Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nenávidím tě! - Telefonát 5

edwardův pokoj 2


A je tu další dílek. Edwardovi zavolá někdo nečekaný a pak se dovídá něco zajmavého, co předtím netušil. Kdo Edwardovi zavolal? A co s tím vším má společného Bellin rodinný přítel, kterého malý Edward považuje skoro za svého strýčka? Nechte se překvapit. =))) Přeji pěkné čtení

Náhle jsme se s Jasminou zasekli pohledy a mě se za žádnou cenu to nechtělo měnit. Ani nevím, jak dlouho to trvalo, vypíjeli jsme se jeden druhému do očí a mě to připadalo jako nekonečně krásná věčnost.

Ale ta netrvala tak dlouho, jak bych si já přál. Slyšel jsem pár odkašlání a pak už to někdo nemohl vydržet.

„Edwarde?“ No jasně, kdo jiný než můj fotr může pokazit tak dokonalou chvilku. Bože já ho fakt nenávidím!

„Hm, co chceš?!“ Řekl jsem až příliš tvrdým hlasem, každého ta nenávist velmi překvapila. Jo byla patrná, a co?! Mě je to jedno! Ať si říká, co chce, já mu neodpustím! Nenáviděl jsem ho třiatřicet let! To si myslí, že mi něco nakecá a já mu hned skočím po krku a budu mu říkat tatínku?! No jestli čekal něco takového, ať na to zapomene, já neudělám stejnou chybu jako maminka a nebudu mu věřit!

V místnosti bylo ticho, a ve vzduchu napětí, které by se dalo krájet. Náhle se mi v kapse rozezněl telefon a vyzváněl pro mě známou melodii.

Ztuhl jsem, maminka mi volá! Bože, už je doma! Je asi vzteky bez sebe a už mě nikdy nenechá samotného a bude trvat další třicet let, než mi zase bude věřit! Bože, pomoc!!!

Váhavě jsem vytáhl z kapsy telefon a zadíval se na displej, jo máma. Tak jo klídek, uklidni se, musel jsem si říkat pro sebe, protože moje srdce bilo tak, že nebýt mých silných žeber asi vyskočí z hrudi a poletí se někam schovat. Podíval jsem se na zmatenou rodinu přede mnou, nejvíc byli zmatení Jasper a Edward, jasně Jasper vycítil můj strach a Edward si to přečetl v jeho myšlenkách.

„Ahoj, mamko!“ Spustil jsem do telefonu váhavě a všichni v místnosti ztuhly, do podoby sochy a zírali na mě s otevřenou pusou.

„Ahojky, Ede! Tak co jak se máš?“ Mamka zněla normálně. Že by ještě nebyla doma? Uf bezva, tedy zatím.

„Mám se dobře, mamko a co ty? Kdy se vrátíš?! Chybíš mi!“ Řekl jsem popravdě, tedy teď se nemám dobře, teď spíše… pracovně.

„Já vím, Ede, taky mi moc chybíš! Ale mám dvě zprávy jednu dobrou druhou špatnou.“ No bezva, dobrá bude, že se vrátí dřív a ta špatná, že mě zamkne do sklepa a zahodí klíč. Bože tak co?!

„Nejdřív tu špatnou, ať aspoň mám šanci potěšit se tou dobrou“ řekl jsem sklesle. Byl jsem smutný, vím, co špatná zpráva může znamenat. Buď našla mamka něco, co nám nedovolí zůstat ve městě, nebo bude dlouho pryč. Ani jedno jsem slyšet nechtěl.

„Tak jo. Špatná zpráva je, že se zdržím.“ Ha bingo! Druhá odpověď a vůbec se mi nelíbí! „Ale nemusíš se bát, Laurent k nám přijede jako vždycky na návštěvu.“ Řekla veselým hlasem, mně se zastavilo na okamžik srdce. No jo Laurent! Jak jsem jen mohl zapomenout! Jsem hlupák, vždyť je to náš nejlepší přítel a pro mě je něco jako strýček, vždycky když se má mamka někde zdržet, přijde nás navštívit a dá se říci, že mě hlídá, abych nic neprovedl. Hm, pozdě!

„Fakt? Tak to je super. A kdy přijede, neříkal to? Já jen abych uklidil,“ řekl jsem stydlivě. Mamka je sice úžasná, ale ještě za ty léta mě neodnaučila dělat bordel v celém domě.

„Vždyť tam jsi sám teprve dva dny! Po kom ty jsi! No tak jo ukliď a hodně dobře, protože Laurent nepřijede sám. Našel si konečně přítelkyni!“ Tak to mě překvapilo. Laurent a přítelkyně. A já se vsadil s mamkou, že si někoho najdu dřív. Sakra!

„No počkej, to chceš říct, že má holku dřív, než já?! Sakra asi zalezu do kouta“ řekl jsem smutně a opravdu jsem smutný byl. On si našel holku dřív, než já!

„Jo, a jmenuje se Katrina, tak k ní buď milý a žádné blbé poznámky na Laurenta, i když on už si tě srovná.“ Slyšel jsem v jejím hlase úsměv, musel jsem si odfrknout. Mě si nikdo srovnávat nebude!

„Nemyslím si, že by to k něčemu bylo. Není to můj otec.“ Přesně jsem viděl, jak mamka na druhé straně ztuhla a pak jsem slyšel sotva slyšitelný vzlyk.

„Promiň, maminko, to mi ujelo. Omlouvám se.“ To jsem fakt neměl říkat! Idiote, pitomče, nadával jsem si v myšlenkách. Vždyť tvůj otec stojí tři metry od tebe! Podíval jsem se na něj a naše pohledy se střetly, na chvíli jsem si odkryl štít a v myšlenkách mu řekl. ‚Vidíš, za to můžeš jen a jen ty!!!‘ Byla jediná věta, pak jsem svůj štít opět nasadil.

„Dobrý ,Edwarde, já teď musím jít. Jo a Laurent tedy přijde zítra, a nezapomeň, buď zdvořilý!“ řekla tvrdým a autoritativním hlasem, že jsem se musel přikrčit. Neměl jsem rád, když na mě takhle mluvila.

„Dobře mamko, a ty se brzo vrať!“ Řekl jsem na oko výhružně a pak jsem dodal. „Miluju tě, pa a dávej na sebe pozor!“ Mamka se zasmála, jasně nezničitelný upír a má na sebe dávat pozor.

„Jasně, nevím, kdo je tu nezničitelný! Taky tě miluju. Pa.“ A zavěsila. Oddychl jsem si, tak doma ještě není, ale zítra tam bude Laurent. No to bude něco.

„Edwarde?“ Promluvil někdo hlasem plným překvapením. Carlail, hm asi jim budu muset vysvětlit, že moje mamka neví, že jsem tu. Když jsem se nadechoval pro vysvětlení, vypálil na mě nečekanou otázku. „Vy znáte Laurenta?“ Tak to mě překvapilo. Proč bychom ho jako neměli znát, mamka ho znala ještě dříve, než měla mě a pro mě to je strýček.

„Strýčka Laurenta? Jasně známe ho, vy taky?“ Všichni na mě vykulili oči.

„Strýček jsem tady já!“ řekl naštvaně Emmet a já nechápavě si měřil celou rodinu těch bláznů a lhářů. Všiml jsem si, že Carlisle se podíval na Edwarda a ten jen nepatrně pokýval hlavou.

„No víš, Edwarde,“ začal váhavě Carlisle „my Laurenta známe. Asi ne tak dobře jako vy, ale my si ho pamatujeme v jiném světle.“ Co o čem to ksakru mluví?!

„V jakém jiném světle?!“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nenávidím tě! - Telefonát 5:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!