Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nevyřčená slova lásky - prolog + 1. kapitola

17.08.2010 (10:00) • KacenQaCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 5725×

Prolog:

Jmenuji se Edward Swan a jsem největší pařmen v celém Seattlu. Je mi 19 a chodím na střední. Moje známky jsou tak průměr třídy. Každá párty, která se pořádá nesmí být beze mě.

Bydlím s rodiči v rodinném domě. Otec Charlie Swan a matka Renée Swanová, jsou to opravdu dobří rodiče, ale někdy dokážou dost dobře vytočit. Do hlavy mi pořád hučí, ať se učím, že to v budoucnu budu potřebovat, ale já jsem mladý a chci si taky užít života. Nikdy neocenili moje výsledky ve škole, pořád měli to své „Jsi dobrý, ale můžeš být nejlepší.“. Nikdy mě nepochválili, tak proč se snažit.

1. kapitola

Dnes je sobota 31. prosince, den, na který jsem čekal jako na smilování. V Port Angeles se pořádá největší párty v okolí, na té jsem nesměl chybět. Jistě, rodiče do mě hučeli, ať zůstanu doma, že si užijeme Silvestra, ale já nechtěl, přeci nemůžu chybět na párty, která se koná jednou za rok v pořádném proudu.

„Eddí, no tak zůstaň s námi dneska doma, jak na Nový rok, tak po celý rok.“

„Díky, ale ne.“

„Pořád lítáš po večerech někde venku, kdy jsi naposledy byl s námi?“

„Mami, taky jsi musíš uvědomit, že už nejsem malej a neříkej mi Eddí.“

„Hmm, však ty ještě přijdeš.“

„To pochybuju,“ mumlal jsem si pod vousy.

Rychle jsem se osprchoval, nageloval vlasy, aby mi nepadaly do čela. Přemýšlel jsem nad oblečením. Černé kalhoty s bílou košilí nebo tmavé džíny s černým tričkem na tělo. Rozhodl jsme se pro černé kalhoty, černé tričko na tělo a přes to bílou košili  se zvednutým límečkem. Né, že bych si nějak fandil, ale nevypadal jsem špatně, ostatně holky ze mě padaly do kolen.

Nazul jsem si botasky a už sedal do auta. Před klub, kde se to konalo jsem dorazil kolem deváté večer, tak akorát, kdyby se to mělo rozjet. Šel jsem zadním vchodem, už jsem tu byl několikrát, takže hlídač Robby mě pustil bez protestů.

„Nazdar Ede, tak přece jenom si tady.“

„Robbe, to si nemůžu nechat ujít, znáš mě. Je tady někdo zajímavej?“

„Zatím ne, ale mluví se, že byl měla přijet Cristabel.“

„Fakt? No, tak to tady přeci jenom nebude nuda, dík.“ Cristabel je největší kočka široko daleko, chodí s kulturistou Tomy Clarkem, nafoukanej frajírek. Bylo to tu jak jsem si to představoval, plný parket, bar s alkoholem, v pozadí křesla a milující se páry. Přišel jsem k baru.

„Jedno tonica s vodkou, prosím.“ Obsluhovala mladá dívka s blonďatými vlasy asi do půli zad. Zelené oči s delšími řasami a s velkým poprsím.

„Jak si přejete. Já jsem Jessica a vy?“

„Edward, Edward Swan, těší mě.“ Vykouzlil jsem úsměv, kterému holky neodolají, ale nechtěl jsem to přehnat. Nestál jsem o to, aby mi dneska lezla za zadkem, nebyla ošklivá, ale můj kus to rozhodně není, navíc mám rád brunety.

„Tady máte,“ podala mi tonica, koukala na mě a smála se.

„Dík,“ otočil jsem se na patě a uháněl to k mým kámošům.

„Ahoj Brade, tak jak to tady jde?“

„Edwarde, o nic jsi zatím nepřišel, ale prý má přijet Cristabel, takže doufám, že se ukážeš. Jsi jedinej, kterej si ještě nevrznul a nemáš žádnou holku.“

„Brade, to co dělám je moje věc a jak ti můžeš vědět, jestli jsem panic nebo ne, drž hubu laskavě!“

„Sorry, jenom jsem říkal fakta. Sedni si nebudeš tady stát jako solnej sloup, ne?“

Sedl jsem si a pozoroval holky na parketu. Vyhlížel jsem nějakou, která by stála za malej flirt. Napil jsem se a v tom jsem se začal dusit.

„Ty vole, co to děláš?“ mlátil mě do zad Brad, abych mohl popadnout dech.

„Nic, jenom sem vi... viděl krásnou bohyni.“

„No vidíš, nečekej a jdi do toho, něco na tobě snad uvidí.“ Neváhal jsem a šel k ní. Měla tmavě hnědé vlasy pod zadek, natočené do lehkých lokýnek. Byla bledá, ale to ostatně plno lidí tady. Krásné karamelové oči, ve kterých jsem se snadno ztratil. Měla na sobě mini sukýnku červené barvy, kozačky na podpatku aspoň 2O-ti centimetrový, černé sexy tílko, které jí odhalovalo polovinu zad a lehce dekolt.

„Ehm… jsem Edward nechceš si zatancovat?“

„Ne, díky nemám zájem,“ otočila se a tím do mě vrazila kokosová vůně z jejích vlasů.

„Promiň, ale co jsi říkala?“ nechtěl jsem připustit, že by mě někdo odmítl.

„To si neslyšel nebo co? Nechci, nemám zájem!“ Na slově zájem zvýšila hlas, zněl jako zvonečky, které si hrají do rytmu.

„Proč nechceš?“

„Prostě nemám zájem, odpal. Emmette odežeň toho moulu, kterej mě otravuje.“ Přišel asi o hlavu větší kluk, byl opravdu svalnatej. Trochu z něj šel strach, ale ne moc velkej.

„Copak, Bello, zase někdo otravuje?“ smál se

„Jo, nedá si říct, pořád by chtěl tancovat.“ Aha, asi její kluk, mohlo mě napadnout, že tady nebude sama.

„Ségra, taky by ses měla trochu uvolnit, koukej na Alici a Rose, nestojí tady.“ Zavrčela

„Emmette,“ výhružně se na toho kluka podívala.

„Jo, promiň, hned ho odeženu. Sorry, kluku, ale Bella nemá zájem. Dej si svátek.“

„Hmm, tak nic jenom jsem si chtěl zatancovat.“ Odešel jsem si zpátky sednout. Nechtěl jsem jít ke klukům, aby se smáli, že nedokážu dostat ani jednu buchtu. Zahlédl jsem Cristabel a vydal se k ní, co může být horšího než odmítnutí. To jsem, ale nedomyslel do konce.

„Ahoj Cris, nechceš si zatancovat?“

„Jo jasně, proč ne?“ dal jsem jí ruku kolem pasu a vyšli na parket. Lidi po nás koukali, spíše po Cristabel, ale taky jsem si to užíval. Písnička byla rychlá, sexy. Tancovali jsme tělo na tělo, kolikrát mi omotala nohu kolem pasu a zaklonila se. Rukou jsem přejel od stehna po břicho až mezi prsy ke krku, Cris se zaklonila, slastně vydechla a postavila obě nohy zpátky na zem. V tu ránu mě někdo chytil za krk a vedl mě zadním vchodem ven. Během cesty jsem dostal pár pěstí do břicha.

„Co si jako myslíš ty spratku? Na mojí snoubenku nebude nikdo takhle šahat.“

„A-ale já jsem s ní jenom t-t-ancoval“ nedokázal jsem mluvit celou  větou, protože jsem dostal pěstí do obličeje.

„Na to ti tak skočím, dobiju tě jako psa!“ začal mě kopat, bušit do mě pěstmi. Už jsem byl na zemi celá v krvi, myslel jsem, že už přestali, ale mýlil jsem se. Kopali do mě ze všech stran, počítal jsem, tak pět kluků, ne-li víc. Smířil jsem se svým osudem, nepřežiju, nedostanu se domů, neuvidím nikdy svoje rodiče. Kopání přestalo a jenom jsem slyšel nějaké zvuky.

„Už se nikdy nepřibližuj ke Cristabel, ty puberťáku!“ Doufal jsem, že za chvíli budu mrtvý.

„Mami, tati, miluju vás, sbohem...“

Už jsem upadal do věčného spánku, když v tom...

_______________________________________________________________________________________________________

Pokračování příště.

Líbilo se vám to? Jestli ano, prosím, zenechte komentář. Po deseti komentářích se tu objeví další kapitolka a vy se dozvíte, co se stalo s Edwardem. Záleží jen na vás. ;) Děkuju.

Povídky od KacenQaCullen -  Nevyřčená slova lásky - 2. kapitola

Autor: KacenQaCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nevyřčená slova lásky - prolog + 1. kapitola: