Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Princ na bílém koni?! Omyl! Upír s volvem - 12. kapitola - Bellin pohled

Princ na bílém koni?! Omyl! Upír s volvem - 12. kapitola - Bellin pohledpo delší odmlce tu máme dvanáctou kapitolku. Tentokrát z pohledu Belly. Trochu se to opět zamotává a slibuji, že ve třinácté se konečně dozvíte pravdu o jejích snech. Prosím opět komentáře, kritiku. Za cokoli budu ráda. wanda

Od chvíle, kdy mě Alice přijela vytáhnout z té dlouhodobě špatné nálady, uplynul celý den. Tím, že jsem zkoušela, co všechno zvládne můj štít, jsem se velmi vyčerpala. Nyní jsem pochopila, proč upíři potřebují tolik čisté energie. Fyzická i psychická únava je velmi nepříjemná a negativně ovlivňuje fungování celého organismu. Tolik unavená jako za tento den jsem ještě nikdy nebyla.

Poslední co si pamatuji je, že jsem stála se všemi Cullenovými v jejich obývacím pokoji a dívala se na Edwarda. Vcelku dobře se mi dařilo půjčit si jeho schopnost a číst myšlenky všem. Na všechny jsem odpověděla, ačkoli jsem si připadala nepříjemně, že jim narušuji soukromí. Ještě předtím, než se mi úplně zatmělo před očima a ztratila jsem kontakt s realitou, jsem viděla, jak na mě Edward hleděl svýma něžnýma očima barvy tekutého zlata. Probudila jsem se v posteli ve svém pokoji, když mě na ni někdo ukládal. Myslela jsem, že je to Edward, ale slyšela jsem mluvit Carlisla. Myslím, že jsem ve snaze ho vidět, zašeptala Edwardovo jméno a vzápětí jsem vyčerpáním usnula.

Nevím, jak dlouho jsem spala, ale zdál se mi pouze jeden sen krátce před tím, než jsem se probudila, přesto bych nebyla schopná ho převyprávět. Pamatuji si pouze pocit úzkosti následovaný osaměním. Když jsem se vzbudila, Edward seděl u mě na posteli, což jsem brala jako neklamný důkaz toho, že náš úžasný, neopakovatelný první polibek nebyl pouze velmi příjemný sen a že chodím s Edwardem Cullenem, je fakt. Kdyby mi to Alice řekla včera ráno, vysmála bych se jí, jak bláhově by mi to v té chvíli znělo. "Jsi tady." řekla jsem již o poznání veseleji s pohledem upřeným na Edwarda. "Jsem a nikam nepůjdu. Viděl jsem tvůj sen, ale jakmile jsi se probudila, opět nemám přístup do tvé mysli. Proto bych potřeboval, abys mi řekla, co si myslíš o včerejšku."

"Mám pocit, že se mi to všechno jenom zdálo." přiznala jsem. Opravdu jsem byla ještě trochu zmatená. "Nezdálo, neboj se. Opravdu už spolu budeme navždy." pošeptal mi a potom mi věnoval polibek sladší, než jsem si kdy představovala. Již s dobrou náladou jsem vyskočila z postele a vydala se do koupelny. Ještě jsem zaslechla, jak mi říká, abych přišla potom dolů. I na člověka pomalu jsem se svlékla z těch krásných šatů od Alice a vzlezla do sprchy, abych se zbavila líčení na obličeji a tužidla a laku ve vlasech. Nechápu, jak to Alice dokázala, ale spánkem neutrpělo ani jedno z toho. Až odličovačem a šamponem se mi podařilo zdolat tu umělou krásu a nyní jsem byla už zase ta stará obyčejná Bella. Vyšla jsem v ručníku do pokoje a opět jsem našla džíny, triko a tentokrát i mikinu na posteli. Předpokládám, že se o to opět postarala Alice. Sotva jsem se oblékla a vysušila ručníkem vlasy, uslyšela jsem z obývacího pokoje zvuk tříštěného skla a potom rozhořčený křik Esme na Emmetta. Vyběhla jsem z pokoje. Na vrcholu schodiště jsme se potkali s Carlislem a dívali se na tu spoušť dole. "Co se tu stalo?" zeptali jsme se oba zároveň. Carlisle nevypadal nijak vyvedený z míry, což mě již poněkolikáté přivedlo na myšlenku, že Emmettovy výstupy jsou tu na denním pořádku. To mě ovšem příliš neuklidnilo, protože jsem si stále ještě nezvykla na to, že jsem jediná, kdo v tomto domě může přijít k úrazu. Snažila jsem se zjistit, co se stalo a abych to věděla přesně, opět jsem se pokusila použít štít v kombinaci s Edwardovou schopností. Myslím, že už jsem to docela zvládla, protože jsem si vzápětí mohla prohlédnout Emmettovo pošťuchování i Jasperův nechtěný průlet oknem.

S Carlislem a Edwardem jsme si popřáli dobré ráno a šli si po svých činnostech. Oni dva šli do Carlislovy pracovny a já do kuchyně za Esme. Chtěla jsem jí zvednout náladu, aby zapomněla, co se právě stalo. "Dobré ráno." pozdravila jsem s příchodem do kuchyně. "Ještě před chvíli opravdu bylo, ale to by nebyl Emmett, aby si nevybral nejlepší ráno za několik uplynulých měsíců na to, aby něco provedl." vzdychla a dala mi na stůl zeleninový salát a kousek chleba. Po chvíli se její myšlenky zatoulaly k důvodu, proč měl být dnešek tak výborný. V jejích myšlenkách jsem viděla sebe a Edwarda, jak stojíme ruku v ruce před celou rodinou. Při té představě se začala opět usmívat. Z jejích myšlenek a vzpomínek jsem pochopila, že ji trápil lichý počet členů rodiny a to, že zrovna Edward - její nejstarší syn - je sám. Potom začala plánovat, jak musíme oslavit moje osmnácté narozeniny, naši maturitu, co bude v příštích několika týdnech vařit, potom jsem zahlédla záblesk představy o svatbě, svatební noci... "Esme?" zeptala jsem se, abych přerušila tok jejích myšlenek, které plánovaly na léta dopředu. "Oh, promiň, nechala jsem se unést. Nějak si stále nemůžu zvyknout, že Edward není jediný, kdo vidí člověku do hlavy. Ale přeci jenom snad bych měla..." opět se vrátila k tomu, čemu jsem se tak vehementně snažila vyhnout. "Nemusíš..." odpověděla jsem jí a chtěla říct, že ji moji rodiče předběhli o několik let, když v tom ke mně dolehly myšlenky Carlisla, který se zabýval stejným tématem. Naštěstí ho přerušil Edward téměř ve stejné fázi jako já Esme. Musela jsem se tomu zasmát. Nikdy by mě nenapadlo, že upíří rodiče Carlisle a Esme budou někdy chtít diskutovat o sexu s jejich téměř století starým synem. Ta představa byla opravdu zábavná. Edward se zdál být zmatený mým smíchem, tak jsem promluvila, jako kdyby stál několik metrů ode mě "Z toho si nic nedělej, já už to mám dávno za sebou." a byla přesvědčená, že to uslyší. Edward ovšem nebyl jediný, kdo to slyšel. Esme mi věnovala tázavý pohled. "S Carlislem jste mysleli na to samé a Edward ho přerušil stejně jako já tebe." odpověděla jsem jí pobaveně. "Ach tak. Mělo mě to napadnout." řekla omluvným tónem. Než jsem stihla ještě něco říct, do kuchyně jako velká voda přiletěl Emmett a hlasitě se dožadoval odpovědi. "Co že už to máš dávnou za sebou?"

"Tobě to tak budu říkat." odpověděla jsem mu pobaveně, což ho trochu vyvedlo z míry. Rozhodně se ovšem nechtěl vzdát. Esme mě myšlenkami povzbuzovala, abych mu nic neříkala, že bych toho později litovala. Naštěstí mě z této situace vysvobodilo Carlislovo volání z pracovny. Poděkovala jsem Esme za snídani a chtěla odejít. Prošla jsem kolem Emmetta a věnovala mu škodolibý úsměv. V tu chvíli jsem byla opravdu ráda, že jsem to já a Edward, kdo čte myšlenky. Nedokážu si představit, že by to uměl Emmett.

Vyběhla jsem po schodech a zaklepala na dveře pracovny. Po vyzvání jsem vstoupila a našla tam Edwarda s Carlislem uprostřed nějakého vážného rozhovoru. "Chtěli jste se mnou mluvit?" zeptala jsem se trochu nesvá z jejich upřených hypnotizujících pohledů. Na vyzvání jsem usedla na jednu ze židlí před psacím stolem. To co jsem se následně dozvěděla mě naprosto ohromilo. Netušila jsem, že bych si nepamatovala tak zvláštní sen. Ale asi se mi opravdu musel zdát, když ho Edward byl schopný celý převyprávět včetně těch veršů. Skončila jsem otázkou a zůstala v naprostém ohromení zírat z okna ven, abych si alespoň trochu urovnala myšlenky. "Takže mně se zdál sen, o kterém nevím, že se mi zdál a vy tvrdíte, že za to můžou oni. Kdo jsou ti oni?"


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Princ na bílém koni?! Omyl! Upír s volvem - 12. kapitola - Bellin pohled:

 1
08.07.2011 [17:57]

YrissTak už to napíš . Kto sú tí oni ??? Inak skvalá kapitolka . Túto poviedku úplne žeriem . Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!