Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neobyčejný příběh lásky - Kapitola 11. - Nápad

05.01.2010 (07:00) • EdBeJa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5309×

Kapitola 11. – Nápad

Pohled Edwarda.

Když skončila poslední hodina, šel jsem vyzvednout Bellu. Měli jsme se sejít na parkovišti, ale vzhledem k tomu, že ji odpoledne neuvidím, chtěl jsem využít každé chvíle, kdy jsem mohl být s ní.

Vyšla ze třídy, a když mě viděla, zatvářila se trochu udiveně. Pak se ale usmála, tak jsem ji vzal za ruku a šli jsme na parkoviště.

U mého auta stála Kate a zaujatě se o něčem bavila s Alice a Rose.

Zastavil jsem kousek od nich a přitáhl jsem si Bellu k sobě.

„Takže se uvidíme až zítra,“ řekl jsem a díval se jí do očí. Znal jsem ji pár dní, ale připadalo mi to, jako bych ji znal celý život. Včera jsem ji poprvé políbil a dnes jsem se s ní po škole vodil za ruku. To nemohlo být jen pobláznění. Doufal jsem, že ani Bella to nebere jen jako nějaký flirt. Bylo v tom něco víc. A zasáhlo mě to přímo do srdce.

„Mrzí mě to. Ale aspoň se na sebe budeme víc těšit,“ mrkla na mě.

„Těším se už teď,“ pošeptal jsem jí do ucha a jemně se o něj otřel rty. Lehce se zachvěla.

„Až dorazíme z nákupů, tak se ti ozvu,“ slíbila a pohladila mě po tváři.

„Bello, už musíme jet,“ křikla na ní Alice.

Pohladil jsem Bellu po vlasech a lehce ji políbil. Usmála se na mě a vydala se za ostatními k autu.

Mávl jsem na ně a nastoupil do svého Volva. Kate už v něm seděla.

„Kdy se pr o tebe holky staví?“ zeptal jsem se Kate po cestě domů.

„Asi za půl hodiny. Jen si hodí domů tašky a přijedou pro mě,“ odpověděla mi vzrušeně Kate. Bylo mi to jasné, že už se nemohla dočkat.

„Edwarde, ta tvoje Bella je tak hezká. Vlastně jsou všichni tak hezcí,“ řekla a trochu se začervenala. „A všichni jsou hrozně fajn,“ rozplývala se. Proč se červenala? Že by v tom byl Riley?

Zasmál jsem se na ni. Moje Bella… Doufal jsem, že má pravdu a je opravdu moje.

Dojeli jsme domů. Táta byl ještě v práci a od mamky jsem našel na lednici vzkaz, že si zajela do Port Angeles nakoupit. Kate si šla odložit tašku do svého pokoje a vzít si peníze na nákupy.

Nakoukl jsem k ní do pokoje. „Kate, mamka jela na nákup do Port Angeles. Třeba se tam s ní potkáš,“ mrkl jsem na ni a zasmál se. Jen protočila oči.

„Jdu k sobě. Užij si to s holkama a moc neutrácej. Jo a ať tě holky přivezou dřív, než bude tma,“ houkl jsem na ni a zapadl do svého pokoje.

„Jasně,“ ozvalo se z Kateina pokoje.

Sundal jsem si rifle a košili a oblékl si tepláky. Lehl jsem si na postel a přemýšlel, co budu dělat. Na chvíli bych si mohl zavřít oči a pak zavolám Vicky.

Pohled Belly.

Po cestě domů jsem se od Alice dozvěděla, že s námi jede na nákupy i Rose. Takže mě předběhla a domluvila to s Rose. Vypadalo to na velkou dámskou jízdu.

Doma jsme nechaly tašky, vzaly si peníze, řekly Esme, že jedeme do Port Angeles na nákupy a vyrazily pro Kate.

Zastavila jsem před jejich domem.

V tu chvíli jsem dostala nápad. Co kdybych Edwarda překvapila?

Holkám jsem řekla, ať na mě pět minut počkají. Alice se hihňala. Viděla, co mě napadlo.

Vystoupila jsem z auta a šla ke dveřím. Ani jsem nestihla zazvonit a Kate už je otevírala. Tvářila se nadšeně.

„Ahoj, můžu na chviličku dál?“ zeptala jsem se jí a než mi stihla odpovědět, dodala jsem. „Běž za holkama do auta, já hned přijdu.“ Nechala mi otevřené dveře a spěchala k autu.

Vyšla jsem po schodech nahoru a šla za vůní. Nebylo těžké najít jeho pokoj. Potichoučku jsem otevřela dveře a nakoukla dovnitř. Edward ležel na posteli a spal. Vešla jsem k němu do pokoje a rychle ho přelétla očima. Docela pěkný pokoj s jedním oknem, pracovním stolem, skříní a postelí. Vrátila jsem se pohledem k Edwardovi. Přišla jsem blíž k posteli a lehla si vedle něj.

Chvíli jsem ho pozorovala. Měl na sobě jen tepláky, takže jsem si mohla prohlédnout jeho vypracované tělo. Prsty jsem mu lehce přejela po hrudi a pokračovala dál na břicho. Tělo mi z toho doteku hořelo. Pohnul se a já si říkala, jestli se neprobudil. Edward ale pravidelně oddechoval. Vypadal tak hrozně sladce.

Věděla jsem, že mám málo času. Pohladila jsem ho lehce hřbetem ruky po tváři. Najednou se zavrtěl se na posteli a otevřel oči.

„Ahoj,“ řekla jsem mu. Vykulil oči a pak se usmál.

„Ahoj, co tu děláš? Kolik je hodin?“ ptal se mě ještě rozespale.

„Jen jsem tě přišla pozdravit. Nevěděla jsem, že budeš spát,“ usmála jsem se na něj. „S holkama jsme přijely vyzvednout Kate.“

Chvilku se na mě díval a pak mě chytil v pase a přitáhl si mě k sobě. Naše rty se téměř dotýkaly. Ignorovala jsem plameny v krku a užívala si těch pár vteřin v jeho objetí. Slyšela jsem jeho srdce, které začalo bít rychleji. Kdybych já měla srdce, bilo by mi jako splašené. Můj mozek mi říkal, že už musím jít, ale tělo se nechtělo pohnout. Rose na mě křičela v myšlenkách, ať jdu okamžitě ven, ale já jsem ještě nechtěla odejít.

Leželi jsme v těsném objetí a koukali si do očí. Už se to nedalo déle vydržet. Edward to musel cítit stejně, protože se naše rty spojily a začali jsme se vášnivě líbat. Hrdlo mi hořelo, ale nemohla jsem se od něj odtrhnout. Jeho ruce si mě snažily přitáhnout ještě blíž, ale víc už to nešlo. Zapletla jsem mu ruce do vlasů a hladově ho líbala. Úplně jsem ztratila pojem o čase a oddávala se polibku.

Začal mi zvonit mobil, takže holky zřejmě pojem o čase měly, ach jo. Odtáhla jsem se od Edwarda, usmála se na něj, políbila ho na tvář a zvedla se z postele.

„Napíšu ti, až budu doma,“ slíbila jsem mu.

Vyběhla jsem z pokoje, seběhla schody a s omluvným výrazem jsem si sedala za volant.

„No to je dost,“ pronesla Rose s potlačovaným smíchem. Alice a Kate cukaly koutky.

Jen jsem pokrčila rameny a zasmála se. Co jim budu povídat. Nechala jsem je čekat, ale stálo to za to.

Pohled Edwarda.

Zíral jsem na dveře. Zdálo se mi to nebo tu ještě před chvilkou se mnou ležela Bella? Seběhl jsem rychle po schodech a otevřel domovní dveře. Viděl jsem Bellino auto zahýbat za roh. Takže tu vážně byla. Vyběhl jsem zpátky k sobě a vzal do ruky mobil. Ne, počkám, až bude doma a ozve se. Sedl jsem si na postel. Zatřepal jsem trochu hlavou, abych se úplně probudil. Připadal jsem si jako v krásném snu.

Jak jsem držel v ruce mobil, došlo mi, že jsem chtěl zavolat Vicky. Nechtělo se mi, ale zavolat jsem jí musel. Našel jsem její číslo a čekal.

„Haló?“ ozvalo se vesele v telefonu.

„Ahoj Vicky, tady Edward,“ řekl jsem, ale bylo mi jasné, že věděla, kdo volá.

„Ahoj lásko, to jsem ráda, že voláš. Ani nevíš, jak moc se mi po tobě stýská.“ Lásko? Stýská? Co to zase plácala?

„Vicky, nejsem tvoje láska, to zaprvé. A za druhé, jak se opovažuješ mi říkat, jak se ti stýská, po tom, co jsi mi provedla?“ Tohle vážně přeháněla.

„Edwarde, už jsem ti několikrát říkala, že mě to mrzí…“

„Kvůli tomu nevolám,“ skočil jsem jí do řeči. „Pořádně poslouchej, co ti teď řeknu. Mezi námi je konec. Je ti to jasné?“ snažil jsem se jí říct zřetelně, aby to konečně pochopila.

„Jak konec?“ začala mi fňukat do telefonu. Je snad natvrdlá?

„Vicky, tohle nemá cenu. To co jsi udělala, mě ranilo. A teď ani nemá cenu se k tomu vracet, protože jsme každý někde jinde.“ V telefonu bylo chvíli ticho. Nechtěl jsem na ni být nijak hrubý. Miloval jsem ji, než mi zahnula. Jen už jsem od ní chtěl mít pokoj.

„Edwarde, co kdybych za tebou přijela. Mohli bychom si v klidu promluvit…“

„V žádném případě!“ zvýšil jsem hlas. „Pořád to nechápeš? Já už s tebou nemám o čem mluvit. Pro mě je to skončená záležitost.“ Přemýšlel jsem, jestli se chovala jako slepice i v době, když jsme spolu chodili nebo jestli se tak chová až teď. Slyšel jsem dole bouchnout dveře. Asi se vrátila mamka z nákupu.

„Vicky, musím jít. Doufám, že ti došlo, co jsem ti chtěl říct.“

„Ale Edwarde…“

„Vicky čau, tohle vážně nemá cenu,“ řekl jsem a ukončil hovor. No, tak tohle byla síla. Ona si snad pořád ještě myslí, že spolu chodíme. Začal jsem se obávat nejhoršího.

Kapitola 10. - Kate - Shrnutí - Kapitola 12. - Nákupy

Autor: EdBeJa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Neobyčejný příběh lásky - Kapitola 11. - Nápad: