Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ošklivá Bella 15. kapitola

Ošklivá Bella 15. kapitolaNo tak jste se dočkali další kapitolky. Jsem ráda, že většina z vás mě nechtěla ukamenovat za ten konec v minulém díle. Myslím, že kdybych to udělala ještě jednou, což jsem měla v plánu, tak by jste mě asi už opravdu ukamenovali.:-) Tak snad k tomu nebudete mít důvod a zanecháte komentíky, jsem na nich prostě závislá, to přiznávám.:-) Vaše SuzySue. P.S Nejsem z téhle kapitolu kdoví jak nadšená. Podle mně je to jedna z nejslabších.

15. kapitola – Rande 2/2

Ovšem místo toho, abych vykoukala z jeho očí, co se mu honí hlavou, se naše obličeje k sobě pomalu přibližovaly.


Jen tak malý kousek nás dělil od toho, abychom spojili konečně naše rty, když se najednou rozsvítilo. Lidé se začali zvedat a našel se i někdo, kdo po nás i popukoval. Povzdechla jsem si a zvedla se, nebyla jsem nadšena z toho, že nás vyrušili, ale co jsem mohla dělat. Nic. Dokonce bych řekla, že si Edward i zavrčel.

Bylo na něm vidět, jak se mu nechce vstávat, že by tu nejradši zůstal, což mě potěšilo.

Přece se dokázal, přesvědčil k pohybu a mi jsme mohli vyrazit.

Vyšli jsme z kina a zamířili si to k volvu. Po celou dobu mě jednou rukou objímal okolo pasu. Nevím, jestli se bál a bych neupadla nebo mě chtěl mít co nejblíže u sebe.

Ani jsem se nenadála a už jsme parkovali před luxusní restaurací. Vůbec se mi tam nechtělo, nebyla jsem zvyklá na luxus a ani podle toho oblečená, ale neměla jsem na výběr.

Edward mi zase pomohl z auta a nabídl rámě. Ochotně jsem ho přijala. Zamířili jsme si to dovnitř, kde nás uvítala servírka.

Servírka nás zavedla k jednomu z nejvzdálenějších stolů, který měl Edward zarezervovaný, a při tom po něm pomrkávala a různě se nakrucovala. Musím přiznat, že mi to dost vadilo a dávala jsem to najevo, ale ona si mého vraždícího pohledu nevšímala. Ovšem Edwardovi můj pohled neušel a dost ho pobavil.

Byla jsem mírně vytočená. Servírka mi balila kluka, se kterým jsem přišla, i když jí Edward nevěnoval pozornost. Štvalo mě, jak s ním okatě flirtovala. A pak se Edward ještě baví tím, jaký na servírku házím pohledy.

Dosedla jsem na židli a podívala se na usmívající sluníčko, které sedělo naproti mně. Edward měl roztaženou pusu od ucha k uchu, až jsem se bála, že si ji roztrhne.

Probodávala jsem ho pohledem a on mi pohled s radostí oplácel.

Náš oční kontakt přerušilo něčí odkašlání. Vzhlédla jsem v domnění, že to bude ta vlezlá servírka a chtěla ji opět obdařit vraždícím pohledem, ale mýlila jsem se. Nad námi stál mladík, který byl asi našeho věku a v ruce držel jídelní lístky.

Samou radostí, že to není ona servírka, jsem se na něj usmála. Asi si to vyložil trochu jinak, ale úsměv mi oplatil. Což se zřejmě Edwardovi nelíbilo, protože jsem zaslechla slabé vrčení.

Musela jsem usmát, jen ať ví jaký to je hošánek.

Číšník nás přivítal a oznámil, že nás dneska večer bude obsluhovat a splní nás veškerá přání. U posledních slov na mě mrkl. Okamžitě jsem zčervenala a sklopila pohled.

Pak už nám jen podal jídelní lístky a zmizel. Jen co se od nás vzdálil, jsem vzhlédla k Edwardovi, který propaloval číšníkovi mizící záda. Při pohledu na něj jsem se tentokrát já usmívala jako sluníčko. Připadalo mi, že Edward žárlil a mně to moc lichotilo. Bylo velmi příjemný vědět, že mu nejsem ukradená.

Večeře probíhala naprosto suprově s Edwardem jsme se bavili o všem možném. Hlavně jsme se zdrželi u hudby, kde jsme se hádali, která skladba od Debussyho je lepší. Také jsme se bavili o knížkách, kde jsme se kupodivu shodli, že nejlepší je Romeo a Julie a já samozřejmě nezapomněla připomnět moji další oblíbenou knížku na Větrné hůrce.

Dokonce se Edward pokusil mě políbit, když byla velmi romantická atmosféra.

Zrovna jsme se utápěli v pohledu toho druhého, se Edward naklonil a pokusil se mě políbit. Ale překazil to číšník, který přišel s mojí objednanou colou. V tu chvílí jsem si myslela, že na něj skočím a nebyla jsem sama, komu to vadilo. Ovšem číšník se usmívala a nebyl sám, všimla jsem si i té servírky, která to všechno pozorovala. Klidně bych se vsadila, že se na nás dohodli.

Nakonec jsme s Edwardem navázali na náš předchozí rozhovor. Naše konverzace se pak stočila na tance. Oba rádi tancujeme, ovšem háček je v mé nešikovnosti, kterou jsem mu ovšem připomněla. Jelikož, Edward začal plánovat, že při první příležitosti mě vytáhne na parket. Na to jsem ho samozřejmě upozornila, že tanec je v mé blízkosti je velice nebezpečný.

Z mojí nešikovnosti jsme se probrali k děctví a k rodině. Vyprávěla jsem o té své a on o své. Bavila jsem se přímo královsky obzvlášť, když mi Edward vyprávěl Emmettovi vtípky.

A tak jsme prokecali celý ten čas, co nám byl vymezen.

S nelibostí jsem se zvedala od stolu a pomalu se psychicky připravovala na to, že za chvilku už s Edwardem nebudu, což se mi z nějakého důvodu nelíbilo, ale nevěděla proč. Měla jsem takový zvláštní pocit, toužila jsem totiž, aby byl Edward v mojí přítomnosti furt a nejenom jako kamarád. Asi mi fakt přeskočilo, na co to myslím. Už jsem se asi definitivně zbláznila anebo se zamilovala.  Zamilovala? Co to plácám to je přece blbost. Tuhle alternativu jsem rychle vyhnala z hlavy, je přece krajina, abych se zamilovala do upíra. Zahnala jsem tyhle myšlenky a věnovala jsem se opět Edwardovi, který potichu vrčel na číšníka. Myslím, že se mu nelíbili jeho myšlenky.

Pro jistotu jsem se rozhodla, že ho nebudu trápit a tak jsem číšníkovi nevěnovala ani úsměv a radši  propalovala svoje boty.

Cesta domů utekla hrozně rychle ani jsem se nenadála a Edward mi už otevíral dveře od auta, abych mohla vystoupit. Bylo vidět, že se mu taky nechce mě opouštět, teda doufám, že nechce. A že jsem si to nevymyslela, i když myslím, že tak bujnou fantazii nemám, snad. S Edwardem po boku jsem došla k  vchodovým dveřím, kde jsme se museli rozloučit.

„Tak…..“ začala jsem.

„Tak….“ zopakoval po mně s úsměvem.

„No, tak děkuji za krásný večer. Bylo to nejlepší rande, které jsem kdy měla a vlastně i jediné.“ Usmála jsem se na něj a sklopila při tom zrak.

Panebože, já jsme mu přiznala, že to bylo moje první rande a při tom on jich musel mít už nespočet. Že jsem nedržela hubu. Sakra.

„Mně se to taky líbilo a myslím, že bychom si to mohli zopakovat,“ řek Edward a já nemohla uvěřit vlastním uším. Fakt to řekl.

Vzhlédla jsem k němu, abych si to ověřila to. Chtěla jsem si být jista, že si ze mě nedělá srandu. Ovšem nečekala jsem, že bude tak blízko.

„Ráda,“ odpověděla jsem omámena z jeho blízkosti. Stačilo se jenom natáhnout a konečně bych ho políbila. Ty jeho rty přímo volali po políbení. Bože.

Edward si všiml kam se dívám a aby taky ne, když jsem jeho ústa přímo hypnotizovala. Usmál se, nejspíš mu došlo, na co myslím a já jsem automaticky zčervenala.

„Tohle ti sluší,“ ohodnotil můj červenec, který se po jeho slovech ještě víc zvýraznil, a pohladil mě po něm. Lehce se ke mně sklonil, a když se naše nosy dotýkaly, tak se zastavil. Myslím, že mi chtěl dát na výběr, asi se chtěl ujistit, jestli jsem si to nerozmyslela. Ale já už jsem po ničem jiném netoužila než mít jeho rty na těch svých.

Edward jako by pochopil, že se nijak nehodlám bránit a rychle spojil naše rty. Myslím, že se bál aby nás zase někdo nevyrušil. :-)

Polibek byl docela opatrný a zkoumavý, oťukával svoje rty o ty mé a zkoušel, co si může dovolit.

Byl to moc krásný polibek, lepší jsem nezažila, vlastně jsem jiný ještě nezažila. Po chvíli se ode mě odtrhl a já jsem potlačila nesouhlasné zamručení. Chtěla jsem pokračovat, ale nechtěla jsem Edwarda pokoušet. Je to přece upír.

„Tohle bylo taky moje první rande,“ odpověděl Edward a už si to mašíroval ke svému autu.


Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ošklivá Bella 15. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!