Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Peklo s vlkem - 27. kapitola - Účel světí prostředky

5.panika + Monickaa-Jacob + Bella


Peklo s vlkem - 27. kapitola - Účel světí prostředkyPravděpodobně předposlední kapitola... A prosím, odložte těžké, ostré i tupé předměty. Zase se nedozvíte, jak to dopadne... Samiel zjistí, že ukvapená pomoc nebývá ta nejlepší.

27.  Účel světí prostředky

Jake, běžící po všech čtyřech, se zastavil, natáhl čumák vysoko do vzduchu a už nejmíň po tisící se snažil větřit. Marně. Zachytil Bellin tázavý pohled a jen sklesle zavrtěl hlavou. Nic. Ani stopa.

On, Bella i Edward už od rána propátrávali jižní čtvrtinu toho kruhu, který na mapu nakreslil Jasper, ale zatím bezvýsledně. Po Agnes jako by se slehla země. A ani od ostatních pátracích skupin neměli pozitivní zprávy. Kam se jenom poděla?

Jake nedokázal z hlavy vyhnat představy, které se marně vší silou snažil potlačit a zahnat. Agnes, bledou jako stěna, zavátou sněhem. Její tvář bez pohybu, bez úsměvu, bez života, promodralou a s fialovými rty. Agnes, ležící v závěji, zbarvené do hnědoruda její krví. Zoufale zavyl.

Na chlupatém krku mu přistála drobná ruka. „Klid, Jakeu,“ konejšila ho Bella a mávla na Edwarda, který se vynořil z lesa vlevo a tázavě se k nim zadíval. Jakeovo zavytí v něm vzbudilo naději, že třeba… Zavrtěl hlavou a pustil se dál.

„Já vím, jak ti je,“ dodala. „Když tehdy ležel Edward tři dny jako bez života, bylo mi stejně. Možná hůř. Já jsem se tehdy už vzdala naděje. Ber to tak, že žádné zprávy jsou dobré zprávy, ne? Dokud ji nenašli… nemusí být ještě…“ nedopověděla. Nechtěla to slovo ani vypustit z úst. Ale Jake dobře věděl, co chtěla říct.

Mrtvá.

***

Samiel si přestal ničit erární nebeské oblečení a rozhodl se. Doba je kritická a žádá si činy. Petr tu není a on má času namále. Nemůže se zdržovat dlouhými dohady. A v podstatě má jen jednu možnost.

Zavřel oči a usilovně se snažil poslat dolů myšlenku… jediné osobě, ke které měl oficiální pouto, jediné osobě, kterou mohl ovlivnit. Když se spojil s tou nevinnou myslí a promítl jí, kde přesně Agnes je, ulehčeně si oddechl. Otevřel oči právě včas, aby zaregistroval vracejícího se Petra.

„Snad tady nespíš?“ pobaveně se na něj podíval Petr.

„Jako by anděl mohl spát,“ odfrkl si Samiel. „O čertech se to ví všeobecně, že nikdy nespí, ale na anděly se v tom rčení nějak zapomnělo,“ stěžoval si. „A ty jsi málem taky zaspal!“ utrousil ironicky. „Kdybych to dole nehlídal…“

„Cože?“ zpozorněl Petr, rychle vylovil zlaté kukátko a zamířil ho dolů. A zbledl jako stěna. Spustil kukátko bezvládně do klína, zadíval se na Samiela a zoufale zavrtěl hlavou.

„Samieli…“ hlesl vyděšeně, „co jsi to provedl? Jsi přece jeho anděl strážný, jak jsi ho mohl takhle ohrozit?“

Samielovi zamrzl na tváři úsměv a v očích se objevilo zděšení. Janku na stojánku, tohle nedomyslel!

***

U Tonyho pokojíčku se rozlétly dveře, až práskly o stěnu na chodbě a klika vyrazila do omítky díru. Tony vystřelil z místnosti jako neřízená střela, zabušil na dveře Sullyina pokoje, ani nepočkal, jestli ho pozve dál, a vlítl dovnitř jako ševci do hospody.

„Sully, funguje ti telefon? Ta mlha mi nějak ruší signál a ani na pevnou ke Carlisleovi se nemůžu dovolat!“ křičel zoufale.

Sully popadla telefon, ale zjistila, že má Tony pravdu – nefungoval.

„Taky nemám signál.“ Pokrčila rameny. „Nač ho vůbec potřebuješ, stalo se něco?“

Tony se zarazil a kousl se do rtu. Má to téhle slečně vysypat? Je sice hezká a prima, nikdy si z něj nedělala legraci, pomáhala mu krmit Čika, ale je dospělá… a člověk. Není to teta Alice, ta by ho pochopila hned. Co když mu nebude věřit? Ale nikdo jiný tady není, a on si sám neporadí. Rozhodl se.

„Vím, kde je Agnes. Sully, já musím pro ni, nebo bude pozdě.“ Upíral na ni naléhavé zelené oči.

Sully se na něj zadívala nevěřícně a zkoumavě si ho prohlížela. „Že víš, kde je Agnes? A jak to víš? Zkušení záchranáři po ní pátrají a nemůžou ji najít, a ty víš, kde je? Proč jsi to neřekl už dřív?“

„Dřív jsem to nevěděl! Kdybych to věděl, řekl bych to!“ úpěnlivě a prosebně se na ni díval.

„Ale,“ váhala pořád ještě Sully, „odkud by ses to dozvěděl?“

Nevěří mu, zoufal si Tony. Ona mu to neuvěří a Nessie zatím… Musí ji přesvědčit!

„Zdálo se mi o tom. Nevím, jak je to možné… přitom jsem nespal, Sully. A najednou jsem ji viděl. Přesně vím, kde je. A nikdo ji nenajde, protože je dál, než si všichni myslí. A hledá ji Démon, Sully!“

Sulfurina zbledla. Bylo vidět, že Tony si nevymýšlí, a už jí taky bylo jasné, kdo mu ten „sen“ poslal. Musel to být Samiel – jedině on mohl svému chráněnci posílat takováhle vnuknutí. A ona ho v tom nemůže nechat. Sice si to v pekle odskáče… ale Samiela nezradí. Nikdy. A tohohle kluka taky ne.

„Dobře, Tony, věřím ti,“ řekla rozhodně a na Tonym bylo vidět, jak se mu ulevilo. „Ale co budeme dělat? Mohla bych tě odvézt do stanice, ale ostatní odjeli s oběma džípy. Pěšky by nám to trvalo půl dne v těch závějích… a s tou sádrou. Herdek, to je smůla. Pozítří už mi ji měl Carlisle sundat.“

Tony na ni chvíli zachmuřeně koukal, pak se mu tvářička na chvilku rozjařila a zmizel za dveřmi. Sulfurina slyšela jen nějaké rány, jak horempádem někde vytahoval šuplíky, a za chvíli se vrátil a v ruce vítězoslavně svíral – lékařskou elektrickou pilku na sádru.

„Jestli ti ji měl sundávat pozítří, už to máš srostlé,“ prohlásil, „a nebude vadit, když ji sundáme dneska. Umím to – koukal jsem, když to Carlisle dělal králíkovi, co si zlomil packu. Vyléčili jsme ho spolu,“ dodal pyšně.

„Počkej, Tony,“ krotila ho Sulfurina, „co nám bude platné, že nebudu mít sádru, když do toho sněhu stejně pěšky nemůžeme?“ Ani trochu neměla chuť, aby jí Tony předváděl, jak umí ovládat lékařskou pilku. Vypadala jako malá cirkulárka a Sully ani dost málo nestála o to vyzkoušet si, jestli kromě sádry neumí rozříznout taky nohu. Tohle lidské tělo bylo docela zranitelné. Copak o to, mohla by lusknout prsty a sádra by byla dole hned, ale může si to dovolit před Tonym?

Tony se zamyslel a nakrčil čelo. „A neumíš náhodou spravit motor?“ zeptal se nadějně. „V garáži máme sněžný skútr, co si ho koupil strejda Emm. Ale nejezdí. Teta Rose říkala, že je to karburátor,“ zaváhal.

„To bych zkusit mohla,“ přikývla Sully. To by lusknutím vyřešit šlo – Tony nemusí vědět, že ona ani omylem nemá ponětí, co to je karburátor, k čemu je a jak vůbec funguje, natož aby ho uměla spravit. Ale luskat prsty, to jí vždycky šlo.

„Víš, co? Jdi se obléknout, nech mi tady tu pilku, já si poradím s tou sádrou a sejdeme se za chvíli v garáži, ano?“

„Dobře. Ale nemůžeme jezdit do stanice, Sully, to už by mohlo být pozdě. Vím, kde Agnes je, a odsud je to blíž. Pojedeme rovnou pro ni, ano?“

„Ale to nejde, Tony.“ Zavrtěla hlavou Sully. „Co když bude potřebovat doktora, nebo se neudrží na skútru?“

„Ale jestli se budeme zdržovat, může být pozdě,“ trval na svém Tony a hlas se mu roztřásl. „Musíme rovnou za ní, Sully, já to vím. Musíme!“

Sully se dívala, jak se Tonymu v očích lesknou slzy, jen jen se přelít na červené tváře, a cítila, jak se její odhodlání neustoupit viklá. Když Tony zoufale popotáhl a rukávem si utřel nos, nakonec kývla.

***

Lucifer zíral do pekelného periskopu na Tonyho a Sulfurinu, jak v zimních kombinézách lezou na sněžný skútr, Sulfurina nepozorovaně luská prsty, motor naskakuje, skútr smykem vyjíždí  na lesní cestu a pokračuje mezi stromy, sviští mezi závějemi, nabírá rychlost a zvedá za sebou vějíř zvířeného sněhu.

Odtrhl oči od periskopu a zadíval se na Beliala. „To jsi jí poradil ty?“ zeptal se podezřívavě.

Belial zavrtěl hlavou.

„Tak na to přišla sama?“

Další zavrtění.

„Víš, že máme Cullenovy zakázané, že jo?“

Tentorkát Belial horlivě kývl a kousl se do rtu. Pak se osmělil. „Pekelný vládče… ten chlapec s tím přišel sám…“

„Jak by mohl vědět, kde ta holka je?“ zamračil se Lucifer.

Belial jen pokrčil rameny a pak ukázal významně palcem nahoru.

Lucifer se nejdřív zamračil, jak usilovně přemýšlel, a pak se mu pomalu, ale jistě rozjasňovala tvář.

„To je pravda,“ bručel si pod nos, „ví to jenom Devlin, my… a asi ti seshora. Stejně nás nejspíš pořád šmírují jako tehdy s Edwardem a Bellou. A jestli dali tomu spratkovi echo oni… my za to nebudeme moct, když se připlete Démonovi do cesty!“ S poslední větou se skoro rozzářil a dychtivě znovu přitiskl oči k okuláru. „Tak šup šup, už ať jste tam!“ pobízel je nevědomky.

***

Svatý Petr Luciferovo nadšení nesdílel. Ustaraně se díval na cestu sněžného skútru mezi závějemi a na Samiela se regulérně zlobil.

„Jestli se tomu chlapci něco stane… Samieli, copak nemáš vůbec rozum?“

„A co jsem měl asi dělat? Tys byl pryč a nikomu jinému zezdola já vnuknout nic nemůžu,“ hájil se Samiel, ale přitom se třásl strachy. Nedomyslel to. Vůbec ho nenapadlo, co by se mohlo stát.

„Měl jsi na mě počkat. Ale místo, abys svého svěřence chránil, tys ho poslal do nebezpečí, přímo pod nos pekelnému psovi. Zbláznil ses?“

„Když já jsem chtěl Agnes pomoct. Nemohl jsem ji tam nechat peklu napospas,“ hájil se Samiel.

„A tak sis myslel, že účel světí prostředky? Tak tohle rčení už v historii napáchalo hodně škody,“ zlobil se Petr čím dál víc.

„Neměl tam přece jezdit,“ vymlouval se Samiel provinile. „Měl dát jenom někomu vědět. A Sulfurina na něj dá pozor, Petře,“ snažil se zachránit situaci.

„Sulfurina,“ odfrkl si Petr. „Ty bys věřil čertici? Anděl a spoléhá na ďábelskou ženskou? Vidíš? Právě proto mají andělé lásku k ženám zapovězenou. Zblázní se do nějaké a takhle to potom dopadá. Na ženské kdysi doplatil Edward a pro tebe to taky bude zkáza.“

„Ale Edward je sváděl,“ odmlouval Samiel.

„Zato nikomu neohrozil život,“ odsekl Petr a zadíval se na něj tak, že ho na další protesty přešla chuť.

„Teď musíme zachránit, co se dá,“ bručel Petr a rozhlížel se kukátkem po pláních. „Aha, tamhle jsi,“ uviděl Jakea běžet mezi lesním podrostem. Našpulil rty a lehce jeho směrem foukl, rudohnědý vlk dole se zastavil, zvedl hlavu a nasál vzduch. Pak štěkl, otočil se a vyrazil na jih. Bella s Edwardem zaregistrovali, že se odchýlil jiným směrem, a volali na něj, ale když nereagoval, během rychlým jako střela se vydali za ním.

„Tak,“ pokýval Petr spokojeně hlavou. „A ještě něco provedeme s tou pekelnou mlhou.“ Z kapsy roucha vytáhl zlatý vějíř, zašermoval s ním jako japonská tanečnice a dole se zvedl lehký vítr, který začal mlhu trhat na cáry.

„Ty se teď modli, milý Samieli, aby k Agnes Jake s Edwardem a Bellou dorazili nejen dřív než Démon, ale taky hlavně dřív než Tony,“ prohlásil ustaraně Petr.

Samiel neřekl nic. V duchu ale svolával všechny svaté na pomoc a palce svíral pro štěstí v pěstích tak silně, až mu modraly.

Předchozí * Shrnutí * Další



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Peklo s vlkem - 27. kapitola - Účel světí prostředky:

 1
1. barys
15.08.2011 [11:12]

Napinave az do doknce Emoticon vypada to jeste na pekny vzruso, uz se nemuzu dockat, co se semele Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!