Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Po životě 7.kapitola

10.05.2018 (14:00) • ChantalleBooker • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1007×

                         KAPITOLA SEDMÁ

Z POHLEDU BELLY

Je to už pár týdnů, co Jessica zmizela při cestě ze školy. Pár lidí si myslí, že utekla za nějakým chlapem, tomu jsem ale nevěřila. Jessica byla všechno, jen ne tajnůstkářská. Jiní si mysleli, že se stala objetí nějakého strašného zločinu. K tomu jsem se přikláněla taky a nebyla jsem jediná. Vlkodlaci z La Push, včetně mého Jacoba, se přikláněli k tomu, že se stala objetí toho nového upíra. Nechtěla jsem tomu věřit, všichni jsme věděli, že upíři pod... no, řekněme ochranou doktora Cullena, se umí chovat slušně. Jenže tenhle byl nový a navíc zmizel. Zmizel ve stejný den, jako zmizela Jessica, ale nikdo tomu nepřikládal velký význam. Vlastně mi připadalo, že si nikdo nevšiml, že odjel. Samozřejmě já si toho všimnout musela. Vždyť jsem měla od Jakea nařízeno ho sledovat. Jako bych snad byla schopna ho zastavit, kdybych poznala, že se schyluje k něčemu špatnému.

Rozbolela mě hlava. Nechtěla jsem na to už myslet. Pořád ještě existovala dost dobrá možnost, že utekla z neznámým mužem. 

„Jacoba Blacku, jestli mi to všechno sežereš, měsíc na mě nesáhneš,“ prohlásila jsem a sledovala, jak zděšeně upustil vidličku, zvedl ruce v obranném gestu a vycouval z kuchyně pryč. To bychom měli.

Z POHLEDU JASPERA

Můj nový bratr byl pryč a já si lámal hlavu s tím, jestli by se to stalo, kdybych před ním udržel myšlenky na uzdě a nemyslel na lidskou krev.

Má úžasná malá Alice se velmi snažila, aby viděla, kam vedou jeho kroky, ale bylo to k ničemu. Občas viděla záblesky a vypadalo to, že snad míří na Aljašku, ale nebylo to nic, čeho by se dalo pořádně chytit. Pravděpodobně ji v tom on sám bránil. Z toho mála, co nám o sobě řekl, se v minulosti učil nitrozipu a nitrobraně, jak to nazýval, což způsobilo, že mu nikdo nebyl schopný vidět do hlavy. Ani Alice na to nestačila. A jestli to nebylo tím, což podle ní nebylo, pak se přenášel tak rychle a zmateně, že sám nevěděl, kam má namířeno.

Samozřejmě jsme věděli, že se pokusí dostat domů, ale jakou šanci jsme měli ho tam najít? Stalo se to, čeho se každý z nás, obzvlášť Rosalie, bál. Celá naše rodina byla v ohrožení kvůli jednomu slabému článku. Vím, Esmé by mě za takové myšlenky vyfackovala, ale nesnášel jsem ho za to, že tak hloupě ohrozil existenci nás všech a především tu Alicinu. Alice většinou viděla pravdu, ale někdy se prostě i ona spletla. Tohle bylo jedno z těch chybných vidění. Nikdy do naší rodiny patřit neměl.

„Jaspera, zrovna jsem viděla, jak s Emmettem plánujete urvat Edwardovi hlavu!" V šoku jsem zíral na tu malou rozzuřenou osůbku, jak podupává nohou. Vzal jsem roha, zmlátit se nenechám. 

Z POHLEDU PAULA

Měl jsem od té doby, co ta holka zmizela, takový vztek, že jsem se bál sám sebe. Co si o sobě ta pijavice myslí? Že zmizí a je to? Ani nápad, chlapečku, tady se upíři krmit nebudou. Vadilo mi, jak lhostejně se k tomu smečka postavila. Teda, abych jim nekřivdil, opravdu je to dostalo, ale žádná akce se nekoná. Proč už jsme nezaútočili na ty, co tady zůstali? Čekáme na to, až utečou taky a my budeme mít klid? Proč Sam nevydá rozkaz? Věděl jsem, že s tím nikdo nebude souhlasit, ale sám jsem se rozhodl pro loveckou výpravu.

Věděl jsem, že minimálně Jared do toho půjde se mnou. A že Sam nevydal rozkaz a já do toho půjdu na vlastní pěst? Možná to smečka bude brát jako zradu vůči alfě, ale kdo by mi mohl vyčítat, že se během hlídky s jedním z nich střetnu a neplánovaně ho zabiju? Musel jsem si dávat pozor na to, na co myslím. Nikdo nesmí zjistit, co chystám. 

„Jarede, vezmeme si dneska hlídku?" navrhl jsem. Nechtěl jsem ztrácet čas. Čím dřív s tím něco uděláme, tím lépe. 

„Jsi domluvený se Samem?" zeptal se ten srab a já si uvědomil, že bude lepší, mít povolené aspoň něco. Odbyl jsem Jareda mávnutím ruky a vydal se za Samem, abych s ním probral noční hlídky.

Samozřejmě bych to nebyl já, kdyby můj plán nebyl zmařen dřív, než bych stihl cokoliv podniknout. Jak Sam poznal, že mám něco v plánu, netuším, ale znovu prokázal, že si místo alfy zaslouží právem. Nedovolil mi, abych hlídkoval s Jaredem, ale sám se do hlídky s mou velikosti hrnul až podivně nadšeně. Možná jen touží po mé společnosti - říkal jsem si, ale pak mi došlo, že to se jen v nevhodnou dobu ozývá moje ego. 

Naštvaně jsem si odfrkl a mnul si prsty kořen nosu. Buď jak buď, musel jsem své plány odložit na později a tím, že Sam bude na hlídce se mnou, jsem musel držet své myšlenky o to víc na uzdě. Bylo mi jasné, že kdyby Sam jen trochu něco tušil, vydal by oficiální rozkaz a proti tomu už bych nemohl nic dělat. Leda by mi bylo jedno, že mě vyloučí ze smečky. To mě nutilo uvažovat o tom, jestli by mi to vůbec vadilo. Vážně chci zůstávat někde, kde se ignoruje porušená smlouva? Vážně mám ignorovat vraždění lidí, kteří by měli být pod naší ochranou? Stvoření dalšího upíra, i když se zavázali k tomu, že jich zůstane tolik, kolik jich sem původně přišlo? Ne. Opravdu mě nehorázně sralo, že jediný důvod, který mi vzal šanci na normální život, byl ten, že vlkodlaci měli chránit lidstvo a svůj kmen před upíry a ve finále se nedělo nic. Evidentně jsem byl jediný, kdo to tak vnímal. Nebo jsem si to aspoň myslel.

Autor: ChantalleBooker, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Po životě 7.kapitola: