Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Personal sun for Bells: 9. kapitola: Bella


Personal sun for Bells: 9. kapitola: BellaJak se Bella cítí po úplném fiasku v kině? A co na to Mike?
Bree

Po tom, co se včera stalo, jsem se cítila opravdu špatně. Měla jsem starost o Jakea, a nejen proto, jak včera hořel, jako by měl nejméně čtyřicítku horečku, ale i proto, jak vzal to, co jsem mu řekla. Jakkoliv se to asi snažil skrývat, věděla jsem, že ho má slova velmi ranila. Chtěl, abych věděla, že by si mě opravdu vážil. Abych věděla, že mě miluje tak, jako nikdy nikoho jiného. Věděla jsem, že to neříká jen tak. V každém pohledu jeho očí jsem ten cit vnímala. To proto jsem začala být ostražitější. Nechtěla jsem ho zklamat, a přitom jsem ho zklamala stejně tak, protože to jinak asi ani nejde. Neměla jsem ho nechat, aby se do mě zamiloval, ale nevěděla jsem, jak jsem měla zaručit, aby se to nestalo. Potřebovala jsem ho u sebe a tím jsem mu dávala naději. Ať je to, jak chce, pořád ho potřebuji.

V noci jsem prakticky nespala. A když už jsem usnula, pořád jsem se budila. Měla jsem zlé sny a poprvé nebyly jen o Edwardovi. Vystupoval v nich i Jake. Nebyl na mě zlý. Ani ve snu na mě nebyl zlý, věděla jsem, že by toho snad ani nebyl schopen. Ty sny spočívaly v tom, že jsem ho viděla trpět a uvědomila jsem si, jak moc to bolí. Ne jeho, ale mne. Nedokázala jsem jen tak sledovat, jak je mu zle a nedokázala jsem mu pomoci. Zase se mi chtělo křičet a brečet. Vzhledem k tomu, že jsem se v pokoji budila sama, a i přes zavřené dveře jsem slyšela v přízemí chrápat Charlieho, jsem soudila, že se můj křik a pláč odehrává jen ve snech, ale neměla jsem daleko k tomu, aby se to stalo realitou. Nakonec jsem nějaké pokusy o klidné dospání vzdala kolem páté hodiny ranní a vylezla jsem z postele. 

Nebylo ještě ani půl šesté, když jsem začala chodit po domě s mokrým hadrem a otírat prach. Jo, trochu praštěné, já vím, ale potřebovala jsem se něčím zaměstnat. Úklid na to docela dobře zabíral. Zabila jsem jím čas až do té doby, než jsem se měla začít chystat do školy. Protože jsem byla pořád jako na trní, ještě před první vyučovací hodinou jsem Jacobovi napsala.

Ahoj Jacobe! Promiň, že jsem ti včera ublížila. Mrzí mě, jak ten večer skončil. Jen jsem chtěla vědět, jak jsi na tom? Ozvi se mi. Bella

Musel už být vzhůru, protože šel jistě také do školy, a bylo to poprvé, co mi neodpověděl hned. Mrzelo mě to, ale byla jsem si jistá, že nepíše jen proto, že po mém včerejším odmítnutí jen potřebuje nějaký čas, aby se s tím vyrovnal. I tak mě trápilo, že nevím, jak mu je a měla jsem o něj strach. Kontrolovala jsem telefon i několikrát během hodiny, což normálně nedělám, ale žádné odpovědi jsem se samozřejmě nedočkala, stejně tak po celý zbytek vyučování.

Na obědě jsem si sedla, stejně jako včera, ke stolu svých přátel. Angela chyběla, měla střevní chřipku. I jí jsem rychle naťukala krátkou zprávu o tom, že jí držím palce, aby se rychle uzdravila. Chvíli jsem potom pohledem hypnotizovala SMS aplikaci, jako bych čekala, že Jakeovu odpověď vyčaruji silou vůle. Mike se na mě podíval s povytaženým obočím.

„Hele, Bello,“ řekl mi po chvíli. „Jak je tomu tvýmu kámošovi? To je vždycky takhle divnej?“ Zavrtěla jsem hlavou.

„Není. A já nevím, Miku. Psala jsem mu, jak je na tom, ale neodpověděl.“

„Co se vlastně včera stalo? Jakej kámoš?“ zajímala se Jessica.

„Můj kamarád Jacob,“ vysvětlila jsem jí. „Včera se choval… no, trochu jinak než obvykle. Vyletěl na Mika. Takhle jsem ho ještě nezažila. A… byl tak rozpálenej. Tak trochu si říkám, jestli jsem ho radši neměla donutit zajet k doktorovi místo domů.“

„Teď to řádí, Bello,“ uklidňovala mě Jess. „A nemoc dělá s náladou člověka hodně. Jacob bude určitě v pořádku.“

Usmála jsem se na ni, ale ani tak mě její povzbuzující slova moc neuklidnila. Každopádně, nic víc než to, že jsem mu dala vědět, jsem asi dělat nemohla, a to, že mi neodpověděl, znamenalo, že zkusit za ním jet by všechno ještě zhoršilo. Musela jsem to nechat být a doufat, že se to mezi námi zase brzy spraví.

„Měla jsem jít s Angelou nakupovat,“ řekla po chvíli Jess nesměle. „Ale když je nemocná, asi její účast padá. Co na to říkáš, kdybychom jely spolu? Víš… Nemusíme úplně nakupovat, vím, že to nemáš ráda. Prostě jen někam vyrazit, dát si kafe ve městě. Co ty na to? Aspoň přijdeš na jiný myšlenky.“

Nesnášela jsem nakupování. A věděla jsem, že když kývnu, v obchoďáku stejně nakonec skončíme. Opravdu jsem to chtěla odmítnout, ale na druhou stranu, když jsem nad tím přemýšlela, Jess měla pravdu. Co budu dělat, když řeknu ne? Nudit se až do večera a užírat se včerejším pokaženým večerem? S úsměvem jsem přikývla.

„Máš pravdu. Jen si hodím domů věci. Tak pak u tebe?“

„Jasně.“

 

Zaparkovala jsem auto před domem Stanleyových. Zazvonila jsem na zvonek a za chvíli už Jessica vybíhala ven a objala mne.

„Bello!“ Zářivě se usmívala. „Tak co, chceš do města? Nebo si chceš pustit nějakou komedii u nás?“

Když to řekla, vzpomněla jsem si zase na ten zkažený den u Jakea doma, kdy jsme se měli podívat na film i s popcornem. A na to, že do kina jsem ho vlastně zvala i proto, abych mu to vynahradila. Zavrtěla jsem hlavou.

„Ne, ne,“ řekla jsem přitom. „Pojedeme do města, už se fakt těším.“

Povytáhla obočí, sama mým slovům moc nevěřila, ale na nic se neptala a šla.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Personal sun for Bells: 9. kapitola: Bella:

 1
05.05.2018 [14:46]

EmpressBože, ako len tým Belliným pocitom rozumiem... Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!