Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Osudem prokletá 6. kapitola

09.11.2011 (20:00) • MayaC • FanFiction na pokračování • komentováno 13× • zobrazeno 1466×

6. kapitola

Bella

Dny plynuly a my s Edwardem jsme se sbližovali čím dál tím víc. On na mě nespěchal a já se snažila, seč jsem mohla, abych se chovala, jak jsem slíbila. Už žádné sebeužírání, zavírání se v pokoji nebo tak. Ve škole jsme trávili spolu každou chvilku, a to nejen díky společnému rozvrhu, společnost nám dělali jak jeho sourozenci, tak Rutty s Chrisem. Odpoledne jsme se společně učili nebo chodili na procházky, a víkendy, ty jsme trávili na statku u koní. Edwarda pomalu opouštěla ta panika z koní, ale nechtěl ani slyšet o tom, že by se na nich měl projet. Tvrdil, že když nejezdím já, nebude ani on, ale mně to přišla jako výmluva. Nemusel na mě brát takové ohledy.

Asi nejnadšenější z toho, že se začínáme s Edwardem sbližovat, byla Rutty a Emmet. Rutt proto, že na mě měl Edward dobrý vliv, já jsem podle jejích slov vedle něj jen kvetla, a Emmett, ten z naprosto jiného důvodu. Mohl si z nás neustále dělat legraci. Některé jeho vtípky jsem nechápala a po pravdě jsem se je ani nesnažila pochopit, Edward to vše vysvětloval tím, že Emmett žije prostě ve svém světě a my jsme pro něj dobrá zábava. I strýc s tetou si všimli změn v mém chování, ale se mnou se o tom nebavili. Jednou, když jsem si šla v noci pro pití do kuchyně, slyšela jsem, jak se ptají Rutt, co se to se mnou děje a kde trávím svoje volné chvilky. Ta si samozřejmě nenechala pravdu pro sebe a sdělila jim, že tím důvodem je mladý Edward Cullen.

Už jsem si pomalu začínala zvykat i na to, že do školy už jsem nejezdila s Rutt a Chrisem, ale že mě každé ráno vyzvedával Edward. Pamatuju si tu jednu jízdu, kdy mě poprvé chytil za ruku. Nečekala jsem to, a popravdě jsem nevěděla, jak na to mám reagovat. On to vyřešil za mě, řekl mi, ať to neřeším a beru to tak, že je to náš první kontakt. Pravda, zatím jsme se dál nedostali. Prostě jsem nedokázala udělat první krok a Edward na mě netlačil, říkal, že rychlost pokroku našeho vztahu nechá už výhradně jen na mně. Od toho rána jsme se v autě drželi za ruce pořád, vlastně potom i mimo něj. Jen ve škole byl tenhle kontakt pro mě tabu. Nechtěla jsem přilévat olej do ohně, už takhle se začaly šířit klepy o tom, že spolu něco máme, ale nikdo mi štěstí nepřál. Všichni si šuškali, že on je se mnou jen ze soucitu. To nejhorší ale mělo teprve přijít.

Celou hodinu španělštiny jsem jen trpěla. Nebyla jsem schopná se na nic soustředit. „Sakra, dnes mi není celý den dobře. Ta bolest hlavy a to motání začíná být nesnesitelné. Musím to vydržet, doma si dám prášek proti bolesti, stejně musím příští týden na pravidelnou kontrolu k neurologovi, tak mu řeknu, ať mi předepíše silnější léky,“ domlouvala jsem si v duchu.

„Bello, je ti něco? Jsi celá bledá?”

No, zřejmě to nemaskuju moc dobře, i Rose si toho už všimla. Nahodila jsem falešný úsměv.

„Ne, vše je OK. Prosím tě, jdi do jídelny sama, já vás za chvilku doženu. Jen si odskočím, ano? A Rose, neříkej nic Edwardovi, ať se zase zbytečně nebojí.” Sice z toho nebyla nadšená a zkoumavě si mě měřila, ale nakonec odešla. To točení hlavy se mi ale zhoršilo. Cestou na toalety jsem se musela přidržovat zdi. Začala jsem se motat a bylo mi divně i od žaludku. Konečně jsem se skláněla nad umyvadlem a chladila si studenou vodou zátylek a čelo. Moc klidu mi ale dopřáno nebylo.

„No vida, koho to tu máme. Isabella a je tu sama. Kdepak máš Rutt nebo sestřičky Cullenovy? Ani věrného psíka Edwarda tady nevidím.”

Ach jo, ten hlas jsem hned poznala, Lauren a v závěsu za ní Jessica.

„A jaká byla schůzka s Shawnem v kumbále, co? Pobavili jste se spolu? Ne, vlastně ne, prý jsi křičela jako siréna a pak přišel princ Edward a vytrhl tě zlému čaroději z pařátů, co? No, třeba vám to vyjde příště. ”

Jak o tom ta potvora tak moc ví? Jasně, jsou s Shawnem spolčení. Bylo mi stále hůř, cítila jsem, jak se musím přidržovat umyvadla, abych se neodporoučela k zemi.

„Heleme se, není ti dobře? Neříkej, copak, ty chudinko? Vypadáš jako mrtvola. Fakt nevím, co na tobě Edward vidí. On je krásný, až zrak přechází, sexy, bohatý, chytrý, a ty? Ty jsi jen jedna malá chudinka, jen se na sebe podívej, jsi tak obyčejná a navíc nemocná. Nemáš ani pořádnou rodinu, tvoji rodiče by se za tebe stejně museli stydět! ”

Ne, moje rodiče si ona do pusy brát nebude. Tohle už doopravdy přehnala, že uráží mě, to snesu, ale je ne. Bello, vzchop se, nemysli na tu bolest.

„Nikdy, říkám nikdy, se neopovažuj mluvit o mých rodičích, je ti to jasné? Já jsem možná chudinka a nevím, co ještě, ale určitě nejsem taková vypočítavá mrcha jako ty. Ty jsi jen prachobyčejná děvka, a všichni to o tobě vědí! Všichni kluci na škole by mohli vyprávět, nemyslíš?” Tak teď už jsem křičela. Lauren začala křičet další nadávky, ale já ji přestávala vnímat, před očima mi začaly běhat mžitky, když se napřáhla, že mě uhodí, neměla jsem ani sílu se bránit…

Edward

Poslední dobou jsem pociťoval ten krásně hřejivý pocit v mém mrtvém srdci. Jediným důvodem byla Bella. Světlo mých dní. Má láska. Trávil jsem s ní každou volnou chvilku a v noci, když si myslela, že už s ní nejsem, jsem se potají vkrádal do jejího pokoje a sledoval její spánek.

Rose dorazila na oběd sama, Bells si prý odskočila na toalety. Zatím jsem nám šel vybrat jídlo. Pro moji Bellu jsem vzal ovocný salát a kousek šlehačkového dortu, sobě jen pro okrasu pizzu a láhev vody. Už jsem se chystal platit, hledal jsem po kapsách peněženku, když na mě Alice zakřičela v myšlenkách a přehrála mi svoji vizi

„Edwarde!!! Seděl jsem v nemocnici na lavice před otcovou ordinací, hlavu jsem měl skloněnou v rukách a tiše vzlykal.” Hned jsem nechal tác s obědem být a rozeběhl jsem se přes celou jídelnu směrem k toaletám, za sebou jsem slyšel Rose a Alice.

Když jsem viděl, že na chodbách nikdo není, přidal jsem do své přirozené rychlosti. Bez rozmyslu jsem rozrazil dveře dámských toalet. Nebyl jsem připraven na to, co jsem tam viděl.

Autor: MayaC, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Osudem prokletá 6. kapitola: