Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Rosaliina přeměna 4. kapitola

Sněhurka-a-myslivec3


Rosaliina přeměna 4. kapitolaRose se dostala mezi zlé lovce. Dostane se z téhle situace? Pomůže jí někdo? A co s ní bude dál? Tady to máte. RenesmmeCullen

Když jsem byla tak přivázaná k té tyčce, uvědomila jsem si, že mi jde o život.

„Co mám dělat?" pomyslela jsem si.

Najednou ke mně přistoupil ten muž v zeleném obleku.

„Holčičko. Jsi připravená na svou smrt?" řekl.

A potom mě pohladil po tváři. Já jsem ucukla. Po chvíli tam přišlo dalších pět mužů. Rozvázali mě.

Pomyslela jsem si: „Rose, máš šanci, uteč!"

Vyvlékla jsem se lovcům z rukou. A snažila jsem se utéct. Ale marně. Pak mě muži obklíčili. Najednou jsem uslyšela zvuky, které přicházely z lesa. Byl to Carlisle!

„Carlisle! Ne!" vykřikla jsem. Potom Carlisle napadl dva muže. Nevěděla jsem co dělat. Po chvíli jsem se k němu přidala. Napadla jsem také dva muže. Ten boj trval chvíli.

Pak za námi utíkali ještě čtyři muži.

„Utíkej, Rosalie!" Já jsem neváhala, rozběhla se za ním. Utíkali jsme chvíli lesem a pak jsme zastavili na travnaté ploše.

„Rosalie," oslovil mě, „nemůžeš se tady jen tak potulovat. Mohli tě klidně zabít. Je to velmi nebezpečné."

„Ano, Carlisle, já vím. Ale oni měli strašně velkou převahu. Nemohla jsem nic dělat,“ vysvětlila jsem mu.

„Rose, nechal jsem tě v lese na pár dní, abys zjistila, jaké to je, být upírem. Chápeš mě?"

„Takže já jsem opravdu upír?" vrhla jsem na něj tázavý pohled.

„Už to tak bude." Chystal se k odchodu.

„Carlisle?" zeptala jsem se.

„Ano, Rose?"

„Já už tu nechci být sama. Nemohla bych jít s tebou?" Carlisle se trochu zapřemýšlel. „Dobře, Rose. Ale ještě si potom promluvíme."

„Dobře!" souhlasila jsem šťastně.

Došli jsme do obrovského domu. Byla to vila. Opravdu luxusní. Z části prosklený. Měl skleněné dveře. Vevnitř byl chlapec vysoké postavy. Měl zlatavé vlasy a zlatavé oči. Vypadal tak na devatenáct let.

„Ahoj. Jsem Edward!" představil se a podal mi ruku.

„Čau, já jsem Rosalie," zakoktala jsem naprosto neschopně.

„Edward ti teď ukáže dům. Potom si promluvíme, co s tebou bude dál," řekl mi Carlisle. Edward mě pobídl, ať jdu s ním. Šla jsem poslušně za ním. Ukázal mi svůj pokoj a potom i ten můj. A taky zbytek domu. Po chvíli jsme sešli do obývacího pokoje za Carlislem.

Posadila jsem se na koženou pohovku. Carlisle seděl na křesle naproti mně.

„Jestli mě omluvíte," spustil Edward, „půjdu do svého pokoje."

„Ale ovšem," usmál se na něj Carlisle. Edward pak odešel.

„Rosalie," spustil „Jsi u nás vždy vítaná."

Najednou někdo vyšel z kuchyně. Byla to žena střední postavy s krásnými, hnědými, vlnitými vlasy. Měla ladný pohyb. Carlisle si stoupnul. Žena ke mně přistoupila. Já se postavila.

Ona mi podala svou ruku a sametovým hlasem řekla: „Já jsem Esmé. Vítám tě u nás."

„Dobrý den. Já jsem Rosalie,“ řekla jsem opět naprosto neschopně.

„Zlato, mohla bys na chvíli odejít? Něco tu s Rose probírám."

„Ale jistě,“ řekla Esmé a odešla.

„Jak už jsem řekl, jsi u nás vítaná,“ řekl znovu.

„Takže jsi upír," řekl nejistě.

„Ano, to už vím," opáčila jsem.

„Už jsme se s Esmé a Edwardem rozhodli, že tu s námi můžeš žít. Pokud chceš,“ doplnil.

„Máš tu i svůj vlastní pokoj,“ řekl.

„Já budu moc ráda. Jestli tedy můžu?“ ptala jsem se.

„Ale jistě že můžeš!" řekl vesele. „A ještě je tu jedna věc."

„Ano?"

„Esmé by byla moc ráda, kdybys ji brala jako matku a mě jako otce.“

Na chvíli jsem zaváhala. A pak řekla: „Ale jistě. Budu moc ráda."

„To je skvělé. Tak a teď se běž do pokoje vysprchovat. Máš tam nachystané oblečení. Přichystala ti ho Esmé," doplnil. To už na mě u schodiště čekala Esmé.

Měla úsměv na tváři. „Pojď Rose. Ukážu ti znovu tvůj pokoj." Šla jsem za ní. A cestou do pokoje mi vyprávěla, že Edward je taky teprve dva měsíce po své proměně. A ještě se nesmířil se svým životem. A že bych ho měla brát jako bratra.

„Jo, a je tu ještě jedna věc,“ řekla. „Edward umí číst myšlenky!" To už jsme byli v mém pokoji. „Tak. Já tě tu nechám chvíli o samotě," řekla mi. „Zatím si tu můžeš prohlédnout dům. A když budeš cokoliv potřebovat, budu v kuchyni." Esmé už to měla namířené do kuchyně. Já ji zastavila.

„Esmé."

„Ano, Rose?"

„Děkuju,“ řekla jsem.

Ona se na mě jen koukla a usmála se tak krásně, že když odešla, ještě jsem se koukala na dveře. Prohlédla jsem si svůj pokoj. Byl krásný. Letiště bylo krásné

„Nechápu na co,“ zasmála jsem se a namířila si to do sprchy.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Rosaliina přeměna 4. kapitola:

 1
26.08.2011 [19:32]

teresaterka Emoticon Emoticon Emoticon

26.08.2011 [18:57]

nicolecullenhalePěkný pokračuj dál. Emoticon Koukala jsme že máš dost komentářů od adminů že máš gramaticky blbě článek tak si najdi korektora jako já Emoticon jinak jsem taky neschopná Emoticon ale je to na tobě. Jak už jsem jednou řekla rychle další Emoticon Emoticon

4. 4dd4
26.08.2011 [15:23]

4dd4Ahoj, kapitolu jsem ti opravila a věřím, že příště tvé články budou již vypadat tak, jak mají a když ti admini něco napíší, tak budeš dbát jejich pokynu. Pokud ne, kapitolu ti budeme vracet a nevydáme.
+ Každá přímá řeč patří na nový řádek!
+ Pokud za přímou řečí následuje uvozovací věta (řekl, vysvětlila, doplnil, představil se - příklady z tvé kapitoly), tak PŘ končí čárkou, vykřičníkem nebo otazníkem a za uvozovkami se pokračuje malým písmenem.
+ Míváš chyby v mě/mně.
+ Dávej si pozor na shodu podmětu s přísudkem - ty zvuky přicházely!
+ Oslovení se odděluje čárkami.
+ Otázky končí otazníky, ne tečkami.
+ Pokud se chceš dostat na nový řádek, tak zmáčkni Enter a nedělej mezi slovy nesmyslné řady mezer, to k ničemu nevede. Pokud v editoru uděláš enter i na stránkách se věta objeví na novém řádku.

12.08.2011 [8:52]

HanulkaAhoj,
Článek vracím zpět k opravě. Komentáře adminů tady nejsou pro nic, za nic. Chyby si opravdu oprav, jinak článek nevydáme.
Pokud si nevíš s opravou rady, zívtej do Pomoci autorům a vyber si některého z korektorů, určitě ti pomůže. www.stmivani.eu/40-pomoc-autorum/pomoc-zacinajucim-autorom/

Až si VŠE opravíš, zaškrtni Článek je hotov.
Děkuji.

10.08.2011 [23:05]

PajamAhoj,
je mi to líto, ale článek ti musím vrátit.
Chyby, co ti tu vypsala Kyky, sis neopravila. Například nadpis a perex máš stále ve stejném stavu.
Nepoužívej za slovem enter, ten se používá na konci odstavce. Taky si dej pozor na čárky a mezery za nimi.
Ještě jednou si projdi komentář, co ti tu byl nechán i s konceptem na přímou řeč, a pokud si nebudeš vědět rady, navštiv Pomoc autorům.

Až to budeš mít opravené, zaškrtni 'Článke je hotov'. Díky. Emoticon

1. Kyky
09.08.2011 [23:02]

KykyAhoj,
promiň, ale článek ti musím vrátit, jsou v něm chyby...
- snimi -> s nimi
- Je přehlednější, když je přímá řeč na novém řádku, tak, jak ji píšeš, úplně zapadne mezi textem. ;)
- Po tečce se píše mezera (i v řadových číslovkách).
- Kolem oslovení se píší čárky.
- si (zvratné zájmeno)/jsi (příslušný tvar slovesa být)
- aby jsi -> abys
- Po třech tečkách se píše mezera.
- tázací pohled -> tázavý pohled
- čárky
- mě/mně - mě ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6. pádě
- přímá řeč
Při psaní přímé řeči se, prosím, drž tohoto konceptu...
Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

Až si chyby v článku opravíš, zaškrtni znovu "článek je hotov".
Díky. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!