Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Označená 5. kapitola

best...


Označená 5. kapitolaProtože jste chtěli další kapitoly, tak je tady máte. Co se bude dít dál? Jak bude kdo vzpomínat? Tato kapitola je taková oddechovější a je tam spoustu názorů a spoustu pohledů. PS: Věnovaná Shindeen a mým kamarádkám přes internet. Markétě a Terce.

Označená 5. kapitola

(Vzpomínky)

Pohled Edward

Ztracená dcera. To zní hezky. Pořád mi nejde do hlavy, že jsem táta. Bude mi chybět, že už nikdy neuslyším, jak mi malý uzlíček řekne táto.

Pomalu končilo vyučování a my si začali balit věci. Zazvonilo. Všichni vyletěli ze třídy a ani se nekoukali na ostatní. Šel jsem na parkoviště a koukal po sourozencích. Nikde nikdo. Asi po pěti minutách jsem je zahlédl. Alice zase koukala do neznáma. Vize. Chudák Jazz, musel ji přidržovat, aby nespadla. I upír má své stinné stránky. Bella, Rose a Emmett šli normálně a o něčem se bavili. Najednou se Emmett rozchechtal jak blázen.

„Emmette, co zase vyvádíš?“ zeptal jsem se ho. U něj nikdy nikdo neví, jestli se zbláznil nebo ne.

„Ale, Bella říkala vtip… co tady tak stojíš, to mi pověz?“ rejpal…

„Čekám, až se moje rodinka vypotácí ze školy.“ Dále už to nikdo neřešil a všichni nastoupili do aut. Jeli jsme domů, vše to musíme říct Carlisleovi, ten si s tím nějak poradí. Dojeli jsme před dům a vystoupili. Ihned jsem šel dovnitř a do pokoje. Lehl jsem si na postel a začetl se do knihy. Byl jsem v půlce stránky, když někdo vstoupil. Bella.

„Lásko, co tu tak sedíš?“ zeptala se mě. „Proč nejdeš dolů k ostatním?“ Vždy ten její nevinný hlásek. Ten mě pokaždé vykolejí.

„Přemýšlím, nevím, co uděláme. Renesmé to nesmí zjistit, bylo by to pro všechny těžké a Volturiovi by to tak nenechali.“

„To se vyřeší, uvidíš. Počkáme na Carlislea a on to vyřeší. Uvidíš, vše bude dobré,“ řekla a lehla si ke mně. To je to, co teď potřebuji. Asi mě to vzalo víc než ji. Nemělo by to být naopak?  Neměl bych spíš já utěšovat ji? Najednou jsem uslyšel kola na příjezdové cestě. Carlisle.

 

Pohled Alice

 

Každý byl z té zprávy vedle. Nikdo nemohl uvěřit, že se Renesmé vrátila. Sedla jsem si na starou pohovku na půdě u Edwardova domu, ve kterém s Bells nebyli od té doby, co Renesmé přišla zpět. Sedla jsem si a začala listovat ve starém albu. Nekoukala jsem na to, kolik je hodin, a jen se soustředila na fotografie mé neteře. Je to vůbec možný? Já jsem teta! Tak dlouho jsem si to neuvědomovala.

Najednou jsem uslyšela ze zdola kroky. Někdo jde nahoru. Tak ať si jde. Je mi jedno, jestli mě tu někdo objeví. Ten někdo došel až ke mně a objal mě. Ihned jsem poznala, kdo to je. Jazz mě přišel utěšit. Další dobrou hodinu jsem si i s ním prohlížela obrázky, co Renesmé nakreslila, a fotografie, na kterých se ten špunt nachází. Rostla jako z vody. Jeden den se narodila a o dva týdny později chodila. Je to až neuvěřitelné, co to dítě dokázalo.

„Zlato, musíme jít, budou nás hledat. A navíc přijde Carlisle, musíme se rozhodnou, jak to bude dál.“ To já přeci vím.

„Já vím, Jazzy, ale je toho moc. Víš přeci, jak jsem se na ni upnula, a když nám ji tenkrát vzali, víš, jak mě to ranilo. Nedokážu se s tím vyrovnat!“ řekla jsem mu to a rozvzlykala se. Ani nevíte, jak moc bych si teď přála brečet. Chci cítit, jak mi po tvář stékají slzy a odplavují tu bolest. Bolest ze ztráty. Jasper mě objal a vzal do náruče, šeptal mi do uší slova útěchy, jako například: to bude dobrý, vše se spraví, my to zvládneme… Kdyby jen věděl, že mi to nepomohlo. Pomalu jsme doběhli k našemu domu. Zevnitř byl slyšet rozhovor v plném proudu. Už se rozhodovali, jak to bude dál. Je mi jedno, jak se rozhodnou, já zůstávám v Carlisle. (V tom městě, kde teď bydlí.)

 

Pohled Rosalie

 

Bella, Edward, Alice i Jasper se někam vypařili. Esmé se mě ptala, jestli s ní půjdu na lov, ale já ji nevnímala. Teda, vnímala, ale jen okrajově. Jedním uchem tam, druhým ven. Odbyla jsem ji jen nesouhlasným zakroucením hlavy. Vyběhla jsem schody nahoru a zapadla do koupelny. Pak jsem uslyšela, jak se otevírají dveře a dovnitř nakoukla Emmettova hlava. Usmíval se jak měsíček na hnoji. Zase něco provedl. Já se na něj usmála a pak mu naznačila, aby odešel. Jak jsem řekla, tak udělal. Chtěla jsem být sama. Přemýšlet. Renesmé sice není moje dítě, ale já si s ní tak připadala. Vybavovala jsem si všechny její věty a slova. Ten pocit, když jsem ji tenkrát poprvé držela v náručí. Když jsem ji koupala i přes její protesty. Když jsem ji kárala i chválila. To všechno už je pryč. Ty dětské roky jsou ty tam. Teď je tu dospělá dívky, která ani neví, kdo je její rodina.

Z mého přemýšlení mě vytrhla Esméina věta.

„Rose, pojď dolů, musíme si promluvit. Je rodinná porada.“  Už jdu, chtěla jsem jí odpovědět, ale můj hlas si vzal neplacené volno. To je z té horké vody. Vylezla jsem z vany a osušila se. Na sebe jsem vzala letní šatičky, které mipadly pod ruku jako první. Obula jsem si baleríny - k mému údivu mi to nevadilo, a šla dolů. Čekal tam Edward, Bella, Esmé, Carlisle a Emmett. Alice s Jazzem se zase někde válejí. Edward se ušklíbl. Zase mě slyšel.

Jestli mi budeš pořád lézt do hlavy, tak tě tam uzavřu a nepustím tě ven!To ho rozesmálo ještě víc.

Co je tu k smíchu?!vypálila jsem na něj zostra!

„Ty, sestřičko!“

Teď si budou všichni myslet, že ses zbláznil. A má to!

„Nevím, kdo je tady větší blázen, Rose.“ No počkej.

„Přestaňte, teď se musíme domluvit, jak dál! Máme tu důležitější věci na práci!“ Esmé má pravdu, musíme se soustředit. Podívala jsme se ven a viděla, že už je tma.Renesmé teď už asi spí, ta se má, že se může vyhnout problémům. Alespoň na chvíli.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Označená 5. kapitola:

 1
30.09.2011 [23:54]

DarkFirefliesMno, já bych asi nezvládla držet se od dcery dál. Já bych jí nedokázala neříct, že jsem její rodina. I když... Možná je to pro Ness vážně lepší. No, nevím. Nechám se překvapit, jak jsi to vymyslela dál. Věřím, že to bude stejně fajn, jako doteď. Emoticon Emoticon Emoticon
Jistě to pro všechny musela být velká rána, když o Ness přišli. A především pro Edwarda s Bellou. Jen mi přijde, že to Edward bere až příliš dobře. Přece jen je to jeho jediné dítě.
Tleskám! Emoticon Emoticon Emoticon

07.08.2011 [17:13]

patulka13kdy už budou spolu? Emoticon to by mě zajímalo... suuupeeer kapitolaa Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.07.2011 [16:48]

BubulienkaKrásné. Chudinka Alice, to bolo úžasné!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1.
Smazat | Upravit | 20.05.2011 [19:37]

jaj jaj jaj???? Emoticon jak to bude pokračovat!?!?!? pomalu se na tom stávám závislá!! Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!