Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neznáme se, přesto Tě miluju - 7. kapitola - Vánoce

Ostrov


Neznáme se, přesto Tě miluju - 7. kapitola - VánoceNečekaný zvrat, zjištěná pravda a ples. Dnes je kapitolka delší než obvykle, protože to je dárek pro vás. Příště vás čekají Vánoce.

7. kapitola - Vánoce

Usnula jsem až před svítáním. Nemohla jsem vůbec spát. A když už se mi podařilo na chvíli se ponořit do říše spánku, tak se mi zdálo o Edwardovi a o Hugovi. Dnes je štědrý den a tím pádem i ten ples, z něhož jsem byla patřičně nervózní. Uteklo to až moc rychle, ale nedalo se nic dělat. Smutně jsem si povzdechla a snažila se vyhrabat z postele. Už jsem skoro stála na nohách, ale zamotala se mi hlava a já znovu skončila v posteli.

Pravděpodobně jsem u toho vydala nějaký zvuk, a tak nebylo divu, že se ve dveřích okamžitě objevila Esmé.

„Zlatíčko, není ti nic?" ptala se mě mateřsky. Já nikdy mateřskou lásku nepoznala a nahlas bych to asi nepřiznala, ale chybělo mi to. Radši jsem to už ale neřešila, usmála jsem se na ni a nenápadně chytla se za hlavu.

„Esmé, nemáš něco na bolesti hlavy?" zeptala jsem se zoufale.

Esmé si ke mně přisedla a pohladila mě po vlasech.„Mám, ale nechceš dnes zůstat v posteli?" ptala se a pátravě se na mě podívala.

„Ne, já to zvládnu, je poslední den školy a musím jít na ten ples," řekla jsem a nato jsem vyskočila z postele, ale zamotala se mi hlava, takže jsem padala k zemi. Naštěstí mě Esmé chytila.

„Děkuji."

„Není zač, ale opravdu dnes nechceš zůstat v posteli?" ptala se znovu, ale tentokrát naléhavěji.

Jen jsem zakroutila hlavou a šla jsem pomalým krokem do koupelny, kde jsem ze sebe udělala člověka. Vyšla jsem z koupelny, ale že bych byla moc spokojená se svým zevnějškem, to se tedy říci nedalo. Šouravým krokem jsem šla dolů do kuchyně. Celou dobu mě nesnesitelně bodalo ve spáncích. Došla jsem do obývacího pokoje, kde se na mě otočily všechny páry očí.

„Co jsi dělala? Podívej se na ty kruhy pod očima," zděsila Alice hned, jak mě zahlédla.

„To nic."

„Jak nic?! Běž se najíst, ve škole máme být až ve dvanáct." S tím odkráčela k Jasperovi na pohovku.

Sedla jsem si ke stolu, kde už byl nachystaný prášek s vodou. Jenom jsem ho spatřila a udělalo se mi podstatně líp. Rychle jsem ho strčila mezi rty a zapila vodou.

„Co by sis dala na snídani?" zeptala se mě Rosalie. Počkat, Rosalie?

Její zájem mě tak překvapil, že vodu, kterou jsem ještě měla v puse, jsem vyprskla na stůl a začala jsem se dusit. Někdo s velkou silou mě praštil do zad a tím mi vyrazil dech úplně. Carlisle mi podal pytlík a já do něho začala zhluboka dýchat. Po chvíli, když jsem vzhlédla, tak se na mě všichni dívali s hrůzou v očích. Mimo Lindy, ta neměla daleko ke smíchu.

„Už je to dobré," zaskuhrala jsem potichu se skřípavým hlasem, ale nikoho jsem evidentně nepřesvědčila.

„Žádné dobré. Promiň, že jsem tě tak praštil," omlouval se Emmett a udělal krok dozadu.

„A já si říkala, kdo mi dal takovou perdu." Rozechvěle jsem se na něj usmála.

„Dýchej zhluboka," nabádal mě Edward a já na něj překvapeně vykulila oči.

„Doopravdy mi nic není a dala bych si chleba s medem." Pohledem jsem vyhledala Esmé a ta jen přikývla.

Edward zase nahodil svoji klasickou masku pokerového hráče a odkráčel pryč. Po chvíli se i ostatní vyřítili ze dveří a já v klidu jedla chleba. Podívala jsem se na hodiny, kde rafička ukazovala osm hodin. Zvedla jsem se a odnesla jsem talíř do umyvadla, kde jsem ho následně i umyla.

„Hele, Luci, nechceš si zaběhat?" zeptal se mě Emmett a já úlekem odskočila od linky. Tragicky jsem se chytla za srdce, které mi bilo jako splašené.

„Tak půjdeš?"

„Ale kam? A s tebou?" zeptala jsem se ho už v klidu s nazvednutým obočím.

„No, ale půjde i Edward a Rosalie," řekl s tak velkým úsměvem, že bych se nedivila, kdyby mu ta pusa praskla.

„Tak jo."

„Dělej," křičel Edward z obýváku.

Ani jsem se nenadála a stála jsem před vilou. Rozhlédla jsem se okolo, abych spatřila toho, kdo mě sem přinesl. Jediné, co jsem zahlédla, byl obrys postavy, která se právě řítila vedle mě.

Nebyl tu skoro žádný sníh, takže Vánoce letos asi na sněhu nebudou. Jen jsem nad tím pokrčila rameny a rozběhla se. Chvíli jsem byla úplně v pohodě, ale najednou jsem se vůbec nemohla nadechnout. Lapala jsem po vzduchu a ztrácela vědomí.

Zničehonic mi někdo zacpal nos. Otevřela jsem oči a nad sebou spatřila Edwarda, který pohotově přitiskl svoje ústa k těm mým. Byla jsem si vědoma toho, že mi dává jen první pomoc, že pro něj to neznamená víc než dýchání z úst do úst, ale já si to stejně představovala jako polibek. Ještě chvíli potom jsem cítila, jak do mě proniká jeho ledový dech, ale nic netrvá věčně. Edward se odtáhl a já měla co dělat, abych skryla své zklamání, že už je to všechno u konce.

„Co blbneš?" ptal se roztržitě Edward a já na něho koukala jak na anděla. Pořád jsem ale nebyla schopná se vzpamatovat úplně, takže jsem asi vypadala dost divně. Mé myšlenky mi potvrdila Emmova slova.

„Ty, Edwarde, ta na tebe kouká, jako bys spadl z višně," poznamenal Emm a nato se rozesmál na celý les, mně to ale srandovní rozhodně nepřipadalo, spíš trapné.

Rosalie mě vzala do náruče a běžela lesem k domu, já se ale pořád dívala na Edwarda, jenž mi k mému překvapení pohled oplácel. Rosalie mě položila na sedačku a hned ke mně přiskočil Carlisle.

„Co se jí stalo?" ptal se vystrašeně.

„Běžela a najednou nemohla popadnout dech," řekl Edward se zatajených dechem.

„Co to, sakra, mohlo vyvolat?" uvažovala nahlas Alice a ukazováček si přitiskla na bradu. Vypadala docela vtipně.

„Myslím, že to bude astma," odvětil jí Carlisle a rukou si prohrábl vlasy.

„Už vím, já si vysadila léky na astma!" vykřikla jsem radostně, okamžitě jsem se ale rozkašlala a veškerá radost byla fuč. Ostatní na mě překvapeně koukali.

„Ty… máš astma?" koktala Natka nevěřícně a ostatní jen nechápavě přikyvovali a čekali na mou odpověď.

„No jo, už od malička. Ale Aro na to moc nedbal," řekla jsem naoko ledabyle, sklonila hlavu a hrála jsem si se svými prsty.

„Cože? Nedbal?!" zapištěla Alice. Bylo vidět, že ona mě opravdu bere jako člena rodiny, jako sestru. To mi na tváři vykouzlilo úsměv.

„Moc se nesměj, to není legrace," poznamenal Edward zastřeným hlasem a přísně se na mě podíval.

„Já se budu muset chystat na ples, nemohli bychom to vyřešit až potom?" zeptala jsem se prosebně a udělala psí oči.

„Dobře, ale dám ti nějaké léky," řekl ještě pořád nerozhodně Carlisle.

Pomalým krokem jsem se pak zase vydala do svého pokoje. Už jsem našlapovala na první schod, když vtom mě Alice chytla za zápěstí a upíří rychlostí přemístila do mého pokoje. Alice šla ke skříni a vytáhla šaty, které jsem si koupila.

„Takže které," ptala se spíš sama sebe, „víš co, jedny si obleč a vydrž chvilku. Já mezitím zavolám porotu," zazpívala a rozešla se ke dveřím.

„Porotu?" vyjekla jsem nahlas, ale ona na mě přes rameno jen mrkla.

Oblékla jsem si ty červené a v té chvíli tu už byli Jasper, Emmett, Edward a Carlisle. No super, mužské obecenstvo, to mi ještě chybělo!

Sedli si na postel a dostali od Alice papír a tužku. Tázavě jsem zvedla obočí, ale ta mě zatáhla za ruku a postavila mě doprostřed pokoje.

„Běž k oknu a zpět a udělej pár otoček," řekla rozkazovacím tónem a já udělala to, co chtěla. Kluci si něco zapisovali a já mezitím střídala šaty jak na běžícím pásu.

„Alice, na co to všechno?" zeptala jsem se, když jsem procházela v modrých šatech, úplně v posledních.

„Kluci píšou body. A které šaty budou mít nejvíce bodů, ty si vezmeš," řekla a zatleskala. A jak jsem později zjistila, tak vyhrály ty modré.

„Já jsem se chystala, že si je vezmu, takže…" Nenechala mě domluvit.

„To je jedno, jo… a nejede s námi Carlisle s Esmé," řekla a odtančila ven z pokoje.

Najednou se ale vrátila zpátky.„Málem bych zapomněla, Rose tě učeše a já namaluji."

Posadila mě na židli v koupelně a začala malovat. Rose mi česala vlasy a já ji v zrcadle obezřetně pozorovala, přece jen jsem z ní měla pořád ještě trošku strach. Po chvíli mi ale začala klesat víčka, a tak jsem to vzdala. Nespala jsem a holky to věděly, jen jsem podřimovala.

„Hotovo," zvolala Alice radostně.

Když jsem otevřela oči, tak jsem překvapeně zalapala po dechu. Byla jsempřekrásně namalovaná a na sobě jsem měla oblečené ty šaty. Byla jsem opravdu krásná, tedy alespoň jsem se tak cítila. Konečně jsem si nepřipadala jako ošklivka, nýbrž jsem si dospěle. Do očí mi vstoupily slzy.

„Nebreč, rozmažeš si ten make-up, sluší ti to," řekla a k ní se připadala i Rose. Obě jsem objala, i když Rose trošku nerada.

Šla jsem do obýváku. Byla jsem tam sama, tak jsem si opatrně sedla na pohovku, abych na sobě nic neponičila, a čekala, až se vypraví i ostatní. Během chvilky do obývacího pokoje vplula Linda. Na sobě měla na sobě černé šaty, jež nedosahovaly ani do půl stehen.

„To nemyslíš vážně!" vykřikla jsem zděšeně.

„Myslím."

„A kratší tam neměli?" zeptala jsem se ironicky.

„Měli, ale to prý není na ples, ale spodní prádlo - spíš košilka. To mi Alice nechtěla dovolit." Udělala otočku a já nevycházela z úžasu. Víc jsem ale říct nestihla, protože zazvonil telefon.

„Prosím, dům Cullenových, tady Lucie," řekla jsem do telefonu.

„Luci? Prosím tě, promiň, já se moc omlouvám, ale dnes na ten ples nemůžu jít!" znělo smutně ze sluchátka.

„Cože? Proč?"

„Promiň, musím končit."

Z telefonu se ozývalo už jen depresivní pípání. Až když mi sluchátko vzal z ruky Edward, tak jsem se vzpamatovala.

„Hugo nejde na ples a ani nevím proč," řekla jsem zklamaně.

„Jestli chceš, tak ti budu dělat doprovod já. Co ty na to?" zeptal se mě Edward nejistě a očima těkal po místnosti. Já jsem se rozzářila a zavěsila se za jeho pevnou paži.

„Užijte si to," zakřičela na nás Naty, která zůstala doma.

***

Vystoupili jsme před tělocvičnou. Edward mi pomohl z auta a vedl mě do tělocvičny, odkud se už ozýval nějaký slaďák.

„Chceš si zatančit?" zeptal se mě ten anděl, který mi svíral ruku.

Chvíli jsme tancovali a já se vyhýbala jeho pohledu. Pak jsem se ale překonala a zvedla hlavu. Mé oči byly najednou uvězněny v těch jeho zlatých hlubokých studánkách. Chvíli se mi díval do očí, pak ale jeho pohled sjel na mé rty. Začal se ke mně pomaličku sklánět. Připadalo mi to jako věčnost a s každým centimetrem, kdy byl jeho obličej blíž tomu mému, se mé srdce rozběhlo rychleji. Sklonil se ještě blíž a…


Moc děkuji za komentáře u minulé kapitoly. Doufám, že jste na mě nezapomněli. Chcete, aby se políbili? Vaše F.

Krásné Vánoce. :)



« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Neznáme se, přesto Tě miluju - 7. kapitola - Vánoce:

 1
7. Ceola
09.05.2012 [20:47]

Políbí jí?! Nepolíbí jí?! Políbí jí?! Nepolíbí jí?! Sakra hned jdu na další!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

30.12.2011 [16:09]

AinsleeTy se ptáš, jestli bychom chtěli polibek? to je samozřejmost! Emoticon Jinak jsem ráda, že byla konečně delší kapitolka. Emoticon

5.
Smazat | Upravit | 29.12.2011 [16:14]

Jé to bylo nádherný! Že má Lucie astma... To bylo... zvláštně originální... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon A polibek by byl fajn. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Rychle další!!!!!! Emoticon

29.12.2011 [15:18]

KatariEsmeCullenFun... díky... páni já toho čtu tolik, že sem úplně zapomněla...! Moc se omlouvám...! Ale ke kapitolce... já nevim proč, ale dusící Belly sem se vždycky msela řehnit... ale jako něco...! Mno celá kapča byla naprosto úžasná... a já osobně dofam, že se políbí...! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Mňamka
29.12.2011 [15:13]

Takhle to ukončit já tě Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon vážně supééér ale prosíím honem dalšííí Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.12.2011 [14:43]

Funny1Moc se omlouvám, ale Vánoce budou příště. Jsem si to uvědomila až potom. Emoticon Emoticon A snad se vám líbí tenhle díl. Když tak se podívejte na moje shrnutí, mám tam videoklip k této povídce. Jestli jste to neviděli. Emoticon

29.12.2011 [14:13]

NeyimissČlánek jsem ti opravila, ale příště si dej větší pozor na následující chyb:
* mě/mně/mi;
* špatně dělená slova;
* slovosled;
* chybějící
- mezery;
- písmena;
* přímou řeč;
* oddělování oslovení;
* čárky;
* shodu podmětu s přísudkem;
* překlepy;
* vsuvky.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!