Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ošklivá Bella 2. kapitola

29.12.2009 (13:00) • SuzySue • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2996×

2. kapitola - Nový společník ve firmě?

Měla bych mu zavolat a zeptat se, nebo bych se měla zeptat jejich otce. Ne, to ne co by si o mě myslel, kdybych tam přišla a vybafla na ně: „Co děláte mezi lidmi?“ nebo něco podobného to by nešlo.

****

Nechtěla jsem zbytečně tvořit skandál, tak jsem se rozhodla pro vlastní pátrání, počkám, jak se budou chovat. Ani nevím jak, ale už jsem seděla doma na pohovce a koukala do blba, když mi zazvonil mobil.

„Isabello, tady Patrik.“ Patrik byl ředitel firmy, ve které pracuju. „Potřeboval bych, aby si dneska ve 4 hodiny byla ve firmě, přijede tam jeden sponzor a já si ho moc vážím, takže určitě víš jak se k němu chovat a možná přijede i s rodinou, nevím, ale to je teď jedno. Musíš, s ním ještě do měsíce uzavřít smlouvu, on se teď bude rozhodovat, jestli bude za společnost vystupovat na veřejnosti. Ostatní informace má Irena.“ To je sekretářka. „Hodně štěstí. Ahoj.“

„Ahoj.“ Stihla jsem ještě odpovědět, než to položil. Ach jo a to jsem si myslela, že dnešek bude klidný. Podívala jsem se na hodiny, abych zjistila kolik mám ještě času a s překvapením jsem zjistila, že mám jet za hodinu. Rychle jsem tedy vyběhla do svého pokoje a vzala si na sebe kostým, který mi Patrik dal, když budu jednat s důležitými osobami. Ve skutečnosti jsem měla dva. Jeden kalhotový a jeden se sukní. Mě se ani jeden nelíbil, byly moc noblesní a já měla jinačí vkus, ne takový… výstřední. Zato moje sestra se nad kostýmy přímo rozplývala. Já jsem si jednou taky jeden vybrala, ale ten se Patrikovi nelíbil, prý je jak na starou ženu. No jo no, co s tím nadělám, šéfa se má poslouchat.

No nic tak jsem se narvala do kostýmu s těmi kalhotami a už si to autíčkem vyjíždělo z Forks, měla jsem štěstí, že jsem neměla nějak pomalé autíčko.

Cesta nebyla dlouhá, ale musela jsem na to šlápnout, jinak bych přijela pozdě a za to by mě Patrik asi vykastroval.

Ve firmě už na mě čekala Irena.

„Přijeli před chvílí.“ Spustila na mě hned. ,,On i jeho rodina. Nabídla jsem jim občerstvení a oni ho odmítli, usadila jsem je do 4.“ To byla místnost pro obchodní jednání. „A vysvětlila jsem jim, že budou jednat s tebou, ale že to je stejný jako kdyby tu byl Patrik.“ Vysvětlovala mi za běhu.

„Dobře díky a mohla by jsi mi, prosím tě, přinést podklady a kafe.“

„Jistě, podklady máš tady a kafe ti udělám.“

„Díky.“ Stačila jsem ji odpovědět a už jsem vcházela do místnosti.

„Dobrý den, omlouvám se za zpoždění, ale můj nadřízený se mi uráčil o schůzce říci teprve před hodinkou.“ Spustila jsem na ně, když už jsem za sebou zavírala a šla si sednout na místo, až po té jsem myslela, že umřu. Naproti mně seděli Cullenovi. Tiše jsem polkla, ale snažila jsem se chovat normálně.

„V klidu Bello." Uklidňovala jsem se. „Vždyť to jsou jenom upíři."

„Nic se neděje." Mluvila jsem v duchu sama na sebe - sarkasticky.

„Dobrý den.“ Pozdravil mě nejstarší z nich, ten se určitě vydával za jejich otce.

„Já jsem Carlisle Cullen a toto je má rodina Esme, Edward, Alice, Jasper, Emmett a Rose.“

„Isabella Swanová. Těší mě.“ Kývla jsem k nim.

„Nechodíš s námi do školy?“ Zeptala se,myslím, že Alice.

„Jo chodím, ale promiň teď nemám čas na povídání, jsem tady kvůli něčemu jinému.“ Omluvně jsem se na ní usmála a otočila jsem se ke Carlislovi.

„Tak že pane Cullene, mám informace, že se chcete stát společníkem této společnosti, ale ještě jste se nerozhodl, jestli budete vystupovat na veřejnosti, je to tak?“ zeptala jsem se ho slušně.

„Přesně.“

„Nechci na vás naléhat a ani Vás zdržovat, proto navrhuji, že napíši smlouvu s oběmi možnostmi a vy si to přečtete a zvážíte to. Co vy na to?“

„To by bylo skvělé.“

„Super, tak já to do týdne sepíšu a pošlu, mám Vám to poslat po E-mailu, po sekretářce, stavit se osobně nebo po vašich dětech?“

„Je mi to jedno jak budete mít čas.“

„Dobře. Tak jsme dohodnuti.“ To bylo docela rychlé.

„S jakýmkoliv dotazem se na mě obraťte.“ Podávala jsem mu vizitku. „Můj šéf je totiž v zahraničí a ještě tam bude nějakou tu dobu, takže to tu mám na starosti. Jinak se mějte hezky a ještě se uvidíme. “

„Dobře na shledanou.“

„Na shledanou.“ Rozloučila jsem se s nimi a vyprovázela jsem je. Jakmile se za nimi zavřely dveře od výtahu, už u mě byla Irena s kafem.

„Díky a ještě mi sežeň podklady o Cullenových, jestli někdy už byli společníci a podobně, však to znáš, pak mi to pošli na E-mail.“ Zadávala jsem ji úkol, když jsem nastupovala do druhého výtahu naší 20 patrové budovy.

Dojela jsem, až do garáže, kde jsem si všimla, že tam ještě nasedají Cullenovi do 3 aut.  Nevšímala jsem si jich a vydala jsem ke svému autíčku, s kterým jsem vyjela směr Forks.

Domů jsem spěchala, protože jsem nenechala vzkaz, že jedu do Seatlu, proto jsem si to šinula hodně velkou rychlostí, dokonce jsem předjela všechny Cullenovy, ale jak se zdálo tak ten, kdo seděl v jeepu, si to nechtěl nechat líbit. A hned se mnou začal závodit. Musela jsem se zasmát, on chce závodit, tak to má mít.

Přistoupila jsem na jeho hru a my se furt předjížděli, nakonec se k nám přidalo i volvo. Jeli jsme zrovna po rovince a volvo mě chtělo předjet, jelikož jsem byla na prvním místě, jeep byl někde v zadu, byli jsme kousek od zatáčky, když se z ní vyřítil kamion. To nemohlo dopadnout dobře, jelikož volvo bylo stále v protisměru a to už kamion začal troubit, rychle jsem tedy dupla na brzdu, aby volvo se mohlo zařadit. Řidič pochopil a zařadil se do správného pruhu, ale to už jsem vnímala jen okrajově, protože jsem dostala smyk. Sjela jsem ze silnice do lesa a jen tak tak jsem se vyhnula stromům, kterých bylo jen pár na kraji silnice, ale nyní jsem byla hlouběji a šinula si to proti jednomu stromu, ke kterému jsem se nebezpečně blížila.

---------------

Shrnutí Další kapitola

Autor: SuzySue (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Ošklivá Bella 2. kapitola: