Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Rozbřesk trochu jinak 34

ˇ°111


Rozbřesk trochu jinak 34V tomhle díle vám představím Halloweenské kostýmy. Doufám, že se vám budou líbit, protože mi s nima pomáhala kámoška a dalo nám to docela práci. Tak komentujte.

„Bello, okamžitě vstávej nebo na tebe vyliju kýbl studené vody.“ Pokojem se rozléhal Alicin vysoký hlas, a když se jí Edward snažil mírnit, hlasitě na něj zavrčela. Přetáhla jsem si deku přes hlavu.

„Isabello Cullenová!“ Alice ze mě deku strhla.

„No jo. Vždyť už jdu.“

„Tak sebou pohni. Jdete na návštěvu k Charliemu a odpoledne si tě vezmu do parády já.“ Konečně zmizela z pokoje.

„Promiň, nedokázal jsem jí zastavit,“ políbil mě Edward na usmířenou.

„To je jedno. Stejně jsem chtěla vstávat.“ Abych dodala svým slovům váhu, vylezla jsem z postele a zamířila do koupelny, kde jsem ze sebe udělala člověka.

Ruku v ruce jsme sešli dolů. „Bello, máš tu snídani,“ zavolala Esme z kuchyně, tak jsem šla za ní.

Při snídani jsem si ověřovala, jestli skutečně jdeme k Charliemu. Edward jen protočil oči a v náručí mě donesl do auta.

U Charlieho jsme zůstali na oběd. Pozorovala jsem, jak Edward statečně polyká objednanou pizzu. Asi ve 13:30 jsme se s Edwardem omluvili, že už musíme jet, protože nás Alice musí připravit na Halloweenskou párty.

„No konečně. Kde jste takovou dobu?“ tahala mě Alice z auta, jen co jsme přijeli. „Ty tu počkej!“ ukázala na Edwarda, když jsme byli v obýváku a mě táhla po schodech nahoru.

V koupelně mi podala ručník, že se mám vysprchovat a umýt si vlasy. Radši jsem jí poslechla. Potom mě posadila na židli a začala kolem mě skákat.

Vlasy mi vyžehlila a pustila se do malování. Kolem očí mi vykouzlila kouřové stíny a na rty mi dala rudou rtěnku. Když byla hotová s obličejem, podala mi černé, krajkové prádlo. Podprsenka byla průsvitná a místo kalhotek tanga. Chtěla jsem protestovat, ale mohla jsem být ráda, že mě neposlala na ostro.

Ještě mi podala tmavě modrou, opravdu krátkou minisukni, děrované punčochy, modro-bílé pruhaté tílko a sako s policejním odznakem. Na hlavu mi dala policejní čepici, ale to byla poslední kapka.

Když mi ukázala černé, lakované kozačky na celkem vysokém, jehlovém podpatku, vzbouřila jsem se. „Alice, tohle si neobuju!“

„Ale Bello, nekaž mi radost.“

„Ty mě chceš zabít?“ Stále jsem zírala na tu smrtonosnou zbraň.

„To by mi Edward nedovolil. Bello prosím,“ sepjala ruce.

„Ne!“

„Nic se ti nestane. Přísahám. No tak, udělej mi radost.“ Udělala psí oči a těm se prostě odolat nedalo.

„Dej je sem,“ rezignovala jsem. Alice nadšeně vypískla a s širokým úsměvem mi boty podala.

Abych si je obula, musela jsem si sednout a pak jsem se nejistě postavila. Pomalu jsem šla ke dveřím, ale divila jsem se, že mi to docela jde.

Alice za mnou ještě křikla: „Edward je dole,“ a já nedočkavě zrychlila.

Když jsem byla na schodech, Emmett zapískal a já se začervenala. Edward čekal pod schody a doslova mu spadla brada. „Miluju ženy v uniformách,“ přitáhl si mě a chtěl mě políbit, když jsem sešla dolů.

„Rtěnka!“ zavolala Alice a Edward mě s povzdechem políbil na tvář.

Postupně sjížděl rty dolů po mém krku a Alice se znovu ozvala. „Edwarde Cullene! Na to okamžitě zapomeň! Uděláš jeden krok a jsi mrtvej muž.“ Tentokrát zněla výhružněji.

Podívala jsem se na něj s nechápavým pohledem. „Přemýšlel jsem o tvém únosu,“ pošeptal mi do ucha a Emmett se uchechtl.

Pak jako když utne, se smát přestal a hned stál pod schody vedle nás. Podívala jsem se nahoru a tep se mi zadrhl. Po schodech šla Rose a vypadala jako bohyně. Ne. Ona byla bohyně.

Měla dlouhé, bílé šaty na jedno rameno s nabíranou sukní a rozparkem skoro po celé noze. Kolem pasu měla zlatý pásek. Vlasy měla mírně natočené a měla takovou tu čelenku, co nosili řekové, z oliv. Na paži měla tlustý, zlatý náramek a v ruce držela zlatý trojzubec. Její dokonalé nohy zdobily zlaté, páskové boty na ještě vyšším podpatku než jsem měla já. Nahodila zářivý úsměv a Emmett na ní koukal jako na zjevení. Teď jsem se mu musela smát já.

Než se ukázala Alice, šli na řadu kluci. Edward byl hotový první, měl na sobě modro-bílé pruhované oblečení. „Mám to vyřídit, že jsem tvůj vězeň.“ Objal mě kolem pasu.

„To je fajn. A za co sedíš?“

„Za krádež.“ Podivila jsem se. Čekala bych spíš za vraždu.

„Ukradl jsem si tu nejkrásnější manželku,“ vysvětlil a já se znova začervenala. „Červená ti tak sluší,“ pohladil mě po tváři a mě bylo jedno, jestli mám rtěnku nebo ne. Přitáhla jsem si Edwardovu hlavu a políbila ho.

„Bello!“ Slyšela jsem řev Alice, ale bylo mi to jedno. Edwardovi začaly cukat koutky a dál se věnoval naší činnosti.

„Hele, nechte si to na potom, jo? Čekám potlesk.“ Nadskočila jsem. Emmettova hlasu jsem se lekla skoro vždycky, když jsem nebyla v pozoru, ale teď jsem se ho lekla celého.

Byl celý v černém. Kolem krku měl uvázaný plášť, který byl vespod červený, na nohách měl černé boty se zářivě červenými tkaničkami a na hlavě měl malé svítivé rohy, které mu dodávaly na děsivosti.

Hned za ním šel Jasper. Ten měl obyčejný doktorský plášť, ale měl v něm zapíchnutou obrovskou jehlu s nití. Otřásla jsem se a Edward si mě přitisknul blíž.

Jako poslední se nám ukázala Alice. Měla bílou mini šatovku s laclem, světle modré tričko, lodičky stejné barvy jako tričko a na hlavě měla čepec, ale místo kříže tam měla velké, červené C.

Všechny sjela pohledem a na mě se zamračila. Odněkud vytáhla červenou rtěnku a znovu mi namalovala pusu. Na Edwarda hodila vražedný pohled a mojí rtěnku mu utřela z tváře.

Protože Carlisle nebyl v práci a do Alicinýho porsche bychom se nevešli, jeli oni čtyři v mercedesu a já s Edwardem v Astonu.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Rozbřesk trochu jinak 34:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!