Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Označená X (8). kapitola


Označená X (8). kapitolaTak jo. Máte tu další kapitolu, ale upozorňuji, že nebudu psát dál, jestliže u této kapitoly nebude víc jak... pro začátek dáme patnáct komentářů. Méně jak patnáct, žádná další kapitola. Více jak patnáct, další kapitola. Tady v té kapitolce se setkáte s tzv. kapitolou X. To znamená vsuvka. Nepočítá se to jako jedna z kapitol. P.S.: Děkuji za opravování článků, Shindeen. Spoustu věcí jsem se díky tobě naučila. dcvstwilight

 

Vzkaz:

Jelikož tu byl u jedné kapitoly komentář s větou: Doufám, že se k tomu Bella neotočí tak lhostejně, tak jsem se rozhodla vám sem dát pohled Belly. Rozhodla jsem se ho sem vsunout jen tak na vaše přání. Nebudu to počítat jako samostatnou kapitolu, je to jen taková vsuvka, původně jsem pohled Bells vůbec neměla v plánu. Jak to všechno vidí ona? Jak se rozhodla Bella? Odejít, zůstat v utajení, nebo žít i s Renesmé jako jedna rodina? Neprozradím nic, to si budete muset přečíst.

Také bych vám chtěla poděkovat za komentáře.

A teď už můžu jen říct... Honem do čtení povídky a slibuji, že další kapitolu sem dám co nejdřív.

*Opsáno z knihy

Označená X. kapitola

(Bellin svět s/bez Renesmé)

Pohled Bella

Když jsem zjistila, že jsem těhotná, nemohla jsem tomu uvěřit. Upír přeci nemůže mít děti, nebo jo?

*„To není možné,“ zašeptala jsem.

Neměla jsem naprosto žádnou zkušenost s těhotenstvím, ale nebyla jsem pitomá. Viděla jsem dost filmů a televizních pořadů, abych věděla, že takhle to nechodí. Jestli jsem těhotná, tak moje tělo tu skutečnost ještě ani nestihlo zaregistrovat. Neměla bych ranní nevolnosti, neměla bych spací návyky. A rozhodně bych neměla mezi boky malou, ale jasně se rýsující bouli.*

Tuto scénu jsem si přehrávala už tolikrát od té doby, co Renesmé přišla zpět. Možná jsem opravdu zatvrdla v citech. Alice má pravdu. Měla bych se k těmto věcem okolo Renesmé stavět tak, jak se má. Možná jsem opravdu zanevřela na city. Možná, že Edward se nezměnil, ale změnila jsem se já. Co když se mnou odchod Renesmé udělal změnu gigantických rozměrů? Co když si mě Edward přestal všímat tolik jako dřív, protože jsem si přestala všímat já jeho? Co když už se chovám jako Jane? Ledová socha bez citů.

Podívala jsem se do mé - ne příliš vzdálené - minulosti. To, co se mi vybavilo, bylo příšerné. Moje rodina se ke mně chovala stejně jako Edward. Proč? Toť otázka. Proč jsem se tak chovala? Může za to snad Renesmé? Když se v minulosti podívám dál než před chvílí, tak vidím tu normální a nám tak známou Bellu Cullenovou. Šťastnou, milou a v rodině neodstrkovanou Bells. Teď je ze mě opravdu jen socha. To se musí změnit.

Alice mi pomůže ráda. Edward bude šťastný, že jsem zpět. Ano, udělala to Renesmé. Tenkrát to pro mě bylo také těžké, ale teď už vím, že se budu muset zachovat jako matka své dcery.

Alice tu měla s Edwardem malou slovní potyčku. V tu chvíli jsem si ani neuvědomila, že se jedná o naši dceru. Stojím si za Aliciným názorem. Říct pravdu. Bude jen na ní, jak se pak rozhodne. Jestli bude s námi a bude s námi žít, nebo to vezme ze špatného úhlu a nebude nás chtít už nikdy vidět, to je na ní.

Když Alice odešla, Edward se sebral a odešel do pokoje. Zůstala jsem tu s ostatními, koukali jsme jeden na druhého. Po chvíli odběhla i Esmé a Rosalie. Zůstala jsem stát jako přikovaná. Jasper s Emmettem se začali pošťuchovat a Carlisle zalezl do pracovny. Zřejmě přemýšlet. Já jsem ani na chvíli neváhala a vydala se za Edwardem, celé mu to rozmluvit. Vyšla jsem schody a zastavila se u dveří do naší ložnice. Pomalu jsem otevřela a nakoukla dovnitř.  Koukal se ven z okna. Vešla jsem dovnitř a zavřela za sebou dveře. Přistoupila jsem k němu a koukala se také ven.

„Čeho se bojíš?“ zeptala jsem se ho. Neodpověděl, jen dál pozoroval noční oblohu.

„Bojíš se toho, že se jí něco stane? Že na to přijdou oni?“ Nereagoval. Moc dobře věděl, koho myslím. Volterra má oči všude.

„Nic se nikomu nestane. Budeme šťastná rodinka. Nesmíš se chovat jako pštros, co strčí hlavu do písku,“ pověděla jsem mu. Teď už mi odpověděl.

„Bello,“ zaváhal. „Toho se právě bojím. Bojím se, že se tobě nebo Renesmé něco stane. Že se něco stane třeba Esmé nebo ostatním. Nemůžeme závodit s časem, Bells. Dřív nebo později na to Volturiovi přijdou a my budeme nahraní. Nemůžeme vyhrát,“ odpověděl mi. Má pravdu, ale já o ni nechci zase přijít.

„Edwarde, ty vidíš problémy tam, kde nejsou. My se dokážeme ubránit. Máme Quileuty. Nechci tím samozřejmě říct, že je potáhneme do boje proto, že se bojíme. Jen když budou chtít. Já samozřejmě vím, že to nemůžeme vyhrát, ale… Ona je naše dcera a tak to prostě je! Přeber si to v hlavě, jestli chceš být až navěky tak sám, jen se mnou. Jednou se narodila, tak to musíš tolerovat! Je to tvá dcera, proboha! Jsi táta, tak se podle toho chovej! Mně to došlo taky až teď, Alice mi otevřela oči. Tak to prostě je!“ rozkřičela jsem se. Ze začátku jsem křičet nechtěla, ale slova si razila cestu ven. Musel to slyšet. Pro mě je to také těžké, ale vyrovnala jsem se s tím. V tuto chvíli mi bylo jedno, že to slyší všichni v domě, ale musela jsem mu to říct.

Pak jsem se otočila na podpatku a vyšla ven. Vyběhla jsem do lesa. Než jsem stihla zaběhnout hlouběji, tak jsem slyšela, jak Edward s někým mluví. Podle hlasu jsem rozpoznala Carlislea, Jaspera a Emmetta. Snažili se mu vše rozmluvit.

 

Vzkaz:

Tímto bych asi pohled Belly ukončila. Opravdu, já nemám v plánu napsat další pohled Belly. Jen jeden. Na konci celé povídky. Počítám s tím, že bude hodně dlouhý. Doufám, že se vám i tato krátká vsuvka líbila.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Označená X (8). kapitola:

 1
01.10.2011 [12:57]

DarkFirefliesPovedené Emoticon
Bellin pohled jsem rozhodně uvítala. Bylo dobré podívat se, jak to vidí ona. Jen mi přijde, že ona i Edward se chovají, jako by jim místo dcery pod nosem běhal rohlík a oni se dohadovali, jestli ho sníst nebo nesníst Emoticon. Jinak, kapitolka (nebo vsuvka, jak jsi psala), byla rozhodně pěkná a vítaná. Tleskám. Emoticon

03.07.2011 [21:54]

BubulienkaKrásny pohľad Belly. Úžasné! Idem na ďalšie. Som zvedavá. Emoticon

1.
Smazat | Upravit | 20.05.2011 [20:14]

to je pěěěěěěěěěěěěěknee :D musím mí dálší mám hlad a chci číííííst Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!