Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pokoj osudu - 2. kapitola

Pokoj osudu - 2. kapitola „Měla jsem tu mít obchodní schůzku kvůli své nové práci. A jelikož nejsi ten, koho jsem čekala, byla jsem ráno překvapená,“ řekla mi s arogantním úsměvem.
Hezké počtení přeje KQC. :)

Za krásná slova a podporující komentáře moc děkuju! 

 

Pokoj osudu – 2. kapitola

S otevřenou pusou jsem se posadil na postel. Díval jsem se stále na ni. Nedokázala jsem si to vysvětlit, ale i s tou cigaretou a dýmem, který se kolem ní vznášel, vypadala neodolatelně a sexy. Dal bych všechno, abych ji mohl obejmout a pevně přitisknout k sobě. Mohl jsem to udělat, ale nestál jsem o odpor, který by pravděpodobně kladla. Cítil jsem z ní zvláštní chlad.

„Přišlo mi slušností, abych se představila, když se známe důvěrněji.“ Moc dobře jsem pochopil, na co tím naráží. Poposedl jsem si na posteli a prohrábl si rozcuchané vlasy. Zajímavé jméno, vlastně se k ní i hodilo. Zvláštní bylo, že jsem se v pokoji stále zdržoval. Jindy bych na sebe vzal kalhoty, košili a vypadl z hotelu. Nebyl jsem zrovna po vyčerpávající noci další ráno příjemný, ale teď jsem ale seděl na posteli jako tvrdé Y a pozoroval Bellu, jak si douškami vychutnává cigaretu.

Vychutnával bych si ji já, ovšem úplně jiným způsobem.

„Koho jsi vlastně čekala v noci?“ vypadlo ze mě. Věděl jsem, že padne řeč o Lucasovi, ale chtěl jsem se to dozvědět z jejích úst. Popotáhla a zadívala se na mě skrz cigaretový opar. Byl jsem si jist, že mi ten smrad proleze všemi kousky oblečení, ale kupodivu mi to nevadilo. Ne když to byl výdech z jejího těla.

„Měla jsem tu mít obchodní schůzku kvůli své nové práci. A jelikož nejsi ten, koho jsem čekala, byla jsem ráno překvapená,“ řekla mi s arogantním úsměvem. Jak mohla ráno v posteli vypadat jako andělíček, když je jasné, že je to čirý ďábel? Směje se tak, chová se tak, nemluvě o její ďábelské kráse, která se k tomu zcela jistě také počítá.

„Obchodní schůzka?“ pronesl jsem ironicky. Nevypadal jsem snad tak blbě, abych jí skočil na to, že obchodní schůzka se sjednává v hotelovém pokoji v noci, kde na údajného obchodního partnera Bella čekala v latexovém oblečku a byla jako u vytržení. Řekl bych, že by dotyčný měl co dělat, aby tady slečnu zkrotil.

„Jsem nucena položit vám tu samou otázku, Edwarde.“ Provokativně na mě mrkla a odklepla si.

„Nemusíme si vykat, snad nejsem tak starý.“ Zatvářila se pohoršeně a následně se její rty zvlnily v krásný úsměv, který způsobil to, že se mi dech v polovině zadrhl. Bylo v ní něco, co mě přitahovalo a nutilo chovat se podřadně. Problém byl ale v tom, že já jsem na to nebyl zvyklý, a moje tělo na to moc pozitivně nereagovalo.

„V to doufám.“ Přeci se nebudeš chovat jinak jenom kvůli tomu, že Isabella Thompson je jiná parketa mé sběratelské pověsti. Ani jsem nevěděl, jestli byla vdaná. Ze zásady se stýkám pouze s vdanými ženami, které se nechají utěšit v jiném objetí – posteli -, když jejich manžel nemá tolika času na jejich rozkošná tělíčka. Bylo to i větší vzrušení, když jsem ráno utíkal s napolovic zapnutou košilí. Nejvíc k sežrání byl moment, kdy manžel přišel ke své ženě domů a příjemně se na ni usmíval s pocitem důvěry a věrnosti.

„Byl jsem tady také na obchodné schůzce,“ zkusil jsem to stejnou cestou, jako ona. Zareagovala přesně tak, jak jsem čekal. Povytáhla obočí a mezi očima se jí objevila rozkošná vráska. Nutkání uhladit ji bylo silné, ale protože jsem v sobě opět našel mužskou důstojnost, nemluvě o ješitnosti, klidně jsem seděl na pelesti postele a díval se na ni.

„V tom případě jsme oba na stejné vlně.“ Překvapila mě svým chladným jednáním. „Zřejmě nebudete Lucas Johnson, se kterým jsem se měla setkat, ale ráda jsem vás poznala.“

„Kdo je Lucas Johnson?“ vypadlo ze mě unáhleně. Ona ale nereagovala na mou otázku, típla ohárek a přemístila se k pohovce, kde měla úhledně složené oblečení. Čekal jsem, že si s sebou vezme věci a půjde se převléknout do koupelny, ale ona učinila pravý opak. Bavlněné prostěradlo, které měla omotanou kolem těla, Belle sjelo z ramen a já měl výhled na její dokonalé křivky zad a pozadí přímo k nakousnutí. Bez dalších okolků si začala oblékat spodní prádlo.

Už podruhé za dnešní den jsem na ni hleděl jako vrána. Nestyděla se. A já si myslel, že to bude naivní stydlivka, která se při každé lichotce začervená.

„Co vlastně mělo znamenat to divadlo?“ zeptal jsem se znenadání a vzpomněl si na chvíli, kdy se její bujné vnady tiskly na mou hruď. Podívala se na mě přes rameno s uličnickým úsměvem. Pak pokrčila rameny a dále se věnovala svému oblečení. Ta holka mě překvapovala víc a víc.

„Nic podstatného. Jen jsem měla chuť jí její touhu trochu osolit,“ mrkla na mě a posadila se vedle mě jen ve spodním prádle, „měl jsi vidět, jak se tvářila. A jak to v ní vřelo. Miluju, když můžu někoho doběla rozčílit, a pak jej sledovat. A nemusím být ani poloupír,“ pronesla jakoby nic. Strčila hlavu do otvoru trička, zatímco já jsem ji se zaujetím sledoval. Bylo to tím rozpoložením, nebo jsem slyšel dobře? Ona o mně věděla?

Rychle jsem vstal z postele a přemístil se ke zdi. Chodil jsem ode dveří k pohovce a mnul si při tom zamyšleně bradu.

„Jak to víš?“ skoro jsem vykřikl. Další pokrčení ramen. „Abych byl upřímný, Bello, připadá mi, že skrýváš tolika tajemství. Vůbec nevím, co si o tobě mám myslet.“ Z postele vyskočila jako laň a přiběhla ke mně. Zas ta kočičí chůze, pomyslel jsem si zachmuřile. Chytila mě kolem předloktí a postavila se tak, že se naše pohledy střetly.

Čokoládová lavina mě zaplavila a já nebyl schopen se znovu najít. Její rty se začaly přibližovat a stejně tak i její krásný obličej. Chtěl jsem ji od sebe odstrčit a vypadnout z pokoje, alespoň do té doby, co se držím, ale ona mi nedala šanci. Nemohl jsem nepodlehnout. Uvěznil jsem její obličej v sevření a přičichl k její tváři. Ta vůně… jako tisíce růží pohromadě. Fakt, že jsem měl tu čest s dalším upírem – poloupírem –, mě zbavil slov.

Rád bych se stále vracel do postele, kde by její vůně vládla a přebírala iniciativu. Rád bych ji držel celou noc v objetí, kdy by vyčerpáním po milování padla do mé náruče. Probíral se prameny jejích vlasů a přitom jí šeptal do ouška něžná slovíčka, která by jí vytvořila husinu po celém těle.

„Řekněme, že toho vím víc, než ty sám,“ zašeptala směrem ke mně. Měl jsem jí plnou hlavou. Vnímal jsem jen zdánlivé vibrace svého tělo.

„Ráno, když jsem se probrala z té vášnivé agónie, jsem zpozorovala, že necítím vůni toho, koho jsem chtěla. Dalo by se říct, že jsem stejná jak ty, jen nadanější,“ zašeptala výsměšně a kolenem dorážela na můj rozkrok. Natáhl jsem do plic okolní vzduch a zaťal čelist.

„Když jsi o tom věděla, proč jsi byla v myšlenkách překvapená?“ zeptal jsem se. Byl jsem hlupák, když jsem jí takhle prozradil svůj dar, ale nedokázala jsem se ovládnout. Poklepala si na spánek a tajemně se pousmála. Právě když jsem se chystal odpovědět, přitiskla své rty na mé. Nebyl to ten samý polibek, jako včera v noci. Už od začátku byl něžný, ohleduplný. Jako by si vychutnávala každý svůj pohyb. A musel jsem přiznat, že i já jsem se v tom vyžíval.

Přemístil jsem se rty na její čelist, kterou jsem kousek po kousku ochutnával. Voněla, sladce chutnala, ona celá byla krásná. Dlaněmi jsem uchopil její šikovně tvarovaný zadek v kožených kalhotách a přitiskl ji ke zdi. Hladově jsem okusoval její bledou šíji, zatímco ona si pohrávala s mými vlasy. Tahala za ně, omotávala si je kolem prstu.

Znovu jsem se cítil plný energie. Chtěl jsem znovu poznat ten pocit, kdy jsem byl v ní. Mohl jsem se s ní mazlit, kochat se její krásou. Po pravdě jsem si ani nedokázal představit, že ji v náruči drží někdo jiný. A jakmile se mi v mysli ukázal obličej Lucase, šíleně jsem zavrčel.

Bella se ode mě odtáhla a přerývaně mi dýchala do tváře. Černé zorničky měla rozšířené a nehty pevně zaťaté v mých pažích. Bojovala se sebou. Vedla vnitřní boj, stejně tak jako já. Bez dalších slov uvolnila své sevření a seskočila zpět na zem. Přehodila si vlasy na jednu stranu a smyslně si olízla rty. Překvapeně jsem stál opřený o zeď, stále jsem se snažil korigovat svůj dech a také splašený závod svého polovičního srdce.

Až potom, co si přehodila kabelku přes rameno a začala si obouvat boty, jsem poznal, že se chystá na odchod.

„Už jdeš?“ Sáhla pro krabičku na stole a schovala si ji do kapes bundy. Chytil jsem ji za zápěstí a vynutil si její pohled. Nic jsem z něj vyčetl. Soustředil jsem se na její myšlenky, zkoušel jsem z nich vyčíst její pocity nebo názory na mou osobu, ale najednou jsem měl okno. Jako by přede mne postavila zeď a já se k ní nemohl dostat. Vzpomněl jsem si na slova o tom, že je nadaná. Jaký dar měla, že jsem v jednu chvíli mohl číst její myšlenky a v druhou nemohl? pomyslel jsem si zamyšleně a ve mně hlodal červíček zvědavosti. Chytil jsem ji za zápěstí, abych ji zastavil.

„Nic nenajdeš, Edwarde. Už nikdy víc,“ zamumlala a vytrhla se mi ze sevření. Spěchala ke dveřím, které trhnutím otevřela. Než se její andělská tvářička ztratila za dveřmi, zahlédl jsem na její tváři nepatrný úsměv. Pak zmizela.

Přeci není možný, abys ji nechal jen tak pláchnout. Vždyť takovou kost, jako je ona, seženeš jen málokde, napovídal mi hlásek. A byla to pravda! Stačila jen jedna noc a toužil jsem se o ní dozvědět více.

Neobtěžoval jsem se s oblékáním. Vyběhl jsem na chodbu jen v kalhotách a bos. Rozhlédl jsem se po chodbě a zamířil k výtahu, kde se právě zavíraly plechové dveře, jenž mě a Belly dělily. Uviděl jsem ji v koutě, jak si nasazuje černé brýle, a na tváři má vítězný úsměv.

„Uvidíme se ještě někdy?“ křikl jsem na ni, když se dveře zavřely. Na obrazovce začala běhat čísla a já viděl, jak moje nálada klesá s nimi.

„Když se nám do cesty připlete osud…“ zaslechl jsem o pár pater níže. Mám naději, pomyslel jsem si.

» 3. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Pokoj osudu - 2. kapitola :

 1 2 3   Další »
08.01.2012 [0:14]

kikuska Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

23.09.2011 [22:51]

ForevergirlWow, neskutočná kapitola. Chudák Edward, Bella ho totálne dostávala do kolien.

20.09.2011 [14:54]

DeninaLove Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

26. Faire
19.09.2011 [19:00]

Faire Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25. Wera
19.09.2011 [15:28]

Wera Emoticon Emoticon Emoticon

19.09.2011 [1:13]

Cornelia Emoticon

23. Verulka
18.09.2011 [22:56]

Emoticon zajímavý nápad

18.09.2011 [21:12]

Veubellamoc krásná kapitolka, už se těším na další! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

21. schuchinka
18.09.2011 [14:11]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

20. andysek1002
18.09.2011 [10:42]

no bajecny sem zvedava jestli se setkaji takovou bellu neznam Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!