já jsem se musela smát jejich výrazům, ve kterých se míhala zlost, vztek, ponížení, ale i smích. Tady jsem si za dobu přítomnosti Cullenů vždy odpočinula, protože sem většinou moc nechodili. Jediná, kdo se mě stále snažil vyhledávat, byla Alice.

Smích z tváře mi zmizel, když se ve dveřích tělocvičny objevila „mladší“ generace Cullenů. Odvrátila jsem hlavu od dveří, ve kterých se objevila Alice s úsměvem na tváři následovaná Jasperem, který se zdál být poměrně veselý. Emmettovi se tu očividně líbilo, protože se smál na celé kolo a vrhl se na trénink s Demetrim a Felixem, Rosalie ho raději jen pozorovala… Alec se přesunul směrem ke mně a já jsem zabořila svou hlavu do jeho hrudi. Potřebovala jsem schovat bolest a smutek ve své tváři před posledním členem jejich společenství, před Edwardem.

Svět se proti mně spikl, jelikož se tu rozhodli na nějaký čas zůstat. Uběhlo už několik dní od našeho příjezdu a všichni se dobře baví, zatímco já se jim snažím vyhýbat. Carlisle tráví všechen svůj čas s Arem v knihovnách, pracovnách a probírají historii, události, které se staly za dobu Carlisleovy nepřítomnosti. Esme se seznámila s drahými polovičkami našich vládců a radostně je zasvěcovala do všeho, co se ve světě děje. Ukazovala jim nové krásné domy a řekla bych, že se velmi dobře bavily.

„Bello, tady jsi,“ pozdravila mě Alice svým zvonivým hlasem a já jsem musela svůj obličej odlepit od Alecova těla a podívat se na ni. Dávala jsem si pozor na to, abych se tvářila normálně. Dokonce jsem byla schopná jí vrátit úsměv. Alec se vžil do své role a nevadilo mu, že mi musí hrát přítele, naopak! Prý mu teď všichni projevují větší respekt - usmála jsem se.

„Ahoj, Alice,“ vrátila jsem jí pozdrav a pokývla jsem i na Jaspera s Edwardem, kteří se objevili za ní. Snažila jsem si moc nevšímat toho jediného upíra, ke kterému mě to tolik táhlo.

„Teda řeknu ti, tebe najít ve Volteře, to je opravdu úděl. I na věštkyni je toho dost!“ zaúpěla a já jsem omluvně pokrčila rameny. Myslím, že v dalším pohledu, který mi věnovala, bylo jakési pochopení, možná se mi to ale jen zdálo.

„Jdete si taky zatrénovat?“ zeptal se Alec. „Isabella je jedna z nejlepších,“ dodal. Kdybych byla člověk, tak jsem rudá jako rak. Místo toho jsem se po něm ohnala, ale on mě zastavil a začal se smát, nakonec jsem se k němu musela přidat. Nešlehla jsem si něco? Proč se směju?

„Skutečně, Bello? V tom případě bych rád otestoval svou kondici,“ řekl Edward a já jsem ztuhla. Mám s ním bojovat? Než jsem se stačila nadechnout k odpovědi, tak se k nám přihnal Demetri s Emmettem a začali do mě hučet, že to bude skvělé, když Edward nemůže přečíst mé myšlenky. Zkusila jsem se vymluvit na špatné oblečení, ale to nepomohlo, tudíž jsem se musela pod Aliciným dohledem odebrat do svého pokoje a převléknout se do něčeho lepšího a vyhovujícího. Snažila jsem se zdržovat, ale ona mě popoháněla natolik, že se mi to nepovedlo a nakonec jsem v černých kraťasech a bílém tílku vyrážela do tělocvičny.

Zůstala jsem ve dveřích stát jako přibitá, když jsem zjistila, že je tu mnohem víc upírů, než kolik jich tu bylo před chvílí. Alice mě chytla za ruku a táhla mě do sálu, viděla jsem v její tváři výraz, který jsem nedokázala popsat. Cítila jsem mráz, který obcházel moje tělo, přestože jsem nemohla cítit chlad.

„Dobře, jsem připravená,“ prohlásila jsem a došla jsem pomalou chůzí doprostřed sálu. Emmett se vsázel s Demetrim a já jsem radši ani nechtěla vědět, na koho sází. Věnovala jsem Demetrimu jeden výhružný pohled, který naznačoval, že si s ním účast tolika upírů ještě vyřídím. Zahlédl ho a nevinně se usmál. Uvnitř jsem se celá klepala, nechtěla jsem s Edwardem přijít do jakéhokoli kontaktu. Už tak jsem cítila jeho upřený pohled, který mě pálil v zádech. Utáhla jsem si ještě jednou tkaničky na botaskách a zhluboka jsem se nadechla. Byl kolem nás vytvořený kruh a nikdo z přítomných ani nedutal.

„Fajn, takže každý má dva životy, kdo přijde o ty své první, tak prohrává,“ oznámil nám Felix a přešel stranou. Vpíjela jsem se do Edwardových očí a nebylo to nepříjemné, sakra! Rána, která se rozezněla halou, nám oznámila, že můžeme začít a já jsem se přikrčila.

Přecházeli jsme kolem sebe a hráli jsme si spolu jako kočka s myší, jen nikdo nevěděl, kdo je ta myš. S každou další vteřinou, se kterou jsme na sebe nezaútočili, se prohlubovalo ticho v místnosti. Nikdo ani nedutal, jen se chvílemi ozvalo vrčení od někoho z ostatních. Ještě chvíli jsme kolem sebe pochodovali, ale potom jsem vystřelila a vrhla jsem se na něj. Nečekal to, nemohl to vědět, ale přesto zareagoval dobře a já jsem se ocitla na zemi, zatímco on nade mnou klečel. Zavrčela jsem a odhodila jsem ho o kus dál, byly to vteřiny, bojovali jsme a přitom to vypadalo, jako kdybychom tančili.

Držel mě za ruku a já jsem se kolem něj obtočila tak, abych mu seděla na zádech. Moje zuby se zastavily o jeho kůži na krku. Upíři v sále zatleskali, ale já jsem to nemohla vnímat, protože ve chvíli, kdy jsem se svými rty dotkla jeho kůže, mnou projela elektřina a zcela mě paralyzovala. Byl to opojný pocit, cítila jsem jeho vůni tak blízko sebe, mé vzpomínky se vynořily a já jsem zůstala ochromená.

„Výborně, Isabello,“ zajásal Demetri a Emmett mu přikyvoval. Mělo přijít druhé kolo, ale já jsem nebyla schopná se ho zúčastnit. Slezla jsem z Edwarda a nabodla jsem se na jeho pohled, který byl opět utrápený, ale přesto byl plný lásky. Odstoupila jsem od něj dál a zavřela jsem oči, snažila jsem se urovnat si všechny své myšlenky v hlavě. Svět se semnou točil a já jsem zoufale toužila potom, abych se z toho kolotoče vymotala. Ucítila jsem na své tváři něčí dlaň, a aniž bych nad tím přemýšlela, tak jsem dotyčného chytla a bouchla s ním o zem. Věděla jsem, kdo to byl a vyčítala jsem si to, že s ním takhle zacházím, ale já tohle musím rychle ukončit.

„Myslím, že tohle byly dva životy,“ řekla jsem jasně a Felix nejspíš pochopil skrytý rozkaz v mém hlasu a ukončil soutěž. Všichni se rychle rozutekli a já jsem udělala to samé. Stihla jsem ale věnovat Alice rozčílený pohled, ona to věděla, proto ten zvláštní pohled! Z haly jsem vyšla pomalu, ale jakmile jsem za sebou zaklapla dveře, tak jsem nadlidskou rychlostí vyletěla do svého pokoje. S úlevou jsem zavřela dveře a sesunula jsem se k zemi. Cítila jsem, že mě mé nohy zradily a nemohla jsem zastavit suché vzlyky, které se draly na povrch.

Chvíli jsem jen tak seděla, a když jsem se dokázala opět postavit a normálně fungovat, tak jsem si šla dát koupel. Horká voda, která stékala na mé ledové tělo, měla příjemný účinek. Uvolňovala jsem se a nacházela jsem svůj ztracený klid, přesto však jsem stále byla myšlenkami někde jinde. Dokola jsem si přehrávala ten moment v tělocvičně, kdy se mé rty dotkly Edwardovy hedvábné pokožky a já ucítila ten výboj. Elektřina, která mnou projela, musela zasáhnout i jeho, divím se, že z toho výbuchu nespadl hrad!

Zabalená jen v osušce jsem vyšla z koupelny a posadila jsem se do křesla. Pohled mi padl na malou dřevěnou krabičku, která ukrývala mé poklady. Automaticky jsem se pro ni natáhla a otevřela ji. Tolik minulosti ukrývala, tolik bolesti, zde bylo všechno, co jsem považovala za důležité. Všechno to, co jsem nechtěla zapomenout. Opatrně jsem vzala do rukou krabičku na šperky a vytáhla jsem její obsah. Usmála jsem se na malého dřevěného vlčka, kterého mi věnoval Edward a pohlédla jsem na další malou krabičku. Byl v ní pečlivě uschovaný, stále krásný a nesmírně drahý prsten, který stvrdil naše manželství. Patřil Edwardově mamince a já jsem ho prostě nemohla jen tak vyhodit, musela jsem si ho nechat. Nandala jsem si jej na prst, seděl perfektně, byl to ten nejkrásnější šperk, který jsem kdy měla, ale možná to bylo tím, že mi ho dal právě on!

Rychle jsem se oblékla a přes oblečení jsem si přetáhla svůj plášť. Znovu jsem se podívala na prstýnek na své ruce, chtěla jsem ho sundat, ale zdálo se mi to téměř nemožné. Tolik jsem si ho přála nechat, ale zároveň jsem ho nechtěla, nemohla jsem ho mít.

Nakonec jsem prsten sundala a vložila jsem ho zpět tam, kam patří. Bolelo to, ale kde jedna kapitola končí, tam prý nová začíná. Já Edwarda milovala a nejspíš ho i nadále budu milovat, ale nemohu žít s člověkem, kterému už nevěřím. Po tolika letech se mi stal cizím a já už k němu nemůžu cítit to, co jsem kdysi cítila. Zavřela jsem tu malou krabičku a cítila jsem, že jsem ve stejný okamžik zavřela i jednu velmi bolestivou, ale zároveň nádhernou kapitolu svého života. A že byl ten dosavadní život pořádně dlouhý!

Patřím do Volterry, tady je mé místo. Když jsem sem přišla, tak jsem v to nevěřila, ale teď jsem si jistá! Jenom tady to můžu být já, protože tady se nehraje na emoce a city. Nemusím nic dávat najevo. Na Edwarda jsem už jednou téměř zapomněla a podruhé se mi to povede znovu. Budu pracovat tvrději a neustále budu usilovat o mír mezi upíry, přestože to nebude jednoduché. Jednou za čas pošlu nějakého posla, který zkontroluje to, jak se Cullenovi mají a jak se jim vede, ale to bude vše.

Sbohem Edwarde, sbohem má rodino. Tady jsem doma a tak to zůstane. Volturiovi jsou má nová rodina. Nemohu ublížit Alecovi a Jane svým odchodem. A nemůžu tím ublížit ani sama sobě.

Epilog:

Jak se Bella rozhodla, tak také udělala. Došla za Arem a sdělila mu své životní rozhodnutí o svém domově a pobývání ve Volteře. Ten to ještě tentýž večer rozhlásil Volterrou. Jane s Alecem se radovali, přestože věděli, čeho se Isabella vzdává. Ona sama to věděla ze všech nejlépe. Těžce nesla zkroušené pohledy od své bývalé rodiny i své lásky, ale překonala to.

Po nějaké době se Cullenovi odebrali z hradu a vrátili se zpět do Forks, kde však dlouho nezůstali. Edward nemohl být na místě, které mu tolik připomínalo Bellu, dívku, kterou vždy miloval. Odcestoval sám a bloudil světem. Poznával nové kultury a nová místa. Snažil se zapomenout na dívku, která si získala jeho srdce, a nakonec našel někoho, kdo mu ukázal, že život jde dál.

Nenašel sice novou lásku, neboť ta pravá pro něj byla Bells, ale našel přítelkyni. Někoho, kdo mu naslouchá a je mu oporou. To ona ho donutila, aby se vrátil zpět k rodině a znovu začal studovat. A kdože byla ta dívka? Její jméno je Katy, upírkou je poměrně dlouho a o Edwardovi slýchala už nějakou dobu předtím, než ho sama poznala.

V době, kdy se Edward sbližuje s Katy a zároveň zapomíná na Bellu, tak na druhém konci světa za psacím stolem sedí právě Isabella, která se také snaží zapomenout a vlastně to už téměř dokázala. Zdokonalila se ve svém daru, stala se princeznou Volterry a Aro je rozhodnut, že bude jejich nástupkyní spolu s Jane a Alecem. Na Cullenovi myslí a modlí se každý den za to, aby byli v pořádku. S Alice si často telefonují a ona ji jezdí i navštívit.

Bývají to krátké víkendy, kdy Alice probíhá všechny obchody i obchůdky, které najde na své cestě za nakupováním. Pro Bellu jsou tyhle chvíle nesmírně cenné, neboť přátelství je to, co jí pomohlo uzavřít jednu životní kapitolu, která se jmenuje Edward Cullen.

Drahá Katy,

děkuji ti za to, že ses stala tak dobrou přítelkyní Edwarda. On si zaslouží štěstí a věřím, že jednou v tvé přátelské náruči najde i to, co potřebuje ze všeho nejvíc, tedy lásku. Když jsem ti o něm vyprávěla, tak jsem ani nedoufala, že by ses do něj mohla zamilovat jen z vyprávění, přestože on je skutečně úžasný.

Lhala bych, kdybych ti napsala, že nežárlím. Žárlím, ale vím, že jsem se rozhodla pro zůstání zde. Tak to má být. Přeji ti štěstí a lásku, kterou si zasloužíš.

Dnes ti píšu poslední dopis, víc už to nebude možné, jelikož i já musím navždy zapomenout a nepřipomínat si minulost. Zítra bude můj velký den, Aro se domluvil s Caiusem a Marcusem na tom, že se stanu spolu s Jane a Alecem vládkyní Volterry. Prý toho po tolika letech mají dost a chtějí něco nového.

A pak je tu ještě druhá záležitost, která se zítra bude odehrávat. Budu se vdávat. Já vím, Edwarda stále miluji, ale našla jsem lásku i v někom jiném. Myslím si, že víš, koho myslím. On je úžasný a je to především můj přítel, člověk, kterému mohu věřit.

Opatruj sebe i Edwarda. Jsem nesmírně ráda, že jste zpět u Cullenů a pokud budete chtít, tak přijeďte do naší krásné Volterry.

S láskou

Isabella Volturi

Pro Bellu bylo těžké psát o lásce s vědomím, že ten, jehož miluje, bude jednou patřit jiné, ale tak si to vybrala. Proto jí o něm vyprávěla a tajně doufala. Nakonec zaštítila myšlenky své přítelkyně. Byly to ty myšlenky, které on neměl vidět, a Katy se vydala na cestu za Edwardem.

Isabella zapečetila dopis a položila ho do svého šuplíku. Ucítila ruku na svém rameni a lehce se usmála, když cítila jeho přítomnost.

„Je vše v pořádku, lásko?“ optal se starostlivě. Přesně tak, jako vždy. Tolik se o ní neustále bál, opatroval každý její krok a nikdy by jí neublížil, jelikož ji miluje nade vše. Přátelství se spojilo v lásku. Všechny dílky skládačky do sebe zapadly a ona začala být opět šťastná.

„Jistě, Alecu. Vše je v pořádku a zítra to bude ještě lepší,“ řekla a přitiskla se do jeho náruče. Někdo by mohl říct, že ho nemiluje, ale není tomu tak. Miluje ho a opětuje jeho lásku, ale zároveň miluje i Edwarda. Její život se však vyvíjí jiným směrem, než jakým původně chtěla jít. Ostatně tak už to ve světě bývá, za lidi i upíry rozhoduje osud. Ale podstatná věc je ta, že nakonec budou přeci jen všichni konečně šťastní.

K.O.N.E.C.


 

Myslím, že se to vyvinulo ještě poněkud jinak, než jste si představovali, ale nakonec to nebylo tak zlé, ne? Díl je delší, jelikož obsahuje i epilog a já jsem to už nechtěla půlit na dvě kapitoly, protože se mi to víc líbí takto. Pro věrné čtenáře to může být svou délkou třeba pozdní Vánoční dárek... :-)

Krásné Vánoce a Šťastný Nový rok.

Vaše Lucka002 :-)



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Silná touha XXX. + epilog:

 1
7.
Smazat | Upravit | 31.10.2012 [17:19]

Bože!To je úplně skvělá povídka přečetla sem jí jedním dechem.Píšeš moc hezky. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. Sari
12.05.2012 [14:29]

Krásná povídka.Musím se přiznat,že jsem si u ní i poplakala.A konec úžasný.Už mě docela štvalo jak Edwardovi ve většině povídek Bella odpustí. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.08.2011 [14:07]

alicecullen105 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. adulee
05.08.2011 [2:58]

pokračovat...pokračovat....pokračovat....užasné....pokračovat ale dělej...prosím....prosím Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.08.2011 [16:55]

arabekJá... já ... nevím co říct. Oopravdu nááádherné. Ten konec ten děj, ta povídka. Miluje Aleca. Ano, děkuju. Spravila jsi mi náladu a chuť. Chuť zase něco číst

2. Eni..
19.05.2011 [16:30]

Moc dobra povidka. Nakonec jsem rada, ze je s Alecem... Emoticon

1. Maku
18.05.2011 [21:18]

Emoticon Emoticon Emoticon skvělé' Emoticon jsem ráda že to edward nakonec nebyl, když nemohl ani chudáček Jacob Emoticon krásný jsem ráda, že takto dopadlo ty moje slečno spisovatelko Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!