Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nekropolis - 16. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nekropolis - 16. kapitolaTakže... konečne som sa rozhodla napísať to aj z pohľadu Belly. Tešíte sa? Tak sa tešte, ale vás to prejde... však si prečítajte. P.S.: Konečne som vymyslela koniec. Dlho som nad tým rozmýšľala a vymyslela som to. Ale nebude to mať len jeden koniec. Budem dva, lebo túto poviedku rozdelím na dve časti. a ten druhý koniec, ten konečný koniec, nie je ešte vymyslený a neviem sa rozhodnúť. No tak ešte uvidím, aj podľa vašich komentároch. P.S.2: Ďakujem sa komentáre a prosím o ďalšie. Dúfam, že sa vám kapitolka páči.

10.04.2010 (12:45) • Mellinda • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1065×

 

 

Pohľad Bella:

Edward sedel na posteli a nehýbal sa. Dokonca ani nedýchal! Cítila som sa hrozne. Neustále som plakala. Prečo je ticho? Prečo na mňa nekričí? Bolo by to jednoduchšie. Vylial by si na mňa zlosť a možno by sa mu aj uľavilo. Mohol by na mňa kričať, lebo ja si to zaslúžim. Vlastne by ma mal zabiť. Mal ma zabiť už skôr.

„Edward... povedz niečo... prosím...“ prosila som ho. Edward nič. Pozeral niekam do neznáma. Pustila som sa do ešte silnejšieho plaču. Nikdy som nebola tak slabá. Nikdy som pred nikým okrem Anne neplakala. Nikdy. A teraz tu môžem aj dušu vyliať a nepomôže mi to.

Odtiahla som sa od neho. Mala som v úmysle, že sa postavím. Ale zastavil ma. Konečne sa na mňa pozrel.

„Prečo si to neurobila?“ spýtal sa ma chrapľavým hlasom. Snažila som sa upokojiť, aby som mu mohla ako-tak odpovedať. Utrela som si slzy.
„Spoznala som ťa a potom mi už bolo ľúto...“
„Čo? Ľúto zabiť ma?“ vykríkol. Striasla som sa.
„Edward nechaj ma dohovoriť...“  snažila som sa dostať ku slovu. Edward sa postavil na nohy a začal chodiť hore- dolu. Stále niečo kričal, ale ja som ho medzi moje vzlyky nepočula. Začala som ho vnímať až keď sa zastavil a začal ma prebodávať pohľadom.
„Odíď... chcem byť sám,“ povedal ľadovým tónom. Takého som ho nepoznala. Teraz vyzeral ako naozajstný upír. Bála som sa ho. Ale viac som sa bála, že ho už neuvidím.

Nič som mu na to neodpovedala. Postavila som sa, zobrala som si kabelku a s ťažkým srdcom sa dostala ku dverám jeho izby. Poslednýkrát som sa pozrela na neho. Stál pri okne a bol ku mne otočený chrbtom. Do očí sa mi nahrnuli ďalšie slzy, tak som rýchlo zbehla dolu do môjho auta. Ani tam som však neplakala. Hneď som naštartovala a snažila sa čo najrýchlejšie domov.

Zaparkovala som pri dome a utekala do mojej izby. Zabuchla som za sebou dvere a zosypala som sa na zem. Až vtedy som vypustila všetky slzy. Plakala som dlho. Do noci a už ani neviem ako, ale zaspala som.

 

 

„Bella? Si v poriadku?“ spýtala sa ma cez dvere Jessica. Jessica je moja spolubývajúca a iba náhodou aj spolužiačka v škole. Postavila som sa zo zeme. Bola som celá skrehnutá a všetko ma bolelo. V mojej hlave to od neustáleho plaču hučalo, ako o život.
„Je mi fajn,“ povedala som, ale nemala som vôbec hlas. Znela som veľmi zničene a Jess si to už stihla všimnúť, tak vošla do izby. Keď zbadal hneď ma objala a posunula ma, aby sme si sadli na moju posteľ.
„Posteľ je nedotknutá. Kde si spala?“ spýtala sa ma.
„Na zemi,“ pokrčila som ramenami. Znova ma objala.
„Čo sa ti stalo?“ spýtala sa ma. Pokrútila som hlavou.
„Niečo s Edwardom?“ spýtala sa ma a pri slove Edward sa mi znova spustili slzy.
„Čo sa stalo?“
„Včera sme sa škaredo pohádali. Je to moja vina. Spravila som niečo zlé. A včera som mu to povedala. A on sa nahneval a povedal, že mám odísť a ja som odišla...“
„Hej Bella spomaľ!“
„Už ma nikdy nebude chcieť vidieť. Nenávidí ma. A ja ho milujem.“
„Určite miluje aj on teba.“
„Už nie. Nikdy mi to neodpustí.“
„Bella... Bella, pozri sa na mňa,“ neochotne som zdvihla zrak, „keď ťa naozaj miluje, tak ti odpustí. A keď nie... tak si nezaslúži, aby si ho ty milovala. Netráp sa tým. To sa vyrieši, ok? Ale teraz sa rýchlo priprav, ideme do školy.“

 

V škole sa mi vyhýbal. Na hodinách, na ktorých sme sedeli spolu, si sadal s niekým iným. Na obed ani nechodil. Takto prešiel týždeň, potom dva,  tri týždne, až nakoniec mesiac.

Autor: Mellinda (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nekropolis - 16. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře