Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » New lease of life - 29. díl - Už nic

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

New lease of life - 29. díl - Už nicPro moje kuřátka na dobrou noc... :-)
P.S. komentíky mě rozhodně neurazí a možná i popoženou... ;-)

25.05.2010 (16:15) • Pajinka2004 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3706×

Edward:

 

Už celý týden. Týden bez mé Belly, bez důvodu mé existence, bez jediné zprávy o ní. Tolikrát jsem měl chuť se vypravit do Volttery, ale pokaždé mě zadrželi. A co? Co mám dělat? Čekat na zprávu, která nepřijde?

Nejsem dost odvážný na to, abych se jen svěřil do rukou osudu. Ale nemám ani dost odvahy odejít z tohoto světa… Co když se vrátí? Co když se stane zázrak a já ji opět budu moci držet v náručí a líbat ji?

„Edwarde? Měl bys jít na lov, pojď se mnou, nebo s Jasperem.“ Znechuceně jsem si odfrkl. S ním? „Měl bys mu odpustit,“ přitulila se ke mně Alice a položila mi hlavu na rameno. „Všem nám chybí, ne jen tobě. Byla to i má přítelkyně. Jasper její rozhodnutí nijak neovlivnil, je to její život a její volba.“

 

„Co bys dělala ty na mém místě? Odpustila bys osobě, která poslala Jaspera na smrt?“ Nekřičel jsem na ni, ani ji neodháněl. To už jsem měl za sebou. Teď jsem jen rezignovaně počítal vteřiny a zíral na zapadající slunce. „Měl jsem zůstat s ní!“ Vložil jsem si hlavu do dlaní a zavřel oči.

 

„Edwarde…,“ zašeptala a odtáhla mi ruce z tváří. „Otevři oči, podívej se na mě.“ Neochotně jsem se na ni zadíval. „Dobře to dopadne. Musíme teď držet spolu. Ty víš, že to tak mělo být. Jacob je její syn, nemohla ho tam nechat. Vše má svůj důvod a oni ji nechtěli proto, aby ji zabili.“ Měla pravdu, sakra. Já vím, že ano. Aro by se tolik nesnažil, aby Bellu dostal k nim, jen proto, aby ji… ani jsem nechtěl na to slovo pomyslet… musel mít jiný důvod. Jinak by mu nic nebránilo v tom, aby sem poslal gardu a všechny nás tady poslal do pekel…

 

„Já vím…,“ vydechl jsem jen. „Věřit je ale tak těžké. Je to, jako by do tebe bodalo tisíce nožů a nemohla ses svobodně nadechnout. To zoufalství tě celé pohltí, topíš se, jsi jen v černočerné tmě a nikde ani paprsek světla… nic. Bojím se, Alice.“

 

„Já...“ Najednou se zasekla a pohlédla ven z okna. „Panebože…“ Otočil jsem se a zadíval se směrem jejího pohledu.

 

„Jakobe!“ Vyběhl jsem ven a zastavil se pár kroků od něj. Nemohl jsem tomu uvěřit, zdál se být v pořádku, ale byl tolik jiný. O tolik vyrostl a změnil se. Byl to stále on, malý Jake, ale přeci. Vypadal, jakoby za sebou měl hodně zlého a v očích se mu zrcadlil smutek někoho mnohem vyzrálejšího a dospělejšího než byl. „A Bella?“ Znal jsem odpověď, nikde jsem ji tu necítil, nepřišla s ním. Jacob jen pokýval hlavou a slzy mu přetekly přes okraj jeho víček.

 

„Slíbila, že mě neopustí.“ Objal jsem ho a donesl do domu. Zůstali jsme ve srubu, který patřil Bell. Nehodlal jsem se odsud pohnout. Svíral jsem ho v náručí a opakoval mu slova útěchy, které jsem slýchával celý týden já. Jenže to dobré nebude, lhal jsem mu a mučilo mě to.

 

„Postarám se o tebe Jaku, než se maminka vrátí.“ Posadil jsem ho a sedl si naproti němu. „Musíš mi teď všechno říct, co se tam stalo?“

 

…

 

„Ten parchant! Já ho zabiju!“ řval jsem a nemohl přestat. Kdyby mi padnul do rukou, tak mu urvu tu jeho falešnou hlavu. Jacob mi řekl vše, tím jeho způsobem, na vyprávění neměl sílu. Nezacházeli s ním špatně, jak jinak, měl tam svého otce. Při tom oslovení se mi z hrudi vydralo zavrčení. Ale o Bell jsem se nic nedozvěděl. Viděl jsem ji v jeho obrazech, byla tak krásná. Tak slabá. Snažila se být před svým synem statečná, ale když si myslela, že se nedívá, pokaždé jí po tváři stékala osamocená slza. Ona to věděla, věděla, že Jacob se vrátí domů sám, ale proč?

„Proč?! A jak dlouho?!“

 

…

 

Ten dopis jsem četl snad po tisící, ale stále tam stála stejná slova…

 

Prosím, postarej se o Jacoba a dej vědět, zda dorazil v pořádku.

 

S láskou

 

Bella

 

Nic víc? Přeci nedopustím, aby tohle bylo vše, co mi po ní zůstane!

 

…

 

Bella:

 

„Jacobe, teď mě dobře poslouchej, ano? Vrátíš se domů a počkáš tam na mě.“

 

„Chci, abys šla se mnou.“

 

„Teď to ještě nejde. Teta Emily se o tebe postará a Nessie už se na tebe moc těší.“

 

„Ale…“

 

„Jaku, nedělej to ještě těžší. Taky se mi bude stýskat, ale brzy se zase uvidíme, slibuji.“ Políbila jsem mu ručičky, které mě držely a nechtěly pustit. „Řekni všem, že se mi moc stýská a že je miluju. Brzy se setkáme.“

 

„Slíbila jsi mi, že mě neopustíš…“

 

„Já vím, broučku, já vím…“ Já vím!! „Jacobe, musíš být statečný. Pa.“ Mávala jsem mu dokud se mi neztratil z dohledu. Pořád mi zněla v uších jeho výčitka… Ano, slíbila jsem mu, že ho neopustím. Slíbila jsem mu, že se brzy setkáme… Lež, lež… jedna veliká lež.

„Buď šťastný, Jacobe, můj synu…“

 

…

 

Cítila jsem se stále tak unavená. Když jsem se první den probrala, ano omdlela jsem a prospala snad polovinu dne, cítila jsem se jako praštěná palicí do hlavy. Nemohla jsem nic jíst, všechno hned skončilo venku. Dnes by měl být Jacob doma. Čekala jsem na zprávu. Dnes se vše změní. Ležela jsem v posteli a svírala si hruď. Bylo mi hrozně. Všechno jsem přičítala nervozitě a zoufalství mé duše, která bude brzy zatracená. I když, možná ne…

 

Nevěřím, že nemáš duši. Tvé srdce, ačkoli netluče, není mrtvé, stále je schopno lásky a tvá duše je na tom stejně. Ačkoli ji necítíme, je v každém z nás. Zasloužíš si, aby to tak bylo. Musíš věřit. Já věřím…

 

„Nechutné. Nemohla bys s tím přestat?“ Setřela jsem si slzy z tváří a vzala si od Jane dopis. Ona se však neměla k odchodu.

 

„Ještě něco?“ štěkla jsem na ni.

 

„Nic.“ Otočila se na podpatku a odešla.

 

S třesoucíma se rukama jsem rozbalila obálku a četla…

 

Vrať se mi i ty!

 

Miluji tě

 

E.

 

Nevím, co jsem čekala. Možná slova útěchy či slib, že si pro mě přijde. Pocit úlevy vystřídal další pocit, tentokrát neskutečné bolesti a smutku, opět.

 

Rozum mi říkal, že taková slova by pro ně znamenala nebezpečí, snad i smrt, ale nedokázala jsem v sobě potlačit pocit neuvěřitelné samoty.

 

„Isabello, je čas!“ Ani jsem si nevšimla, kdy přišli. Stáli ve dveřích jako popravčí četa.

 

Naposledy jsem si přečetla slova vpitá do papíru a zvedla se.

 

„Jdeme…“

 

Svět se opět zatočil a já běžela rovnou k toaletě. Věděla jsem, co to znamená… nepříliš plný obsah žaludku opět vyjde ven.

 

Cítila jsem za sebou publikum, bylo mi to jedno.

 

Konečně to skončilo. Alespoň, že tohle jako upírka už nepocítím. Vypláchla jsem si ústa a uhladila si oblečení.

 

Přejela jsem si přes vystouplé bříško a…

 

 

28 Shrnutí povídek 30

Autor: Pajinka2004 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek New lease of life - 29. díl - Už nic:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře