Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Our Academy - 13. kapitola

Our Academy - 13. kapitolaEdward Belle sdělí důležitou věc. Rosalie má rande.

Bella

Potichu a nenápadně jsem mířila k pokoji Edwarda. Takhle náš vztah probíhal už asi měsíc. Já vždy neslyšně proklouzla k němu a pak jsme spolu trávili dlouhé hodiny. Musím uznat, že to bylo docela vzrušující, ale občas jsem si přála, abychom mohli být jako normální páry.

Chvíli bychom spolu chodili na rande a já bych ho po nějakém čase představila přátelům. Představa, jak našeho profesora někomu představuji jako svého přítele, byla dost nereálná, alespoň do té doby, než vyjdu školu. Pak spolu už budeme moci být normálně a být šťastní.

Věřila jsem, že nám to spolu vyjde. Všechno nám klapalo naprosto skvěle. Neměli jsme spolu žádné hádky, na většinu věcí jsme měli stejný názor a byli jsme do sebe zamilovaní. Nebo alespoň já to tak cítila.

Bylo to pro mě něco nového, být zamilovaná. Všechno se zdálo mnohem lepší a růžovější, než to ve skutečnosti bylo. Občas mi připadalo, že létám v oblacích. Zároveň mě ale také trochu děsilo, co se mnou udělal jediný upír. Byla jsem úplně jiná, ale myslím, že láska mě změnila k lepšímu. Na většinu lidí jsem byla milejší a příjemnější. Navazovala jsem nová přátelství.

Už jsem ani neuvažovala o tom, že bych opustila tuto akademii. Bylo to tady nějakým způsobem prostě lepší. Částečně na tom měl podíl Edward, ale i moji nejbližší přátelé, se kterými jsem zažívala nejvtipnější chvíle mého dosavadního života.

„Ahoj,“ řekl mi Edward a vtáhl mě dovnitř.

Omotala jsem mu ruce kolem krku a políbila ho.

„Ahoj,“ řekla jsem mu tiše a dala mu pusu na tvář.

„Chybělas mi,“ řekl a já se usmála.

„Ty mně taky,“ řekla jsem mu a on si mě znovu přitáhl k polibku.

„Jaký byl tvůj dnešní den?“ zeptala jsem se ho, když jsme si sedli na jeho pohovku. Já si opřela hlavu o jeho hruď a on mě hladil ve vlasech.

„Nic zajímavého. Nevyskytovala ses v něm ty. Ty hodiny byly strašné,“ řekl a tím mě opět přinutil k blaženému úsměvu. Bylo krásné od někoho slyšet, že jsem pro něj nepostradatelná.

„Co tvůj den?“ zeptal se mě Edward.

„Na snídani jsme s holkami řešily, co budeme dělat o víkendu. Rosalie chce jet do Miami nakupovat a pak přespat v hotelu. Samozřejmě, že bychom předtím šly někam tancovat, však mě znáš,“ vychrlila jsem na něj a pak jsem si uvědomila, co jsem mu vlastně řekla. „Promiň, moc mluvím,“ řekla jsem mu, ale on mě přiložením prstu na mé rty umlčel.

„Miluju tě,“ řekl.

Chvíli jsem na něj překvapeně zírala, než mi došlo, co mi právě řekl. Panebože, to ne. Ne tak brzy. Možná, že k němu cítím to stejné, ale nemůžu to přece jen tak říct, jako kdybych mu vyprávěla o počasí, jako kdyby to nebylo nic zvláštního. Pro mě ta slova znamenala vážnou věc. Přece mu je neřeknu, když spolu chodíme teprve měsíc. Uznávám, byl to nejlepší měsíc mého života, ale to prostě nejde.

Edward se na mě chvíli díval, než mu došlo, co znamenal ten vyděšený pohled. Trochu se odtáhl. To jsem nechtěla, ale taky jsem nebyla dostatečně statečná na to, abych mu to tady a teď řekla. Pokud jsem nás oba nechtěla dále mučit, bylo tady jediné řešení.

„Měla bych jít,“ řekla jsem mu.

Rychle jsem se zvedla z pohovky a vydala se ke dveřím.

„Bello,“ řekl Edward, ale já se ho snažila ignorovat. Nebylo to příjemné, ale dělala jsem to i pro něj. Pokud bych zůstala, mohla by nastat dost trapná situace.

Vydala jsem se do svého pokoje a hned jak jsem vešla, zabouchla jsem za sebou dveře. Svezla jsem se po nich dolů a zhluboka se nadechla. Až teprve potom mi došlo, že na mě z Aliciny postele nechápavě kouká Jasper, Alice ležela pod ním, oba byli naštěstí ještě oblečení. Že by se už rozhoupali k dalšímu kroku v jejich vztahu? Pokud ano, nechtěla jsem být u toho.

„Promiňte,“ řekla jsem jim a rychle se zvedala.

Jasper slezl z postele a Alice se posadila do tureckého sedu.

„Klidně pokračujte, já už odcházím,“ řekla jsem jim a otevírala dveře.

„Ty nikam nejdeš. Hezky nám řekni, co se stalo. Vypadáš, jako kdybys viděla ducha,“ řekla Alice.

Pokud jsem od někoho měla dostat radu, byla to Alice s Jasperem. Ti dva byli dokonalý pár se vším všudy. Ostatní se od nich mohli jenom učit.

„Edward mi řekl, že mě miluje,“ řekla jsem.

„To je skvělé,“ řekla Alice, ale pak se zastavila. „Nebo není?“ zeptala se mě.

„Já nevím, ale je to hrozně brzo. Nemělo by to být tak brzo, vždyť jsme spolu teprve měsíc. Já ani nevím, jestli bych mu to někdy přímo řekla.“

„Ale vždyť je to roztomilé a krásné,“ řekla Alice a Jasper ji políbil do vlasů.

„Možná pro vás. Já poslední čtyři roky žila úplně jinak. Kluci pro mě byli spotřební zboží,“ konstatovala jsem.

„Bello, pokud si ničím nejsi jistá, neříkej mu to. Dej tomu čas. Pokud ale víš jistě, že ho miluješ, tak nečekej na žádnou časovou lhůtu. Možná, že se i zdá divné říkat někomu miluju tě tak brzy, ale občas to tak prostě je,“ řekla Alice.

„Mám se za ním vrátit?“ zeptala jsem se jich.

„Ne, dej mu trochu času. Přece jenom, asi jsi musela trochu zranit jeho ego,“ řekl Jasper a uchechtl se.

„To není vtipný,“ řekla jsem mu nakrknutě.

„Promiň, no já půjdu, zdá se, že máte co řešit,“ řekl Jasper a zvedl se z postele.

„Ahoj,“ řekla mu Alice a přitáhla si ho k polibku.

„Ahoj,“ řekl Jasper a odešel z našeho pokoje.

„Překazila jsem vám něco důležitého?“ zeptala jsem se Alice, když se za Jasperem zavřely dveře.

„Jestli máš na mysli, jestli to k něčemu směřovalo, tak ne. Máme času dost, není kam spěchat,“ řekla Alice a usmála se.

Chápala jsem, jak to myslí. Já a Edward jsme taky nikam nespěchali, nějak nebylo proč. Věděla jsem, že až ta chvíle nastane, poznám to.

„Tak povídej, jak to jde jinak s Edwardem,“ řekla Alice a poklepala na místo vedle sebe.

Usmála jsem se její zvědavosti a sedla si vedle ní. Alice je prostě dokonalá kamarádka.

Rosalie

Namalovaná, učesaná a oblečená jsem mířila do centra na rande společně s Thomasem. Na prvním rande jsme byli před týdnem a on byl první kluk, který mě něčím upoutal. Byl prostě jiný. Nebyl jako ostatní, kteří neustále mluvili o sobě. Zajímalo ho, jaké mám zájmy, jakou hudbu poslouchám, které filmy nejvíc zbožňuju. Užila jsem si s ním spousty legrace a bylo mi s ním dobře. Cítila jsem se v jeho přítomnosti správně.

Thomas byl ve třetím ročníku, stejně jako já. Byl v plaveckém týmu. Měl sportovní postavu, černé krátké vlasy a nádherné modré oči. Přiznávám, vypadal trochu jako Emmett, ale to nebyl důvod, proč mě zaujal.

Vysedli jsme z auta a zamířili do kina. Dávali tam nový film, od mého oblíbeného režiséra a Thomas měl jeho tvorbu taky rád.

Koupili jsme lístky a vešli dovnitř. V tom kině už jsem párkrát byla, většinou s holkami a nebo s Emmettem. To byla jedna z těch horších věcí. Ať už jsem byla na jakémkoliv rande, vždy mi nakonec došlo, že už jsem ho jednou zažila s Emmettem. Ať už jsem chtěla nebo ne, nebyla jsem schopná, sama sobě zatrhnout, porovnávat, jaké to bylo s ním a jaké to bylo s jiným klukem.

„Jaký chceš popcorn?“ zeptal se mě Thomas.

1-0 pro něj, Emmett popcorn vybral sám. Sakra, Rose, přestaň.

„Sýrovej,“ odpověděla jsem a šla s ním k pultu.

„A co k pití?“

„Pepsi,“ řekla jsem.

„Jeden sýrový popcorn a dvě pepsi,“ objednal Thomas občerstvení a zaplatil.

Vzala jsem si svoje pití, zatímco on vzal popcorn a svoje pití. Ukázal lístky a šli jsme do našeho sálu.

Usadili jsme se na místa a čekali.

„Slyšel jsem, že je to jeden z jeho nejlepších filmů,“ začal Thomas.

To se mi na něm líbilo. Uměl zavést konverzaci. Nevznikala mezi námi žádná trapná ticha, kde nikdo nevěděl co říct a poté to dopadlo naprostým fiaskem, kdy jsme se oba dva snažili dostat se z toho rande co nejdřív pryč.

Bylo snadné se s Thomasem bavit. Měl zajímavé názory, uměl vést diskusi, respektoval názory ostatních. Často jsem se při jeho povídání smála. To byla také jeho skvělá vlastnost. Uměl mě rozesmát i na několik minut.

Když zhasla světla a film začal, všimla jsem si, že jeho ruku je natočená tak, abych se jí mohla chytit. Nechával to čistě na mně, chtěl, aby to bylo moje vlastní rozhodnutí. Usmála jsem se a položila svou ruku na tu jeho. Když mě držel za ruku, začala jsem se cítit v bezpečí. Bylo to moc milé a příjemné.

Tohle je asi to, co teď potřebuju. Milý kluk, se kterým se cítím bezpečně a kterého mám ráda. Nemohla jsem si být jistá, že se do něj zamiluji, protože ať už jsem chtěla nebo ne, ta chemie mezi mnou a Emmettem tady pořád byla. A nejen v jeho přítomnosti. Cítila jsem to všude. Tu přitažlivost. Hodně věcí mi ho připomínalo. Třeba pohovka, kterou jsem měla v pokoji, já vím, je to zvláštní, ale pokud někdo stráví tolik času na pohovce s někým, koho miloval, těžko se na to pak zapomíná.

Mohla jsem na sebe být opět naštvaná. Místo toho, abych si užívala film s dokonalým klukem, myslela jsem na kluka, který mi zlomil srdce. No uznávám, pak mi řekl, že jsem láska jeho života. To bylo to, co mi vrtalo hlavou nejvíc. Proč mi to řekl? Neměly by se tyhle věci říkat až někdy při osmdesátých narozeninách, kdy se člověk ohlédne zpět a dojde mu to? Na druhou stranu, my poloupíři končíme osmnáctými narozeninami. Pak už se naše stárnutí zastaví a zůstaneme navždy mladí a krásní. Kdo by po něčem takovém netoužil?

Když film skončil, došlo mi, že si z něj skoro nic nepamatuju, protože jsem přemýšlela nad Emmettem. Proč se mi zrovna on musel takhle probít až do samého nitra mé duše? Bylo mi jasné, že vždy bude mojí součástí. To ale neznamená, že na něj budu muset myslet ve dne v noci, ne?

„Jak se ti to líbilo?“ zeptal se mě Thomas, když jsme vyšli z kina.

„Bylo to skvělé,“ zalhala jsem a usmála se na něj.

Ten úsměv jsem nemusela zahrát. V Thomasově přítomnosti, jste se prostě usmívat museli. Nešlo se mračit, když se na vás díval těma dokonale modrýma očima.

„Rose?“ uslyšela jsem známý hlas a automaticky se za ním otočila. Bezva, teď už jsem jak jeho pes, sotva zavolá, otočím se.

Stál tam se svými spoluhráči a přáteli z týmu. Vypadal dobře, jako obvykle. V tu chvíli se oproti němu zdál Thomas jako ošklivé káčátko. No dobře, trochu mu křivdím, ale nemůžu si pomoct.

Thomas věděl, že je to Emmett, taky věděl, co znamená pro mě. Ať už jsem chtěla nebo ne, chytil mě za ruku. Opět jsem se cítila klidná.

„Emmette,“ řekla jsem mu naoko vesele.

Všichni došli až k nám. Všimla jsem si, jak si někteří z Emmettova týmu něco šeptají. Samozřejmě, že se bavili o mně, protože se na mě při tom celou dobu dívali.

„Nechtěli jsme vás obtěžovat, vidím, že jste na rande,“ řekl Emmett a hodil významný pohled na naše spojené ruce.

„No, už se stalo, tak se alespoň můžu představit. Jsem Thomas Hollis,“ řekl Thomas a podal Emmettovi ruku.

„Emmett McCarty, ale to určitě víš,“ řekl Emmett a rukou mu potřásl.

„No, my už půjdeme,“ řekla jsem všem a vzala Thomase s sebou.

Auto už na nás čekalo a já v tom vzduchu, který byl prosycený testosteronem, nechtěla být už ani minutu.

Thomas mě doprovodil až ke dveřím mého pokoje.

„Děkuju za dnešek, vážně jsem se bavila,“ řekla jsem mu.

„Já děkuju tobě, byl to skvělý večer,“ řekl Thomas a usmál se.

„Dobrou noc,“ řekla jsem mu a otevřela dveře.

Thomas si mě ale ještě přitáhl k sobě a políbil mě. Ten polibek byl vážně příjemný. Nebyly to ohňostroje, které jsem zažívala s Emmettem, ale stejnak to bylo něco.

„Dobrou noc,“ řekl Thomas potichu a odešel.

Usmála jsem se a sáhla si na rty. Takže není jen milý a hodný, on umí být i pořádně mužný. Pokud tohle není dokonalý kluk, tak už vážně nevím.

Bella

Podle rady Alice a Jaspera jsem počkala až do dalšího večera, než jsem se vydala k Edwardovi. Doufala jsem, že nebude naštvaný. To by nebylo dobré a já bych se cítila ještě hůř než teď. Chyběl mi a to jsem bez něj byla den.

Zaklepala jsem na dveře a pomalu je otevřela. Edward seděl na pohovce a četl si knihu. Myslím, že moc dobře věděl, kdo to je. Chce mě nechat vydusit, dobře, to je fér.

„Ahoj,“ řekla jsem mu, když jsem za sebou zavřela dveře.

Vzhlédl od knihy a usmál se. Není naštvaný, super.

„Ahoj,“ řekla a zvedl se z pohovky. Došel až ke mně a políbil mě.

„Já se tak hrozně omlouvám, že jsem včera utekla, moc mě to mrzí,“ řekla jsem mu, ale on mě zastavil.

„To mě to mrzí. Chápu, že je toho trochu moc. Pro tebe je tohle tvůj první vážný vztah a já na to šel moc rychle. Myslím, že i tak toho musíš dost vstřebat. Vím, co ke mně cítíš, a to mi stačí, až budeš připravená mi to říct, budu nejšťastnější upír na zemi,“ řekl a já ho nadšeně políbila.

„Děkuju,“ řekla jsem mu.

„Neděkuj mi za to, že tě miluju, To jsi zařídila ty sama,“ řekl Edward a objal mě.

Opět mi řekl, že mě miluje. Dobrá zpráva je, že místo toho, abych měla chuť utéct, roztáhl se mi po tváři úsměv. Od Edwarda to znělo prostě nádherně. Jednou mu to řeknu, ale bude to ještě nějakou chvíli trvat, i když co já vím, třeba se za týden probudím a bud mít chuť vykřičet do celého světa, že miluju Edwarda Cullena.

 


 

Děkuji všem, kdo povídku pořád komentují a čtou ji.

Kajushqa1



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Our Academy - 13. kapitola:

 1 2   Další »
19.03.2012 [22:37]

delenacullen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27.01.2012 [22:02]

Agule99Krááása... akorát, nejmenuje se v této povídce Edward příjmením Masen? že na konci je "Edwarda Cullenna"... jinak fakt supeeer povídka! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

9. Kačka
26.12.2011 [17:21]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. crazygirl666
24.12.2011 [15:20]

super.. teším sa na pokrako..

7. LidkaH
23.12.2011 [22:32]

proste nadhera!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.12.2011 [23:05]

LadyLilianne Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Seelia
22.12.2011 [22:57]

Kráása :P rychlo pokracovanie xD

4. lelus
22.12.2011 [21:31]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Charlotte147
22.12.2011 [20:54]

Nádhera ,len aby bolo rýchlo pokračovanie Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.12.2011 [19:39]

aghsfPěkný. Jsem zvědavá, jak dopadnou Rose a Emmett. Rychle pokračování! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!