Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Přízrak minulosti 4. kapitola

xcv


Přízrak minulosti 4. kapitolaPo dlouhé době je tu další dílek. Konečně se Bella vrhne na tu podlahu, ale opravdu si všimne, že je něco uvnitř? Nebo to prkno jen zatluče a my budeme čekat až se její nemotornost projeví znova a na stejném místě.
Doufám, že se vám kapitola bude líbit a zanecháte mi tak komentář.

 

4. kapitola



Celý den potom ubýhal stejně. Na oběd jsem raději nešla. Pokud to jde vyhýbávám se prostředí, kde je moc lidí.

Domu jsem jela co nejrychleji. Delší dobu bych s nimi nezvládla.



„Ahoj mami, jsem doma,“ zařvala jsem do prázdného domu, ale žádná odezva se ke mně nedostala. Bylo zvykem zamykat dveře, i když jsme doma, takže jsem to podle toho poznat nemohla.

Vyběhla jsem tedy schody a svalila se na postel. Zrak mi spočinul na mém nočním vyváděním. Vychlíplé prkno a shrnutý koberec na jehož okraji se nacházela má krev. Ještě, že to byl ten kusový. Nerada jsem se nějak dostala z postele a strhla koberec do náruče. V koupelně jsem ho hodila do pračky a zapnula.

„Budu muset najít hřebíčky,“ zamumlala jsem si pro sebe a šla dolů do sklepa. Tam by mělo být všechno nářadí. Kdyby tu byl táta, udělal by to on, ale není...

V krabici, s příhodným názvem ,Formy na pečení´ jsem konečně našla to, co jsem hledala a jako bonus k tomu bylo i kladívko, alespoň jsem nemusela hledat dál. Pod čím bych to asi našla – Květináče?

S mým nákladem jsem vyšla schody a sesunula jsem se na kolena. Vzala jsem to prkno a podívala se na něj. Bylo už trochu prohnilý, skvělé! Takže teď budeme muset měnit i podlahu v patře.

Pokládala jsem prkno zpět na své místo a vzala do ruky hřebíček. Přiložila jsem ho na kraj a do druhé jsem chopila kladívko. Už jsem se natahovala, že ho pořádně zatluču, ale něco mě donutilo přestat. Měla jsem pocit, jakobych dělala něco špatného. Sevřelo se mi srdce a ucítila jsem náhle neuvěřitelnou bolest. Jako bych v něm měla díru. Odhodila jsem věci, co jsem měla v rukou a silně si objala hrudník. Nechtělo to přestat. Bylo to strašné. Cítila jsem, že mi něco chybí nebo něco potřebuji, ale nemohla jsem přijít na to, co to je.

Bylo těžké se jen nadechnout. Takže jsem jen sípala a nebyla schopna pohybu. Neuvěřitelně to bolelo, jakoby mi někdo vyrval srdce a místo něho jsem tam měla jen prázdnou díru, která se nemohla zhojit. Něco jí chybělo.

Všechno začalo, když jsem chtěla přitlouci to zatracené prkno. Má s tím snad něco společného? Je na něm něco vyrito? Nebo je snad kouzelné?

V momentě, kdy jsem se rozhodla, že to prkno prozkoumám ta bolest utichla. Velmi podivné. Vzala jsem tedy ještě jednou to prkno do rukou a zadívala se na něj. Nic neobvyklého jsem nenašla, prostě kus starého, ztrouchnivělého dřeva. Pokládala jsem ho zase zpátky, ale něco vevnitř jsem uviděla, nějaký kus plýšku se zatřpytil. Že by jsem našla ty hřebíky? Zvědavost mi nedala a já běžela pro baterku. Ta byla v lékárničce, když jsem si vyndavala třísky nebo kamínky tak byla napostradatelná.

Čapla jsem ji do ruky a šla zpět do pokoje. Opět jsem ucítila něco u srdce, ale už ne tu neuvěřitelnou bolest, ale takový příjemný pocit, nevím, bylo to hodně zvláštní. Klekla jsem si a zamířila baterkou dovnitř.

Ta třpytivá věc byl ve skutečnosti zlatý rámeček a to nebylo jediné, co tam bylo. Nacházelo se tam i plno knih, nebo spíše sešitů a ty obrázky byly celkem 3. Opatrně jsem vytahovala věci jednu za druhou. Knihy byli trochu navlhlé, ale jinak ve skvělém stavu. I obrázky byly téměř v pořádku, jen trošku více zelené.

Podívala jsem se na jeden a nemohla uvěřit svým očím. Byl to nádherný portrét několika lidí, ale lidí tak krásných, že se mohli rovnat i andělům. Všichni se usmívali, jenomže jedna dívka byla o něco rozdílná. Zahleděla jsem se pořádněji, protože byl poněkud poškozený a zhrozila jsem se. Mezi těmi bohy jsem byla já. Ale to nebylo možné. Podle oblečení, které měli na sobě musel být ten obrázek starý snad století. Jak jsem se tam dostala? Otočila jsem ho z druhé strany a bylo tam přesně to, co jsem hledala. Jména a rok.

Červenec 1905

Carlisle, Esme, Emmett, Rosalie, Jasper, Alice, Edward a Isabella

Vytřeštěně jsem se na to dívala a doufala v jediné. Ať se ta dívka nejmenuje jako já. Položila jsem raději ten obrázek vedle sebe a podívala se na druhý.

Tam byl jeden z těch mužů. Podle mého asi nejhezčí z nich. Srdce se mi rozuteklo na dlouhou trať a v břiše jsem ucítila podivné šimrání. Jako bych ho znala. Měl podivně bílou pleť, skoro vypadal jako po smrti, ale možná se jen nerad s rodinou opaloval. Jeho hnědé vlasy, které měly sem tam pramínek do zrzava, takže vypadaly celkově jako bronzové, měl ležérně učesané. Ale jeho oči. Ještě nikdy jsem takovou barvu neviděla. Žluté, takové skoro zlaté. Na druhé straně nebylo datum, ale jen jméno.

Edward Cullen

Na dalším obrázku byl znova ten kluk, ale i ta dívka, která vypadala jako má přesná kopie. Jenom se mi zdála veselejší a šťastnější, a podle očí i zamilovaná do toho Edwarda, stejně jako on do ní. Slušelo jim to spolu. Vypadali tak nádherně, šťastně. Dívali se sobě do očí s takovou něhou, že se dala skoro polapit. Opět jsem ho otočila, ale byla tam zase jen jména.

Edward Cullen a Isabella Swanová

Swanová? Takhle se jmenovat můj předek. Charlie Swan. To on postavil tento dům. Takže ona musela být nejspíše jeho dcera, asi velmi šťastná dcera.

Položila jsem ho opět vedle mě a přitáhla si ty knihy. Na každém z nic byl napsán rok a majitel. Pokaždé jen jméno té dívky. Možná bydlím ve stejném pokoji jako ona. Spíše určitě. Vzala jsem si ten nejstarší a začala číst.

Na obálce bylo – Isabella Swanová 1888

Ahoj deníčku.

Jmenuji se Isabella, ale maminka mi říká Bello. Je mi deset let a chodím na základní školu v Seattlu. To je ve Washingtonu, jako byl ten prezident. Chodím do 5. třídy a už příští rok budu ve vyšším stupni.

Včera jsem si zlomila nohu, takže do školy nemůžu. Nudila jsem se, všechny knihy už jsem přečetla a ty ses mi zdál jako dobrý nápad. Asi jsi zvědavý co jsem dělala. Upadla jsem. To není nic neobvyklého, jsem velmi nemotorná. Musela jsem se usmát, tohle se k mámě dostat nesmí. Hned bychom věděly, kde tohle prokletí vzniklo.

Ve škole mám samé jedničky. Baví mě se učit a jednou bych chtěla být paní učitelkou, ale na to je ještě daleko. Teď musím končit. Maminka mi nese čaj. Tak později. Tvá Bella.

Zakončila první zápis. Možná bych si také mohla začít psát deník a vypovídat se mu tam se vším co mě bolí a trápí, ale zatím budu číst tento. Deník dívky, která má být mou babičkou, a která měla jistě štěstí v lásce a v životě. Každý ho musí mít více než já. Hloupé štěstí...


3. kapitola <<< Shrnutí >>> 5. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Přízrak minulosti 4. kapitola:

 1
01.01.2012 [18:37]

77Alex77zase si ma dostala.......:D nádhera! juuuuj nech uz su tu Cullenovci.....a chodila do 5. rocniku? - krásne si opísala, čo bolo v tom denníku....akoby to naozaj písala nejaká piatačka Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!