Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nikomu vevěř! II.

Nikomu vevěř! II.Tak jo! Je to tu. Pokračování mé jednorázovky z posledního kola Co by se stalo, kdyby ... Tento dílek bych chtěla věnovat Odehnalce, která se ozvala a tím mě přinutila přemýšlet nad dějem a heleme se! Něco jsem vymyslela. Takže doufám, že se vám to bude líbit. Snažila jsem se, takže to bude menší kapitolovka. Dílky budo přibývat možná po týdnu? Opravdu nevím ... Zanechte komenty. Děkuje ZabZa

Nikomu nevěř II.


 

Nikdo

Zatím co Edward povzbuzoval Bellu k tomu, aby žila a Emmett s Jasperem spalovali poslední kousky Emy, někde v houští se ukrýval tajemný návštěvník, který dostal za úkol sledovat tuto zvláštní rodinku.

 

Když shlédl všechno co měl, rozběhl se pryč. Utíkal neuvěřitelnou rychlostí, stejně tak jako Cullenovi a tak nebylo pochyb o tom, že je to upír. Upír, který na sobě má kouřoví plášť. Upír, který to všechno ještě více zamotá.

 

Doběhl na menší louku a bedlivě se okolo sebe rozhlédl, aby zjistil jestli s ním není tajemný pozorovatel. Byl pečlivý. Hodně pečlivý.

 

Pak vytáhl malou stříbrnou krabičku, vytočil číslo a čekal.

 

Někde na druhém konci planety ve Volteře se právě jednomu z bratrů rozezněl mobil. Ano, i zde museli používat moderní techniku pokud chtěli přežít. Museli jít prostě s dobou.

 

Bělovlasí upír plynulým pohybem zvedl tu zvonící věc.

 

,,Ano?“ zeptal se s troškou opovržení.

 

,,Tady Lucas,“ ozval se trochu hluboký mužský hlas. ,,Mám nové zprávy.“

 

,,Povídej,“ vyzval ho bělovlasí upír a pořádně se uvelebil na jednom ze svých křesel. Bylo mu jedno, že ho všichni slyší. Tak ať. Jednou se stejně musí dozvědět co udělal za zády Ara a proč.

 

,,Ta lidská dívka se mění v upíra. Kousla ji nějaká Ema.“ Řekl hrdě a čekal na pánovu reakci.

 

,,No ale to je výborné,“ řekl radostně, jakoby věděl jak se to dál bude ubírat. ,,Pokračuj v úkolu, můj drahý. A hlavně nepusť tu dívku z očí. To ona je ta hlavní,“ řekl a zaklapl mobil.

 

To byl nový úkol pro Lucasem. Neuvěřitelně dobrého upíra s neuvěřitelně fascinující schopností, která to všechno ještě více zamotá.

 

Edward

Vzal jsem ji pomalu do náručí a rozběhl se s ní k nám domů. Za sebou jsem slyšel běh ostatní, ale to mě v tu chvíli nezajímalo. Jediná důležitá byla Bella a hlavně to aby žila. Ostatní může táhnout k čertu.

 

Domů jsem doběhl jako první. Vlítl jsem do mého pokoje a položil ji na postel, kde jsme se před pár hodinami zasnoubily. Tolik se toho za tu dobu stalo. Tolik se toho změnilo. K lepšímu nebo k horšímu?

 

Ani k tomuhle jsem neměl odpověď. A nebo jsem vlastně nechtěl odpovídat.

 

Důležitá byla Bella. Tvář měla zkřivenou bolestí, ale nekřičela a ani se nevzpouzela. Matně si vzpomínám na svoji přeměnu a ta nebyla moc hezká.

 

Můžu? zeptal se mě Carlisle v myšlenkách. Stál za dveřmi. ,,Jo,“ hlesl jsem a dál se na ni díval. Její srdce tlouklo a to bylo to hlavní. Ono teď musí tlouct a zastavit se může až přeměna bude u konce.

 

Do pokoje vešel Carlisle a hned za ní Alice. Taky se netvářila moc šťastně. Nevidím budoucnost, pomyslela si a povzdechla si.

 

Neznatelně se přikývl.

 

Carlisle Bellu prohlédl a zkontroloval jestli je všechno v pořádku. Když zjistil že ano, odešel. Na řadu přišla Alice. Násilím mě dostala z pokoje a sama se tam s Bellou zamkla. Překvapivě si v duchu přeříkávala ruskou hymnu, takže jsem neměl šanci pochytit její myšlenky.

 

A tak jsem přešlapoval před dveřmi jako lev kleci. Chodil jsem sem a tam. Zaregistroval jsem podle myšlenek jen to, že Jasper s Emmettem a Rose šli nefingovat její smrt. Bál jsem se toho jak zareaguje na to všechno. Co se stane.

 

Bál jsem se budoucnosti a ještě víc, když Alice nic neviděla.

 

Po necelých pěti minutách vyšla Alice konečně ven. Na tváři měla neznatelný úsměv. Prošla kolem. Mohl jsem jít opět za Bellou…

 

***

 

Seděl jsem u ní už třetím dnem. A přeměna se dneska měla blíži ke konci. Oči jsem měl černé, ale nehodlal jsem jít na lov. Nechtěl jsem ji opustit. Ne teď, když se má probudit.

Ale ostatní byli jiného názoru…

 

,,Takhle to dál nejde!“ vykřikl Emmett a řítil se ke mně upírskou rychlostí si to namířil k mému pokoji. Vrhl se po hlavě dovnitř a měřil si mě přísným pohledem. ,,Jdeme na lov,“ řekl rázným hlasem a chmatl po mě. Marně. Byl jsem rychlejší a uhnul jsem. Navíc ho jeho myšlenky prozrazovali. Každý jeho krok. Neměl šanci.

 

Zavolal si na pomoc Jaspera, ovšem i ten mu moc nepomohl. ,,Nikam nejdu,“ zavrčel jsem přesto, že pálení v krku se pořád zvyšovalo. A pak se mi v hlavě ozval zvonivý hlásek a ve dveřích pokoje se objevila Alice.

 

Jdi. Musíš jít pokud chceš být silný až se probudí. Budeš zřejmě jediný kdo ji dokáže dohonit a přinutit se vrátit v případě útěku. Pomyslela si bolestně. Dám na ni pozor místo tebe a když se něco změní dám vědět, dodala pak a čekala na moji reakci.

 

Povzdechl jsem si. Musel jsem uznat svoji porážku. Vždy musíme počítat si tebou nejhorší variantou. ,,Dobře,“ vzdechl jsem a nechal se Jasperem a Emmettem odtáhnout z domu ven.

 

Bella

 

Byla jsem v černé nicotě. Všude okolo mě byla tma a mě obklopovala bolest, ovšem né tak velká jakou jsem si představovala. Pokud je tohle posmrtný život mohla jsem si oddechnout. Pokud ne, tak kde to jsem?

 

Ptala jsem se sama sebe, ale odpověď jsem nedostávala. Byla jsem sama. Bez Edwarda, Charlieho, Jacoba a Alice. Bez mámi. Byla jsem sama v černé nicotě a bolest se pomalu zhoršovala a zase ustupovala.

 

Byl to divný pocti. Jakoby do mě zapichovali jehly a zase je vytahovali. Divný pichlaví pocit uvnitř mě.

 

A pak jakoby ta bolest ustoupila a nechala mě nepokoji. Mezi tmou se začali objevovat světelné body, které se přibližovali a zvětšovali.

 

A já pak konečně procitla z nicoty a otevřela jsem oči.

 

Nikdo

 

Byl to divný pocti. Zase. Ale né takový jako před tím. Pro Bellu to byl jiný pocit. Pocit znovu zrození. A s tím pocitem se vrátily i určité vzpomínky a nepříjemné pocity. Vrátil se pocit stísněnosti a bezbrannosti.

 

Přestala vnímat ten dokonalý zrak a sluch. Přestala to vnímat, jelikož ho nechtěla. Něco se zlomilo. Něco se stalo. Něco se s ní stalo a to právě nebylo dobře.

 

Překvapeně zvedla hlavu a koukla se na skupinku tří upírů. Carlisleho, Esme a Rose. Alice zatím byla dole a volala Edwardovi.

 

Zvedla se plynule z postele a neuvěřitelnou rychlostí se z ní dostala do rohu pokoje, kde se schoulila a těkala pohledem z jednoho upíra na druhého. Všichni si v tu chvíli uvědomily, že něco není v pořádku a že bude nejlepší, když počkají na jejího vyvoleného. Možná ten si bude vědět rady.

 

Edward

 

Běžel jsem jak nejrychleji jsem mohl. Musel jsem být u ní co nejdříve. Vnímal jsem jen běh a ty dva opozdilce jsem nechal za sebou. Teď byla důležitá ona a naše budoucnost, tedy jestli nějaká bude. A v to jsem právě doufal.

 

Rozrazil jsem domovní dveře a vyběhl schody do mého pokoje. Rychle jsem jimi prošel, ale to bylo poslední co jsme udělal. Můj pohled padl na choulící se osobu v koutě. Na choulící se Bellu.

 

Obličej se mi zkřivil bolestí nad tím pohledem. Natáhl jsem ruku. Něco mi říkala, že se pomalu vzdaluje. Že mě opouští. Že už mě nechce a to jsem nemohl dopustit.

 

,,Bello,“ hlesl jsem. Překvapeně zvedla hlavu. Oči se jí rozšířily a ona vyskočila na nohy. Udělala pár kroků a já se začal radovat. Předčasně.

 

,,Edwarde,“ hlesla a udělala další dva. Dělilo nás už jen pár metrů. Jenže pak se zastavila a bolestně se na mě podívala.

 

Pak stočila pohled k Alici a Jasperovi. Malinko se usmála a pootočila hlavu. Teď se koukala na Esme a Carlisle. Obličej se jí zkřivil bolestí. Chtěl jsem ji obejmout a zulíbat její obličej. Chtěl jsem něco udělat.

 

Pak se koukla na Rose a Emmetté. Malinko zakroutila hlavou a pak se koukla na mě. V očích měla jasnou bolest. Velkou bolest a já si přál abych ji uměl zbavit té bolesti.

 

,,Bello,“ hlesl jsem. Ona zakroutila hlavou a ustoupila o krok dozadu.

 

,,Já…já...já…,“ koktala za sebe. Měla líbezný hlas. Krásný. Ten nejkrásnější jaký jsem kdy slyšel. Ona si to zřejmě neuvědomovala. ,,Já nemůžu,“ vysoukala ze sebe a já se musel něčeho chytnou. Tohle bolelo. Moc.

 

A k tomu ještě ty myšlenky. Lítostné myšlenky. Myšlenky plné bolestí.

 

,,Bello,“ zopakoval jsem její jméno. Zase zakroutila hlavou.

 

,,Promiň…,“ hlesla a otočila se. Rozběhla se a jediným plynulým pohybem seskočila z okna dolů na zem. Rozběhla se a utíkala.

 

Pryč ode mě. Pryč. Daleko. Utíkala tam kam jsem teď nemohl a nejhorší na tom bylo, že si moje srdce vzala s sebou. Zbyla jenom velká černá díra.

 

Nikdo

 

Kdesi v houští mezi stromy u domu Cullenů se skrýval tajemný pozorovatel. Vítr hrál v jeho prospěch, ostatně jako vždy a on ještě nebyl zpozorován. Ale najednou jeho pozornost upoutala běžící dívka.

 

Dívka, která mu připomínala jinou dívku. Dívku, kterou měl hlídat.

 

A pak mu to konečně všechno došlo a on se rázně rozběhl za vyplašenou Bellou…

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nikomu vevěř! II.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!