Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nech si zajít chuť, doktore! - 20. kapitola

Stephenie Meyerová - komiksová biografie


Nech si zajít chuť, doktore! - 20. kapitolaMáme tady výročí povídky... Ano, vím, s výročím by měla přijít i dlouho očekávaná večeře, ale já ráda napínám, takže...

„Počkej, sakra, nehýbej se, teď jsem ti rozmazala celou pusu!“ zlobila se na mě Lucy, když jsem ucukla a rudá rtěnka se mi rozmázla po tváři.

„No, a teď je moje luxusní veledílo ty víš kde. V prdeli,“ zběsile stírala rtěnku z tváře a přitom nadávala. Já už jenom prkenně stála a nechala Lucy volnou ruku, protože vím, že budu vypadat skvěle…

Bála jsem se. Bála jsem se dnešního večera a večeře, byla jsem nervózní jako už dlouho ne. Co si spolu budeme povídat? Bude se mi omlouvat za to, že mi vyfoukl místo? Co udělám já? Jak zareaguju?

Klid, Esmé, uklidni se a nech tomu volný průběh. Nějak to dopadne, neboj, uklidňovala jsem sama sebe a pravidelně dýchala…

„Tak, Es, hotovo! Podívej se do zrcadla, rychle!“ zašvitořila Lucy a táhla mě k obrovskému zrcadlu. V té skleněné ploše jsem spatřila opravdovou krásku – musela jsem několikrát zamrkat, abych vůbec uvěřila, že jsem to já a nikdo jiný. Vlasy jsem měla překrásně navlněné a na nich nanesený nějaký gel, po kterém se vlasy krásně leskly. Make-up mi Lucy udělala skvěle, mé oči byly trošku zvýrazněné černou linkou a rty zářily rudě. Vypadala jsem sexy!

A to jsem ještě neviděla ty neuvěřitelné šaty. Ano, byl to poklad mého šatníku, který jsem vytahovala opravdu ke zvláštním příležitostem, a tohle podle mě byla zvláštní příležitost.

„Es, vypadáš úžasně,“ vzlykala vedle mě Lucy a já jsem z ní byla v šoku. Normálně bulila a zběsile se sháněla po kapesníku. Lucy skoro nikdy nepláče. Nikdy. A teď tady nade mnou vzlykala a já jenom valila oči.

„Proč bečíš, proboha?“ zběsile jsem s ní zatřepala, protože jsem byla úplně zmatená z této situace, která nastala.

„Es, protože vypadáš jako ta nejkrásnější bohyně, on je bůh a vy jste prostě spřízněné duše! A… Já jsem z toho prostě naměkko, promiň,“ objala mě tak silně, až jsem měla problém s dechem.

Měla jsem problém nerozplakat se s ní, protože… To byla další meta v našem vztahu, cítila jsem to. Ona mi přála něco, co ona nepoznala. Lásku tak silnou, že překoná všechno. Nevím, kde se ve mně vzalo to, že já a Carlisle rovná se láska, ale zkrátka jsem to tak cítila. A Lucy mi k tomu hodně pomohla…

„Děkuju, Luc, za všechno,“ zašeptala jsem jí do ucha se slzami v očích, protože jsem z ní byla opravdu unešená. Unešená z toho, jak šťastná jsem, že mám takovou kamarádku.

„Není zač,“ usmála se na mě přes slzy. „A teď konec slz, tady je adresa restaurace, a jelikož je půl osmé, měla bys vyrazit, je to na osm,“ vložila mi do ruky papírek s adresou a symbolicky mě poplivala na ramena – prý to přináší štěstí.

Obula jsem si lodičky, přes sebe přehodila lehký kabátek a vyrazila společně s Lucy z bytu. Vyšly jsme před dům a do nosu mě uhodil příjemný, jarní vzduch.

„Tak, Es, držím palce! Ať vám to dobře dopadne, v což strašně moc věřím,“ popřála mi kamarádka, já ji naposled objala a vyrazila stopnout nějakého taxika. Bylo k večeru, tudíž jsem čekala delší chvilku, než někdo zastavil, ale nakonec jsem se přece jenom dočkala…

Seděla jsem na vyhřátém sedadle – tento taxík toho dnes moc najezdil – a třásla se nervozitou. Měla jsem si vzít nějaké volnější šaty, tyhle jsou moc sexy a vyzývavé, co si o mě pomyslí? Že ho chci svést?

Panebože, nemůžu to udělat!

Vyšilovala jsem, žaludek jsem měla někde v krku a dlaně byly zahlceny potem. Nohy se mi o sebe klepaly a já měla nehorázný strach.

Byla jsem nervózní, to bylo všechno, co mi běhalo v hlavě. Nevěděla jsem, co mu budu říkat, jestli si vůbec něco řekneme. Proboha, ať se uklidním!

„Tak, jsme tady, madam.“ Uslyšela jsem taxikáře, bez většího zájmu vytáhla pár bankovek a rychle se chtěla dostat na čerstvý vzduch, jinak by hrozilo, že bych tady panu taxikáři zanechala po mně nepěknou stopu.

Vystoupila jsem před restaurací jménem Lisa Restaurant, před ní bylo docela narváno, celkově ulice pumpovaly životem a všude bylo plno lidí.

Tak, Esmé, je to tady. Teď tam pěkně vejdeš, sedneš si k němu nebo na něj počkáš a uvidíš, co se bude dít. Co se má stát, to se taky stane.

Opět jsem praktikovala mé uklidňující metody a zhluboka jsem se párkrát nadechla. Když jsem se do toho moc zabrala a lidé do mě začali strkat, usoudila jsem, že bych se už měla pohnout z místa.

Vstoupila jsem do restaurace, kde bylo příjemné teplo, a nervózně jsem se rozhlédla, jestli náhodou neuvidím blonďatou hlavu nebo neucítím pohled tak silný, že by mě donutil se otočit…

Nikde jsem ho neviděla a já z toho začala panikařit. Nepřišel? Bylo za deset osm, už by tu měl být!

Najednou ke mně někdo přistoupil a začal mi něco povídat:

„Vy jste Esmé Brownová?“ zeptala se mě sympatická servírka a já přikývla.

„Prosím, pan Carlisle Cullen pro vás rezervoval tento stůl,“ brebentila a vedla mě ke stolu, který byl tak nějak stranou od ostatních. Sakra, ještě budeme mít soukromou obsluhu a mě z toho klepne.

„Děkuji,“ poděkovala jsem, sedla si na jí určené místo a čekala jsem. Nohy se mi klepaly a v hlavě jsem měla prázdno. Nemohla jsem vůbec přemýšlet a nemohla jsem racionálně.

A pak se to stalo. Vrzly dveře a v nich se v lehkém kabátě objevil Carlisle. Dokonalý jako vždy, ani jsem nemohla uvěřit, že my dva máme schůzku. Vlasy mu vlály v průvanu dveří, oči zářily zlatavou barvou…

Pane Bože, ochraňuj mě a zajisti prosím, abych si neuřízla největší trapas v mém životě…


Máme tady dvacátou kapitolu, uf, docela fuška. Chtěla bych poděkovat  všem, kteří mě tak moc podporují, píší komentáře a mně to dodává sílu. Děkuju vám moc, zlatíčka. Nebudu vás vypisovat všechny, to si nechávám na konečný proslov... :D <3

Takže vám moc, moc děkuju! Snad nevadí, že tu ještě není večeře, ale v další kapitole bude - to už opravdu slibuju. :D 

A kdo by měl zájem přečíst si něco dalšího z mé tvorby, dnes vyjde moje nová prázdninová povídka! Osudová výprava.

Dnes odjíždím na tábor, takže další kapitola Výpravy i Doktora bude příští sobotu... :) 

 

 


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nech si zajít chuť, doktore! - 20. kapitola:

 1
22.07.2012 [10:27]

Danca11 Pane Bože, ochraňuj i mě a zajisti, ať to vydržím do další kapitoly! Emoticon Emoticon Emoticon
Takhle mě a všechny ostatní napínat... Emoticon Emoticon
Lucy je boží, mám ji ráda čím dál tím víc. Emoticon
A moc se těším, jak ta jejich večeře dopadne, protože na to netrpělivě čekám už nějaké tři čtyři kapitoly.
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. twilightes
21.07.2012 [20:51]

Co to napínaní?! Emoticon

6. Ceola
15.07.2012 [21:43]

Pěkné!!! rychle další!! :) Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Leník
14.07.2012 [20:14]

jsem napjatá, jak to dopadne Emoticon Emoticon

14.07.2012 [19:04]

EleonorNádhera těším se na jejich rozhovor :D Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14.07.2012 [11:54]

CatherineCullen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14.07.2012 [10:56]

JessyTá Lucy je fakt strašne zlatá Emoticon To ako mrmlala o tých spriaznených dušiach. Hm, možno nebola ďaleko od pravdy. Emoticon
Ale to sa dozvieme až nabudúce. Neviem sa tej kapči dočkať. Aj keď mi je trošku ľúto, že večera neprebehla už teraz, lebo na túto kapitolu som sa hrozne tešila. Emoticon
A bola skvelá, aspoň sme sa dozvedeli, že Esme sa do reštaurácie predsa len dotrepala a keďže je tam už aj Carlisle, nemá náhodou ako ujsť. Emoticon
Teším sa na pokračovanie a som z neho taká nervózne, že neviem, či to do tej soboty vydržím. Emoticon
Ale nič iné mi nezostáva... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. katariescullen
14.07.2012 [10:29]

Lucy já ji opravdu miluju... Je to takovej nunik... Es jak se chudák klepala, bože já měla záchvat... A ten konec když se tam objevil.. Je AWW... Těším se na večeri... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!