Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Otisk nebo láska? 11. kapitola

Otisk nebo láska? 11. kapitolaProzrazení...

Edward:

Nechala mě sedět na louce, utekla pryč se zasmušilým výrazem. Jediné, co mě těšilo, byl fakt, že i ona chce být s námi. Chce nás poznat a trávit svůj čas s námi. Jenže, bohužel, to nebylo možné. Ne, dokud její rodina nepochopí, že nejsme nebezpeční. Vydal jsem se zpět k domovu s několika potěšujícími zprávami. Jak pro Alice, tak pro zbytek naší rodiny.

„Přišla?“ vystřelila na mě otázku Alice, hned jak jsem strčil nohy do dveří.

„Ano,“ přitakal jsem potěšeně. „Chvíli jsme si povídali, než musela zpět.“

„Přijde někdy k nám?“ zeptal se Carlisle nenásilně. Ale i on přestal doufat, že se někdy objeví v naší rodině.

„Možná až její rodina zjistí, že nejsme hrozbou,“ přikývl jsem a stejně jako zbytek mé rodiny doufal, že to pochopí i oni.

 

Bella:

Utíkala jsem domů. Dnes jsem nechtěla maskovat setkání s Edwardem. Jen ať to Jacob zjistí, musel tušit, že se s nimi budu chtít setkat a dozvědět se víc o své existenci. Musel si přiznat, že nejsou nebezpeční a já že to potřebuji pro získání lepší představy o upířím životě. Vždyť, co mohli vědět vlci? Jen to, že mám být zničena.

„Jsem doma,“ promluvila jsem do tichého domu. Nevěděla jsem, jestli Jacob ještě spí, nebo už vstal, ale rozhodla jsem se předstírat, že život jde dál běžným tempem a nic se zásadně nemění.

„Kde jsi byla?“ zněla odpověď od jídelního stolu v kuchyni. Jacob tam seděl, na obličeji nepropustnou masku.

„Na lovu,“ odpověděla jsem s klidem. „Zaběhla jsem si víc na sever, zalovit si větší zvířata.“

„Ty jsou i v La Push a nejsou cítit jako jiný upír,“ prohlásil tvrdě Jake. Napřímil se do rovného sedu a propaloval mě naštvaným pohledem.

„V rezervaci žije jen málo medvědů a pum,“ odporovala jsem stále s klidem. „A asi hold na lovu občas narazím na někoho z Cullenových. Jsou opravdu milí a tak, když jsem potkala Edwarda, chvíli jsem s ním mluvila. Bylo to velmi zajímavé a dozvěděla jsem se toho hodně o sobě samé.“

„Takže se s nimi hodláš stýkat?“ zeptal se. „Víš, že si to nepřeju a stejně to hodláš dělat?“

„Jacobe,“ vydechla jsem. „Vím, že jsem řekla, že se s nimi nebudu vídat a znovu je nenavštívím, ale já chci o nich vědět víc. A o sobě taky.“

„Takže za nimi budeš chodit?“ naštval se. Bylo to vidět na jeho očích, nabraly zlostnou masku.

„Stále platí, že jsi má rodina a nikdy tě neopustím,“ usmála jsem se. „Ale jednou za čas se s nimi, zdá se, uvidím. Žijí ve Forks a chtějí se se mnou přátelit.“

„Přátelit,“ odfrknul si Jacob. „Copak vědí, co ta slova znamenají?“

„Mají krásné vztahy Jakeu,“ pokroutila jsem hlavou. „Možná i lepší, než jaké spolu máme my dva. V poslední době se chováš strašně majetnicky. Takový jsi nebýval.“

„Takže náš zkažený vztah hážeš na mě?“ zeptal se pohrdavě a ještě víc se zatvrdil. „Já tě chráním celých těch padesát let! Starám se, abys měla domov!“

„Netušila jsem, že je to pro tebe takové utrpení,“ zahleděla jsem se do země. „Kdybys řekl, že mám jít… Šla bych.“

„Tak to přece nemyslím,“ vybouchnul. „Jen mi připadá nespravedlivé, že po tom všem mě vyměníš za rodinku upírů.“

„Cože?“ zařvala jsem. „Já tě přece nechci vyměnit a to za nikoho, ani za rodinu upírů!“ Nevěřícně jsem kroutila hlavou a provrtávala Jacoba pohledem. „Oni jsou jako já, potřebuji vědět, jak se dá fungovat mimo rezervaci. Vždyť já o životě upíra nic nevím a ty mi toho o tom moc nepovíš. Jediné, co víš je, že bych měla být zničena!“

„Ne!“ vykřikl Jacob. „To bych neudělal,“ zbytek slov už jen zašeptal. Pokroutila jsem hlavou a šla si k němu sednout.

„Jakeu,“ zamumlala jsem a chytla ho za ruku. „Jsme rodina, to se nezmění, ale nesmíš mě tu držet pod zámkem, nejsem pes.“

„To jsem já, že?“ zahleděl se mi do očí. „Řekneš čekej a já hlupák čekám.“

„Nebuď směšný,“ zasmála jsem se. „Nikdy jsi nečekal, to já byla čakanka po celou dobu našeho vztahu, když mě proměnili, podřídila jsem se všemu, co jsi řekl, ale teď prostě cítím, že je potřebuji poznat.“

„Jistě,“ pokývl a hypnotizoval stůl. Netušila jsem, co se mu honí hlavou, ale napadl mě geniální nápad.

„Co kdyby ses s nimi setkal?“ zeptala jsem se. „Zjistil bys, jak jsou milí a že mi nic nehrozí. Poznal bys je a oni tebe.“

„To nebude fungovat,“ pokroutil hlavou. Byl tvrdohlavý, ale já byla rozhodnutá a rozhodně tvrdohlavější.

„Seznámíte se,“ rozhodla jsem. „A pak už se s nimi nemusíš setkat. Jen se seznámíte a ty uvidíš, že mi nic nehrozí.“

„Ne,“ odmítl Jacob.

„Ano,“ odporovala jsem. „Domluvím to s nimi a už se nehádej. Budeš klidnější a já šťastnější.“ Něco nesrozumitelně zabrmlal a já předpokládala, že je to souhlas. Rychle jsem ho políbila na tvář a dala se do chystání snídaně. Za chvíli půjde na hlídku a možná se zastaví i jiní členové smečky.

„Jak to vlastně vypadá s Lukem?“ zeptala jsem se ve snaze působit přirozeně. „Už se srovnal s tou věcí?“

„S tou věcí?“ podivil se Jacob. „Tak se od teď říká otisku?“ byl stále naštvaný a já si nebyla jistá, že s tím zvládnu něco udělat.

„Víš, jak to myslím,“ zanaříkala jsem. „On René opravdu miloval a teď se má dívat, jak na ni sahá jiný muž. Sám bys byl vzteky bez sebe a opovaž se říct, že ne!“ dodala jsem, když jsem si všimla, že chce protestovat.

„Fajn,“ zatřepal hlavou. „Vyhrálas. Byl bych vzteky bez sebe. Když to vezmu takhle, tak je Luke ještě poměrně v klidu. I když René to docela hrotí. Nemluví ani s jedním z nich a vypadá naštvanější, než ti dva dohromady.“

„Nedivím se jí,“ zasmála jsem se. „Když už se do ní měl otisknout vlk, tak to měl být Luke. A to bez ohledu na to, co si myslí duchové. Jsou spolu už tak dlouho a teď tohle.“

„Asi máš pravdu,“ usmál se Jacob a šel mě obejmout. Najednou vypadal klidnější. „S tou rodinou se nesejdu,“ řekl z ničeho nic a pokračoval, když viděl, že chci pokračovat. „Nesejdu se s nimi, ale věřím ti, že jsi v bezpečí, když se s nimi stýkáš.“

„Opravdu?“ podivila jsem se. Že by to Jacobovi došlo tak rychle? Mohla jsem doufat v lepší výsledek?

„Jo,“ zahučel, „věřím ti, jsme rodina a já bych tě neměl omezovat. Už toho bylo příliš.“

„Děkuji,“ vydechla jsem. Něco takového jsem od Jacoba neočekávala. Trochu jsem podezírala Camerona, že si s ním promluvil a i proto mě dnes ráno Jake čekal. Jakoby věděl, že jsem měla sraz s jedním z upíří rodinky.

Dny ubíhaly a Jacob s Cameronem začali být nervózní. Já sama zatím rezervaci neopustila, nechtělo se mi hned běžet ke Cullenovým a oznámit jim, že od teď se můžeme stýkat. Nechtěla jsem, aby něco špatně pochopili, ale už bylo jasné, že se s nimi znovu sejdu. Slíbila jsem jim to a ten čas brzy nastane. Až se situace tady doma víc uklidní.

„Brzy přijde další,“ říkal zrovna Cameron s vážnou tváří, když jsem přišla do kuchyně a chtěla začít chystat oběd.

„Nepopiratelně,“ přikývl Jacob. „Je jen otázkou času, kdy se promění další a pokud to budou brát stejně ztěžka jako Alf, budeme mít problém.“

„Tak mě napadlo,“ začal opatrně Cameron. „Co kdybychom Bellu na nějaký čas uklidili?“

„Cože?“ vystřelila jsem nechápavě. Kam mě sakra chtějí uklízet? A proč? Do dnešního dne jim nevadilo, že se kolem mění lidé na vlky a já jsem v centru dění.

„Bello,“ začal Jacob. „Nikdo tě nechce nikam posílat. To Cameron je prostě jen příliš ochranitelský.“

„Jen se o ni bojím,“ zahudral. „Na rozdíl od tebe! Nevíme dne ani hodiny, kdy se tady promění další vlk a je těžké být stále připraven. Navíc, Alf je stále ještě dost popuzený její přítomností.“

„Myslíš, že se o ni nebojím?“ vytřeštil oči Jacob. „Bojím, den co den od chvíle, kdy se to stalo.“

„Neboli ode dne, kdy mé srdce přestalo bít,“ usmála jsem se. „Přitom to byla ta chvíle, kdy ses o mě měl přestat bát. Už nejsem ta křehká Bella.“

„No, nebojím se, že ti ublíží nějaký člověk.“ Jacob byl naštvaný a já ho nechtěla popouzet. Proto jsem se rozhodla začít ho uklidňovat.

„Nikam nejdu,“ usmála jsem se. „Umím se bránit a rozhodně se nebojím těch nových štěňat, ani neví, co se s nimi děje. Natož, aby mi stihli ublížit. Jeden z vás je navíc vždycky poblíž a nemyslím, že by mi chtěl Luke, Oliver nebo Aron nechat ublížit.“

„Už mlčím, no ne?“ usmál se na mě Cameron. „Ale jestli se začne něco dít, měla bys mít bezpečný úkryt.“

„O to se nemusíš bát,“ mávla jsem rukou. „Za prvé si nemyslím, že se začne něco dít a za druhé, kdyby šlo do tuhého půjdu ke Cullenovým. Chtěli mě bránit už při prvním setkání a myslím, že mě nechají pár dní u sebe, kdyby šlo do tuhého.“

„Pro jistotu si s nimi o tom promluvíme,“ pokývl Cameron hlavou. Jacob zakroutil nesouhlasně hlavou, ale nic k tomu neřekl. Minimálně z části souhlasil s Cameronem. Chtěl pro mě mít bezpečný úkryt v případě, že Alf nebude chtít nadále spolupracovat. A noví vlci se k němu pokusí přidat.

 

Edward:

„Alice?“ zeptal jsem se. Seděli jsme jen tak v obýváku, když z ničeho nic ztuhla. Předpokládal jsem, že má vizi a tak jsem se snažil číst její myšlenky. Bohužel viděla jen temno, nebo spíš nic. Neviděla nic a rozhodně z toho nebyla nadšená. Netušila co to může znamenat. No já jistou představu měl. „Asi jsou v tom vlci nebo Bella.“

„Bella?“ zeptali se všichni. „Jak by v Alicině výpadku mohla být Bella?“ Nikdo z nich nechápal jak je to možné, ale mě bylo jasné, že Alice mívá výpadky, vždy, když se to týká vlčí smečky.

„Alice má výpadky ve vizích, kdykoli se naše budoucnost týká Belly nebo vlčí smečky,“ pokrčil jsem rameny. „Buď je v tom Bella, nebo někdo z vlků.“

„Ta první varianta zní mnohem lépe,“ přiznal Jasper. Alice chtěla mluvit s Bellou a teď to vypadalo, že k rozhovoru dojde.

„Ten výpadek začíná za pár minut,“ zakroutila Alice hlavou a vydala se k zadnímu vchodu. Jestli přijdou, přijdou z lesa. 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Otisk nebo láska? 11. kapitola:

 1
4. BabčaS.
07.11.2018 [13:23]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Petronela admin
19.10.2018 [19:58]

PetronelaKecka - Vůbec si o můj zájem o povídku nedělej starosti. Strašně se mi líbí. A k tomu "nucenému" čtení - s TS jsme se domluvili na tom, že klidně můžu dávat články ven pouze s upozorněním, že neprošly korekcí, takže kdyby se mi to číst nechtělo, tak to ani nečtu tím si buď jistá. Emoticon

19.10.2018 [18:22]

KeckaPetronela > Doufám, že bys mi řekla, že je ta povídka nudná a rozvleklá. Protože upřímně, já se právě plácám v patnácté kapitole a mám pocit, že se tam vlastně nic neděje a je to jen umolousaná nuda s kečupem navrchu.
Dala jsem si sice předsevzetí, že tuhle povídku dokončím,ale kdyby neměla bavit ani tebe, když jsi vlastně povinna ji číst, tak to toho radši nechám. Emoticon

1. Petronela admin
19.10.2018 [7:06]

PetronelaKecka - tvůj pozdrav v administraci jsem si náležitě užila a kapitola opět učinila ráno hezčí přestože se právě trmacim na dva dny do Ostravy do školy - strašně se mi tam nechce.
Každopádně - kapitola byla opět skvělá a já už se teď nemůžu dočkat pokračování. Jake je pořád strašný paličák, ale naštěstí to s ním není tak hrozné, aby nevzal v potaz rozumné argumenty.
Navíc právě teď vidím nadšený Alicin výraz, až se dozví novinky.
A předpokládám, že nejenom Alice bude nadšená. Skoro bych si tipla,že nadšení budou všichni kromě Jakea Emoticon.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!