Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Opuštěná...? 3. kapitola

Opuštěná...? 3. kapitolaTak mám pro Vás další kapitolu. Bella dostává svůj první úkol. Jak to dopadne, když musí jet i s Felixem? Jako vždy prosím o komentíky.

3. kapitola - Úkol

„To tě teď nemusí zajímat má drahá a teď běž, už na tebe čekají.“ Tak to je super, myslím si, že se ti Cullenovy mají na co těšit.

Vyšla jsem tedy ze svého pokuje a zamířila si to do garáže, kde na mě už měli čekat Felix s Jane a také to tak bylo. Jane, se opírala o porsche a Felix už seděl připravený na motorce, musím říct, že má dobrý vkus ta motorka byla boží. Byla jsem ráda, že aspoň s ním nemusím jet v jednom autě.

„Konečně, Bello.“ přivítala mě s objetím, Jane a mi nasedli do porsche, které taky nabylo k zahození, a mohly jsme se vydat na cestu.

***

Cesta netrvala moc dlouho skoro jsem ani nepostřehla, že jsme dojeli, jak jsme se s Jane dobře bavili a už jsme vystupovali před velkým domem, kde na nás čekali obě rodiny.

Jelikož Jane, znala obě rodiny dobře, prvního slova se ujala ona, já jsme jen měla vyřídit pozvání zkusit se postarat o tom, aby Cullenovy dorazili sami bez té druhé rodiny, a kvůli tomu jsme je taky musela poznat a tak jsme se už v autě, s Jane domluvili že mě představí.

„Copak potřebujete, Jane?“ ujal se slovo jakýsi blonďák, kterého jsem poznávala z obrazu u Ara myslím, že se jmenoval Carlisle Cullen.

„Máme pro vás vzkaz, ale nejdřív bych Vám chtěla představit členku gardy, s ní jste ještě neměli tu čest“ začala, Jane a já slyšela, jak si pár upírů odfrklo. Byla to ta bloncka, která vypadala jako modelka i jako upírka byla až moc krásná a pak ten kluk se zrzavými vlasy, na kterého se lepila zrzka. Ale jak jsem si všimla, on k ní tolik náklonnosti necítil. Musela jsem se pousmát jejímu snažení.

„Tak tohle je Bella“ ukázala na mě, Jane a já ostatním zamávala s nadšeným „zdravím.“

„Bello tohle je Carlisle, Emmet, Rosalie, Alice, Jasper a Edward Cullenovy“ zdůraznila mi jména, která jsem potřebovala slyšet a ukazovala na jednotlivé upíry„a tohle jsou Irina, Carmen, Eleazar, Laurent, Kate, Tanya z Denali“ představila mi rychle ostatní a dál si jich nevšímala, čehož jsem si nevšimla jenom já.

„Takhle být nezdvořilá“ zašeptal Felix spíše pro sebe, ale tady to slyšeli všichni.

„Za to ty jsi zdvořilí, co.“ Nemohla jsem si pomoct a rýpnout si do něho. A co by ne, vždyť mám pravdu.

„K tobě jsem byl vždy zdvořilí.“ Oplatil mi Felix, dobře jsem věděla, na co naráží. On narážek na náš dřívější vztah.

„Aš moc“ zavrčela jsem na něj.

„No tak neříkej, že se ti to nelíbilo.“ Začínal mě docela vytáčet ještě chvíli a vrhnu se tady na něj úkol ne úkol, je mi to jedno.

„Nezkoušej moji trpělivost, která za chvíli přeteče, a věř mi, když tě zabiju, mně se nic nestane. Arovi to tolik vadit a ani mi za tebe nevyhubuje a ty to moc dobře víš tak že važ slova.“ Sykla jsem na něj a viděla, jak mu jeho úsměv pohasl, za to já jsem se spokojeně usmívala.

„Stejnak jsi a byla coura“ tak to už přehnal, dokonce jsem viděla jak se i Jane přikrčila a zavrčela, ale to jsem moc nevnímala, protože jsem se vrhla na Felixe. Ten to zřejmě nečekal a mi se kutáleli směrem k lesu, ve kterém jsme za chvíli končili a se žuchnutím o jeden strom také zastavili. Byla jsem nepříčetná, připadala jsem si jako by uvnitř mě vybuchl ten vztek, který jsem v sobě tak dlouho dusila. Ani ne za chvíli jsem, už Felixe měla z máknutého a mohla ho roztrhat a zabít, ale nejsem taková zrůda a tak jsem ho jen vzala a pěkně ho vyválela. Pak už jsem jen vstala a odcházela od stále válejícího Felixe.

Došla jsem zase k těm dvou rodinám a Jane, která se nejdříve tvářila ustrašeně, ale jen co mě viděla v pořádku tak si oddychla a nasadila tu tvrdou masku a já jsi vzpomněla, že tu vlastně máme práci a nejsme tu pro zábavu.

„Omlouvám se, malinko mi vybuchli nervy a musela jsem si něco zařídit“ omluvila jsem se všem a ďábelsky se usmála. Chtěla jsem vyřídit ono pozvání, ale jeden s Cullenů myslím, že to je Emmet se začal hrozně smát. Zaměřila jsem se tady, tam kam koukal a uviděla Felixe, jak vychází z lesa, myslela jsem, že se svalím smíchy.

Felix vypadal naprosto úžasné, jeho rozcuchané vlasy, na kterých se uhnízdilo listí, a jehličí byli rozcuchanější víc, než kdy předtím a na jeho kdysi čistém a luxusní oblečení nebyl ani kousek stopy předchozí barvy toho oblečení. Místo toho byl celý od bláta a oblečení drželo jen tak při sobě, jak bylo potrhané, což odhalovalo pár jeho nových škrábanců, při čemž to dovršila jedna chybějící bota. Vypadal kouzelně. Musela jsem se smát a nebyla jsem jediná, všichni se tady málem váleli smíchy.

„Ha ha moc vtipný“ byl naštvaný Felix.

„Myslím, že ti budeme muset koupit nové oblečení. Nevím, co si vyváděl, ale takhle s námi mezi lidi nemůžeš“ dělala jsem si z něj srandu a zatvářila se šokovaně.

On jen zavrčel a namířil si to k motorce „vidím, že se o sebe dokážete postarat tak já mizím“ rozloučil se a odjel. Usmála jsem se a otočila se zase k rodinám.

„Tak to by bylo. Teďka k tomu proč jsme tady. Aro, mě poslal, abych vyřídila, že jste srdečně pozvány na oslavy ve Volteře, které proběhnou za týden“ mluvila jsem spíše ke Carlislovi.

„Tak to mu můžeš vyřídit, že se svojí rodinou rádi přijedeme.“ Usmál se na mě Carlisle a já byla na sebe pyšná, že se mi podařilo z toho tu druhou rodinu vyvlíknout.

Kývla jsem a chtěla odejít, když mě zadržela slovy ta zrzka.

„A moje rodina může také přijet, nerada bych se totiž s Edíčkem loučila“ lezla po tom upírovi, který se nezdál nadšený a přímo prosebně na mě koukal. Chtěla jsem ho z jejího dosahu nějak dostat a nejen kvůli tomu, že mi ho bylo líto, ale tím bych taky splnila svůj úkol na 100%.

„Nevím, zeptám se Ara, a když se vyjádři kladně dáme vám vědět“ vycouvala jsem z toho a byla jsem ráda, jak se mi to povedlo. Zrzka na mě kývla a mi se konečně s Jane, vydali na cestu domů.

Cesta byla snad ještě delší, než když jsme jeli tam a tak jsme se s Jane rozhodli, že si zajedeme na nákupy, ale musely jsme to zavolat Arovy, kterému to nevadilo a dokonce mě pochválil jak se i povedlo splnit jeho úkol a byl rád, že nebudu muset vítat ty upíry z Denali, neměl je totiž v lásce.

***

S Jane jsme na nákupech strávili dlouho dobu a proto, když jsme konečně dorazili do Voltery byl den oslav.



---------------

Shrnutí Další kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Opuštěná...? 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!