Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Princ na bílém koni?! Omyl! Upír s volvem - 8. kapitola - Edwardův pohled

Princ na bílém koni?! Omyl! Upír s volvem - 8. kapitola - Edwardův pohledMáme tu druhou část osmé kapitoly a s ní i mou omluvu za zpoždění. Onemocněla jsem a chvíli mi trvalo, než jsem se dostala opět do víru všech každodenních povinností a hlavně dohnala resty. Tuto část bych chtěla věnovat všem věrným, kteří na mne nezanevřeli za ten neskutečně dlouhý týden, kdy jsem nic nenapsala. Dnes se dozvíte, co dělal Edward v Kanadě a dál prozradím pouze to, že tam nebyl sám. Přeji hezké počtení a opět prosím o jakékoliv komentáře. Wanda

Běh je pro upíry stejně přirozenou činností jako lov, proto se na něj nemusíme soustředit. To je také důvod, proč jsem měl čas cestou do Kanady přemýšlet. Opět jsem ve svých vzpomínkách procházel všechny rozhovory s Alice, Jasperem, Carlislem a Emmettem, jejichž předmětem byla Bella.

Z každého mi vyšel naprosto jasný závěr. Nadešel tedy čas na rozhovor s Bellou. Nezbývá mi než doufat, že na jeho konci bude mít rodina Cullenových nového člena a možná nejen to.

Že jsem překročil hranice mezi Spojenými státy a Kanadou, jsem si uvědomil ve chvíli, kdy jsem ve vzduchu ucítil velmi známou vůni. Ihned mi bylo jasné, že takto nasládle s příměsí dravosti a nezkrotnosti voní pouze puma. Po několikaminutovém následování, kdy se vůně stále zintenzivňovala, jsem ji na mýtině uviděl. Ležela na velkém kameni a se zavřenýma očima se vyhřívala na slunci. Instinkt lovce se probudil a mysl ustoupila do pozadí, aby tělo mohlo vykonat tu nejpřirozenější věc, ke které bylo stvořeno - zabít. Její srdce přestalo tlouct v několika málo minutách.

Právě ve chvíli, kdy jsem ukrýval mrtvou pumu pod kámen, na němž před mým příchodem odpočívala, se za mými zády ozvaly velmi rychlé kroky a hlas, který jsem již několik měsíců neslyšel. Rychle jsem se otočil, abych na příchozího viděl.

"Vidím, že ani kapička nepřišla nazmar. Léta praxe jsou opravdu znát." promluvil na mne v myšlenkách a věnoval mi upřímný úsměv.

"Zdravím tě, Eleazare. Jsi tu náhodou, nebo jsi mluvil s Alice?"

"Vždyť víš, že naše setkání nebývají náhodná. Doslechl jsem se, že vaše rodina bude mít nového člena." odpověděl mi a konec věty převedl do otázky.

"Až potkám Alice, tohle si s ní vyřídím. Copak nemyslela na to, co by tato informace způsobila v Itálii, kdyby se tam dostala náhodou?" rozhořčení v mém hlase bylo patrné a oprávněné, třebaže nebylo mířeno na Eleazara.

To nebyla Alice ale Emmett."

"O to hůře." V tu chvíli jsem myslel, že vyletím z kůže. Ještě že byl tak daleko, nejspíš bych ho rovnou tady na místě roztrhal na malé kousíčky a kvůli Rose zase složil zpět. Doufám, že mu Alice neřekne, co ho po návratu čeká. Chvíli mi trvalo než jsem se opět uklidnil.

"No, asi bych ti měl říct všechno. Nechci, aby Emmett byl trestán."

"Poslouchám."

"Emmett volal, aby se nám omluvil za ten poslední incident, protože hlavně Tanya nemohla stále jaksi zvládnout jeho místy dosti drsný humor. Naneštěstí to byla právě ona, kdo zvedl telefon. Přijala Emmettovu omluvu a poté se vyptávala na tebe..." odmlčel se.

"Což neměla dělat." dopověděl jsem za něho.

"Emmett se totiž vcelku neprozřetelně zmínil o Belle a o tom, že se k vám časem s největší pravděpodobností přestěhuje. Tanya ho nenechala dopovědět a zavěsila. Sama si potom domyslela, že sis vybral Bellu jako svou družku namísto ní a velmi se rozzlobila, taktně řečeno."

Jistě, Tanya. Co jsem se s ní již natrápil a zdá se, že to ještě dlouho nebude mít konce. Je to sice upírka mnohem hezčí než Rose, ale vzhled není vše. V tomto případě jsem neskonale vděčný za svůj dar, protože jsem již dávno poznal, že je povrchní intrikánka a nic jí není dost dobré. Stále je s něčím nespokojená. Zajímalo by mě, co plánuje udělat nyní.

"Nevíš, co se chystá udělat?"

"Chce navštívit Forks a jak sama řekla, přivést tě k rozumu."

"To je horší, než jsem si myslel. Mohl bych tě požádat, abys ji k nám doprovodil?"

"Samotnou bych ji nenechal jet. Až příliš dobře vím, čeho je schopná. A také bych rád poznal Bellu, když už o ní mluví i Emmett. Od Tanyi jsem vyrozuměl, že má také nějaký dar."

"Nejsem si jistý, co to je, ale nedovedu jí číst myšlenky."

"Zajímavé, s největší pravděpodobností to bude mentální štít, možná dokonce kombinovaný s fyzickým. Rozhodně když se objevuje už u člověka, tak po přeměně bude velmi silný a snadno ovladatelný. Naposledy jsem se setkal s takto silným štítem u Gabriela Volturi, kterého se kvůli jeho daru bál i sám Aro. Proto ho také ustanovil svým nástupcem, ale nakonec se ho přeci jenom rozhodl zničit, protože nesouhlasil s jeho jednáním a rozhodnutím. Však ten příběh také znáš."

"Samozřejmě, že ho znám. Ale pro tebe bude nejspíš novinkou, že Gabriel Volturi je Bellin předek." Bellu jsem považoval za výjimečnou už ve chvíli, kdy jsme se poprvé setkali a každá další informace, kterou se o ní dozvím, mi to potvrzuje.

"Proto bych se s ní také chtěl setkat." řekl s úsměvěm, ale zvědavost přede mnou skrýt nedokázal.

"Jistě tě i ostatní rádi uvidí."

"Dobře tedy. Zavolám Carlislovi a domluvím se s ním. Nyní ovšem už musím jít. Mimochodem, od Alice jsem se nic nedozvěděl. Nejspíš věděla, co by ji čekalo." Přikývl jsem na rozloučenou a souhlas a každý jsme se vydali jiným směrem. Eleazar odběhl zpět do Denali, zatímco já jsem zamířil do Forks ke své rodině a hlavně k Belle.

Cesta mi uběhla velmi rychle, protože jsem přemýšlel nad tím, co asi bude Bella dělat, až přijdu domů. Byla noc, takže jsem usoudil, že nejspíš bude spát. Také jsem se rozhodl, že ji přemluvím, aby mi pomohla vymyslet nějaký vtípek na Emmetta jako satisfakci za ten rozhovor s Tanyou. Právě proto, že je to Emmett, mi bylo jasné, jak nejspíš rozhovor probíhal.

Když jsem vyběhl z lesa a přeskočil říčku, stanul jsem opět před vchodem do kuchyně, jímž jsem před necelým dnem tak rychle zmizel z domu. Vešel jsem a našel tam Esme, která se probírala potravinami a vyhazovala ty prošlé. Uchovávání lidského jídla v domě je nezbytnou součástí hry na lidi a posledních několik dní se to hodí i kvůli Belle.

Přivítal jsem se s Esme, která byla ráda, že jsem opět doma a pokračoval do obývacího pokoje. Tam jsem našel pouze Emmetta. Díval se na jeden z mnoha fotbalových zápasů, o nichž tvrdí, že se již nikdy nebudou opakovat. Carlisle byl v pracovně a přemýšlel, co by měl dělat s jedním svým pacientem, kterému nezabírá standardní léčba, na níž spoléhal. Rose trucovala u sebe v pokoji, protože Emmett dal opět přednost fotbalu před ní.

"Kde jsou Alice a Jasper?"  otočil jsem se na Emmetta.

"Na lovu. Jasper prý během Belliných návštěv musí mít jistotu, že jí neublíží." odpověděl, aniž by odhlédl od televize. Nechal jsem Emmetta dál sedět na pohovce a odešel do patra. Cestou po schodech jsem si ověřoval domněnku o Bellině spánku, takže mě nepřekvapil zpomalený tlukot srdce a pravidelné oddechování vycházející z jejího pokoje. Došel jsem ke dveřím, opatrně je otevřel a zůstal stát v němém úžasu.

Na posteli přede mnou spala nejnádhernější dívka, jakou jsem kdy viděl. Peřina ležela na zemi, takže jsem si mohl prohlédnout, co měla na sobě. Její bledá pleť kontrastovala s tmavě modrou saténovou košilkou, která jí sahala do půli stehen. Dlouhé hnědé vlasy zakrývaly dívčinu tvář. Přešel jsem pokoj a poklekl před postelí tak, abych měl obličej v úrovni jejího. Opatrně abych ji nevzbudil, jsem odhrnul překážející pramen vlasů. Naskytl se mi pohled na krásnou tvář, která se nyní šťastně usmívala. Na dlouhou chvíli jsem ustrnul ve stejné pozici a díval se na spícího anděla, po jehož boku si přeji strávit celou věčnost.

V průběhu noci jsem se přesunul do křesla, protože Bella spala velmi klidně, tedy až doteď. Nyní se stále usmívala, otočila se ve spánku a po chvilce promluvila.

"Edwarde..."

Pochopil jsem, že to nebude špatný sen, když se tak usmívá. To mi dopomohlo k definitivnímu rozhodnutí, že jí řeknu, co k ní cítím a nechám na ní, jak s tím naloží.

Zatímco jsem přemýšlel, Belle se objevila vráska na čele a z její tváře najednou vyzařovalo napětí. Trvalo to pouze malý okamžik a poté noční ticho protrhl její výkřik. Ihned jsem byl u ní, abych ji po dlouhé době opět objal a nyní i utěšil. Jistě měla špatný sen. Bohužel se do její situace nedokážu plně vcítit, protože nespím a tudíš nesním již téměř celé století. Už nevím, jaké to je snít, ale kdybych mohl, snil bych o ní.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Princ na bílém koni?! Omyl! Upír s volvem - 8. kapitola - Edwardův pohled:

 1
08.07.2011 [10:27]

YrissKrása . Ale ako vidím , Tanya má blbé nápady . Je to perfektná poviedka . Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!