Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » (Ne)opätovaná láska - 9. kapitola


(Ne)opätovaná láska - 9. kapitolaBellu ráno prekvapí nečakaná návšteva. Príjemné čítanie. Alexa

Ráno som sa zobudila na zvonenie. Nie na zvonenie budíka, ale zvončeka. Aký debil zvoní o siedmej ráno? Asi poštár. Síce som spala osem hodín, ešte by som si pospala tak hodinku. Vytrepala som sa z postele a zaspato som zišla dole. Znova sa ozval zvonček.

„Už idem!“ zakričala som a zívla si. „Čo chcete?“ spýtala som sa, keď som otvárala dvere, no ustrnula som, keď som uvidela, kto to je.

„Ahoj. Asi som ťa zobudil. Prepáč,“ povedal Edward. Bol oblečený a učesaný. Len ja som bola rozospatá, strapatá a mala som pyžamo. No vlastne kraťasy a tielko.

„A... Ahoj. Nevadí, len... len teba som tu neočakávala,“ vykoktala. Usmial sa. „Poď ďalej,“ povedala som. Vošiel dnu a ja som za ním zatvorila dvere. „Poď,“ zavolala som za ním, keď som išla hore schodmi a on stále stál pri dverách. Vošli sme do mojej izby. Zo skrine som vybrala nejaké oblečenie a vybrala som sa do kúpeľne. „Počkaj tu chvíľku,“ povedala som mu, keď som išla do kúpeľne. Prikývol.

Zavrela som sa do kúpeľne. Takže rýchlo. Vyzliekla som sa a vliezla som do sprchy a osprchovala som sa. Vyšla som zo sprchy. Osušila som sa a obliekla som si to, čo som si vzala. Čiže tri štvrťové tmavomodré rifle, biele tielko a tenký zelený svetrík na gombíky. Umyla som si zuby a učesala si vlasy. Vyšla som z kúpeľne.

„Trvalo mi to dlho?“ spýtala som sa Edwarda, ktorý stále sedel na posteli, keď som vchádzala do izby.

„Ani nie. Len tak pol hodinku,“ odpovedal a zasmial sa. Tiež som zasmiala. Postavil sa a podišiel ku mne. Objal ma a vtisol mi bozk do vlasov. Tiež som ho objala. Bolo to také príjemné. Trocha som sa odtiahla.

„A vlastne... Prečo si prišiel?“ spýtala som sa, lebo som nechápala, prečo o siedmej ráno stál pri dverách domu.

„No, doniesol som ti raňajky,“ povedal a ukázal mi sáčok s tromi čerstvými croissantmi.

„Jéj. To je milé. Ďakujem,“ šepla som.

„Nie je za čo,“ povedal a usmial sa. Spolu sme zišli do kuchyne.

„Už si jedol?“ opýtala som sa ho, keď som z chladničky vyberala mlieko.

„Ešte nie... Možno mi jeden croissant necháš.“ Zasmiala som sa.

„Uvidím, či si ho zaslúžiš,“ povedala som. Vybrala som dva poháre a dva malé taniere. Položila som ich na stôl. Edward na mňa urobil psie oči. Nedalo sa tomu odolať. „Samozrejme, že si zaslúžiš,“ šepla som a pohladila som ho po líci. Usmial sa. Do pohárov som naliala mlieko. Edward si zatiaľ sadol za stôl, vybral si jeden croissant a začal ho jesť. Mlieko som odložila a tiež som si sadla.

„To si taký hladný, že na mňa ani nepočkáš?“ zamrmlala som a zasmiala sa. Iba mykol ramenami. Vybrala som si croissant a pustila som sa doňho. Edward už svoj zjedol. Trocha som si odpila mlieka a povedala som mu: „Keď chceš môžeš zjesť aj ten posledný. Nie som veľmi hladná.“

„Vďaka,“ šepol a zobral si ten croissant. Keď sme dojedli a dopili, umyla som riad. Oprela som sa o kuchynskú linku.

„Keď chceš, tak už pôjdem,“ povedal a postavil sa.

„Nie!“ vykríkla som. „No vlastne ak nemáš nič na práci, tak môžeš zostať, ako dlho chceš,“ dodala som. Usmial sa.

Vtom sa ozval zvonček. Žeby to bol konečne poštár? Alebo to bude druhý Edward?

„Počkaj tu,“ šepla som a rozbehla som sa k dverám. Otvorila som ich a v nich stála mamina kamarátka Allison. Jasné! Mama mi povedala, že ma príde občas navštíviť. Vyzerala trocha inak, ako naposledy. No naposledy som ju videla pred rokom. Vtedy mala hroznú ryšavú hrivu na hlave, ale teraz ich mala pekne uhladené.

„Ahoj, Bella,“ pozdravila sa.

„Dobrý deň, pani Rosenberová“ tiež som sa pozdravila. Jemne sa usmiala.

„Tvoja mama...“ začala, no prerušila som ju.

„Viem. Povedala mi to.“

„Aha... Je všetko v poriadku?“ spýtala sa po chvíli. Prikývla som. „Dobre. Tak sa maj.“ Vybrala sa preč.

„Dovidenia,“ povedala som zatvorila dvere. Vrátila som sa do kuchyne. „Mamina kamarátka. Prišla ma len skontrolovať,“ oznámila som Edwardovi. Opäť som sa oprela o kuchynskú linku. Pozrela som sa na hodiny. Bolo len osem hodín.

„Rada čítaš knihy?“ preťal trojminútové hrobové ticho.

„Áno. A ty?“

„Tiež. Akú máš najradšej?“ spýtal sa. Vybehla som do svojej izby a zobrala som svoju obľúbenú knihu. S ňou som sa vrátila.

„Búrlivé výšiny,“ odpovedala som a ukázala som mu starú otrhanú knihu. Jemne som sa naňho usmiala.

„Ja tiež,“ povedal a usmial sa. Wow! Obaja máme radi Búrlivé výšiny. Opäť bolo ticho.

„Nechceš ísť radšej hore?“ spýtala som sa. Prikývol. Vybrali sme sa do mojej izby. Knihu som položila na nočný stolík. Otvorila som balkónové dvere a do izby zavial letný vzduch. Vyšla som na balkón. Zhlboka som sa nadýchla a jemne som privrela oči. Začula som tiché zapraskanie. Pootočila som sa. Edward sedel v tom veľkom prútenom kresle. Rukou naznačil, aby som k nemu prišla. Nechápavo som sa na neho pozrela.

„Poď,“ šepol. Podišla som k nemu. Chytil moje ruky a stiahol si ma k sebe. Sedela som na ňom a hlavu som mala opretú o jeho hruď. Zavrela som oči a užívala som si to. Neviem akú voňavku používa, ale vonia nádherne. Možno Playboy. Alebo Adidas. Musela som sa usmiať.

Vyrušil nás môj mobil. Pozrela som sa na Edwarda s ospravedlňujúcim pohľadom a vrátila som sa do izby. Pozrela som sa, kto volá. Kto iný, ako Mishell. Zodvihla som to.

„Dobré ránko,“ pozdravila sa.

„Dobré.“

„Tak... Máte na dnes nejaké plány? Ty a on...“ povedala a zasmiala sa.

„No... on je u mňa doma,“ zamrmlala som tichšie, aby ma nepočul.

„Čože? Ty kokso! To ako vážne?“ spýtala sa.

„Áno, je u mňa doma,“ pritakala som.

„Wow! Povedz mi...“ nedopovedala, pretože som ju prerušila.

„Mishell! Teraz nie. Neskôr môžeš prísť, ale teraz ti to nebudem vysvetľovať.“

„No dobre. Tak teda prídem. Ahoj,“ povedala skleslo, ale potom sa zasmiala.

„Ahoj,“ povedala som a zložila som. Mobil som hodila na posteľ a vyšla som na balkón. „Prepáč. Kamarátka,“ ospravedlnila som sa.

„Nevadí,“ šepol a opäť som sa mu vopchala do náručia. Po chvíli ma začal štekliť.

„Stačí!“ kričala som pomedzi smiech. „Prosím, prestaň! Toto je týranie!“ Smiala som sa a on tiež. Po chvíli prestal a ja som si vydýchla. No konečne! „Za to zaplatíš!“ šepla som. Začala som ho štekliť, no on nič. Iba sa chichotal. Chytil ma za zápästia a jemne ma pobozkal na pery.

„Spokojná?“ spýtal sa. Nemo som prikývla. Nato sme sa začali smiať.

Vtom zazvonil zvonček. Kto zasa otravuje? Chytila som Edwarda za ruku a spolu sme zišli dole. Otvorila som dvere a tam stála Mishell. Široko sa na nás usmievala a preskakovala pohľadom zo mňa na Edwarda a naopak. Ja som sa na ňu len príkro pozrela.

„No čo? Povedala si, že môžem prísť,“ obhajovala sa.

„Tak, ja už pôjdem. Pa,“ povedal Edward. „Ešte sa ti ozvem,“ šepol mi do ucha, keď ma pobozkal. Odtiahol sa a vyšiel von. Zakývala som mu a usmiala sa. Mishell vošla dnu a zatvorila dvere.

„Wow! On tu fakt bol!“ vypískla a objala ma.

„Ticho! Bude ťa počuť,“ sykla som. No nakoniec som ju tiež pevne objala.

„Počúvaj. Nepôjdeme niekam, kde mi všetko povieš?“ spýtala sa a urobila na mňa psie oči.

„No dobre,“ povedala som. Vyšla som hore, zobrala si malú taštičku a dala do nej mobil, peňaženku a kľúče.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek (Ne)opätovaná láska - 9. kapitola:

 1
2. Lucka
27.02.2013 [20:34]

přijde mi to celé nějak urychlené. Strávená chvíle s Edwardem byla skvělá. No na můj vkus Bella až moc rychle odpustila Mishell. Pak má od Mishell telefonát a hned na to k ní příjde domů přitom jí Bella řekla, že má přijít až později to nemohla třeba počkat až ji Bells zavolá, aby k ní přišla. A né hnedka aspoň tak mi to připadalo. Skoro mi příšlo Edwarda líto, že musel vyklidit pole. Ani si spolu moc nepromluvili s Belou. Jen se dozvěděla, že oba mají rádi tu stejnou knížku.
Už se těším na další díl
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. martina946
26.02.2013 [14:44]

tuhle povidku miluju Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon už ani nevím co psát do komentu, jelikož je skvělá a já se nechci pořád opakovat Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!