Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nenávidím tě! - Jsi vzhůru! 18

CC7


Tak předposlední kapitola. Pozor, Edward se probudil a přijde na představování =D. Pěkné čtení =)).

Jsi vzhůru!

Nemohl jsem tomu uvěřit! Jsem vzhůru.

Ještě jednou jsem zamrkal, abych se přesvědčil, že se mi to jen nezdá, ale ne. Bylo to skutečné! Jsem vzhůru.

Než jsem se stačil pořádně rozhlédnout, před očima jsem uviděl Jasmínu.

Jasmína mi teď ale přišla jiná, krásnější. Jako by se změnila, teď zářila a ta záře byla oslepující a nádherná!

Jasmína na mě nejdříve hleděla zmateně a trošičku vyděšeně, ale pak se mi s radostným vykřiknutím vrhla kolem krku. Pak už to šlo rychleji. Do pokoje se nahrnula celá rodina a všichni mě chtěli obejmout.

První šla na řadu samozřejmě mamka, pak Laurent s Katrinou a pak zbytek Cullenů. Edward šel jako poslední, ale neobejmul mě, jen mi potřásl rukou a hluboce se mi zadíval do očí. Pamatuji si, že takhle asi sbalil mamku, no jestli čeká, že na mě to udělá nějaký dojem, je vedle!

Mamka tomu nějak pořád nemohla uvěřit, tak mě pořád hladila a pořád dokola opakovala: „Jsi vzhůru!“ Já jsem si o tom myslel své. Jenže pak se obrátila na Jasmínu a toho jsem se lekl. Mamka se ale na ni usmála a zlehka ji objala.

„Děkuju ti. Nevím sice, co jsi udělala, ale děkuji ti, že jsi ho probudila.“ Máma to říkala s neskutečnou láskou, která jí z očí přímo křičela.

Nevěděl jsem, jestli to dokážu, ale chtěl jsem to zkusit a navíc musím ještě oznámit dvě úžasné zprávy. Pokusil jsem se postavit a naštěstí se mi to podařilo. Jasmína se ale okamžitě objevila po mém boku a už mě držela.

Hej! Já nejsem zas takový invalida!

Jasmína se na mě ale usmívala, jako by říkala: ‚Kdyby náhodou.‘ Fajn, nechám se obskakovat. Je to přece jen hezká představa Jasmíny v ošetřovatelském oblečku. No tak, mysli na to, co chceš udělat! okřikl jsem se hned. Na to bude čas později.

„Mami,“ začal jsem váhavě, „vím, co jsi řekla před tím o tom rozhodování, a že to necháš na mě a já ti chci říct, že už jsem se rozhodl.“ Hlasem, kterým jsem to řekl, moc o tom přesvědčený nebyl, tak jsem se odhodlal a snažil se, aby to vyznělo pevně a sebejistě.

„Mami, já tu chci zůstat.“ Přitom jsem se podíval na Jasmínu, která opět zářila jako hvězda. „A mami, možná, že už se trochu znáte, no ale já bych ti ji chtěl představit jako ženu, kterou miluji. Mami, představuji ti Jasmínu. Jasmíno, toto je moje maminka.“ Nevím proč, ale už dopředu jsem věděl, jak ty dvě na sebe budou reagovat.

Mamka se nádherně usmála a stejně tak i Jasmína. Obě k sobě přistoupily a objaly se. Pak si obě řekly ahoj a pak se zasmály nějakému vtipu, který byl asi jen mezi nimi.

Mamka se pak vrátila na místo po boku Edwarda, podivně se na sebe podívali a pak se mamka usmála.

„No, když už jsem tedy u toho představování, Edwarde, ráda bych ti představila tvého otce,“ řekla klidným hlasem a já jsem vykulil oči. Cože? Vždyť já vím, kdo to je!

Edward udělal krok dopředu a asi čekal, že já překonám ten zbývající kousek mezi námi, ale já jsem jen stál a zíral na něj.

„Vždyť já vím, kdo to je!“ řekl jsem tvrdým hlasem. Mamka se na mě koukla a trochu zamrkala. Tuhle její řeč nechápu. Co si od toho slibuje?!

Najednou jsem ucítil zezadu malé dloubnutí. Otočil jsem se a setkal se s Jasmíny nesouhlasným pohledem. Zase do mě šťouchla, ale to už jsem udělal krok dopředu. Fajn, když to musí být, dobře, ale víc se ode mě doufám nečeká.

Edward napřáhl ruku a já ji váhavě přijal. Na okamžik jsem pocítil touhu mu ukázat ten večer, kdy jsem ho začal nenávidět, ale pak jsem viděl oči maminky. Byly plné štěstí, lásky a radosti, že se dva její nejmilejší usmířili. Ale ona neví o mé nenávisti, která jen tak nevyprchá, možná ani za sto let. Ale to ona se nedozví.

Nikdy se to nedozví, protože nikdo jiný kromě mě a možná Jaspera to neví. Oni nevědí, že ho pořád nenávidím. Nic neví, a tak to i zůstane. Doufám.

Pustil jsem Edwardovu ruku a otočil se k Jasmíně. Překonal jsem ten kousíček mezi námi a pevně ji objal. Pak jsem se lehce odtáhl, načež ona nesouhlasně zabručela, já se jen usmál a vzal její nádhernou tvář do rukou a zadíval jsem se jí do očí.

Bylo zvláštní, jak na ni reagovalo moje srdce, kvůli ní bilo jako o závod. Jako by se chtělo dostat z mé hrudi a přistát ji v dlaních.

Lehce jsem se nad ni naklonil, v jejích očích jsem viděl touhu a hlad mě políbit. Viděl jsem, jak její oči černají, a věděl jsem, že kdybych byl úplný upír, měl bych je teď černé jako noc.

Doslova se na mě vrhla a musím říct, že má pořád novorozeneckou sílu, protože jsem si byl stoprocentně jistý, že teď by mě nesrazil ani náklaďák, ale ona mě přímo povalila na zem a už jsme se oba váleli na zemi. Slyšel jsem, jak se někdo zasmál, a pak že někdo řekl, aby nás nechali radši o samotě. Emmett na to řekl nějakou vtipnou poznámku a to bylo poslední, co jsem od ostatních slyšel. Dveře se za nimi zavřely a my jsme tam zůstali sami.

Byli jsme pořád na zemi, a tak jsem si řekl, že by se to mělo změnit. Kousek jsem se od Jasmíny odtáhl a ona nesouhlasně zavrčela, ale pak si všimla, co dělám a jen se potutelně usmívala. Ruce jsem dal Jasmíně pod kolena a na záda. Lehce jsem ji zvedl. Překvapivě byla lehká jako pírko, a tak jsem ji odnesl do postele, která byla jsem kousek od nás.

Jasmína se nádherně usmála a přitom ukázala svoje nádherné zoubky, na to jsem se taky usmál, ale to už jsem ji hladově hleděl na rty. Jasmína si všimla mého pohledu, a tak si přitáhla mou hlavu blíž a začala polibek, který trval do té doby, než jsem začal trhat její tričko.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nenávidím tě! - Jsi vzhůru! 18:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!