Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nemám zájem, promiň_24. Kapitola

05.01.2010 (20:00) • Sharlot33 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3573×

„Alice, myslíš, že je to dobrý nápad?“ ptala se Jessica. Seděla na židli uprostřed koupelny a za ní stála Alice s nůžkama v ruce.

„Neboj se, Jess, mám léta praxe.“ Usmála se na ni Alice a začala stříhat její mokré vlasy.

Půl hodiny se Alice ohaněla nůžkama a barvila Jessičiny vlasy.

„Hotovo!“ zavýskla, když vysušila poslední pramínek. Já s Rose jsme seděli na pračce vzadu. Jess se postavila a otočila se čelem k nám.

„Páni.“ Vydechla jsem zároveň s Rosalii.

Alice se vážně činila. Předtím měla Jessica hnědé vlasy po pas, bez tvaru. Teď je měla sestřižené do půli lopatek, do tvaru V. Byla nádherná. Vynikl jí krásný obličej. To celé doplňovalo pár odbarvených proužků.

„Sluší ti to.“ Uznala Rosalie.

„Díky.“

„Tak fajn! Vyrážíme do Seattlu!“ zvolala Alice. Utíkala jsem do svého pokoje, kde jsem se oblékla a namalovala. S holkama jsme se sešly v obýváku. Všechny byly strašně krásné a Jessicu jsem skoro nepoznala.

„Řídím!“ řekla jsem a už nasedla do auta.

„Bells, s tou sádrou budeš těžko řídit.“

„Fajn.“ Řekla jsem podrážděně a sedla si na místo spolujezdce. Alice si sedla za volant a vyrazila. Do půl hodiny jsme byly v klubu.

„Bello! Cos proboha zase dělala?“ zeptal se mě se smíchem u vchodu John.

„Ani se neptej.“ Usmála jsem se na něj a pustil nás dovnitř. Alice s Rosalii šli tančit. Já s Jessicou jsme si sedli k baru a objednali pití. Po pár panácích jsme měli dost.

„Bello?“ ozval se za mnou nádherný hlas a já se otočila.

„Clarku? Co ty tady?“ zeptala jsem se mého najatého přítele, který si sedal vedle mě.

„Sem se chodím bavit. Nechceš si zatancovat?“ zeptal se s usměvem, kterému se nedalo odolat.

„Já bych ráda, ale kvůli té sádře nemůžu.“

„Neboj. Budeme opatrní.“ Podal mi ruku, kterou jsem přijala. Pomalu mě odvedl do nejvzdálenějšího kouta. Nikdo tam nebyl, byla tam tma a hudba šla slyšet dobře.

Clark začal tancovat a já s ním. Jednou rukou mě objal kolem pasu, já se ho chytla okolo krku. Naše boky se vlnily do rytmu hudby a já měla co dělat, abych se na něj nevrhla. Oba jsme měli vážnou tvář a dívali jsme se navzájem do očí, jenže když se na mě usmál…

Překonala jsem tu krátkou vzdálenost a políbila ho. Když jsem se od něj odtáhla, všimla jsem si jeho roztáhlého úsměvu. Než jsem se nadála, byla jsem opřená o zeď a Clark měl své tělo přitisknuté na tom mém. Chvíli se na mě díval, pak se sklonil a začal mě líbat. Pootevřela jsem ústa a zapojili jsme i jazyky. Nevím, jak dlouho jsme se líbali. Vždy, když mi došel vzduch, přesunul se na můj krk, nebo se ode mě odtáhl.

„Bello!“zavolala na mě Alice s úsměvem. Odtáhla jsem se od Clarka a naštvaně se podívala na Alici.

„Co??“ procedila jsem skrz zuby, což Clarka rozesmálo.

„Jsou tu kluci. Měli bysme odejít.“ Řekla a táhla mě za ruku. Rozloučila jsem se s Clarkem a utíkala za Alicí. Cestou jsem zahlédla Edwarda. Díval se mým směrem. Jen jsem se na něj usmála a zamávala mu.

Domů jsme přijeli kolem jedenácté večer. Rovnou jsme se každá po sobě osprchovaly, já v pokoji nachystala spaní a lehly jsme si. Ještě hodně dlouho jsme si povídaly. Hlavní naše téma byl Clark. Holkám se taky zamlouval. Pak jsme usnuly.

„Bello, Jess, vstávejte!“ třásla s námi Alice. Okamžitě jsme se probraly. Nachystaly jsme se do školy a holky o čtvrt na osm vyjely do školy. O půl osmé pro mě přijel Clark. Nevěděla jsem, jak se k němu mám chovat, ale on mi to usnadnil. Jakmile jsem zamkla dům, šla jsem k jeho motorce. Okamžitě mě chytil kolem pasu a políbil. Usmála jsem se na něj.

„Tak nasedni.“ Řekl a já tak udělala. Pevně jsem ho chytla kolem pasu a vyjeli jsme. Byl to nádherný pocit. Jeho vůně byla všude kolem mě a mé vlasy létali všude okolo.

Po chvíli jsme přijeli na parkoviště. Všichni se na nás podívali. Clark se usmál. Slezla jsem z motorky a šla k němu.

„Kterej to je?“ pošeptal mi.

„Ten u stříbrnýho Volva.“ Odpověděla jsem mu. To už mě ale držel za zadek a opravdu vášnivě mě líbal. Po chvíli se ode mě odtáhl.

„Tak já pro tebe pak přijedu, jo?“ usmál se na mě. Jen jsem přikývla a naposledy ho políbila.

„Kdo to byl?“ přišla za mnou Angela, když Clark odjel.

„Včera jsme se seznámili v klubu.“ Usmála jsem se na ni a šla za Jessicou, Alicí a Rosalií.

„Pěkně to hrajete.“ Zasmála se Alice.

„Jseš si jistá, že to hrají?“ zeptala se Rose a my se začly smát.

„No dobry, nechte toho a pojďte do školy. Já teď mám biologii s Jessicou, Edwardem a Nickem.“ Řekla jsem.

„Tak se uvidíme jindy.“ Alice s Rose se rozlučili a šli do třídy. Já šla s Jess. Lidé se na nás dívali. Teda spíš na Jessicu a na její změnu, která z ní udělala něco narosto nového a krásného.

„Sluší ti to.“ Uznal Nick, když jsme si sedli do lavice za něj a Edwarda.

„Nech si tu chválu.“ Odsekla mu Jessica. Nick se jen usmál a otočil se zpět.

Celá hodina proběhla v klidu. Kluci nic nevymysleli.

„Jess, Bello.“ Zavolal na nás Edward, když jsme se chystali opustit třídu.

„No?“ otočili jsme se. Edward počkal, až budeme ve třídě jenom my čtyři a spustil.

„Podívejte, chtěli jsme se vám omluvit. Takhle daleko to zajít nemělo. My se tímhle omlouváme a máme pro vás dárek.“ Řekl, pokynul Nickovi, který z tašky vyndal láhev šampaňského, a dal nám ji. S Jess jsme se na sebe jen podívaly, ale přikývly.

Otevřela jsem flašku a napila se. Bylo mi jedno, že jsme ve škole. Šampaňské mi obvykle nic nedělalo. Po pár locích jsem ho podala Jessice, která se taky s radostí napila.

„Ne! Nepijte to!“ vtrhla do třídy Alice. Kluci v tu chvíli dostali záchvat smíchu a utekli.

„Proč?“ zeptala se Jess.

„Dali tam prášky na spaní!“

Přemýšlely jsme, jestli máme odjet domů, ale nakonec jsme to nechali být. Je možnost, že tam nic nedali, a i kdyby, nějak to ukecáme.

Druhou hodinu jsme si pouštěli film. Tentokrát jsem tam byla s Alicí, Jessicou i Rosalií, jenže kluci byli taky všichni. Když učitel zhasnul a pustil film, opřela jsem si hlavu o ruce. Po chvíli jsem opravdu pocítila únavu. Víčka jsem měla strašně těžká a byla námaha udržet je nahoře. Podívala jsem se na Jessicu. Hlavu měla položenou na lavici a oči zavřené.

„Alice. Až bude konec, vzbuď nás prosím.“ Pošeptala jsem a taky si položila hlavu.

„Ne, Bello! Nespi!“ třepala se mnou Alice. To už jsem ale moc nevnímala.

„Bello?“ zaslechla jsem nádherný hlas, tak jsem otevřela oči.

„Clarku? Kde to jsem?“

„U sebe v pokoji.“ Odpověděl. Klečel u mé postele a držel mi ruku.

„A co tu děláš ty?“

„Alice zavolala do práce, jestli jí na mě nedají číslo. Řekla mi, že je ti špatně, tak jsem pro tebe přijel.“

„A kde je Jessica?“

„Ta jela s Alicí do nemocnice. Udělalo se jí špatně.“

„Bože, je v pořádku?“

„Jo. Za chvíli dorazí.“

„Dobře a díky.“ Usmála jsem se na něj.

Dlouho se na mě díval. Po chvíli jsem to nevydržela a políbila ho. Polibek byl jemný a něžný, ale po chvíli byl stále vášnivější. Rychle ze mě sundal deku, kterou jsem byla zakrytá. S Clarkovou pomocí jsem si sedla a on mi vyslékl triko, stejně jako já jemu. Opět jsem si lehla a on na mě. Rychle mi sundal sukni zároveň s kalhotkama, zatímco já mu rozepínala rifle. Moc mi to nešlo, tak si je sundal sám. Pak aniž bych si toho všimla ležel na mě úplně nahý. Mou nohu se sádrou jsem mu obtočila kolem pasu. Nevydržel ten nápor a rychle do mě vniknul. Z mých úst se vydral sten.

Musm říct, že jakkoliv je nádherný a dokonale líbá, v posteli stojí za nic. Na můj vkus byl strašně rychlý, vůbec mě nenapínal a pak… ani jsem nedosáhla orgasmu. Je pravda, že jsem občas vzdychla, ale jen abych mu udělala radost. Po pěti minutách byl konec. On se vyčerpaně sesunul vedle mě, já se jen zakryla a otočila se k němu zády.

„Asi bys měl jít. Za chvíli přijdou holky.“ Řekla jsem mu. Naposledy mě políbil, oblékl se a odešel.

Než přišly holky, ležela jsem v posteli a říkala si, jak moc mi chybí Edward. A ne jenom co se týče sexu. On byl prostě kluk mých snů a já se nemohla dočkat, až tohle naše válčení skončí.

„Bells! Jsme doma!“ slyšela jsem ode dveří Alici vstala jsem, omotala jsem se přikrývkou, protože oblékat se mi nechtělo, a šla dolů.

„Jak ti je, Jess?“ zeptala jsem se.

„Už líp. Nějak mi nesedly prášky rozpuštěný v alkoholu.“ Usmála se.

„Kde je Rosalie?“ zeptala se Alice.

„Tady není. Byl tu jenom Clark.“

„Vždyť říkala, že radši zajde za tebou.“

„Ale tak… Rose je dospělá. Může si dělat co chce.“ Ukončila jsem to a šla nahoru. Rychle jsem se oblékla. S holkama jsme si sedly v obýváku a vymýšlely, co bysme klukům mohli ještě provést, když jsme uslyšely dveře. Rychle jsme vstaly a viděly Rose. Její oblečení bylo roztrhané, ona byla špinavá a dívala se do země.

„Bože! Co  se stalo?“ zeptala jsem se.

„Emmet mě znásilnil.“

Autor: Sharlot33 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nemám zájem, promiň_24. Kapitola: