Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nenávidím tě! - Chci tvoji smrt 15

Renée

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Tak další dílek, ale nebojte se, ještě jich nám pár zbývá, ale konec už se blíží. Tento díl končí trochu bolestivě a jen doufám, že se bude líbit. Přeji pěkné čtení. =))

28.05.2010 (07:45) • AnnieJaneV • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2282×

Chci tvoji smrt

Než si stihla Victorie cokoliv uvědomit, přistáli jsme oba na železné rampě. Kdyby byla člověk, tento náraz na hlavu by jí zabil, jenže ona není člověk a já budu muset vynaložit ještě mnoho úsilí, aby skončila v pekle, kam patří.

Ten náraz zaduněl, jako když na železo padá kámen, no jo, ale jí to nijak zvlášť neublíží. Victoria vypadala zaskočeně, ale nijak zvlášť zmučeně, to mě naštvalo.

Vztáhla ke mně jednu ruku, ale já ji neměl čím odrazit, protože oběma rukama jsem ji držel na zemi. Nevěděl jsem, co mám dělat a tak mě napadla jediná věc. Do té ruky jsem se zakousnul. Šlo to těžko, ale moje zuby jsou stejné jako ty upíří.

Victoria vydala bolestivý výkřik, jenže už bylo pozdě. Zprudka jsem trhl hlavou, ozval se odporný trhavý zvuk a už jsem v ústech držel bezvládnou ruku. Victoria se pode mnou začala zmítat v bolesti, ale já ji pevně držel a nepouštěl.

V puse jsem měl ještě její ruku, tak jsem ji odhodil. Victoria pořád křičela a já ji chtěl nějak umlčet. Lehce jsem se posunul a koleno jsem jí přitiskl ke krku. Victorii tím docházel vzduch a ona nemohla křičet.

Pořád jsem ji svíral, když jsem zvedl hlavu a uviděl, co se děje přede mnou.

Edward, Jasper a Emmett už začali likvidovat jednoho z Victoriiných poskoků a pomáhali se tak mamce dostat z jejich sevření. Jedno si, ale neuvědomili. Pořád tam byl ještě jeden.

Ten jen zíral, jak mu přímo před očima trhají společníka a už ani nedržel mamku.

Najednou se prudce otočil a podíval se na mě. Tedy spíše na nás. Victoria pode mnou vydávala přiškrcené zvuky, které vydává někdo, kdo se dusí. Ten chlápek vypadal nejdřív překvapeně, ale pak se to změnilo.

Najednou mu zčernaly oči a vycenil zuby.

A sakra! Zapomněl jsem na mou lidskou polovinu a to, že mi v žilách proudí krev! Sakra!!

Ani nevím, proč jsem to udělal, asi proto, že jsem v podvědomí věděl, že budu potřebovat čas. Tvrději jsem Victorii přitlačil koleno ke krku a pak jsem ji pevně uchopil za paži. Trhl jsem a opět se ozval ten odporný zvuk a Victoria se pode mnou začala cukat pod náporem nové bolesti.

Ještě jsem stihl odhodit tu paži, když se vedle mě objevil ten Victoriin poskok. Chytil mě za vlasy a já se snažil, udržel, abych nezařval bolestí, když mě vytahoval do stoje. Když jsme stáli tváří v tvář, viděl jsem vše, co se děje pod námi.

Ale o to jsem se teď starat nemohl, protože ten upír, který mě držel za vlasy, si přitáhl mou hlavu blíž a v jeho očích jsem vyčetl hlad, žízeň a chuť ukončit můj život.

„To si opravdu myslíš, že tě nechám, abys mě zabil?“ zeptal jsem se zaťatými zuby.

„Chci tvou smrt,“ zasyčel tak hrozivě, že nebýt toho adrenalinu v krvi asi bych se vážně bál. Ale já se nebál, spíše naopak, toto mě dostalo do transu zabijáka, který ve mně vždy byl, jen se nikdy nedostal na povrch. Teď se, ale ukázal v plné síle.

Cítil jsem, jak se moje tělo plní energií a už jsem ani nevnímal tu bolest, kterou mi způsoboval ten upír. Najednou jsem měl sílu, využil jsem toho.

Chytl jsem ruku toho upíra a doslova ji drtil ve svém sevření. Upír po chvíli mého stisku vydal bolestivý výkřik a pustil moje vlasy. Jenže já ho nepustil.

Byl jsem plný vzteku a nenávisti a to všechno jsem vložil do svých svalů. Tu ruku jsem mu utrhl během dvou vteřin a se zbytkem jeho těl jsem byl hotov ani ne za minutu.

Byl jsem spokojený, všechny ty kusy těla dole pod námi už hořely. Alice, Rosalie, Esme a Jasmína připravily menší oheň na zlikvidování těch upírů.

Když jsem se podíval pozorně, viděl jsem, jak Carlisle mluví s tím párem, který nás překvapil u vchodu. Asi moc nespolupracovali s Victorií, když jí ani nepřišli na pomoc. Což bylo dobře, alespoň nebudeme mít takovou práci.

Všichni měli plné ruce práce a já jsem už chtěl jen jediné. Jít za mámou, pořádně ji obejmout a už ji nikdy neopustit a neztratit z dohledu.

Otočil jsem se k místu, kde jsem ji viděl naposledy. Pořád tam stála, ale teď byla v objetí někoho jiného. No ovšem, koho jiného, než jeho?

Můj otec ji objímal a bylo vidět, jak je šťastný, že ji vidí a může ji opět držet v náručí. Říkal jsem si, že jim dám ještě chvilku a tak jsem se opět otočil a pohledem hledal Jasmínu.

Našel jsem ji, házela kus nějakého upíra do ohně a obličej měla zbrázděný bolestí. Až teď jsem si uvědomil, jak musela celou tu dobu trpět. Vždyť ona s takovým darem tu neměla být!  Musela to být hrozná muka. Ach Jasmíno, lásko moje, proč jsem tě raději nenechal doma! Chudáčku můj!

Jako by mi četla myšlenky, otočila se a pohledem si mě vyhledala. Jenže když to tak udělala, její tvář získala výraz hrůzy, ale nedívala se na mě, ale za mě. Najednou začala křičet a k ní se přidala i Alice a Esme. A nakonec i všichni ostatní.

Nechápala jsem to, ale když jsem se otočil, pochopil jsem.

Victoria!!!

Úplně jsem na ni zapomněl!!!

Ale už bylo pozdě něco udělat. Nevím jak, ale zas měla jednu ruku a v ní svírala železnou tyč. Konec té tyče, který byl namířený na mě, byl špičatý a už na pohled velmi ostrý.

Nikdo nestačil nic udělat, nikdo. Všichni byli moc daleko, jen křičeli a jen se pokoušeli zastavit to, co bylo nevyhnutelné.

Dvě vteřiny potom, co jsem se otočil, onu tyč jsem měl zapíchnutou v břiše. Nejdřív jsem tu bolest nevnímal, díky adrenalinu, ale pak se ozvala v plném rozsahu. Tolik bolesti!!!

Victoria se usmála, pořád držela tyč a vypadala jako, když se kouká na něco nádherného. Najednou do tyče zatlačila a tím semnou prorazila zábradlí, které bránilo pádu z rampy.

Byl jsem otupělý bolestí, ale když jsem narazil na zem jediné, co potom bylo, byla temnota.

Nebylo nic vidět, ani nic slyšet. Jen prázdná temnota.

Kde to jsem?

Jsem mrtvý?

Jsem naživu?

Nevěděl jsem.

Autor: AnnieJaneV, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nenávidím tě! - Chci tvoji smrt 15:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře