Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Princ Smrti - Fantom 7. kapitola

28.09.2012 (12:45) • looca • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1208×

VII. Společná noc

Alice

Vánoce se blížily mílovými kroky a nyní už zbývaly jen dva dny do nich. Fantom se Spektrou nám dovolili zajet do Londýna, u kterého se nacházelo jejich Sídlo, a nakoupit nějaké dárky. Má rodina bydlela v prvním patře hlavního křídla Sídla a já s Lily jsme měly pořád pokoj vedle Fantomova. Nijak nám to nevadilo, aspoň jsme se lépe poznali a já se dozvěděla něco více z Jasperova lidského života. Lily se už pomalu smířila s Lucasovou smrtí a já se jen divila, jak se pomalu sbližovala se Spektrou. Co se týče mě a Fantoma, už si nejdeme na nervy. Bavíme se spolu, tedy spíš já pokládám otázky a on mi na ně odpovídá.

Pomalu jsem šla do našeho pokoje, otevřela jsem dveře a uviděla něco neuvěřitelného. Lily se líbala se Spektrou a nevypadalo by to tak, že by ji nějak nutil. Tiše jsem zavřela dveře a zaklepala na dveře Fantomova pokoje. Tiché „dále“ mě vyzvalo, ať vstoupím dovnitř.

„Co potřebuješ, Alice?“ zeptal se mě, když jsem vstoupila.

„Nemám kam jít, tvůj bratr je s Lily v našem pokoji,“ odpověděla jsem mu. Zavřel oči, vypadal, že se na něco soustředí, pak je otevřel a pousmál se, což jsem u něj ještě neviděla.

„Zůstaň tady, pokud chceš,“ nabídl mi a pokynul, abych se posadila do křesla před jeho stolem. Jeho nabídku jsem přijala a usadila se naproti němu. Rozhlédla jsem se po pokoji a prohlédla si ho, celá stěna za ním byla zaplněna knihami. Byly tam i dveře na balkon, který sousedil s mým.

„Můžu si půjčit nějakou knížku?“ zeptala jsem se ho.

„Jistě,“ přikývl.

Jasper

Alice si prohlížela mou sbírku knih a já se vrátil k malování, které mě zase poslední dobou chytlo. Vytrhlo mě ale zaklepání, vyzval jsem dotyčného, aby vstoupil.

„Fantome, promiň, že ruším,“ vešel Danny, „ale nevíš, kde je Spektra?“

„Co od něj potřebuješ?“ zeptal jsem se ho.

„Máme dneska přece ten večírek a on mi slíbil, že mi bude pomáhat mixovat písničky,“ odpověděl mi.

„No, Spektra je momentálně zaneprázdněný,“ trochu jsem se pousmál a Danny pochopil.

„Tak to jsme, ty-víš-kde,“ zabrblal.

„Já přece taky umím mixovat,“ připomněl jsem mu.

„Myslím, že i ty máš nějakou jinou zábavu,“ kývl směrem k Alici, která si četla.

„Alice nemůže do svého pokoje, protože tam někdo je, takže jsem jí nabídl, že tu může být,“ vysvětlil jsem mu.

„Klidně běž,“ řekla mi Alice, „pokud ti tedy nevadí, že mi necháš celý svůj pokoj.“

„Nevadí mi to, pokud tu pak nenajdu jen zříceninu,“ řekl jsem jí, jen se pousmála a vrátila se ke knížce. Zvedl jsem se a šel s Dannym do vedlejšího křídla, kde se konala diskotéka. Sundali jsme si masky, bylo to zvláštní nebýt zase chvíli Fantomem, už jsem si na to nějak moc zvyknul.

„Potřebovali jsme jen Lucase na začátek, pak ho měl vystřídat Diego,“ řekl mi Danny, mávl jsem jen nad tím rukou a posadil se k mixážnímu pultu.

Alice

Fantom mě nechal ve svém pokoji samotnou, ale nehodlala jsem toho nějak využít, stačila mi ta hádka před nedávnem, kdy mi Fantom nahnal opravdu strach. Začetla jsem se do knihy, kterou jsem měla od něj půjčenou, že jsem ani nepostřehla, že se někdo objevil na balkoně. Všimla jsem si toho, až když jsem vracela knihu na její místo, a uviděla někoho se houpat na houpací sedačce. Strašně jsem se lekla, ale pak jsem pomalu otevřela dveře na balkon. Uviděla jsem Fantoma, jak sedí na houpačce, sedí si na jedné noze a druhou se houpe.

„Jak dlouho tu jsi?“ zeptala jsem se ho.

„Chvilku,“ odpověděl mi, aniž by se na mě podíval. Opřela jsem se o zeď a pozorovala noční oblohu.

„Nechceš se posadit?“ zeptal se mě po chvilce, přikývla jsem a posadila se k němu, sedačka byla tak akorát pro nás dva. Měl ruku opřenou o opěradlo za mnou, mezi námi bylo pár centimetrů místa. Pomalu nás houpal a já si užívala tuto chvilku a ani jsem nevěděla proč. Díval se na noční oblohu a chvilkami upíjel něco ze sklenky, kterou držel v druhé ruce.

„Dočetla ses něco zajímavého?“ zeptal se mě v jednu chvíli.

„Ani ne. A co ty - zatancoval sis?“ zeptala jsem se ho zase já.

„Překecali mě k tomu,“ ušklíbnul se.

„Ty jsi nechtěl tančit?“ povytáhla jsem obočí.

„Ne,“ zavrtěl hlavou, „holky mě k tomu dokopaly, doslova mě na ten parket vytáhly. Takže jsem odtamtud utekl po půl hodině.“

Jasper

Seděl jsem s Alicí na houpačce a povídali jsme si. Má mysl se zatemňovala, už jsem skoro nepřemýšlel jako Fantom, ale vnikala do mé mysli i Jasperova láska k Alici, kterou Fantom dokázal potlačit. Bylo to hrozné, nevěděl jsem, jak se mám k ní chovat, aniž bych se prozradil.

V jednu chvíli se mi má mysl zatemnila úplně a já propadl chvilkové slabosti. Alice se ke mně otočila a já uviděl v jejích očích zvláštní lesk. Přiblížila se ke mně, sklonil jsem se a políbil ji. Na chvilku překvapeně ztuhla, ale pak mi začala polibek opětovat. Přitiskl jsem ji k sobě a dál něžně líbal.

Objala mě kolem krku a celá se mi odevzdala. Líbali jsme se strašně dlouho, než nás vyrušil křik: „Fantome!“

Odtrhnul jsem se od Alice, pustil ji a přešel k zábradlí. Uviděl jsem svého bratra, jak stojí na zadním nádvoří a vypadá docela zdrceně.

„Potřebuji s tebou ihned mluvit,“ řekl mi, přikývl jsem, naposledy se podíval na nervózní Alici a seskočil dolů. Společně jsme se rozběhli na mé oblíbené místo, kde jsme si oba sundali masky a podívali se na sebe.

„Strávil jsem noc s Lily,“ zašeptal zdrceně, „Jaspere, já nevím, co mám dělat, do Spektry vniká má láska k Lily a já tomu nedokážu nijak zabránit.“

„Já vím, Lucasi,“ přikývl jsem, „také se mi to dnes stalo.“

„Co budeme dělat?“ zeptal se mě.

„Máme jen dvě možnosti, buď jim řekneme, kdo jsme, nebo jim budeme muset asi zlomit srdce a říct jim, že byly jen rozptýlení,“ odpověděl jsem mu.

„Nechce se mi dělat ani jedno, ale druhá možnost je menší zlo,“ řekl mi.

Alice

Fantom odešel za Spektrou a já zůstala sedět na houpačce, vzpamatovávala jsem se z toho polibku. Cítila jsem se při něm tak šťastná a opět milovaná. Stejné pocity jsem zažívala, když mě líbal Jasper.

„Alice,“ uslyšela jsem z vedlejšího balkonu, otočila jsem se a uviděla Lily, která vypadala, jako by plakala. Vstala jsem a přeskočila zábradlí.

„Co se stalo?“ zeptala jsem se jí.

„Vyspala jsem se Spektrou,“ zašeptala se slzami v očích, „Alice, já nevím, co dělat. Já ho miluji a nenávidím zároveň.“

„Vím, jak se cítíš, sice jsem nezažila to samé co ty, ale s Fantomem jsem se líbala,“ řekla jsem jí. Ještě chvíli jsme si povídaly, než přišel Spektra.

„Lilian, mohu s tebou mluvit?“ zeptal se, Lily přikývla a on dodal: „Alice, Fantom na tebe čeká v zahradách, chce si také s tebou promluvit.“

Rozběhla jsem se do zahrad, kde na mě Fantom čekal. Byl na menším paloučku nedaleko ohrady s koňmi.

„Děkuji, že jsi přišla,“ řekl mi tiše.

„Chceš se mnou mluvit o dnešní noci, co?“ zeptala jsem se ho přímo, přikývl a já tedy pokračovala: „Chci ti říct, že toho nelituji.“

„Já ale ano, byla to má chvilková slabost,“ odpověděl mi.

„Ne, tomu nevěřím,“ zavrtěla jsem hlavou.

„Věř tomu, jen jsem si s tebou hrál,“ otočil se ke mně zády.

„Ne, při tom polibku jsem cítila lásku, tvoji lásku ke mně,“ odporovala jsem s bolestí v hlase.

„Nic takového jsi cítit nemohla, protože já k tobě nic takového necítím,“ řekl mi.

„Tomu nevěřím,“ vrtěla jsem hlavou.

„Pak lžeš sama sobě,“ řekl mi a odešel.

Autor: looca (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Princ Smrti - Fantom 7. kapitola: