Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nenechávaj ma tu samú... prosím! - 2. kapitola

Nenechávaj ma tu samú... prosím! - 2. kapitolaNo, takže zistíme, kto je náš pán záhadný?:) trochu lepšie ho spoznáme a s Meg budú mať skutočne múdre rozhovory:D No a to je asi tak ku dnešnej časti všetko:) užite si ju:)

„Bola som tu pre nich, a oni ma opustili, ako môžem ďalej žiť? Ľudia, čo mi zostavovali život, už tu nie sú, tak čo mám teraz urobiť? Skús sa vzchopiť, tela hlúpe!"

2. Náhodou, celkom fajn...

 

hudba

Pane Bože, to bol zase bláznivý sen. Naťahovala som sa v posteli a nechápala, prečo ma pravá noha bolí. Pomaly som otvorila spokojne oči a zarazila sa. Toto nie je moja izba, ani moja izba, a už vôbec nie moja perina. Ležala som v úplne cudzej izbe, posteli a perine, teda z toho vychádza, že sen to teda istotne nebol. Opatrne som sa škrabala na nohy a tá pravá ma úžasne bolela.

„Hou, hou, hou, brzdi, tá noha si nepochodí dlhšie.“

Zastavil ma znovu ten melodický hlas, ktorí patril vysokému, svalnatému mužovi so špinavo blond vlasmi, ktorý práve prichádzal ku posteli, na ktorej som spala.

„Kde som to?“

Spýtala som sa ako ozajstný neurvalec a muž sa len zasmial.

„V mojom dome.“

"A prečo som tu?“

„Lebo som prisahal doktorovi Stevensovi, že sa o teba postarám.“

„To je ten starý hajz... doktor z nemocnice?“

Muž sa začal krásne smiať a ja som sa tiež musela zachichotať. Istotne takého divného človeka ako som ja, ešte nestretol. No, to áno, som unikát!

„Áno, presne ten.“

Odpovedal po chvíli.

„Vlastne, my sme sa ani nepredstavili, ja som Kellan, Kellan Christopher Lutz.“

Bože... je lepšie vychovaný ako ja... vyzerám ako nejaká sedliačka.

„Megan Chloe Smith“

„Teší ma.“

Zamával mi a ja som mu odmávala. Tak toto bude ešte sranda, ako to tak vidím.

"Ja, ďakujem ti, že si sa o mňa postaral, ale rada by som šla aj domov.“

Priznala som, vlastne ani neviem kde som, s kým som, a ani poriadne čo mi je.

„No, to bude asi problém, ja som sa totižto zaviazal, že sa o teba postarám, a keby sa ti niečo stane, ide to na moje sako.“

„Dobre Lanie, pozri, ja sa ti zase zaviažem, že sa mi nič nestane, dobre?“

„Lanie?“

„Ke- Lan -ie?“

„Je to bláznivé, ale celkom sa mi to ľúbi, ale i tak nie, pekne tu ostaneš, aspoň na jednu noc.“

„A čo keď, teraz niekomu zavolám, že ma tu držíš násilím!“

„To nie je násilie, ale zdravý rozum a strach o niekoho, kto mal skoro zlomenú nohu.“

„Ale pozor, len skoro, pozri, ja si cením toho, že by si ma tu strpel, ale ver tomu, že lepšie bude keď sa pôjdeš dnes zabaviť niekam do klubu, ako keby musíš dozerať na mantavého maroda, ktorého vlastne ani nepoznáš.“

„Ale poznám!“

„Naozaj?“

„Áno, viem ako sa voláš, Lee.“

Mňa z neho picne... on na mňa ide mojími vlastnými zbraňami.

„Má vôbec cenu pokúšať sa ťa prehovoriť?“

„Eee!“

Krútil hlavou a ja som zo sebou švihla do perín.

„Tak dobre pán pestúnka, dnes ma máš na svedomí.“

„Yes!“

Vypískol a potom sa pousmial.

„Čo keby si sa aj ty usmiala?“

„He, he!“

Predniesla som svoj úsmev číslo 1250, čo vyzerá skôr ako úsmev krtka, keď narazí o železný stĺp.

„Čo ťa žere?“

Zrazu zvážnel a ja som sa skutočne divila.

„Nič.. ja len, že doma mám toho veľa a teraz bude toho ešte viac...“

„Takže workoholik?“

„Nie, iba vysokoškolák na plný úväzok.“

„No tak to je už iná vec. Kde a čo?“

„V meste a právo.“

„Chceš súdiť ľudí?“

„Nie, chcem mať prachy.“

Pritvrdila som a tento raz som sa aj ja musela zasmiať. Boli by to posledné dva dôvody, prečo by som asi šla študovať právo.

„Svedčí ti to, keď sa smeješ.“

„Asi tak, ako svedčí černochovi byť opálený.“

Lanie sa zase zasmial.

„Mala by si ísť do nejakej talkshaw, mali by tam z teba atrakciu a možno by si ich tam aj umravnila, čo dosť pochybujem, ale za pokus by to stálo.“

„Ešte pred chvíľou si chcel, aby som ostala a teraz ma už predávaš do nejakej talkshaw!“

Štvala som sa na oko a popod fúzy sa smiala, tak isto ako Lanie. Náhodou bol celkom fajn.

 

3. kapitola

Shrnutie



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nenechávaj ma tu samú... prosím! - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!