Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Na útěku 3

Lol


Na útěku 3Za Vaše komentáře je tu další díleček, ani nevíte jak mi to pomohlo v dalším psaní... tentokrát budeme pokračovat v pohledu Edwarda, konečně se dozví, jak probíhalo Bellino těhotenství... užijte si tuto kapitolku a PS: tento díleček bych chtěla věnovat Regi, samozřejmě, protože ona je fakt blázen... :D :D a také Adiomě, protože z její strany to byl nátlak, citové vydírání a skoro šikana... :D :D a pro Vás všechny, co se jim to líbí... opět se těším na Vaše komentíky... pa pa Vaše eunta

3. kapitola 

 

Písnička k povídce

 

,,Už jsem to nemohla vydržet. Udělala jsem to naschvál, abys to slyšel. Sice jsem Belle slíbila, že to nikdy nikomu neřeknu, ale nemůžu se dívat v jakých podmínkách žijí. Jsem z toho zoufalá, protože peníze odmítá a odmítá všechno. Ta malá to ale potřebuje. A ano Edwarde, opravdu je tvoje. Jmenuje se Renesmee. Je překrásná, vlásky má po tobě a oči po Belle. Neskutečné dítě. Napůl člověk, napůl upír. Omlouvám se, že jsem to tajila, ale nešlo to jinak.“

 

 

Edward Cullen

Stál jsem jako opařený. Pořád mi její slova nedocházela a nedokázal jsem si je dát dohromady. Pořád jsem si její slova omílal v hlavě, ale mozek to prostě nepřijímal. Opravdu jsem se snažil, ale…

Alice se ovšem probrala dřív jak já.

,,Edwarde… haló!!“ Křikla a luskla přede mnou prsty. Když zjistila, že ani tohle nezabírá, začala jednat. Chytila mě za ramena a mohutně se mnou zatřásla.

,,Nechápu.“ Vypadlo ze mě tohle jediné slovo, protože na nic jiného jsme se nezmohl.

To je ale blbec.

,,Dobře, takže jinak. Mužský mozek prostě asi funguje jinak. Bella otěhotněla. Otěhotněla s tebou, takže to znamená, že jsi otec, Edwarde!“ křičela na mě.

Otec? Těhotná Bella? Bože, já jsem ale vůl!!!

Tak tohle jsem ale opravdu podělal. Bella byla těhotná, já ji opustil a nechal ji v tom samotnou. Sama trpěla mých odchodem a ještě byla těhotná. Teď jsem teprve netvor.

Zhroutil jsem se na kolena na podlahu a hlavu chytil rukama. Větší monstrum na tomto světě určitě nebylo. Zamilovala se do mě, já se s ní vyspal a sprostě ji odkopnul a ona mezitím byla těhotná. Byla na to sama a já se na ni vykašlal. To je to nejpodlejší, co jsem udělal.

,,Jak to zvládla?!“

Na to mi Alice už neodpovídala. Myšlenkami mi to ukázala. Ukázala mi vše, co se stalo. Ponořil jsem se do jejích myšlenek. Bylo to jako vidět všechno zpětně, ale z pohledu Alice.

 

Bolest převládala v mém těle. Neuvěřitelná bolest ze ztráty mé jediné kamarádky. Mé nejlepší kamarádky. Dny plynuly a každý úder hodin bolel. Měla jsem zakázáno dívat se do její budoucnosti, ale to, že nesmím, neznamená, že nevidím.

Vize přišla sama od sebe, nesoustředila jsem se na ni. Přišla z ničeho nic. Nečekaná a přesto tak pravdivá.

Bella, zkroucená u vany v koupelně vedle svého pokoje ve Forks. Obličej strhaný, příšerné kruhy pod očima, vyhublá a slabá. Nevyspalá. Unavená. Podvedená. Opuštěná. Ubrečená. Zrazená.

V ruce držela podlouhlý papírek, který mluvil za vše. Těhotenský test. Pozitivní těhotenský test.

Vize se zase ztratila a já začínala panikařit. Snažila jsem se na ni znovu podívat, ale tato vize přišla sama, tak jsem čekala, jestli přijde další. Žádná ale nepřicházela, a tak jsem začala jednat. Nikomu jsem nic neřekla, s ničím se nesvěřila. Tohle tajemství bylo jenom Belly. Jedno sladké tajemství, která ví zatím jenom ona.

Rozloučila jsem se s Jasperem a ujistila ho, že budu v pořádku, ale neřeknu mu, kam jedu.

Cesta do Forks byla rychlá a já našla brečící Bellu na posteli. Schoulenou do klubíčka a oddávající se své bolesti.

Byla týden těhotná, ale dítě rostlo neskutečně rychle. Už vypadala na třetí měsíc. Byla zoufalá, co se děje a hlavně myslela na to malé. Byla to její vzpomínka a Edwarda. Jediné, co jí po něm zbylo.

Snažila jsem se jí vysvětlit proč ji opustil, že ji stále miluje, ale na tyto slova byla jako hluchá. Nechtěla už nic slyšet. Soustředila se jenom na její dítě. Nic jiného ji nezajímalo. O Edwardovi nemluvila a také mě při každé příležitosti mluvit na toto téma usekla.

Vím, že ho milovala a miluje stále, to nezapře. Poznala jsem to na ní a v noci vykřikovala jeho jméno. Nesmířila se s jeho odchodem a uvnitř trpěla jako pes. Snažila se tvářit statečně, ale oči ji prozradily.

Nejhorší bylo, že dítě rostlo neuvěřitelnou rychlostí. Druhý týden vypadal tak na šestý měsíc. Bella musela opustit Charlieho. Tohle by na něj bylo moc. Přesunuli jsme se do našeho bývalého domu.

S přibývajícími dny dítě stále více a více rostlo. Bella měla neuvěřitelné bolesti, dítě jí lámalo žebra a já byla zoufalá. Chtěla jsem zavolat na pomoc Carlislea, ale Bella rezolutně odmítala jakoukoliv další pomoc, byla přesvědčená, že to zvládneme a dítěti se nic nestane.

Já ale takového názoru nebyla, nejvíc mě znervózňovalo, že jsem neviděla jejich budoucnost. Neviděla jsem nic. Byla jsem v pasti a každý den byl pro mě utrpením.

Nejhorší bylo, že Bella každým den chřadla a byla čím dál tím slabší. Měla jsem šílené obavy, protože takhle slabá nemohla porod zvládnout. Všude jsem ji musela nosit a už ani sama nezvedla ruku. Ztrácela se mi před očima. Netušila jsem co potřebuje. Nakonec jsme na to přece jenom přišli. Dítě bylo přece napůl upír. Chtělo krev. Krev, která opět vlila do Belliných tváří červeň a postavila jí na nohy. Den porodu se ale nenávratně blížil a já se toho bála čím dál tím víc.

Chtěla jsem Carlislea kontaktovat, ale Bella nechtěla. Nechtěla, aby o tom nikdo další věděl. Bála se, bála se reakcí a hlavně se bála, že jí někdo dítě vezme. Přesvědčovala jsem ji, že to bychom nikdy neudělali, ale nebyla s ní žádná řeč.

Za tři týdny přišel osudný den. Bella měla přelámaná žebra a už ani krev nepřijímala. Byla na pokraji svých sil, na porod byla opět slabá. Byla jediná možnost jak dítě i ji zachránit. Nepřemýšlela jsem nad tím ani vteřinu. Odpověď byla jasná.

Bella rodila klasickou cestou, ale jakmile dítě porodila upadla do bezvědomí, její tep slábl a ztratila hodně krve. Bylo toho na mě příliš, ale nemohla jsem ji nechat zemřít. Nemohla jsem ji tam nechat. Prostě nemohla. Její obličej byl šedivý a ruce slabé, ale tep jsem cítila.

Narodila se jí překrásná holčička. Sametová pleť, upíří pleť. Byla celá od krve, ale přesto jsem poznala, že její vlásky jsou stejné jako Edwardovy. Bronzové a potom na mě otevřela svoje oči. Belliny oči. Na vlas stejné. Byla jsem malou naprosto okouzlena, ale Bellino srdce sláblo, musela jsem jednat. Malou jsem položila na postel, přikryla ji přikrývkou a okamžitě byla u Belly.

Musela jsem to udělat, nebyla jiná možnost. O přeměně jsme spolu nemluvili, ale nemohla jsem jinak. Naklonila jsem se k jejímu krku a svými zuby projela tenkou kůži. Její krev chutnala úžasně, nádherně sladká, ale já teď nebyla na lovu, já jí zachraňovala život. Zachraňovala jsem ji pro tu malou.

A tak začala její proměna. Dlouhé tři dny, které jsem musela přetrpět a hlavně je musela přetrpět Bella. Na svou přeměnu si moc nepamatuji, ale její výkřiky bolesti a prošení, aby to už skončilo mě mučily.

Po třech dnech její srdce přestalo být. Byl z ní nový upír. Novorozená.

 

Alice své myšlenky přerušila a já se podíval do jejího obličeje. Připadal jsem si, jakoby mě někdo zaživa upaloval. Jako trestanec, který si zaslouží svůj trest. Nedokázal jsem nad jejími vzpomínkami a myšlenkami ani promluvit, protože na tohle nebyla žádná slova.

Opět jsem sklonil hlavu a připadal si jako vyvrženec. Bella celá od krve rodící naše dítě. Její tep slábl a umírala mi před očima. Umřela by pro naše dítě. Nedokázal jsem ani vyjádřit, jak moc jsem Alice vděčný za to, co udělala. Nedovolila jí odejít, nedovolila, aby zemřela. Postarala se o mou lásku, když já to nedokázal. Já ji opustil.

,,Děkuji… ani nevíš, jak moc vděčný ti jsem za to, co jsi pro ni udělala.“

 

 

Shrnutí povídek

Předchozí díl

Další díl

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Na útěku 3:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!