Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Postarej se o ni... - 18. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Postarej se o ni... - 18. kapitolaDalší kapitola je tady a s ní krátké nahlédnutí do Volterry. Poté se přesuneme zpět do hotelového pokoje. Ke konci jsem se pokusila o romantiku, ale nevím, jak to vyzní. Něco podobného jsem psala poprvé. Díky, Kika57.

24.08.2011 (10:15) • Kika57 • FanFiction na pokračování • komentováno 13× • zobrazeno 1992×

Obrovská, na pohled opravdu stará, tedy historická místnost. Z jedné strany mohutné dřevěné dveře, z druhé tři honosné trůny, které nikdy nebyly prázdné.

„Kde jsou?!“ V celém sále zněl pouze křik.

„N-nevím…“

„Tak ty nevíš!“

Podél zdi stála osoba v plášti vedle druhé. Pláště byly v různých barvách – od černé po světle šedou. Černé pláště stály blíže ke dveřím a k trůnům. Každý byl jiného postavení. Čím světlejší měl někdo plášť, tím méně důležitý byl…

„Oni… Přišli tam vlci a zaútočili. Musel jsem utéct! Nikdo z nich mě nebránil… Zabili by mě!“ rychle za sebe dostával slova. V jeho hlase byl znát strach. Nesplnil svůj úkol a za to bude potrestán.

„Tak to tě teď mám zabít já?“ ptala se s klidem druhá osoba.

„Prosím, můj pane! Smiluj se! Byl jsem s nimi šest let. Vím, jak se chovají, jejich myšlení… Vím o nich snad vše! Dovol mi vám pomoct, prosím…“ žebral. Slzy strachu mu stékaly po tvářích.

Na chvilku bylo ticho. To, co řekl, byla pravda a uvědomoval si to i on – Aro.

„To nemyslíš vážně! To neuděláš! My svou dohodu dodrželi, ale ty bys ji porušil?!“ zahřměl vysoký mladík kousek od něj. Po jeho boku stála malá, na pohled nebezpečná bruneta. Ti dva měli za sebou svou rodinu.

„Ale, ale… To se dělá někomu lézt do hlavy?“ Po těchto slovech se mladík svezl na zem v bolestivých křečích. Jane, jedna ze strážců mocné trojice, využila svou schopnost.

***

„Jak ti je,“ zeptala se mě Ness se smutkem v hlase. Od včera, kdy jsem se probral, se mě dokola ptala, jak mi je a starala se o mě. Opravdu mi byl každý její dotyk příjemný, ale obávám se, že to dělá jen z výčitek svědomí. Štve mě to. Neřekl jsem to nahlas, ale jsem protivnější a protivnější… Chovala by se ke mně stejně, kdyby tu s námi byl ten  poloupír? Ne… Byla by raději s ním!

„Fajn!“ odpověděl jsem podrážděně a odvrátil hlavu opačným směrem, než byla ona.

„Je mi to líto…“ vzlykla.

Pomalu jsem otáčel hlavu zpět na ní a koukal, jak jde na druhý konec pokoje. Sedla si na houpací křeslo a kolena si přitáhla k sobě. Její tělo se chvělo. Věděl jsem, že brečí a ještě hůř… Vím, že brečí mojí vinou!

Pomalu a co nejtišeji jsem se zvedl. Jen, co jsem se zvedl a udělal krok směrem k ní, jsem ucítil bolest na spáncích. Už je to něco málo přes den, co jsem prý narazil hlavou do stromu a ta ještě pořád bolí… Udělal jsem druhý, ale bolest nepolevila, ba se i zvětšila. Zaskuhral jsem bolestí a cítil, jak se mi podlamují kolena.

„Jaku!“ vypískla malá zrzka a hned mě podpírala. „Víš, že máš ležet, dokud nebudeš úplně v pořádku!“ Její slzy zmizely a místo nich se objevil strach. Nechápal jsem to, ale nechal jsem to být. Nechal jsem se dotáhnout k posteli, ale na ni jsem si pouze sednul. Nevěděl jsem, co dělat. To už jsme se tolik odcizili? To už s ní nedokážu nikdy promluvit, aniž bych ji rozplakal?

„Já… omlouvám se,“ promluvila do ticha a sedla si vedle mě. Nedokázal jsem, spíš jsem nevěděl, co jí odpovědět. Prostě jsem mlčel, i když jsem věděl, že mám něco říct.

Koukal jsem se do země, ale cítil jsem její pohled. Po chvilce jsem ucítil její dotek… Položila svou ruku na tu mou. Příjemně chladila mou horkou kůži. Už tolikrát jsem cítil její dotyk, ale teď to bylo jiné. Zachvěl jsem se pod tíhou tolika pocitů. Musela to ucítit, protože její stisk byl pevnější. Zvedla mou ruku. Její krásně měkké rty jsem ucítil na špičkách prstů a poté celou dlaň na její tváři.

„Chybíš mi,“ opět jen šepot. Bála se snad, že na ni budu křičet?

„Ty mně taky.“ Konečně jsem sebral odvahu a podíval se do jejích čokoládových očí. Jako reakce se mi dostalo vrácení své ruky zpět. Položila mi ji zpět na postel. Co jsem jí udělal? Musí mě dál trápit? Proč?!

„Je mi líto, že jsem si vše uvědomila, až když bylo pozdě. Nevím, proč jsem to dělala, ale…“ mluvila tak tiše, že jsem jí málem nerozuměl. Zvedla své ruce a vzala můj obličej do dlaní. Přivřel jsem slastí oči. Bylo to tak příjemné, že snad neexistuje nic příjemnějšího!

„Ale až strach o tebe mi ukázal, jak moc tě miluji,“ dokončila větu a svůj obličej přibližovala k tomu mému. Byla tak blízko, že jsem cítil její dech, jak ovál můj obličej. Přitiskla své rty na ty mé a já až teď pocítil, co je slast. Polibky jsem jí s radostí vracel a z jejích něžných a zpočátku bojácných polibků se staly dravé a vášnivé. Užíval jsem si tuto chvilku, jakoby měla být ta poslední…

Když nám docházel dech, tak jsem se nerad odtrhl. Opřel jsem si čelo o to její a snažil se jí být co nejblíže. Pohladil jsem ji po tváři a konečně řekl to, co mám už dlouhých sedm let ne srdci.

„Taky tě miluji.“

Tiše jsme seděli na posteli a užívali si jeden druhého. Za okny už dávno svítil měsíc a já pocítil únavu. Zívl jsem a její drobná ručka mě zatlačila do mé hrudi a já skončil v peřinách.

„Máš odpočívat,“ zasmála se a vtiskla mi polibek na tvář. Svou hlavu položila na mou hruď a já mohl usnout s krásným pocitem… S pocitem, že mě někdo miluje…

Jak jsem napsala na mé shrnutí, tak mám pauzu v psaní. Ale povídku dokončím. Za to poděkujte Bubulience, DarkFireflies a patulce13. To ony mě donutily napsat tuhle kapitolu. Proto vás prosím o vyjádření.
Další kapitolu přidám podle ohlasu... Prosím vás ještě o jedno. To, že jsem dala limit 8 komentářů neznamená, že jich tam chci mít „jenom“ osm. Díky.

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Kika57 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Postarej se o ni... - 18. kapitola:

« Předchozí   1 2
3. DarkFireflies
24.08.2011 [10:57]

DarkFirefliesKiko,
jsem tak ráda že tuto povídku píšeš, i když máš pauzu. Tvé shrnutí jsem kontrolovala každou chvilku, ale myslela jsem si, že další kapitolka bude až v pátek, jak jsi psala. Emoticon Ale moc mě potěšila, hned mám díky ní hezčí den. Takže:
Bylo to jako vždy absolutně perfektní Emoticon Nechápu, jak můžeš něco tak skvělého vůbec napsat. Taky bych to chtěla umět. Tvůj styl psaní se mi neskutečně líbí. Emoticon Tvé povídky jsou procítěné a přitom mají i děj, u kterého se člověk za žádných okolností nenudí. V perexu jsi psala, že jsi poprvé psala romantickou scénu. Ale to rozhodně není poznat! Moc se ti to povedlo, stejně jako vždy a všechno! Doufám, že bude brzy další kapitolka a že tu do hodiny bude těch osm komentářů. Jinak ať si mě ostatní nepřejí Emoticon
Už nevím, co k tomu dodat. Shrnu ti to do jednoho slova- dokonalost! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. patulka13
24.08.2011 [10:33]

patulka13sestřičko, já jsem tak ráda, že stále přidáváš... ani nevíš jak! Emoticon Emoticon a kapitola je úžasná a... konečně je Nessie zase s Jakem... udělala jsi mi opravdu tu největší radost! jsi nejlepšejší! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. EdBeJa
24.08.2011 [9:06]

EdBeJaAhoj, pozor na ji/jí, ni/ní, občas mě/mně, čárky a překlepy. Díky. Emoticon

« Předchozí   1 2

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře