Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Proměna - vstupenka do ráje! 4 (2/2)

Edward and Bella by Jelda


Proměna - vstupenka do ráje! 4 (2/2)Tady je druhá část další kapitolky. Bella se chce pomstít a udělá proto všechno.. Tak ať se líbí.

4. Kapitola - druhá část

 

Když se vracela pozdě večer z každodenní relaxační procházky, pořád uvažovala o té hlouposti, že by zašla na to skoro zapomenuté místo. Její srdce říkalo: „Běž!“ ale její mozek byl proti. Uvědomila si totiž, že za ty dva roky se ztratilo nejméně pět obyvatel městečka a byli nahlášeni čtyři cizinci, kteří zabloudili v lesích blízko místa kde se vše před dvěma roky odehrálo. Věděla kdo jsou vrazi, stejně jako Charlie, ale nikdy na toto téma nemluvili. Oba dobře věděli, že vrahy nenajdou, i když ona si byla jista jedním – v budoucnu se pomstí – a pro to taky žila. Chtěla alespoň ještě jednou vidět toho překrásného vraha, chtěla se s ním ještě jednou setkat. A pořád měla takové to divné tušení že za dva dny, přibližně v tuto dobu spatří jeho karmínové oči, které budou možná to poslední co ve svém životě uvidí. Ano, rozhodla se…

 

Každou hodinou její vztek vůči němu rostl. Jak se blížila ta osudná noc, ona stále víc věřila že ho potká. Přestala myslet na jiné věci. Teď jí zajímalo jen jedno…vidět toho zbabělce a následně ho třeba zabít.

Ve Forks byl jen jeden obchod se zbraněmi. Ale byla moc známá, nemohla si dovolit riskovat, že někdo prozradí Charliemu, že si odpoledne koupila zbraň. A tak došla k jinému, mnohem lepšímu závěru. Charlie měl vlastně zbraně tři. Jednu nosil neustále u sebe, byla jak jeho nejlepší přítelkyně..sem tam ho přistihla že si s ní i povídá. Druhou měl ve sklepě ve skříni. Byla nenabitá, kvůli prckům, ale ona jediná věděla kde jsou náboje. Bohužel ta puška byla tak veliká, že by jí určitě někdo spatřil..Třetí pistole byla nejlepší možnost. Charlie ji měl schovanou v nočním stolku vedle postele, byla malinká, takže se dala dobře schovat. Náboje byly samozřejmě tentokrát za skříní. Vyndala pět kousků a šla si je schovat k sobě do pokoje. Pistoli zatím nechala na svém místě, kdyby ji náhodou Charlie dnešní odpoledne hledal.

Bylo ráno a ona už domýšlela poslední detaily svého plánu. Rozhodla se jasně. Půjde tam s pistolí v kapse, s květinami v ruce. Když se neobjeví, položí květiny na místo, kde před dvěma roky stála a koukala se na smrt své matky, nebo se objeví a ona ho zabije. Věděla, že to dokáže. Cítila k němu takovou nenávist, že byla schopna čehokoli.

Oko za oko, zub za zub…

V klidu se nasnídala, vzala kluky do školy a potom pokračovala do té své. Den jako každý jiný, ale jen ona mohla vědět, že tento den nemusí dopadnout tak jako ty předešlé. Že se může zase stát tragedie a může zmizet další člověk, který už se v životě obyvatel Forks nikdy neukáže.

Po škole zašla do květinářství.

„Ahoj Bello,“ pozdravila jí postarší, silná žena za pultem, obloženým hromadou květin různých druhů.

„Dobrý den paní Kellerová. Můžete mi prosím dát pár bílých růží? Prosím ty nejhezčí.“

„Jsou pro maminku?“ nesměle se ta žena zeptala. Bella proti takovým otázkám už byla imunní.

„Ano paní Kellerová. Ještě jednou Vás prosím – ty nejhezčí! Děkuji.“

Žena jí po chvilce podala svazek růží. Bílých, samozřejmě. Bella je zaplatila, kývla na rozloučenou a rychlou chůzí odkráčela ,od té mizerné ženské, přímo ke svému autíčku.

Pomalu se stmívalo, vzala kytici růží, tajně si půjčila od Charlieho pistoli a vyběhla ven.

Najednou jí všechno došlo a začala brečet…poprvé za dva roky!

 

Procházela se potemnělou ulicí. Plakala. V ruce kytici růží. Bílých, ty měla maminka nejradši. Plakala. Ty stavidla, která uvolnila té slané řece, která teď stékala po jejích tvářích, jakoby hladila oblázky, nemohla zastavit. Plakala. Dojít na to důležité místo jí dalo práci. Snažila se soustředit jen na svoje nohy aby se nezastavila. Pravá střídala levou, levá pravou.

Tahle ulice nepatřila mezi ty bezpečné a tak si stále říkala, že musí být rychlá. Že musí přidat na tempu jejích kroků.

Dostala se až na konec ulice. Kolmo na ní se točila dlouhá ne moc široká silnice. Auta po ní už často nejezdila. Od té doby, co se tady začalo vyprávět, že tu straší a že se zde sem - tam někdo ztratí, přestali občané tohoto města chodit do téhle části po setmění. Ale ona se nebála. Chtěla konečně najít vraha své matky.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Proměna - vstupenka do ráje! 4 (2/2):

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!