Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Opuštěná...? 8. kapitola

Opuštěná...? 8. kapitolaTak jste se konečně dočkaly dalšího dílku. Doufám, že tam nemám žádné pravopisné chyby. Jinak, co myslíte, jak asi dopadla bitka mezi Bellou a Derekem? Co se stalo pak, jaké překvapení na ni čekalo u Cullenových a k čemu se Bella rozhodla? To si musíme přečíst.:-) Ať se vám dobře čte a zanechte třeba aspoň smajlíka.

8. kapitola

Rychle po mě skočil a já se nestihla vzpamatovat dost rychle.

***

Ani jsem se nenadála a už mě držel pod krkem přitisknutou na strom. Věděla jsem, že nemám šanci se z toho vyprostit jedině, kdybych použila svoji moc. Nevnímala jsem tedy jeho ruku na svém krku, která mě pomalu čím dál víc začínala škrtit a zavřela jsem oči. Snažila jsem se soustředit. Chtěla jsem ho zapálit, dobře jsem věděla, že mě ten oheň nic neudělá. Soustředila jsem se, ale šlo to hůř, není divu, když mě někdo drtí krk a určitě mi bude chtít utrhnout hlavu.

Po chvíli už jsem jeho ruku na krku necítila a tak jsem si myslela, že moje moc ho zničila. Ale to jsem se mýlila, jelikož když jsem uslyšela prasknutí, otevřela jsem konečně oči a rychle mi došlo, co se tady stalo.

Hned přede mnou stál Carlisle, který nejspíš odstrčil Dereka. Derek se už chtěl vrhnout na Carlisla. To jsem samozřejmě nemohla dovolit. Carlisleho jsem odstrčila a jedním pohybem Derekovi utrhla hlavu a spálila ho.

Carlisleho jsem nevnímala a rychle jsem šla zničit ten zbytek na louce, který mě měl zabít, kdyby Derek neuspěl. Rychle jsem je vyřídila, už jsem neměla náladu na hraní. Potom jsem se vrátila k Carlislovi.

„Hm…děkuju, ale zvládla bych to.“

Carlisle se na mě jen usmál takovým tím úsměvem, co říká: "Jo jasně."

„Nechceš nás poctít návštěvou, myslím, že by si potřebovala se převléct,“ zeptal se mě.

Podívala jsem se na svoje oblečení a myslela, že se začnu červenat, měla jsem štěstí, že to na mě ještě drží. Kývla jsem, přeci jsem jenom potřebovala se na cestu umýt a čistě obléct.

***

Cestou k jejich domu jsem si uvědomila, že jsem vlastně Carlislovi hodně vděčná, zachránil mi život. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby tam nebyl, tohle jsem si tedy ujasnila, ale vrtalo mi hlavou, co tím Aro sledoval, když mě poslal na tuhle misi.  Možná doufal, že se nevrátím, ne to by neudělal, jsem pro něj až příliš cenná. Z mých úvah mě vyrušil až Carlisle, který mi otevíral dveře do jejich domu.

Ostatní z jejich rodiny seděli na sedačkách a asi si povídali. Rozhovor utichl, jakmile jsme vstoupili, všichni si nás prohlíželi.

Emmett se mi začal smát kvůli mému ošacení a mě pomalu docházela trpělivost, proto jsem pozornost obrátila na ostatní. Alice s Rose si plánovaly do čeho mě převléknou. Jasper asi střebával emoce a Edward, Edward na mě visel pohledem. Jeho oči pomalu černaly. Chtěla jsem se zeptat, co se děje, ale to mě už Alice s Rose táhly nahoru do jednoho z pokojů, kde mě začaly upravovat. Připadala jsem se jako hadrová panenka, ale ten výsledek stál za to. Nemohla jsem se ani poznat, kdy jsem poprvé na sebe koukla do zrcadla, začala jsem vrčet, protože jsem si myslela, že je tady nezvaná upírka a ono se ukázalo, že to jsem já, samozřejmě to holky hrozně rozesmálo.

Došla jsem dolů a chtěla poděkovat a vydat se do Itálie, už se mi malinko stýskalo. Ovšem, když jsem došla do obýváku, upoutala mě jedna fotografie. Rozeběhla jsem se pro ni a pořádně si ji prohlídla. Na fotce byli všichni Cullenovi a usmívali se a pak tam ještě byla osoba, kterou bych tam nečekala. Vedle Carlisle stála žena, přesněji žena ze žaláře, nemohla jsem uvěřit vlastním očím.

„Kdo to je?“ zeptala jsem se jich. Všichni najednou měli v obličeji vepsanou bolest, nechtěla jsem, aby byli nešťastný. Nejvíc mě to mrzelo u Edwarda a u Carlisleho. U Carlisleho, protože jsem mu byla vděčna, ale proč u Edwarda?

„To je naše Esme, zemřela. Nevíme, kdo jí zabil jednou, když jsme se vrátili domů, ležel tady popel. A asi po týdnu přišli Volturiovi a říkali, že to byl upír, který nesnášel vegetariány a že jsme měli štěstí, že žijeme a že už je mrtvý.“ Řekl smutně Carlisle.

V tu chvíli jsem už věděla, jak jim pomůžu, jak mu oplatím, jak mi pomohl. A k tomu mi tahle rodina přirostla k srdci, až to není zdrávo a to jsem si myslela, že upír nemůže mít city. Asi to ale bylo jenom tím, v jaké společnosti jsem se pohybovala. Byla jsem rozhodnuta, už s tím nikdo nemohl nic dělat. Rozhodla jsem se, že konečně udělám něco správně.

Opatrně jsem položila fotku zpět.

„Carlisle, děkuji za pomoc a už vím, jak se vám odvděčím. Je to zvláštní, znám Vás chvíli a už jste mi přirostli k srdci, uvědomila jsem si spoustu věcí díky tobě, a taky jsem ti hrozně vděčná. Vděčná, že ti dám dárek, který by ti nikdo nedal a myslím, že pak budete konečně zase šťastní, což je můj účel, je zvláštní jak vás nemůžu vidět nešťastné.“

Rozhlížela jsem se po překvapených obličejích všech a vyrazila do Voltery  pro dárek, pro Esme. Tohle Arovi nedaruju, kvůli moci chtěl rozdělit a zničit tak hodnou rodinu a přitom ho neohrožovali, teďka Aro, získal silného protivníka.

 

 

 

 

 

---------------

Shrnutí Další kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Opuštěná...? 8. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!