Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nepolíbená - Prolog

Nepolíbená - PrologBella je polobohyně. Dcerou bohyně Smrti. Bohužel po své matce zdědila schopnost vysávat život, proto žije na onom světě se svojí matkou a bratrem. Schopnost se časem naučila částečně ovládat, ale má problém s muži. Přece jen je stále puberťačka. Sice jí je 2012 let, ale její hormony se nezapřou. Jakmile se k Belle přiblíží alespoň trochu pohledný muž, tak se její schopnost spustí a dotyčného zabije. Jednoho dne se rozhodne s tím něco dělat a její matka jí pošle za doktorem Carlislem Cullenem. Pomůže Belle Carlisle nebo Bella vymýtí všechny pohledné muže na zemi?

Prolog

Seděla jsem u sebe v pokoji a přemýšlela, co podniknu. Už zase se nudím! Najednou ke mně do pokoje vtrhl Tony.

„Bells, to už se zase nudíš?“ zeptal se mě na oko pobaveně. Věděl, že mě život nějak moc nebere. Koho jo? V mém případě? Asi bych se měla představit. Jmenuji se Isabella a je mi 2010 let. Ptáte se, jak to? Já jsem totiž polobohyně. Jsem dcera bohyně Smrti. Mimochodem, jméno mé matky je také Isabella. Mámu nic blbějšího nenapadlo, než pojmenovat svoji vlastní dceru po sobě. Stále vypadám na sedmnáct. Prostě nestárnu a jsem velmi bledá, mám černé vlasy a jsem velmi podobná své matce. Někdy si nás i pletou, ale mě často odhalí podle hnědých očí. To jediné jsem zdědila po mém otci. Jo a trochu té lidskosti. Kdo je můj otec? Nemám tušení, protože sex s mojí mamkou nepřežil. Prostě se jí jednoho dne zalíbil a ona ho svedla. Nemohl tušit, že balí samotnou bohyni Smrti. Má matka má schopnost brát život. A tady ta schopnost se velmi těžko ovládá. Naučila se ji ovládat tak, aby mohla občas někdy mezi lidi a nikomu neublížila, ale jakmile se rozvášní víc než jedním polibkem, tak pomalu ztrácí sebekontrolu a z dotyčného vysává život. Můj táta byla tak rychlý, že stihl maminku dostat do jináče, takže jsem se o devět měsíců později narodila já. To by nebyla taková katastrofa, kdybych nezdědila po mamce tu její schopnost vysávání života. Sice jsem se to naučila trochu ovládat, a mezi lidi můžu vyjít bez toho, abych někoho zabila, ale mám trochu problém s muži. Ty mé sebeovládání hodně narušují. Jakmile se ke mně přiblíží trochu pohledný muž a já se začnu červenat, tak se spustí i moje schopnost a je během chvilky je po něm. Život není fér.

„Jo, už zase se nudím,“ odpověděla jsem mu nezaujatě. Tony je můj bratr. Je mu 1210 let. Je to takový roztomilý blonďák se sexy úsměvem, jak říkají všechny holky, které mu podlehly. Jeho věk se zastavil na devatenácti, takže je to prostě kus chlapa. Má hroznou výhodu v tom, že po matce nezdědil schopnost vysávání života. Jeho schopností je smíření. Prostě když je někdo poslán na smrt, tak mu pošle pocit smíření se smrtí a dotyčný se dokonce na smrt těší. Kéž bych měla takovou schopnost třeba já.

„To víš, já se nemůžu bavit, tak jako ty balením bab,“ naštvaně jsem mu odsekla.

„Tak bys měla trénovat.“ Koukal na mě pobaveně.

„A jako jak si to představuješ?“ Koukala jsem na něj nechápavě.

„To mám zabíjet, dokud se nenaučím ovládat?“ naštvaně jsem na něj vysekla odpověď.

„Ségra, ale přece nemůžeš být pořád nepolíbená... A dokonce panna,“ utahoval si ze mě.

„Co když se jednou opravdu zamiluješ a nedokážeš se udržet? Co pak budeš dělat?“ Na tom, co říkal, bylo něco pravdy.

„Ale jak mám trénovat? Mně se nechce pozabíjet polovinu mužské populace na zemi,“ smutně jsem mu odpověděla.

„Já bych řešení měl,“ odpověděl mi zamyšleně.

„Co třeba testovat tvé sebeovladání na upírech?“ Tak tahle myšlenka se mi moc nezamlouvala. Přece jen vypadám a voním jako člověk.

„Tak na to, břatříčku, zapomeň. Nenechám se pokaždé nějakým upírem vysát. Není zrovna nejpříjemnější, když se pak hodinu vracíš do původního stavu.“ Už jen z té představy mi šel mráz po zádech. Mě zabít nemůžete nebo můžete, ale já se znovu oživím. Prostě se moje tělo obnoví.

„Takhle jsem to nemyslel. Neslyšela si ještě o upírech vegetariánech? Ti lidi nezabíjejí. A tvoje moc na upíra nezabírá, takže bys měla vyhráno.“ Teda tahle myšlenka se mi opravdu líbila.

„Jak je najdu?" zeptala jsem se ho.

„Pojď za mamkou. Nějak to vymyslíme. Ona bude vědět, jak se k nim dostat.“ Lišácky se na mě usmál.

Povídky od Eleanor 1. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nepolíbená - Prolog:

 1
15.02.2012 [21:50]

alicecullen105 Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!