Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nenávist vs. Láska 2: Nezkrotná Selena 20. kapitola

04.09.2012 (17:15) • Jeanine • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1720×

20. Aro se nevzdává

Selena:

Uplynul další týden, co jsem musela vydržet bez Aleca. Jak dlouho to ještě asi může trvat. Včera jsem s ním mluvila po telefonu, ale telefon nedokáže nahradit fyzickej kontakt. Taky jsme konečně s Ness a dědou Carlislem dodělali mou laboratoř v jejich vile. Slíbila jsem Rachel a Leah, že si dnes uděláme první sezení a domluvíme se, jak to celé bude asi probíhat.

Čekala jsem na ně před vilou a snažila jsem se přijít na to, jak to bude celé probíhat. Dokonce jsem volala i Kristine, ona přece musela vědět, jak to léčení probíhá. Ona sama je měnič a přesto porodila a to bez Celestiny pomoci určitě nedokázala. Celeste jí posílala lektvar, který v ní zapíral měniče, ale když ho přestala užívat, vše bylo zase zpátky. Takže by ho Rachel a Leah musely užívat pořád, aby měli normální život. A pak dávka léku pro Kristine, svěřila se mi, že od setkání s upíry ve Volteře skoro omládla, občas se svévolně promění a ráda by už konečně normálně zestárla.

Z přemýšlení mě vytrhlo přijíždějící auto, byl to děda. Jel neobvykle rychle a před domem prakticky zaflekoval, když dupl na brzdy. Takhle jsem ho nikdy neviděla. Když vystupoval, třískl dveřmi Mercedesu. V ruce svíral nějakou obálku.

„Sel, máme problém,“ podíval se mi do očí a odešel do domu. Rychle jsem šla za ním.

Děda mezitím svolal celou rodinu. Když přišli úplně všichni, děda nám obálku ukázal. Razítko s velkým písmenem V se nedalo přehlédnout. Pochopila jsem jeho rozrušení. Co zase Aro chce, copak mu to nestačilo???

„Aro nám právě vyhlásil válku!“ povzdechl si děda. Mezi přítomnými se rozhostila prudká debata.

„Zbláznil se, můžu zase přivolat Celeste a zničím ho!“ hlásila jsem se.

„Nepředbíhej, dal nám ultimátum. Buď naši rodinu rozptýlíme, anebo nás zničí,“ řekl nám pravidla.

„Rozptýlíme?“ vyjekla zděšeně babička.

„Je nás příliš nestárnoucích v jedné oblasti. Jsou na to upíří zákony. Nejhorší je, že má pravdu. Už jsme tady příliš dlouho, lidé si šeptají. Měli bychom stárnout. Většinou jsme se nikde nezdržovali takhle dlouho. Ale hlavně né v takovém počtu a to má ještě dorazit Nahuel s Alecem. Dal nám měsíc na to, abychom s tím něco udělali,“ domluvil.

„Jsme silnější, nepřemůže nás!“ měla jsem chuť Ara rozcupovat na malé kousíčky a pak ho seškvařit na popel.

„On si způsob najde, vždycky vyhraje!“ upozornila mě máma.

„Tušil jsem, že to udělá,“ řekl Edward.

„Něco se stalo?“ vpadla do dveří Rachel se Sethem a Leah.

„Jo, Aro nás chce rozptýlit!“ vztekle jsem praštila dveřma a šla jsem do svý laborky. Sedla jsem si do křesla a Celestinu knihu jsem si položila na klín. Chtěla jsem přivolat Celeste. Vlastně jsem doufala, že už to nikdy neudělám. Někdo se za mnou pokusil dostat, ale zamkla jsem. Zapálila jsem svíčku a tiše jsem odříkávala zaklínadlo. Přestala jsem vnímat okolí

„Seleno?“ slyšela jsem Celestin hlas.

„Potřebuju vědět, jak zničím Ara. Nechci, aby se nám neustále pletl do života,“ požádala jsem ji o pomoc.

„Máš Fénixe, to Aro netuší. Ale nepodceňujte Ara, porazit ho, nebude jednoduché,“ její hlas vyzněl do ztracena a já zjistila, že na mě někdo mluví a třese se mnou. Byla to Ness.

„Zničila jsi mi dveře?“ zeptala jsem se.

„Jo! Jsi v pořádku?“ zeptala se.

„Zlikviduju Ara a půjdu na jeho místo!“ řekla jsem rozhodně.

„Cože?“ nechápala Ness.

„Vysvětlím ti to cestou,“ vzala jsem ji za ruku a vedla jsem ji pryč z domu.

„Cestou kam?“ ptala se mě.

„Do Volterry. Potřebuji Rachel, aby jela s námi! Ona ale nepojede bez Setha a toho ohrozit nechci,“ řekla jsem jí plán.

„Zbláznila ses, Aro nás zabije, děda říkal, že musí mít novou posilu a daleko silnější, když si takhle dovoluje,“ snažila se mi zabránit.

„Jsem ti k dispozici, Seleno!“ doběhla nás Rachel.

„Odlétáme ještě dnes! Ness, buď letíš taky, nebo se klidně zapoj do příprav rozptýlení rodu Cullenových!“ řekla jsem jí rázně.

„Jdu taky, budete potřebovat každou ruku,“ souhlasila nakonec.

„A protože už jim nejspíš Alice řekla, co mám v úmyslu, nesmíme ztrácet čas,“ spěchali jsme k nám domů.

Sbalila jsem si potřebné věci, Rachel mezitím zamluvila letenky.

„Seleno!“ slyšela jsem z pod schodů křik mámy.

„Musím to udělat, jinak nám nedá pokoj,“ křičela jsem na ni s malým batohem přes rameno, když mi stála v cestě.

„Nenechám tě odejít!“ chytila mě za ruku.

„Musíš a víš to. S Rachel a Ness to dokážeme,“ přesvědčovala jsem ji, ale i sebe.

„Rachel je nesmrtelná, ty ne! Odjedeme na Aljašku a on nás nechá být,“ snažila se mě přesvědčit ona.

„Sama víš, že nenechá. Nikdy nás nenechá být, dokud nás nebude ovládat!“

„Pojedu s tebou,“ nabídla se najednou.

„Mami, tohle zvládneme samy.“

„Je ti teprve 16, nemáš zkušenosti! Já ano!“

„Mami, ty víš, že mě musíš nechat odejít!“ brečela jsem.

„Odvezu vás na letiště,“ objala mě máma.

„Samantho, jsi blázen. Ty je necháš?“ vpadl do dveří Edward. „Buď tam pojedeme všichni, nebo nikdo. Já tam Ness rozhodně nepustím!“ pokračoval.

„Ale, tati!“ chtěla se bránit Ness, ale on ji okamžitě zpražil pohledem.

„Mám plán, Edwarde! Zkus mi trochu věřit!“ snažila jsem se přesvědčit i jeho.

„Své schopnosti jsi našla nedávno, jak chceš zničit jeho armádu upírů?“ hádal se se mnou.

„Celeste mi pomůže a Rachel je Fénix, nejsilnější měnič. Spálím Ara na uhel!“ byla jsem přesvědčená.

„Stejně říkám NE!“

„Tak pojedeme všichni, to Aro rozhodně čekat nebude. Nedáme mu šanci, aby měl za měsíc silnější armádu, než jsme my!“ vložila se do toho máma.

„Fajn, je třeba naplánovat útok,“ přikývl nakonec.

Vrátili jsme se zpět k dědovi a zasvětili jsme do plánu zbytek rodiny. S menšími obavami nakonec všichni souhlasili. Večer už jsme seděli v soukromém letadle a směřovali jsme do Volterry. Nikdo nás nemohl zastavit. Byli jsme jako rozjetej tank. Cestou jsem ještě studovala různá kouzla z knihy. Chtěla jsem bejt připravená, a čím blíž byla Volterra, tím jsem si sebou byla jistější. Někde nad Atlantikem mi Ness sdělila, že Nahuel s Alecem právě odlétají z Ria. Ness jim řekla, co se stalo, takže jsou na cestě za námi do Volterry. S Alecem po boku mě nikdo nepřemůže!!!

Autor: Jeanine (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nenávist vs. Láska 2: Nezkrotná Selena 20. kapitola: