Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nemám zájem, promiň_25. Kapitola

09.01.2010 (17:45) • Sharlot33 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3614×

„Emmet mě znásilnil.“ Řekla a sklopila hlavu.

„A proto se směješ?“ Zeptala jsem se, když jsem si všimla jejího úsměvu.

„Fajn… Když nám skončila škola, chtěla jsem se na tebe jít podívat, protože Clarkovi jsem moc nevěřila. Když jsem přijela před dům, stál tam Emmet. Bála jsem se, co tady dělá a co chce udělat. Když jsem se ho zeptala, říkal, že pro mě má překvapení. Já ho neposlouchala a šla jsem kolem něj do domu, jenže mě chytil za ruku, vzal do náruče a utíkal někam do lesa. Bránila jsem se, ale jakmile mě políbil… Proboha! Vždyť je to Emmet! Kdybyste viděli to jeho tělo a jak je dobrej! Ach… Jak já ho miluju.“ Přiznala a přitom se stále culila. Já s Jess jsme se usmívaly, ale Alice z toho nebyla nadšená.

„Takže ty jsi  nás zradila?“ Vyjela po ní.

„Prosím tě, Alice, jen jsem s ním spala. Je to můj kluk, tohle snad můžu!“ Bránila se Rosalie.

„Ale co Bella? Co když si omylem řekla, co plánujeme?“

„No tak! Já nechci, abyste se hádali kvůli mně. Rosalie, jestli chceš, klidně se vrať domů, nechci ti kazit vztah. Alice, neber to zas tak vážně. Jednou to skončit musím.“ Zasáhla jsem do toho.

„Ne, Bello. Já jsem teď s tebou, jenom se na mě nemůžeš zlobit, když mu podlehnu.“ Řekla Rose.

„V pořádku. Nic ti nezakazuju.“

„Tak dobře. Co budeme dělat?“ Zeptala jsem se. Bylo teprve pět hodin.

„Takže… Tys měla něco s Clarkem?“ Zeptala se mě Jess.

„No… Tak trochu. Řeknu vám tajemství!“ Řekla jsem s úsměvem a vedla je do obýváku.

„Tak povídej. Jakej byl?“ Poskakovala kolem mě Alice.

„Úplně hroznej! Všechno bylo strašně rychlý a já si to ani pořádně nevychutnala.“

„Není nad Edwarda, co?“ Ozvala se Jess a já na ni zůstala zírat.

„Neboj. Mě už to nevadí. Já ho v podstatě ani vůbec nechtěla.“ Usmála se.

„V tom případě… Jo! Zlatej Edward!“ Usmála jsem se a vzpomněla si na náš včerejší rozhovor po telefonu. V tu chvíli se mi domem rozezněl mobil.

„Edwarde?“ Zeptala jsem se, když jsem došla do mého pokoje, aby to holky neslyšely.

„Jsem to já. Jak ti je?“ Zeptal se starostlivě.

„No… Na to, že mi dal někdo ve škole prášky na spaní do špampaňskýho, se cítím velmi dobře. Díky za optání.“ Řekla jsem ironicky.

„Bells, promiň. Mohli bysme se sejít, jak jsme se domluvili?“ Zeptal se.

„Děláš si srandu?“

Ještě chvíli mě přemlouval a já nakonec svolila. No co? Nepřátelský rozhovor nemůže nikomu ublížit. Domluvili jsme se, že pro mě přijede za čtvrt hodiny, ale bude mě čekat pár metrů od domu, aby nás neviděly holky.

V rychlosti jsem si dala sukni a černé tričko. Rozčesala jsem si vlasy. Vrchní jsem svázala do culíku, spodní nechala rozpuštěné. Namalovala jsem se a šla.

„Jdu se projít! Do devíti jsem zpět!“ Zavolala jsem na holky a než stačily cokoliv říct, zavřela jsem a pajdala se ke stříbrnému Volvu, které na mě čekalo za zatáčkou. Šla jsem k němu velmi pomalu a pak beze slova nasedla. Jeli jsme někam do Seattlu, ale místo v kavárně, jak jsme se domlouvali, zastavil před nějakým hotelem.

„Hotel?“ Zeptala jsem se.

„Chtěl jsem mít soukromí.“ Usmál se na mě.

„Edwarde! Měli jsme si jenom promluvit. Nic víc ode mě nečekej!“

„Já vím, neboj.“ Řekl s úsměvem. Pak mě vzal za ruku a táhl dovnitř. Zastavil se až u recepce.

„Dobrý den, mám tu rezervaci na jméno Cullen.“ Oznámil mladé paní za stolem, která na něj hleděla jak na anděla. Ani jsem se jí nedivila, jenže on byl můj, i když o tom nevěděl. Okamžitě jsem ho chytla kolem pasu a Edward se na mě usmál.

Recepční mu podala klíče a my šli k výtahu. Jakmile se zavřeli dveře, pustila jsem Edwarda. Ten se na mě ovšem vrhnul. Přimáčkl mě na stěnu výtahu a své tělo přitiskl na to mé.

„Edwarde, nech toho!“ Řekla jsem mu v klidu.

„Čeho?“  Sklonil svou hlavu, takže mi teď šeptal do ucha.

„Toho všeho. Nechci se s tebou vyspat.“

„Já se dokážu udržet.“

„Ale já ne.“ Přiznala jsem a on mě okamžitě jemně kousnul do mého ušního lalůčku. V hrudi jsem cítila své splašené srdce a pod náporem touhy jsem zatla pěsti.

Konečně se výtah otevřel a my mohli vyjít. V rychlosti jsem vystoupila a počkala na Edwarda. Opět mě vzal za ruku. Šli jsme k nějakým dveřím, které Edward otevřel a podržel mi je, abych mohla vstoupit. Udělala jsem sotva pár kroků, když jsem se zastavila a zůstala tupě stát.

Nacházela jsem se v obrovském pokoji. Naproti mně bylo okno, pod ním ležela přepychová sedačka. Stěny byly bledě modré a všechno vypadalo dokonale.

Najednou jsem kolem pasu ucítila ledové ruce. Okamžitě jsem je chytla, ovšem nedala je pryč. Právě naopak jsem je ještě přitáhla. Věděla jsem, že bych to dělat neměla, ale když může Rosalie, proč ne já?

„Už se nebudeš ovládat?“ Zašeptal mi do ucha.

Místo odpovědi jsem se otočila k Edwardovi čelem, ruce mu omotala kolem krku, postavila se na špičky a políbila ho. Cítila jsem, jak se usmál.

Pomalu mě zvedl za zadek a já omotala svoje nohy kolem jeho pasu. Rozešel se… Nejspíš do ložnice. Celou cestu jsme se líbali a najednou jsem cítila, jak padám. Dopadla jsem na měkoučkou postel, ale Edward stále stál. Rychle jsem si prohlédla pokoj, ale jediné, čeho jsem si všimla, byl noční stolek, nakterém byla lampa, nějaká černá vecička s červeným světýlkem a ještě něco. To už jsem ale zahlédla pohyb a rychle jsem se podívala na Edwarda, který si právě sundával tričko. Usmála jsem se, vstala a po posteli došla za ním. Trošku mi uhnul, takže jsem si mohla sednout na kraj postele. Jakmile jsem tak udělala, Edward chytil lem mého trička a pomalu mi ho vyslékl. Sklonil se ke mně a začal mě líbat, jenže já se po chvíli odtáhla a donutila ho ještě o kousek poodstoupit. Pomalu jsem mu rozepla pásek a knoflík u riflí, které jsem mu stáhla. Vstala jsem a začala Edwarda líbat. Jednu ruku jsem mu dala koelm krku, druhou jsem položila na jeho hruď. Hladila jsem ho, ale pak má ruka zamířila níž. Vjela jsem do jeho trenek a jemně uchopila jeho penis. Edward se hluboce nadechl, a když jsem rukou začala pohybovat, zaklonil hlavu a vdychl.

Své polibky jsem přesunula na jeho krk. Cítila jsem, jak jeho přirození pod mýmy pohyby tvrdne. Mírně jsem se usmála a povolila stisk. Přestala jsem se vším a lehla si na postel. Edward to stále rozdýchával, ale po chvíli se po čtyřech připlazil ke mně. Rychle mě zbavil podprsenky a rty začal laskat má prsa. Potichounku jsem vzdychla. Celé mé tělo se chvělo touhou po něm.

„Edwarde, chci tě. Hned.“ Řekla jsem a on zareagoval. Jednou rukou mi sundal rifle i s kalhotkami a já mu nohou stáhla trenky. Roztáhla jsem nohy.

„Bells, jen chci, abys věděla, že ať se přihodí cokoliv za tenhle týden, ať provedu cokoliv, miluju tě.“ Řekl a vnikl do mě. Hlasitě jsem vzdychla stejně jako Edward. Rychle se ve mně pohyboval a já si nemohla nevšimnout, že se Edward snaží nevzdychat. Nevěděla jsem proč, ale neřešila jsem to. Užívala jsem si to. Moc. I když jsem s ním nespala jen tři dny, chyběl mi.

Pomalu, ale jistě jsem se dostávala k vrcholu. Edward stále zrychloval a jeho pohyby byly čím dál tvrdší.

Jakmile jsem dosáhla vrcholu, velmi hlasitě jsem vykřikla, ale Edward stále pokračoval. Pořád přirážel a mě začínal bolet podbřišek.  Jenže po chvíli se vyčerpaně sesunul vedle mě. Otočila jsem se na bok a popadala dech. Edward dal jednu ruku kolem mého pasu.

„Děkuju ti.“ Zašeptal.

„Za co?“

„Že mě stále miluješ.“

„Ale to já neřekla.“ Řekla jsem vážně.

„Ale no tak. Kdyby to nebyla pravda, nevyspala by ses se mnou.“

„Proč si to myslíš? Co když jsem se vyspala s Clarkem, kterej nebyl zrovna nejlepší, tak jsem se vyspala s tebou, abych si spravila chuť a náladu?“ teď už jsem se otočila, abych mu viděla do obličeje. Měl vážnou tvář a nevěřícně se tvářil.

„To jako fakt?“

„Neboj. Miluju tě a to se nezmění.“

„Díky, ale vážně si spala s Clarkem?“

„No… Jo. Ale vážně v tom nic nebylo.“ Začínala jsem být nervózní a taky jsem měla proč. Díval se na mě s vykulenýma očima a velmi hrubě mě vzal za rameno a zatřásl.

„Proč si to udělala?“ Zařval.

„Au! Edwarde, to bolí! Okamžitě mě pusť!“ Zařvala jsem nazpět. V rychlosti stáhl svou ruku.

„Proč?“

„Tobě do toho nic není.“

„Není? Copak nechápeš, že tě miluju?“

„Edwarde my spolu ale ani nechodíme. Tys byl s Jessicou, zatímco si mi vyznával lásku. Víš jak mě to tehdy bolelo? Co tehdy… ještě předevčírem!“

„Ale já s ní nespal!“

„Tak to vidíš. Já s Clarkem spala, ale nechodím s ním.“

„Na tohle nemám nervy.“ Řekl, rychle vstal a oblékl se. Bez jediného slova vyrazil naštvaně pryč. Já ze ním jen tupě zírala. Dveře se zavřely, jenže po pár vteřinách se v nich opět objevil Edward. Kráčel přímo k posteli, aniž by mi věnoval jediný pohled. Z nočního stolku vedle postele si vzal ty dvě věcičky a jedno z nich stále svítila. Pak opět odešel.

„Je to zaplacené, tak se obleč a v klidu běž. Uvidíme se zítra a těš se na pomstu.“ Řekl mi hlasem, z kterého šel strach, než opět zavřel dveře.

Stále jsem se za ním dívala.

„Žárlivec jeden.“ Zamrmlala jsem a vylezla z postele. Nemohla jsem tomu uvěřit! On mi nemá co vyčítat! Že já blbá se mu přiznávala, že ho miluju. Sakra! Moment… Co to říkal o pomstě?

Rychle jsem se oblékla a vyrazila pryč.

„Moment!“ Zavolala na mě nějaká paní. Byla to recepční, ale jiná než na začátku.

„Ano?“

„Kampak?“ Zeptala se a ruce si dala v bok.

„Jdu domů. Tady už jsem skončila.“

„A kdo bude platit?“

„Asi tady došlo k nedorozumnění. Já tu byla s panem Cullenem, který mi říkal, že vše zaplatil.“

„To nezaplatil. Máte platit vy, takže?“

„Takže co?“

„Takže tady máte peníze a my hezky půjdeme.“ Ozvala se za mnou Alice, která si stoupla vedle mě a usmála se na recepční.

„Díky.“ Zašeptala jsem. Alice předala peníze a už mě vlekla ven.

„Alice, promiň.“ Řekla jsem jí v autě.

„Nemáš se za co omlouvat. Vím, jak ho máš ráda a navíc, já taky byla s Jasperem, dokud jsem nedostala vizi, ve které sedíš v base.“ Zasmála se.

„Já se jenom bojím jejich pomsty.“ Na to jsem nemohla nic říct.

Když jsme přijely domů, rychle jsem se osprchovala a oblékla si mé oblíbené pyžamo s žirafou. S holkama jsme si lehly do mého pokoje a ještě si povídaly.

„Nevíš, co chystají?“ Zeptala se Jessica Alice.

„Netuším. Nick je blokuje.“

„Tak fajn, co vyvedeme my jim?“

„No… vím, co bys mohla dělat ty. Podle mých vizí skončíš s Nickem, takže tomu musíme pomoct.“

„S Nickem? Já?“

„No jasně. Do Belly byl zamilovanej, protože si to myslel, protože se chtěl pomstít Edovi, ale teď, když tě dneska viděl… hodně ses mu zalíbila.“

„Páni. Tak dobře. Od Belly jsem se hodně naučila, takže nabalování nebude problém.“

„Jaspera s Emmetem už bych vynechala. My se s nimi bavíme už normálně a nechceme si to pokazit.“ Ujala se slova Rosalie.

„A na Edwarda něco vymyslíme zítra.“ Ukončila to Alice a my usnuly.

Autor: Sharlot33 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nemám zájem, promiň_25. Kapitola: