Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neobyčejný příběh lásky - Kapitola 5. - Alice

2.Marjorie - Trails


Neobyčejný příběh lásky - Kapitola 5. - AliceBella si potřebuje nutně promluvit s Alice. Má s ní společnou hodinu. Co všechno se od Alice dozví? S kým se seznámí Edward na hodině?

Kapitola 5. - Alice 

Pohled Belly.

V jídelně jsem byla první. Vzala jsem si cosi k jídlu a šla si sednout k našemu stolu.

Rodina přišla chvilku po mně.

Viděla jsem Edwarda, jak si sedá ke stolu s Mikem a tím jeho kámošem.

Otočil se na mě a usmál se. Taky jsem se na něj usmála.

Rande jo? Usmívala se Alice. Jen jsem na ni mrkla a podívala se jinam.

„Tak jak to šlo? Koukám, že to zase přežil," křenil se Emmett a zíral na Edwarda. Emmett mě někdy fakt štval, ale on za to nemohl. Byl prostě bezprostřední. Co na srdci, to na jazyku. Zasmála jsem se na něj.

„Zklamu tě Emmette, žádný mrtvý a ano, hodinu přežil." Ostatní se zasmáli s námi.

„Odvezeš ostatní domů?" pomalu jsem otočila hlavu na Rileyho.

„Ty s námi nepojedeš?" zeptala se Rose a ostatní čekali, co jí odpovím.

„Já něco po škole mám," řekla jsem a zatvářila se tak, aby bylo jasné, že to nechci víc rozebírat. Všem, kromě Alice, se honilo hlavou, proč s nimi nepojedu domů a co mám v plánu, ale nikdo se nezeptal nahlas.

„Jasně že odvezu," řekl Riley.

Nikdo už nic neříkal. Pomalu jsme se rozešli na svoje poslední hodiny.

Já jsem měla společnou hodinu s Alice a to se mi náramně hodilo.

 

Do třídy jsme přišly ještě o přestávce.

„Alice?" doufala jsem, že pochopí, co po ní chci, aniž bych to musela sáhodlouze vysvětlovat.

Mrkla na mě. Viděla jsem její vizi. S Edwardem jsme jeli k jezeru, tam jsme si povídali a pak mě Edward vezl k našemu domu.

Pokud se nerozhodneš jinak, tak to přežije. Mrkla na mě zase Alice. Oblíbenou Alicinu frázi ´pokud se nerozhodneš jinak´ jsem nesnášela. Ale Alice mi víc říct nemohla. Rozhodnutí je jen na mně. A já jsem byla rozhodnutá, že Edwardovi neublížím.

„Bello, řekni mi, proč je to teď jinak? Vždyť jsi už měla vztah nebo spíš flirt s klukem, člověkem. A nebylo to jen jednou. Tak v čem je teď rozdíl? Tenkrát jsem neviděla ani náznak toho, že bys někoho z nich chtěla zabít,“ pošeptala mi Alice.

„Žádný z těch kluků mi tak nevoněl. A taky mi na nich nezáleželo. Prostě to byla jen zábava. Takže mě ani nenapadlo je zabít. Pobavila jsem se a tím to skončilo,“ řekla jsem šeptem a usmála se.

„Ty jsi ale potvora,“ zasmála se Alice. „Ale něco na tom asi bude,“ dodala.

 

Koukala jsem na Alice. Vypadala zamyšleně.

„Bello, kdybys už Edwarda neměla vidět, vadilo by ti to?“ zeptala se Alice náhle.

Na chvíli jsem se zamyslela. „Na jednu stranu ne. Protože bych v sobě nemusela přemáhat touhu ho zabít. Na druhou stranu… stýskalo by se mi po jeho přítomnosti. Po jeho krásném obličeji, po jeho hlase, po jeho krásných zelených očích, po jeho vůni. Ano i po vůni. I když si ji dokážu i teď vybavit a pálí mě z té vzpomínky hrdlo, tak ta vůně a ostatní věci jsou ty, které mě k němu přitahují. A kterých se nemůžu vzdát a držet se od nich dál.“ Přiznala jsem.

„Takže ti na Edwardovi záleží,“ konstatovala.

„Myslím, že jo. Je to špatně?“ zeptala jsem se.

Viděla jsem Alice, jak kouká za mě s očima přimhouřenýma. Měla vidění?

„Bello, už ses rozhodla. Vidím teď tvou budoucnost s Edwardem.“ V myšlenkách jsem viděla její vizi.

Šla jsem s Edwardem ruku v ruce. Oba jsme se usmívali. Objímali, líbali. Viděla jsem nás se zbytkem mojí rodiny.

Vykulila jsem oči. Nebyl tam ani náznak toho, že bych ho chtěla zabít.

„Alice, já jsem se rozhodla? Jak? Co se změnilo?“ nechápavě jsem se na ni podívala.

„Bello, přiznala jsi hlavně sama sobě, že ti na něm záleží. Tím se všechno změnilo. Bude to těžké se ovládat, protože když budeš s ním a ucítíš jeho vůni, tak tě ta touha ho zabít bude pořád pokoušet, ale ty to zvládneš. Časem to bude pořád lepší. Myslím, že jsi do něj zamilovaná a představa, že bys ho zabila a přišla o něj, pro tebe bude čím dál tím bolestnější,“ řekla s úsměvem na tváři.

Zamilovaná? Nikdy jsem zamilovaná nebyla. Vždycky jsem brala muže jen jako prostředek ke zpestření mého nesmrtelného života a k uspokojení.

Edwarda jsem znala dohromady pár hodin. Líbil se mi, přitahoval mě, bylo mi s ním dobře, teda až na ty chvíle, kdy jsem se přemáhala, abych ho nezabila. Jestli takhle vypadlo zamilování, tak jsem asi fakt byla zamilovaná. Poprvé za svoji existenci na tomto světě. Aspoň poznám něco nového.

 

„Stejně mám ale strach,“ přiznala jsem.

Učitel se podíval naším směrem. Sice náš rozhovor nemohl slyšet, ale musel si všimnout, že mu nevěnujeme tolik pozornosti, kolik bychom měly.

Já vím, ale zvládneš to. Tvoje budoucnost je teď jasná. A naše rodina si Edwarda oblíbí. Tak to nepokaz.

„Díky Alice.“

Hodina skončila. Měla jsem sraz s Edwardem.

Vyjde to. A užij si rande. Pomyslela si Alice a povzbudivě se na mě usmála, než jsem opustila třídu.

 

Pohled Edwarda.

Cestou jsem potkal Mika s Ericem. Na jídlo jsem si dal kousek pizzy a džus a šel si sednout ke stolu.

Podíval jsem se směrem k Belle. Koukala se na mě, tak jsem se na ni usmál. Usmála se taky.

 

Z jídelny jsem odešel na hodinu tělocviku.

Při hodině jsem se nemohl zbavit dojmu, že mě Bellin nevlastní bratr pozoruje. Když jsem se na něj podíval, začal se blížit ke mně.

„Čau, já jsem Riley,“ řekl a natáhl ke mně ruku.

„Edward,“ představil jsem se a podal mu ruku. Jeho kůže byla na dotek hrozně studená.

„Jsi tu nový, co?“ zeptal se a dodal. „Co říkáš na zdejší kočky?“ mrkl na mě.

„Přistěhovali jsme se před několika dny. Hele, abych řekl pravdu, tak jsem si zatím zdejší holky moc neprohlížel,“ řekl jsem mu.

„Na to bude dost času. Kdybys potřeboval nějaké info nebo tak, klidně se na mě obrať, mám docela slušně zmapovaný terén,“ sdělil mi a začal se smát.

„Jasně, díky.“ Zasmál jsem se taky.

„Pánové, můžete mi věnovat svoji pozornost?“ pokáral nás učitel. Riley protočil oči, ale svoji pozornost soustředil na učitele.

 

Snažil jsem se také soustředit, ale jediné, co jsem zaznamenal, bylo, že nám učitel vysvětloval teorii k nějakému sportu, ale k jakému, to mi uniklo.

Zase jsem si vzpomněl na ten sen. Na polibek…

Představoval jsem si, že Bellu u jezera políbím. Zakroutil jsem lehce hlavou, jako bych tím mohl setřást to vzrušení.

Ještě chvíli a budu s ní.

Kapitola 4. - Rande - Shrnutí - Kapitola 6. - Telefon



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Neobyčejný příběh lásky - Kapitola 5. - Alice:

 1
27.05.2011 [16:06]

KaterinaPetrovauz se tesim jak to rande dopadne Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!